HLAVNÍ STRANA
Hodina změny - diskuse o potřebných změnách
INFORMACE
ČLÁNKY
DISKUSE
ODKAZY
rodič.eu


Pokud otec nebude mít možnost se rovnocenně zapojit do péče, dle přesvědčení soudu konflikty a spory rodičů neukončí žádné soudní rozhodnutí

Stridavka.cz


14 P 71/2016-2354
14 P a Nc 105/2016
14 P a Nc 106/2016

Česká republika
Rozsudek
Jménem republiky

Okresní soud v Pardubicích rozhodl předsedou senátu JUDr. Petrem Šimečkem jako samosoudcem ve věci nezletilého Dominiqua Rafaela S., nar. X.X.2009 a nezletilé Veroniky S., nar. X.X.2011, oba bytem Č., zastoupených Magistrátem města Pardubic jako opatrovníkem, dětí Ing. Venduly S., nar. X.X.1980, bytem tamtéž, zastoupené JUDr. Terezou Jelínkovou, advokátkou se sídlem v Dražkovicích 181 a Dr. Daniela S., nar. X.X.1973, bytem P., zastoupeného Mgr. Martinem Luštíkem, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Tř. Karla IV. 634/25, o změnu péče, výživy a styku

t a k t o :

I. Nezletilý Dominique Rafael a nezletilá Veronika S. se svěřují do střídavé péče svých rodičů a to tak, že vždy od pátku každého lichého kalendářního týdne od 14.00 hodin do pátku následujícího sudého kalendářního týdne do 14.00 hodin budou v péči otce a vždy od pátku každého sudého kalendářního týdne od 14.00 hodin do pátku následujícího lichého kalendářního týdne do 14.00 hodin budou v péči matky.

II. Oba rodiče jsou oprávněni ve stanovenou dobou převzít nezletilé děti v jejich základní či mateřské škole a v případě školního volna či z důvodu jiné nepřítomnosti nezletilých dětí v základní či mateřské škole jsou oba rodiče povinni předat nezletilé děti druhému rodiči ve stanovenou dobu vždy před svým bydlištěm.

III. Tato úprava střídavé péče se nevztahuje na období :

• letních prázdnin, kdy nezletilý Dominique Rafael a nezletilá Veronika bude v každém lichém kalendářním roce od 1.7. od 9.00 hodin do 15.7. do 18.00 hodin a dále od 1.8. od 9.00 hodin do 15.8. do 18.00 hodin v péči matky a od 15.7. od 18.00 hodin do 1.8. do 9.00 hodin a dále od 15.8. od 18.00 hodin do 31.8. do 18.00 hodin v péči otce, a v každém sudém kalendářním roce od 1.7. od 9.00 hodin do 15.7. do 18.00 hodin a dále od 1.8. od 9.00 hodin do 15.8. do 18.00 hodin v péči otce a od 15.7. od 18.00 hodin do 1.8. do 9.00 hodin a dále od 15.8. od 18.00 hodin do 31.8. do 18.00 hodin v péči matky,

• vánočních prázdnin, kdy nezletilý Dominique Rafael a nezletilá Veronika bude v každém lichém kalendářním roce od prvého dne vánočních prázdnin od 9.00 hodin do 25.12. do 18.00 hodin v péči matky a od 25.12. od 18.00 hodin do 1.1. následujícího kalendářního roku do 18.00 hodin v péči otce, a v každém sudém kalendářním roce od prvého dne vánočních prázdnin od 9.00 hodin do 25.12. do 18.00 hodin v péči otce a od 25.12. od 18.00 hodin do 1.1. následujícího kalendářního roku do 18.00 hodin v péči matky, 

• jarních prázdnin, kdy v době od prvního dne jarních prázdnin pro okres Pardubice od 9.00 hodin do posledního dne těchto prázdnin do 18.00 hodin bude nezletilý Dominique Rafael a nezletilá Veronika v každém lichém kalendářním roce v péči otce a v každém sudém kalendářním roce v péči matky,

• podzimních prázdnin, kdy v době od prvního dne podzimních prázdnin pro okres Pardubice od 9.00 hodin do posledního dne těchto prázdnin do 18.00 hodin bude nezletilý Dominique Rafael a nezletilá Veronika v každém sudém kalendářním roce v péči otce a v každém lichém kalendářním roce v péči matky,

• velikonočních prázdnin, kdy v době od prvního dne velikonočních prázdnin od 9.00 hodin do posledního dne těchto prázdnin do 18.00 hodin bude nezletilý Dominique Rafael a nezletilá Veronika v každém sudém kalendářním roce v péči matky a v každém lichém kalendářním roce v péči otce.

