HLAVNÍ STRANA
Hodina změny - diskuse o potřebných změnách
INFORMACE
ČLÁNKY
DISKUSE
ODKAZY
rodič.eu


Evropská unie v zajetí genderu - část 3.

JUDr. PhDr. Tomáš Břicháček, Ph.D.


Ze závěrů Rady

Překvapivé se může zdát, že ostře genderovou notu rozehrávají i některé závěry Rady – které odsouhlasily všechny členské státy (včetně ČR), protože o závěrech se rozhoduje konsensem.

1) V červnu 2016 Rada přijala závěry o rovnosti žen a mužů. V nich mimo jiné uvádí: „Ženy mají vyšší pravděpodobnost dokončení vysokoškolského vzdělání, ale jsou velmi nedostatečně zastoupené například ve studiu vědy, technologie, inženýrství a matematiky a v rámci příslušné profesní dráhy a na vědeckých a vysokých pozicích na všech úrovních vzdělávání. Muži jsou naopak nedostatečně zastoupeni v oblasti péče o dítě, péče o seniory, předškolního vzdělávání, zdravotnictví a neplacené práce. Genderové násilí a stereotypy jsou stále velmi rozšířené; […] klíčovou úlohu v dosažení pokroku směrem k rovnosti žen a mužů hrají muži, a to mimo jiné z hlediska vyváženého rozdělení pečovatelských povinností vůči závislým osobám, což je jeden z předpokladů rovné účasti žen na trhu práce. […] podle zprávy Komise z roku 2014 o rovnosti žen a mužů by při současném tempu změn trvalo ještě 70 let, než by byla rovnost žen a mužů dosažena. Pro urychlení pokroku a naplnění očekávání občanů jsou proto zapotřebí formální politický závazek a aktivní politické iniciativy. Rovnost žen a mužů je rovněž předpokladem pro hospodářský růst, prosperitu a konkurenceschopnost, a tedy i udržitelnost a dobré životní podmínky našich společností.“ 

2) Závěry Rady na téma Podpora úlohy žen jakožto osob podílejících se na rozhodování ve sdělovacích prostředcích z června 2013 staví jako problém údajně nízké zastoupení žen ve vedení médií, které je třeba řešit, neboť údajně „větší zastoupení žen v rozhodovacích pozicích ve sdělovacích prostředcích může vést k většímu zohlednění genderových aspektů v obsahu a ve volbě programů sdělovacích prostředků, takže se bude prezentovat vyváženější obraz života žen a mužů a přínos žen pro společnost, což by mělo pozitivní dopad na veřejné politiky, soukromé postoje a chování.“ Rada zde vyzvala členské státy a Komisi mimo jiné k tomu, aby zastoupení žen ve vedení médií monitorovaly, aby prosazovaly „výměnu osvědčených postupů“ o programech pozitivní diskriminace v této oblasti, aby zvážily financování „projektů týkajících se žen a sdělovacích prostředků“, aby podporovaly „kampaně na zvýšení povědomí a výměnu osvědčených postupů ohledně boje proti genderovým stereotypům a prosazování realistického a nediskriminačního zobrazování dívek/žen a chlapců/mužů ve sdělovacích prostředcích“, nebo aby podněcovaly „dialog mezi nevládními organizacemi a profesionálními mediálními organizacemi za účelem zvyšování povědomí o rovnosti žen a mužů v rámci daného odvětví a o prospěchu, jež přinese posílení úlohy žen a zvýšení jejich účasti a povyšování žen do rozhodovacích pozic.“

3) Závěry Rady s titulem Boj proti násilí páchanému na ženách a poskytování služeb podpory obětem domácího násilí z prosince 2012 upoutají pozoruhodně militantním jazykem. Uvádí se zde mimo jiné: „Násilí páchané na ženách je projevem historicky nerovného mocenského postavení mužů a žen a je příčinou i následkem nerovnosti mezi ženami a muži.“ Nebo: „Diskriminační sociální, tradiční a kulturní normy a genderové stereotypy přispívají k násilí páchanému na ženách a udržují lhostejný přístup k tomuto závažnému problému a k jeho zlehčování.“ Rada vyzvala Evropský parlament, Komisi a členské státy k boji „proti rozšířeným sexistickým stereotypům a sociální stigmatizaci, které násilí páchané na ženách legitimizují a udržují“ a aby „věnovaly zvláštní pozornost primární prevenci násilí páchaného na ženách, uznávajíce mimo jiné úlohu vzdělávacího systému jakožto jednoho ze základních zdrojů socializace a jakožto klíčového nositele tradičních a kulturních a sociálních norem, což může zahrnovat i negativní prvky, jako jsou například genderové stereotypy a přísné rozdělení úloh mužů a žen, jež podporují násilí páchané na ženách“.

