Stridava.cz

Rodič s důvěrou

Rodič s důvěrou jedná vědomě. Nenechává se vést špatnými vzorci vytvořenými výchovou svých vlastních rodičů. Má důvěru v sebe, partnera i své děti. Nechává je prožít životní situace, tak jak přicházejí a učit se z chyb. Chybu nevnímá jako špatnou zkušenost, které je potřeba se vyhnout nebo před ní chránit své děti. Nežehlí průšvihy svých dětí, nekřičí na ně, ať nešlapou do louže, nehodnotí negativně svobodné jednání dětí, nevytváří v nich strach, nesoudí. Rodič s důvěrou ukazuje možnosti, motivuje, přijímá výzvy, jde příkladem.

Rodič respektující svobodu

Dává svobodu svým dětem i ostatním členům rodiny. Ví, že dítě není majetkem ani jednoho rodiče, ale svobodnou bytostí, která potřebuje oba rodiče více jako průvodce životem, než jako plničem žaludku. Ví, že poskytnutím svobody neztrácí své děti a partnera, ale upevňuje přátelské, otevřené a svobodné vazby v rodině. Sám užívá svobody, má zájmy, přátele, volný čas na to, aby se rozvíjel. Respektuje práva a přání ostatních členů rodiny na to být šťastný.

Rodič přijímající zodpovědnost

Důvěru a svobodu doplňuje o zodpovědnost. Ví a učí také své děti, že příčinu provází následek. Nechává rozhodnutí na dětech, ale také jim ponechává možnost nést zodpovědnost za následky. Přijímá rozdělení úkolů v rodině, respektuje pravidla a odpovědnost každého rodiče za péči o děti bez ohledu na skutečné nebo smyšlené zásluhy.

Rodič záchranář

Rodič záchranář má silnou vazbu na své dítě. Kontroluje každý jeho krok a chrání ho před jakoukoliv překážkou a chybou, i sebemenším a bezvýznamným šlápnutím do louže. Silně podporuje své dítě směrem, který si rodič přeje. Často to bývá cíl, který rodič chtěl sám realizovat, ale neuspěl, nebo neměl vytrvalost dosáhnout vysněného cíle, či strach z neúspěchu. Rodič záchranář vnímá chybu jako něco špatného, má často silné ego a nízkou sebedůvěru. Záchranář často zastává nejvíce domácích povinností a činností. Všem říká, že to dělá rád, dodává, že rodina je jeho koníček. Děti či ostatní členové rodiny toho rádi využívají, někdy toho i zneužívají. Žijí si doma jako na hotelu a část svých povinností přenášejí na rodiče záchranáře. Rodiče záchranáře střídavě bezmezně milují a střídavě proti němu revoltují.

Rodič oběť

Rodič záchranář se stává přetížený „péčí“ o děti a o domácnost. Začíná si namlouvat, že je na vše sám a pro všechny se obětuje. Z rodiče záchranáře se stává oběť. Oběť již otevřeně svému okolí dává na vědomí, že se obětuje pro rodinu. Dělá pro ni vše, nemá žádné jiné zájmy, žádné přátele, žádný čas pro nic jiného. Rodič oběť se nevyvíjí a nevnímá životní cestu a osobnostní rozvoj ostatních členů rodiny. Oběť dlouhodobě a dobrovolně v sobě potlačuje osobní svobodu. Dětem a partnerovi vytýká přátele, zájmy, volnočasové aktivity, neochotu trávit čas doma. Oběť dává všem najevo, že i když dělá vše pro rodinu, ostatní členové rodiny si toho neváží.

Rodič vyděrač

Oběť začíná potlačovat svobodu dětí a ostatních členů rodiny. Rodič začne používat vyděračské postupy, aby k sobě připoutal dítě a/nebo partnera. Vyděrač hraje na city členů rodiny. Stupeň vydírání se stupňuje od „Jsem tvoje máma, myslím to s tebou dobře“, „Když tu dnes se mnou nezůstaneš, bude mi smutno“, přes „Když odejdeš, tak to nepřežiju“, „Jestli teď odejdeš, už se nevracej“ až k „Jen přes mou mrtvolu“. Z vyděrače se stává otevřený diktátor, který chce rozhodovat o životě dítěte a každého člena rodiny. Požaduje od každého dokonalost a absolutní loajalitu ke své osobě. Chce vše a každého řídit, „vždyť to tak vždy bylo“. Nedůvěřuje svému dítěti ani partnerovi, nechce slyšet jeho názor, omezuje svobodu svých blízkých.

Převzato ze serveru STRIDAVA.CZ