Oba rodiče jsou povinni při této speciální úpravě střídavé péče předat nezletilé děti druhému rodiči ve stanovenou dobu vždy před svým bydlištěm.

IV. Otec je povinen počínaje dnem právní moci tohoto rozsudku platit výživné ve výši 4.000,-- Kč měsíčně pro nezletilého Dominiqua Rafaela a ve výši 3.500,-- Kč měsíčně pro nezletilou Veroniku k rukám matky nezletilých prostřednictvím poštovní poukázky, a to vždy do každého patnáctého dne v měsíci předem.

V. Matka je povinna počínaje dnem právní moci tohoto rozsudku platit výživné ve výši 1.500,-- Kč měsíčně pro nezletilého Dominiqua Rafaela a ve výši 1.000,-- Kč měsíčně pro nezletilou Veroniku k rukám otce nezletilých, a to vždy do každého patnáctého dne v měsíci předem.

VI. Tím se mění rozsudek Okresního soudu v Chrudimi č.j. 0P 159/2014-1479 ze dne 12.6.2015 ve znění rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích č.j. 22Co 323/2015-1665 ze dne 6.10.2015.

VII. Řízení o změnu úpravy styku otce s nezletilým Dominiquem Rafaelem a nezletilou Veronikou S. se zastavuje.

VIII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Otec podal návrh na změnu péče a výživy nezl. dětí tak, aby tyto byly svěřeny do střídavé péče obou rodičů, která by probíhala v intervalu vždy po jednom týdnu s tím, že děti by rodiče přebírali především v jejich mateřské či základní škole. Speciálně upraveny by pak měly být letní školní prázdniny, kdy by střídavá péče probíhala v intervalu 14 dnů, a dále vánoční prázdniny, kdy by se rodiče střídali vždy v termínech od konce školního vyučování do 25.12. a od 25.12. do počátku nového školního vyučování dětí. Jelikož dle názoru otce jsou výdělkové a majetkové možnosti obou rodičů v zásadě shodné, výživné pro nezl. děti by rodičům určováno být nemělo, neboť rodiče by si vyživovací povinnost k dětem plnili v obdobích, kdy o ně budou osobně pečovat. Pokud by soud tomuto návrhu nevyhověl, otec dále navrhl snížení výživného pro nezl. děti z jeho strany, a to od 15.2.2016 na částku 2.600,-- Kč měsíčně pro nezl. Dominiqua Rafaela a na částku 2.300,-- Kč měsíčně pro nezl. Veroniku, přičemž návrh matky na změnu styku otce s dětmi by měl být zamítnut, neboť dle názoru otce v tomto směru nenastaly žádné nové okolnosti. Svůj návrh otec zdůvodnil tím, že odpadly důvody, které v minulosti vedly ke svěření nezl. dětí do výlučné péče matky, neboť došlo k podstatným změnám v poměrech, když otec změnil své bydliště, přestěhoval se do blízkého sousedství bydliště dětí u matky, přičemž je i přesvědčen o tom, že odpadly problémy v komunikaci mezi rodiči. Výhrady matky v tomto směru sám považuje za malicherné, účelové, případně neexistující, když matka se jimi snaží pouze upřednostňovat své preference a představy nad zájmy dětí, ve kterých v současné době je střídavá péče obou rodičů, která dětem zajistí rozvoj jejich legitimnímu zájmu na rodinném životě, na harmonickém rozvoji vztahů s oběma rodiči, i na vlastním harmonickém rozvoji nezletilých v důsledku vyvážené přítomnosti mužského i ženského vzoru.