Činnost Evropského institutu pro rovnost žen a mužů

Samostatnou kapitolou jsou výstupy Evropského institutu pro rovnost žen a mužů (EIGE), které mívají surrealistický až tragikomický rozměr. EIGE mimo jiné vypočítává index rovnosti žen a mužů (gender equality index) pro jednotlivé členské státy a pro EU jako celek a chrlí publikace typu Gender in sport; Gender in environment and climate change; Gender in maritime affairs and fisheries; Gender and digital agenda; What about gender equality in the media?: Interviews with women experts; Gender and energy.

V červnu 2016 institut představil internetovou pomůcku Gender Mainstreaming Platform. V ní rozebírá z pohledu „genderu“ 19 odvětví lidské činnosti a snaží se ukázat, že „genderové hledisko“ je třeba uplatňovat ve všech oborech včetně např. rybářství, zemědělství, energetiky nebo dopravy. Tisková zpráva nadepsaná „No more excuses to ignore gender concerns – use our guide!“ vysvětluje čtenáři, že rovnost pohlaví by měla být určujícím hlediskem v jakékoli oblasti lidské činnosti. „S novou platformou od EIGE už není prostor pro výmluvy pro ignorování genderového hlediska. Ukážeme vám, jak začlenit gender způsobem šitým na míru vašemu odvětví.“ Platforma prý prezentuje různé výzvy pro rovnost pohlaví v 19 oblastech a praktické způsoby, jak je řešit. Je zamýšlena jako vodítko pro politické vůdce, pro praxi a experty, ale také jako užitečná četba pro každého. Usnadňuje prý porozumění genderovému hledisku. Poskytuje řadu metod a prostředků, které dávají instrukce krok za krokem k podchycení různých potřeb mužů a žen – např. gender budgeting, gender monitoring nebo gender equality training.

EIGE také vytvořil velký glosář genderových termínů – najdeme zde slova jako caring masculinity, hegemonic masculinity, desegregation of the labour market, domestic division of labour, hypermasculinity, non--sexist use of language, gender gap, gender audit.

Závěr

Struktury Evropské unie jsou genderovou ideologií skrz na skrz prolezlé a s revolučním zápalem ji míní šířit na úrovni EU i v jednotlivých členských státech a vyvážet ji do třetího světa. Jde o jednu z nejodpudivějších a nejvíce alarmujících stránek aktuálního stavu evropského integračního projektu. Tupý centralismus, který je většinou s nadšeným „evropanstvím“ spojován, je řádově mnohem menším problémem, než fakt, že se Brusel stává základnou sociálního inženýrství nové progresivní levice. To se projevuje nejen v oblasti feminismu, ale třeba také v kultu sexuálních menšin, v multikulturalistickém vítacím přístupu k migrantům či v environmentalismu.

Setkáváme se zde se zvlášť nebezpečnou formou sociálního inženýrství, které je rozvíjeno v rámci nepřehledných nadnárodních struktur mimo demokratickou kontrolu a snoubí se s programovým centralismem a internacionalistickými pokrokářskými ambicemi. Proto je třeba mu vzdorovat zvláště důrazně.


JUDr. PhDr. Tomáš Břicháček, Ph.D. je právník se specializací na právo Evropské unie a mezinárodní právo soukromé. Publicista věnující se evropské integraci, kulturní válce a příležitostně dalším tématům.


1. ČÁST 2. ČÁST 3. ČÁST

Publikováno v 1. sborníku bílého heterosexuálního muže


25.01.2018

Diskuse k článku (max. 650 znaků):


Navštivte také naši hlavní DISKUSI.


Dětská revoluce: CHYBÍ MI TÁTA!


PŘIDAT DO OBLÍBENÝCH
INFO@STRIDAVKA.CZ