HLAVNÍ STRANA
Akcie.net - akcie na internetu
INFORMACE
ČLÁNKY
DISKUSE
ODKAZY
rodič.eu

Nevinného zavřeli na 399 dní a beztrestně mu ukradli děti

Jozef Mikloško


česky slovensky


Křivým obviněním ze sexuálního zneužívání svých dětí (5 a 8 roků) otce zavřeli na 13 měsíců do vyšetřovací vazby. Po pěti letech se stálou hrozbou odsouzení na 7-12 let vězení, krajský soud nedávno s konečnou platností zamítl odvolání a potvrdil osvobozující rozsudek. Případ této křížové cesty nespravedlnosti, kterou sleduji 5 let, není ojedinělý. Zlo je třeba potrestat, ale nespravedlivě obvinit člověka, uvěznit ho a roky mu ztrpčovat život je nehoráznost. Kdyby se to stalo na Kubě či v Bělorusku, média by křičela. Jsem vděčný lidem, kteří nakonec nastolili právo. Článkem plním povinnost i vůči jiným nevinným, kteří neuměli dokázat svou pravdu.

Hlavní osoby příběhu jsou: otec, matka, jejich dvě děti (tehdy 5 a 8), tchyně, "psycholožka", soudní znalkyně, vyšetřovatelka a prokurátor.

Matka si počkala, dokud otec nedonese kolaudační papíry k novému domu, který právě dostavěl. Vyvolala hádku, rozbila sklo na dveřích a utekla s dětmi. Večer si s policií přišla pro věci, které měla sbalené. Bylo důležité, aby rozbité sklo viděli policisté.

Za týden otce zavřeli, ve vyšetřovací vazbě byl 13 měsíců. Zatkli ho v 18 hod. i na základě výpovědi "psycholožky" z útulku pro týrané ženy, která začala vypovídat také v 18 hod. Tvrdila, že její diagnostika dětí jednoznačně potvrdila jejich zneužívání. Vyšetřovatelka vazbu zdůvodnila tím, aby otec nepokračoval v trestné činnosti a aby neovlivnil svědka - matku. Nevadilo jí, že zatčený nevěděl, kde je matka s dětmi. Nestačila ani ochota otce bydlet během vyšetřování mimo svůj dům a potvrzení o náhradním ubytování, které přinesl jeho advokát. Navzdory množství vážných nesrovnalostí a stížností, prokuratura během celé kauzy nic neřešila a vyšetřování považovala za korektní.

Zatímco otec seděl ve vězení, policie za dohledu prokurátora nechala děti absolvovat množství sugestivních sezení v útulku. Otec se až po půl roce dostal k některým videozáznamům, z nichž je vidět, jak děti ovlivňovali a trápili. Několik znalců se později shodlo, že děti podstoupily vymývání mozků, aby o otci říkaly "špatné věci". Děti, které otce milovaly, se ho po několika týdnech "terapie" začaly bát. Říkaly příběhy, které se nikdy nestaly a které se měly stát tam, kde nikdy nebyly. "Psycholožka" vypověděla, že zneužívání zjistila dosud u každého dítěte, které během 4 let vyšetřovala. Soudný člověk by nebral v úvahu její vyjádření. Otec mylně doufal, že soudní znalec, který měl být pozván na vyšetření dětí, dá věci do pořádku a bude puštěn na svobodu.

Policie přizvala soudního znalce po 4 měsících, kdy výslechem dětí vystavených sugescím již není možné zjistit nic spolehlivého. Soudní znalkyně napsala o dětech posudek s hrubými odbornými vadami (je to konstatováno v jiném znaleckém posudku), závěry neuměla odůvodnit ani při výpovědi u soudu. Náležitě je nevyšetřila, nevyslechla, jen nekriticky přebrala do svého posudku závěry "psycholožky". "Psycholožka" i soudní znalkyně pocházejí ze stejného města a "náhodou" se setkaly v tomto trestním procesu v jiném kraji.