Matka s návrhem otce na změnu péče a výživy nezl. dětí nesouhlasila a navrhla jeho zamítnutí. Své stanovisko zdůvodnila tím, že i když došlo ke změně bydliště otce, stále přetrvávají důvody, pro které nelze střídavou péči u nezl. dětí upravit. Dle názoru matky se totiž i přes párovou odbornou terapii vztahy mezi rodiči nijak nezlepšily, tyto jsou stále vyhrocené, spolupráce mezi rodiči fakticky nefunguje, a pokud by děti byly svěřeny do střídavé péče, velmi negativně by se to na nich projevovalo, a to zejména s ohledem na jejich školní docházku. Matka uvedla jednotlivé případy neshod mezi rodiči s tím, že je přesvědčena o tom, že rodiče aktuálně nejsou schopni komunikovat na takové úrovni, aby střídavou péčí neutrpěly zájmy nezletilých a stejně tak ani nejsou schopni zajistit konstantní režimy dětí u obou rodičů. Otec navíc není ani schopen plánovat své zahraniční cesty tak, aby nezasahovaly do jeho osobní péče o děti, nerespektuje ani zájmovou činnost nezl. dětí, nad kterou často upřednostňuje své osobní zájmy a vlastní styk s dětmi. Dle názoru matky dále ani nedošlo ke zhoršení životní úrovně otce, neboť otec žije v prostorném rodinném domě, mimo příjmu ze zaměstnání mu významnými částkami přispívá jeho matka, navíc má i benefity ze svého zaměstnání a možnosti absolvovat luxusní dovolené v zahraničí. Jeho životní úroveň se tak nikterak nezhoršila, ale naopak došlo k jejímu navýšení. Dále matka navrhla změnu úpravy styku otce s dětmi, kdy by byl rozšířen jeho běžný styk s dětmi vždy na odpoledne v úterý a ve čtvrtek v lichém kalendářním týdnu, a dále zúžen jeho styk s dětmi o letních prázdninách, kdy by tento probíhal po dobu celkem jednoho měsíce, dále o vánočních prázdninách, kdy by se rodiče střídali v termínech od konce školního vyučování do 27.12. a od 27.12. do počátku nového školního vyučování dětí, a dále o jarních a podzimních prázdninách, kdy by se rodiče střídali vždy po jednom roce. Tento svůj návrh matka zdůvodnila tím, že v důsledku změny bydliště otce by tento měl mít prostor, aby se mohl podílet i na určitých povinnostech dětí a zároveň matka měla možnost s dětmi trávit i volný čas tak, aby nezl. děti neměly spojeny zábavu a volnost pouze se stykem u otce a povinnosti pouze s péčí matky. Kolizní opatrovník navrhl svěřit nezl. děti do střídavé péče obou rodičů s týdenním intervalem, přičemž o letních prázdninách by byl interval 14 denní a speciální úprava dle úvahy soudu by měla být i o vánočních prázdninách. Otázku výživného rodičům opatrovník ponechal na úvaze soudu, stejně tak jako změnu úpravy styku otce s dětmi, pokud by nebyla nařízena střídavá péče nezletilých. Své stanovisko zdůvodnil tím, že v dané věci nebyly zjištěny žádné závažné skutečnosti, které by bránily svěření nezl. dětí do střídavé péče obou rodičů, když obavy matky nebyly dostatečně prokázány, přičemž vyhrocené vztahy a neshody rodičů se objevují již nyní a nebylo ani prokázáno, že by se tato situace zhoršila změnou péče nezletilých.

Soud dospěl k následujícím, pro rozhodnutí soudu podstatným, skutkovým zjištěním :

