HLAVNÍ STRANA
Hodina změny - diskuse o potřebných změnách
INFORMACE
ČLÁNKY
DISKUSE
ODKAZY
rodič.eu

Aktuální systém poškozuje především dítě

Ľuboš Ďurčanský


K propadu preferencí ČSSD významně také přispívá postoj ministryně Marksové k tatínkům, kteří se chtějí aktivně spolupodílet na výchově dětí, ale kvůli neochotě matek nemohou. Místo podpory tradiční rodiny se paní ministryně věnuje pouze podpoře samoživitelek. Čím větší veřejná podpora, tím větší motivace k rozpadu rodin, což je myslím v rozporu se zájmem dítěte. Naopak je nutno podporovat rodiny a motivovat je k řešení problémů pozitivním směrem. Tím nechci říct, že není potřeba pomoci samoživitelům, protože někteří to doopravdy potřebují a do problému se dostali ne vlastní vinou. Nutno ale pamatovat, že pouze někteří se dostali do role samoživitelů ne vlastní vinou. 

Také připomínám, že každý rozumně smýšlící člověk pochopí, že aktuální poměr svěřování dětí do péče pouze matkám je v porovnání s vyspělými zeměmi znatelně diskriminující. Logicky z výsledků je patrné, že v České republice směrem k tatínkům není něco v pořádku. Pokud se o problém zajímá člověk podrobněji, tak dobře ví, že muži jsou od přírody fyzicky zdatnější, ale plavat v životě umí lépe ženy. Čím to asi je? Jednoduše, ženy přirozeně absenci fyzické síly nahrazují schopností umně manipulovat okolí, čímž dosahují to, co potřebují. Samozřejmě výjimečně to může být i opačně. 

Pokud paní ministryně veřejně vyhlašuje, že k názoru dítěte je nutné ještě lépe přihlížet, že manipulace dětí matkami neexistuje a je to pouze smyšlená argumentace tatínků, tak zřejmě žije dost mimo realitu běžného života a vůbec nezná praxi opatrovnických řízení. Pokud dítě žije kupříkladu rok ve střídavé péči a má kupříkladu již věk 12 let, tak zde je pochopitelné, že případná manipulace ze strany jednoho z rodičů má již minimální vliv a dítě si je schopno vytvořit vlastní názor, co vlastně chce. Pokud ale si dítě nemůže vyzkoušet jiné řešení, než být automaticky v péči matky, a to zejména když má nižší věk a dá se jeho smýšlení značně ovlivnit, tak zde je velký předpoklad, že názor dítěte může být logicky tvořen manipulací jednoho z rodičů (obvykle matek). Myslím, že je v tomto případě značně neetické, tedy v rozporu se zájmem dítěte rozhodnout v souladu s aktuálním názorem dítěte, které může být zmanipulované ve prospěch jednoho rodiče. 

Nemá mít dítě právo si vyzkoušet péči obou rodičů a následně s odstupem času ji samo vyhodnotit? Samozřejmě, toto lze, pouze pokud oba rodiče jsou schopní se náležitě o dítě postarat. Dnešní systém určování péče o dítě, a to zejména u dětí nižšího věku vybízí rodiče k boji. Je to správně?? Ten rodič, který umí dítě lépe zmanipulovat vůči druhému rodiči, tenhle boj zpravidla vyhrává. Je toto správně? Rodič, který nechce poštvávat vůči druhému rodiči, nebo neumí dítě patřičně manipulovat, se v lepším případě dostane na okrajovou část života dítěte, nebo v horším případě je úplně postupně dítětem zavržen. 

Osobně tuto věc prožívám a je nesmírně pro mě traumatizujicí. Dcerce bych dal první i poslední, kdybych mohl se o ni aktivně starat, i matce bych za to byl nesmírně vděčen. Bohužel, když není ochota matky a vidí ve vás pouze chodící peněženku, tak to prostě nejde. Myslím, že to je největší škoda hlavně pro to dítě, protože jsem názoru, že oba rodiče mohou dítěti dát něco pozitivního. Aktuální systém tedy dle mého názoru poškozuje především dítě, což myslím není správné.

Klasicky argument Anny Čurdové proti střídavé péči je, že dítě bude žít na cestách s baťohem. Můj případ: Dítě je předběžné svěřeno matce a ke mně chodí vždy jednou přes týden a každý druhý víkend. Jelikož matka dělá nepřetržitý provoz na 12hodinové směny, tak před ranní a v průběhu noční směny není schopná zajišťovat sama péči. I když bydlím 400 metrů od ní, tak mi v této době odmítá dítě dávat na hlídání. Cíl je jednoduchý, citově odpoutat dítě od otce, tak ať řekne soudu, co je potřeba - "nestranný nazor dítěte". OSPOD následně pravděpodobně doporučí, že dítě si zvyklo, vše funguje a abychom dítě dále nestresovali, tak ať to tak zůstane. Je toto spravedlivý proces? Nejhorší na tom je to, že o dítě primárně reálně pečuje matka pouze v rozsahu cca 39 %, tchyně spolu s cizí osobou v rozsahu 38 %, dospělá nevlastní sestra v rozsahu 9 % a já otec pouze v rozsahu 14 %, tak jak mi povolil soud. Dítě za 31 kalendářních dnů přešlo na přespání z jednoho bydliště do druhého 24 krát. Tomuto se říká dítě s baťůžkem na cestách! Zlatá střídavá péče, protože přecházení dítěte mezi bydlišti s baťůžkem by se významné snížilo. Já mám jenom ranní směnu...


22.11.2016

Diskuse k článku (max. 650 znaků):


Navštivte také naši hlavní DISKUSI.


Dětská revoluce: CHYBÍ MI TÁTA!


PŘIDAT DO OBLÍBENÝCH
INFO@STRIDAVKA.CZ