Vyšetřovatelka bez odůvodnění zamítala všechny návrhy otce na doplnění důkazů, které se později ukázaly opodstatněné. Nechránila dětské svědky před ovlivňováním, přestože od začátku měla videozáznamy s očividnými sugescemi. Nechtěla ukázat otci ani obhajobě videozáznamy, které měly dokázat zneužívání, ale nakonec z nich byly klíčové důkazy obhajoby. Otec je dostal po 6 měsících vazby, když nepodepsal uzavření spisů, bez čeho by ho museli propustit. Vyšetřovatelka vyvíjela při výslechu na otce nátlak, aby nemluvil o tchyni, která způsobovala problémy v rodině a podle otce organizovala i obvinění. Tchyně byla 10 let ředitelkou v diagnostickém centru, otce zatkli na základě "diagnostiky" dětí v útulku vedeném její bývalou zástupkyní.

"Psycholožka" byla v procesu neoprávněně postavena do role soudního znalce. Neměla na to vzdělání, praxi a ani licenci. Během vyšetřování však s dětmi "psycholožka" prováděla úkony (diagnostika sexuálního zneužívání, výslech ve věci podezření o páchání trestné činnosti), které náleží jedině vyšetřovateli a soudnímu znalci. Přesto závěry její "psychodiagnostiky" dětí a její "Odborné vyjádření psychologa" byly jediné důkazy, které otce držely 399 dní ve vězení a kvůli kterým má dodnes zákaz styku s dětmi. Vypovídala na policii i na soudě v klíčové věci, ačkoli na videozáznamu byla skutečnost úplně jiná. Před znaleckým vyšetřením dětí "psycholožka" s nimi provedla nejméně 10 manipulativních sezení (je to konstatováno ve znaleckém posudku, některá sezení jsou na videozáznamech). Říkala dětem, že otec je špatný, nemocný, že je ho třeba léčit a děti před ním chránit, používala nátlak a sugestivní techniky, čímž ovlivňovala děti jako svědky trestného činu a mařila vyšetřování.

Otci stres způsobil nemoc, kvůli níž přestával vidět na jedno oko. Od začátku uvěznění žádal o vyšetření, ale na první se dostal po půl roce, po mnoha urgencích a stížnostech. Dnes má trvale poškozené oko, protože se s léčbou nezačalo hned.

První jednání soudu bylo rok od zatčení a půl roku od uzavření vyšetřování. Po 2 letech od zatčení ho okresní soud osvobodil, ale prokurátor se odvolal a krajský soud případ vrátil na okres. Byl přizván druhý soudní znalec, který vypracoval velmi podrobný posudek. Po 4 letech od zatčení okresní soud otce opět osvobodil. Prokurátor se znovu odvolal, tvrdil, že bylo chybou, když soud přisuzoval větší váhu poslednímu soudnímu znalci, než "psycholožce" (která neměla oprávnění dělat nic z toho, co dělala). Přesto krajský soud po dalším roce potvrdil osvobozující rozsudek.

V procesu byla "psycholožka" neoprávněně postavena téměř do role soudního znalce. Neměla atestaci, praxi, zkoušky ani oprávnění na tuto činnost. I když podle zákonů nesměla vykonávat psychologické a psychoterapeutické úkony, vystupovala jako korunní svědek s jednoznačnými tvrzeními. Ty byly v rozporu i se skutečnostmi na videozáznamech, které sama přinesla na policii. Vyšetřovatelka půl roku bránila, aby se k nim dostala obhajoba.

Množství chyb bylo i v úkonech policie a první soudní znalkyně, která nekriticky převzala do posudku předchozí prohlášení a při znaleckém dokazování nic nezkoumala, i když šlo o 7-12 let vězení a o osud malých dětí vyrůstajících bez otce. Z výpovědí je jasné, že děti měly otce rády, že jeho náhlou ztrátou prožívaly trauma, jako kdyby zemřel.