Rozsudky ve výroku citovanými měl soud prokázáno, že pro dobu po rozvodu manželství rodičů byl nezl. Dominique Rafael a nezl. Veronika svěřeni do péče matky a otci bylo určeno výživné ve výši 6.500,-- Kč měsíčně pro nezl. Dominiqua Rafaela a ve výši 5.500,-- Kč měsíčně pro nezl. Veroniku. Dále byl i upraven styk otce s nezl. dětmi tak, že tento má probíhat vyjma období školních prázdnin vyhlášených Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky pro daný školní rok vždy každý sudý kalendářní týden od pátku, kdy si nezl. děti otec vyzvedne po skončení vyučování ve školním zařízení od pedagogického pracovníka, v případě nezl. Veroniky po dobu její docházky do mateřské školy nejdříve v odpoledních hodinách, do bezprostředně následujícího pondělí, kdy nezl. děti odevzdá před zahájením vyučování pedagogickému pracovníkovi ve školním zařízení, v případě nezl. Veroniky po dobu její docházky do mateřské školy nejpozději do doby určené k odevzdávání dětí v ranních hodinách příslušnou mateřskou školou. Dále v období všech školních prázdnin vyhlášených Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky pro daný školní rok, vyjma hlavních letních prázdnin a vánočních prázdnin, po celou dobu těchto prázdnin, a to ode dne posledního dne školní výuky předcházejícího počátku prázdnin, kdy si otec nezl. děti vyzvedne po skončení vyučování ve školním zařízení od pedagogického pracovníka, v případě nezl. Veroniky po dobu její docházky do mateřské školy nejdříve v odpoledních hodinách, do 15.00 hodin posledního dne prázdnin, resp. v případě bezprostředně navazujícího víkendu po skončení prázdnin do 15.00 hodin předmětné neděle, kdy si matka nezl. děti převezme v místě bydliště otce. Dále v době vánočních prázdnin v každém lichém kalendářním roce od posledního dne školní výuky před vánočními prázdninami, kdy si otec nezl. děti vyzvedne po skončení vyučování ve školním zařízení od pedagogického pracovníka, v případě nezl. Veroniky po dobu její docházky do mateřské školy nejdříve v odpoledních hodinách, do 28.12. do 15.00 hodin daného roku, kdy si matka nezl. děti převezme v místě bydliště otce, a v každém sudém kalendářním roce od 28.12. od 10.00 hodin, kdy nezl. děti matka otci předá v místě svého bydliště, do posledního dne školních prázdnin do 15.00 hodin, resp. v případě bezprostředně navazujícího víkendu po skončení prázdnin do 15.00 hodin předmětné neděle, kdy otec nezl. děti předá matce v místě svého bydliště. Dále po dobu tří týdnů v měsíci červenci a tří týdnů v měsíci srpnu každého roku s tím, že přesné termíny tohoto styku otec matce oznámí písemně nejpozději do 31.5. daného roku, přičemž otec si nezl. děti na počátku styku převezme a po skončení styku matce odevzdá v místě jejího bydliště. Soud přitom vycházel z toho, že všechna kritéria vymezená Ústavním soudem pro střídavou péči o nezl. děti oba rodiče naplňovali přibližně ve stejné míře, oba měli výchovné schopnosti na obdobné úrovni, kdy v určitých oblastech by byly vlohy dětí lépe rozvíjeny u otce a v jiných u matky, přičemž není potřeba klást zvýšený důraz na otázku souběžné výchovy v českém a německém jazyce. Obě nezl. děti měly pozitivní vazby na oba rodiče, nezl. Dominique inklinoval spíše k otci, nezl. Veronika spíše k matce, přičemž byl i silný citový vztah mezi dětmi navzájem. Dle názoru soudu bylo tehdy nutno zohlednit především to, že o nezl. děti do doby rozhodnutí soudu pečovala především matka, u které lze očekávat stálé výchovné prostředí i to, že se dětem v tomto stále útlém věku bude více osobně věnovat než pracovně vytížený otec. Matka přitom ani otci nebránila ve styku s dětmi, děti se nesnažila proti otci ovlivňovat a naopak umožňovala rozvoj jejich vztahu. Současně nezl. děti nebyly ve věku, kdy by již bylo možno z jejich projevů spolehlivě usuzovat na to, co si skutečně přejí. Výjimečné důvody pro to, aby děti nebyly svěřeny do střídavé péče obou rodičů, současně soud shledal ve velmi velké vzdálenosti mezi bydlišti obou rodičů, když šlo navíc o bydliště ve dvou různých zemích, a dále v nevhodné komunikaci mezi rodiči, resp. jejich vyhrocených vztazích, kdy rodiče nebyli schopni a ani ochotni konstruktivně jednat a řešit ani základní záležitosti týkající se dětí, zejména otec se v mimořádně vysokém počtu případů obracel na soud, opatrovníka či jiné státní orgány s nejrůznějšími návrhy a odvoláními, přičemž tyto jeho podání byly postupem času stále méně významné a reakce otce, přestože matka svým chováním také přispívala k vyhroceným vztahům mezi rodiči, byly zcela nepřiměřené. Dále soud vycházel z toho, že nezl. děti měly běžné potřeby a tyto nebyly ani zvyšovány jejich zdravotními problémy. Matka pracovala na zkrácený pracovní úvazek s příjmem 10.000,-- Kč hrubého měsíčně s příplatky za přesčasy, otcův příjem činil cca 2.200 EUR čistého měsíčně (bez přídavků na děti, které v průběhu řízení přestal pobírat), tj. při přepočtu průměrného kurzu české koruny vůči euru ve výši 27,-- Kč za 1 euro 59.400,-- Kč. Soud přitom vycházel i z toho, že v místě tehdejšího bydliště otce byly značně vyšší životní náklady než v České republice, a to zejména na bydlení, navíc otec se měl s dětmi stýkat v širším rozsahu, s čímž jsou spojeny i vysoké náklady. Styk otce s dětmi byl pak upraven v co nejširší míře tak, aby bylo co nejvíce zachováno právo dětí na péči svého otce a právo otce podílet se na péči o své děti, přičemž předáváním dětí ve velké většině případů v místě jejich školní docházky měly být eliminovány konflikty rodičů, jež občas toto předávání dětí provázely. Usnesením Ústavního soudu České republiky sp.zn. IV. ÚS 176/16 ze dne 2.8.2016 měl soud prokázáno, že ústavní stížnost otce proti shora citovaným rozhodnutím byla odmítnuta jako zjevně neopodstatněná, přičemž námitky otce o tom, že nezl. děti jsou nuceny žít na území České republiky, či že se děje údajně jejich „odnárodňování“ Ústavní soud hodnotil jako zcela absurdní a nepřípadné. Rozsudkem Okresního soudu v Chrudimi č.j. 11 C 159/2014-84 ze dne 23.9.2016 měl soud prokázáno, že manželství rodičů bylo rozvedeno a tento rozsudek nabyl právní moci dne 23.9.2016. Příčinu rozvratu manželství soud shledal v rozdílných představách rodičů o funkcích manželství a rolích manželů v něm. Rozsudkem Okresního soudu v Chrudimi č.j. 9 Nc 229/2013-90 ze dne 21.5.2014 měl soud prokázáno, že dcera nové partnerky otce nezl. Veronika P., nar. X.X.2010, byla svěřena do střídavé péče svých rodičů tak, že vždy v lichých kalendářních týdnech bude v péči své matky a vždy v sudých kalendářních týdnech bude v péči svého otce. K předávání této nezletilé má docházet každou neděli v 17.00 hodin v bydlišti toho rodiče, u kterého pobyt nezletilé končí.

