HLAVNÍ STRANA
Hodina změny - diskuse o potřebných změnách
INFORMACE
ČLÁNKY
DISKUSE
ODKAZY
rodič.eu


ADHD – lež na objednávku

Stridava.cz


Nula. To je procento dětí trpících syndromem hyperaktivity, zveřejnil Richard Saul ve své knize "ADHD neexistuje: Pravda o syndromu nedostatku pozornosti a hyperaktivitě".

Několik let zpět přední deníky a lékařské magazíny upozorňovaly na fakt, že že 9 % amerických dětí trpí syndromem hyperaktivity neboli ADHD – Attention deficit hyperactivity disorder. Optikou dnešní generace lékařů, psychologů, ale hlavně rodičů se děti nechovají tak, jak mají. Jsou neposedné, mysl jim těká z myšlenky na myšlenku, málo se koncentrují, často prožívají denní snění, zapomínají, jsou hyperaktivní. Toto je mimochodem soubor příznaků definující ADHD. Nechovají se poslušně podle představ rodičů.

Lékaři celého světa se začali zajímat o fyziologické symptomy, někteří přišli dokonce s teoriemi o menším objemu levé části mozku. Čím déle se vědci zabývali příčinami ADHD, postupně přicházeli ke zjištění, že ADHD není nemoc, ale skupina projevů chování dítěte. Ano dítěte, ne člověka.

Vznikl spor, jestli vůbec ADHD existuje, jestli se prostě děti nechovají jako děti a dospělým to jen není po vůli. Ale ouvej, ego předních vědců a profesorů bylo narušeno. Prohlášení, že ADHD existuje a mají o tom důkazy, se objevovala na předních stranách světových odborných periodik. Pro dospělého se přece nesluší, aby přiznal svoji chybu. To může udělat pouze dítě s ADHD.

Zvláštní je, že Velká Británie vykazuje poloviční výskyt ADHD v populaci dětí než USA. Bohužel celosvětově bylo diagnostikováno každé deváté dítě s ADHD a dvou třetinám byly předepisovány léky, jinými slovy drogy, na uklidnění nebo na koncentraci. Řada ADHD diagnóz byla pouze chabou výmluvou lékaře, který neuměl pracovat s dětmi a neuměl se do problému dítěte ponořit hlouběji. Raději předepsal drogy, které měly umlčet dítě a lékařovu neschopnost. ADHD se stala výbornou výmluvou lékaře. Neumím pracovat s duší dítěte, diagnostikuji ADHD. Lékaři podváděli. Byl tu navíc další element, který umožnil rozšíření neexistující nemoci: rodičům se diagnoza ADHD líbila. Pro rodiče se stalo vzrušující sdělovat okolí, že mají hyperaktivní dítě, místo toho, aby přiznali, že selhali ve vztahu s vlastními dětmi.

2. února 2012, po dovršení 87 let, několik měsíců před svojí smrtí, americký psychiatr dr. Leon Eisenberg, otec ADHD, oznámil výrokem v německém týdeníku Spiegel, že “... ADHD je prvotřídním příkladem fiktivní nemoci“. O sedm měsíců později zemřel. Rozhodl se říci pravdu o svém smyšleném objevu, kterým bavil svět víc než 44 let, před tím, než se odebere z tohoto světa.

Děti jsou děti. Jsou aktivní, neposedné, svobodné, nespoutané, volnomyšlenkové. Nechtějme po nich, aby byly poslušné podle příkazů rodičů, aby ztratily duši, pohyb a svobodu. ADHD není nemoc ani syndrom. Je to důkaz o tom, že vaše dítě je dítětem.


Převzato z STRIDAVA.CZ


07.12.2017

Diskuse k článku (max. 650 znaků):


Navštivte také naši hlavní DISKUSI.


soudci.info - info o opatrovnickém soudnictví


PŘIDAT DO OBLÍBENÝCH
INFO@STRIDAVKA.CZ