Kuratela neměla kompletní spisy z trestního procesu, neznala otce, děti ani situaci v rodině, nebyla přiměřeně seznámena s případem. Nemohla tedy mít objektivní názor, přesto u soudu opakovaně žádala, aby obviněného odsoudili, aby se případ vrátil na soud prvního stupně, aby se proces natahoval. Nesnažili se zjistit, co je v zájmu dětí, snažili se odsoudit otce bez ohledu na to, zda děti zneužíval, nebo ne.

Matce šlo o rozvod a o získání děti. Pokud by se rozváděla normálně, kvůli jejím psychickým problémům by hrozilo, že nedostane děti. Kriminalizace otce obviněním ze sexuálního zneužívání je způsob, jak dokonale izolovat otce od dětí. Protože byl slušný občan a milující otec, jiným způsobem by to nedosáhla. Za křivé obvinění ze sexuálního zneužívání ženy odpovědnost nenesou.

Dlouholetá zástupkyně tchyně v diagnostickém centru je jednatelkou a odborným garantem organizace, která neoprávněně převzala roli kriminální policie a "vyšetřování" dětí. Tchyně měla dobrý přehled, jak taková vyšetřování a procesy probíhají, jak je třeba obvinit a pracovat s dětmi, aby řekly to, co od nich chtějí slyšet.

Ve spisech procesu jsou i posudky otce: psychologické, sexuologické, vyšetření na polygrafu a falopletyzmografu. Potvrzují, že nemá ani náznaky deviací, není agresivní a neměl motiv zneužívat děti. Vyšetření na detektoru lži a falopletyzmografu nelze vědomě ovlivnit. Zapadají do množství ostatních testů a vyšetření, díky čemuž mohou znalci tvrdit, že výsledky mají vysokou spolehlivost. Otec se od začátku snažil o vyšetření na detektoru lži, ale policie a soud to znemožňovaly. Až v roce 2011 našel způsob, jak se na něj dostat. I když soudy nerady uznávají detektor lži, výsledek se založil do spisu.

Organizátoři tohoto procesu těžce ublížili dětem a jejich blízkým. Otec má z bezmocnosti, bezpráví a ponížení poststresové syndromy a pošpiněné jméno, které nikdo neočistí.

Dnes nejspolehlivější způsob, jak otci vzít dítě, je obvinit ho ze sexuálního zneužívání. Vůbec nezáleží na tom, zda něco takového obludného udělal. Překážkou není ani výborný vztah dětí k němu, jeho bezúhonnost a psychologické a sexuologické posudky, které popírají jakoukoliv úchylku nebo motivaci. Matka dosáhla rozvodu a toho, aby se otec odcizil dětem a měl malou šanci znovu se s nimi sblížit, dříve než dospějí. Za křivé obvinění jí nic nehrozí, protože se tváří, že šlo jen o podezření.

Útulek a "psycholožka" nejsou nikomu odborně odpovědné, nikdo je nekontroluje. Akreditaci k provádění psychologických úkonů vydává Ministerstvo práce, sociálních věcí a rodiny SR, stížnosti na útulek neřešilo, nevadilo jim, že pracoval měsíce bez oprávnění a akreditaci získal až později, přesto, že zástupkyně útulku neměla nutnou praxi 5 let.

Otec za poslední roky poznal několik podobných případů, s nimiž v útulku postupovaliy podobně. Obviněných ze zneužívání dětí je u nás ročně asi 100, z výzkumů se zdá, že až polovina z nich může být křivých. Téměř všechny odsoudí, takže ročně desítky mužů jsou křivě odsouzeny k trestu 7 až 12 let nepodmíněně.

Navzdory osvobození, otec má stále zákaz styku s dětmi - čeká ho dlouhý boj za jeho zrušení. Těší se na děti, ale také se obává, jak budou reagovat. Život však nekončí a otec ho začíná znovu.


Přeložil Ing. Aleš Hodina


30.06.2011
Sdílet

Diskuse (max. 650 znaků):




Tátové - tátové pečující o děti - diskuse, zkušenosti, názory, kontakty


PŘIDAT DO OBLÍBENÝCH
INFO@STRIDAVKA.CZ