Výpověďmi rodičů, se kterými koresponduje i šetření kolizního opatrovníka a výpověď svědkyně Miluše S., měl soud prokázáno, že mezi rodiči stále přetrvává konfliktní atmosféra, která se mimo dosud neskončeného řízení o určení výživného manželky týká především nezl. dětí. Mezi rodiči totiž stále přetrvávají spory ohledně výchovných stylů, ohledně zájmové činnosti nezl. dětí, ohledně komunikace s úřady a školskými zařízeními, ohledně styku otce s dětmi prostřednictvím aplikace Skype, ohledně pracovních cest otce i ohledně vzájemné informovanosti. Matka otci zejména vytýká volnější výchovný styl, nedostatek preciznosti při plnění školních povinností dětí a určitou zanedbanost dětí v prostředí u otce, dále že otec nezl. Veronice, která má i rozpory s dcerou jeho nové partnerky, věnuje méně pozornosti, dále striktní postup otce při jednání se školskými a zájmovými zařízeními, který může mít do budoucna negativní dopad na další školní docházku a zájmovou činnost nezl. dětí, dále různé blokace otce, kdy mimo školní či předškolní docházky a zájmové činnosti dětí rušil i různé terapie a lékařské zákroky, dále že otec ani plně nevyužívá stávající úpravu styku s dětmi a upřednostňuje pracovní výjezdy, což se konkrétně stalo v termínech 7.10.2016, 20.11.2016, 3.12.2016, 11.1.2017, 29.1.2017 a 5.2.2017, přičemž v této době přenechává péči o děti své partnerce, dále že otec nadbytečně vyžaduje svoji účast při jakémkoli lékařském vyšetření nezl. dětí, dále že otec vyžaduje nadměrný styk s dětmi prostřednictvím Skype, aniž by však v době prázdnin tento rovnocenně umožnil i matce, přičemž celkové chování otce matka chápe nikoliv jako snahu o kompromis, ale spíše jako snahu o vydírání, podmiňovanou nepřiměřenými ústupky z její strany. Otec naopak matce vytýká, že ho o nezl. dětech málo informuje a neumožňuje mu větší kontakt s dětmi i prostřednictvím aplikace Skype, navíc má snahu nahrazovat u nezl. dětí otce svým novým partnerem, přičemž celkové chování matky i otec chápe nikoliv jako snahu o kompromisní řešení sporu rodičů, ale jako účelové měření dvěma metry, když ve stejné míře ohledně dětí není otci ochotna umožnit to, co chce sama po něm. Na druhé straně však v této souvislosti měl soud zároveň prokázáno, že styk otce s nezletilými dětmi v současné době přes drobné rozpory, které jsou běžné i v jiných rodinách, fakticky začal probíhat bez skutečně závažných problémů, oba rodiče se ve skutečnosti ústně či e-mailem adekvátně informují o podstatných záležitostech nezl. dětí, a to včetně jejich zdravotní péče a zájmové činnosti, oba rodiče byli fakticky schopni mimosoudních dohod ohledně přítomnosti psa nezl. dětí v bydlišti otce v srpnu a září 2016, dále ohledně drobné změny styku otce s nezl. dětmi v březnu 2016, o letních prázdninách 2016 a v lednu 2017, dále ohledně účasti nezl. Dominiqua na narozeninové párty u spolužačky či v německém institutu, dále ohledně předání věcí nezl. Dominiqua na školu v přírodě v červnu 2016, dále ohledně operace hydrokély nezl. Dominiqua a plastické operaci nezl. Veroniky, dále ohledně očkování nezl. dětí proti klíšťové encefalitidě i ohledně očního vyšetření nezl. Veroniky, dále ohledně vycestování nezl. dětí s otcem na zahraniční dovolené do Turecka a Egypta, dále ohledně změny mateřské školy nezl. Veroniky, přičemž otec během soudního řízení dal i souhlas s jejím nástupem do základní školy v Pardubicích, dále ohledně psychologického vyšetření nezl. Veroniky i ohledně předkládání nutných podkladů pro nový školní rok nezl. Dominiqua při nástupu do 2. třídy a nezl. Veroniky do mateřské školy, a konečně i ohledně změny vhodného terapeuta k další rodinné terapii mezi rodiči. Současně bylo i prokázáno, že matka sama cca jednou měsíčně využívá v péči o děti pomoci svých blízkých osob, tj. svého nového partnera a své matky, otec ze svých jednání se základní školou či základní uměleckou školou matku nijak nevylučuje a ani nijak v těchto jednáních neobchází, přičemž pokud se ohledně nezl. dětí rodiče na něčem společně domluvili před příslušným odborníkem, otec tuto domluvu respektoval a domluvený termín nikdy nezrušil.

Zprávami Poradny pro rodinu Pardubického kraje měl soud prokázáno, že oba rodiče se v termínech 24.8.2015, 16.11.2015 a 21.3.2016 podrobili u PhDr. Romana Miletína párové terapii s cílem zlepšení jejich komunikace. Oba rodiče byli v rámci terapií otevření, ochotni jednat o problémech, nalézání dohod mezi nimi však bylo velmi složité a náročné, domluva mezi nimi byla velmi obtížná a této byli schopni pouze v některých záležitostech, přičemž bez odborné pomoci by jinak byla jejich spolupráce de facto nulová. Oba byli vedeni ke konstruktivní komunikaci, k nadhledu, ke vzájemnému respektu a toleranci. K další rodinné terapii mezi rodiči pak došlo u Mgr. Petry Láškové ve dnech 27.10.2016, 25.11.2016 a 19.1.2017 s plánovanou další konzultací dne 24.2.2017. Oba rodiče využívali těchto konzultací především k otevření svého pohledu na situaci dětí a pokoušeli se o praktické dohody, které by byly v zájmu dětí. Z pohledu terapeutky se tento proces spíše nedařil, neboť oba rodiče zastávají zcela odlišná stanoviska, mnohdy extrémní názory na řešení, z druhé strany předjímají zradu a nepochopení, jejich postoje jsou vzájemně konfrontační. Sama terapeutka efekt těchto terapií spatřuje v tom, že zmírňují dopady rodičovských konfliktů na samotné děti a ventilují u rodičů jejich aktuální pocity a potřeby v rodičovském sporu. Výpověďmi rodičů měl pak soud v této souvislosti prokázáno, že plánovaná konzultace dne 24.2.2017 pro nemoc otce neproběhla, je však domluven nový termín na den 28.4.2017, přičemž oba rodiče projevili zájem v těchto terapiích i nadále pokračovat. Zprávou MUDr. Martina Zandlera měl soud prokázáno, že otec byl psychiatricky léčen již v Německu v letech 2013 až 2014 s diagnózou periodická depresivní porucha, vliv náročné práce, konflikty po rozvodu s manželkou. Od roku 2014 je jeho zdravotní stav kompenzovaný a stabilizovaný, užívá antidepresivní medikaci a z psychiatrického hlediska zde nejsou žádné námitky k péči o nezl. děti, když u otce nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by mohly negativně ovlivňovat jeho rodičovské schopnosti a odpovědnost. Zprávou MUDr. Jany Šálkové měl soud prokázáno, že tato poskytuje zprávy z vyšetření nezletilých matce s tím, aby je dále otci předávala, na zdravotní stav nezl. Veroniky se otec telefonicky informoval dne 27.1.2017. 

Zprávou Základní školy Pardubice, P. ulice a následným šetřením kolizního opatrovníka měl soud prokázáno, že nezl. Dominique navštěvuje výběrovou třídu s anglickým jazykem, dle třídní učitelky se jedná o velmi citlivého, spíše introvertního chlapce, který měl v první třídě problém s navazováním sociálních kontaktů s vrstevníky i dospělými. Během první třídy se však nezletilý adaptoval a tento školní rok u něho nejsou patrné žádné větší problémy při komunikaci, pouze v situacích, které ho ohrožují (tj. když třeba něco zapomene) má v komunikaci problém se v klidu vyjádřit bez zadrhávání a někdy i sklony k pláči. Nezl. Dominique do školy chodí vždy řádně upravený a připravený, vzorně plní domácí úkoly, s matkou se zúčastňuje aktivit pořádaných školou. Občas se stane, že po návratu od otce musí s matkou dodělávat zadané úlohy, protože učebnice zapomene u matky a místo náhradního úkolu pošle otec sms zprávu, že nezletilý úkol dodělá s matkou, toto se však stává i u jiných dětí a nezl. Dominique oproti nim v tomto směru nijak nevybočuje. Oba rodiče o nezl. Dominiqua jeví zájem, odděleně se informují o jeho chování a prospěchu, přičemž otec komunikuje převážně elektronickou poštou či sms zprávami a projevil i zájem o konzultace TRIVIA. Za jediné nestandardní chování otce byla přitom označena pouze ta skutečnost, že z důvodu odvolání otce musel o nástupu nezl. Dominiqua na tuto školu rozhodnout soud, přičemž otec i z počátku v rozporu s metodickým doporučením ministerstva vstupoval přímo do školy a nezletilého vyzvedával nikoli venku, ale již před třídou. Po vyjasnění pravidel je syn nyní otci předáván učitelkou před školou, přičemž přítomnost učitelky je v souladu se stávajícím soudním rozhodnutím.

Výpověďmi rodičů, se kterými koresponduje i šetření kolizního opatrovníka a výpověď svědkyně Miluše S. měl soud dále prokázáno, že mezi rodiči a nezl. dětmi stále přetrvávají silné citové vazby a vztahy, nezl. děti fakticky kladně přijímají rodinné prostředí jak u matky, tak i u otce a přechod mezi nimi jim nepůsobí žádné psychické potíže. Nezl. děti mají navíc i kladné citové vazby k novým partnerům rodičů, přičemž stále jsou ještě útlého věku, aby si mohly na svoji péči vytvořit samostatný neovlivněný názor a posoudit dopad všech opatření, které se jich týkají. Rovněž vztah mezi nezl. dětmi navzájem je citově silný a jejich rozdílná výchova by na ně zjevně měla negativní dopad.

Výpověďmi rodičů měl soud dále prokázáno, že otec je rozvedený, žije v družském poměru s Alenou F., nemá další vyživovací povinnosti k dětem, ani soudu neznámé vedlejší příjmy, ani majetek větší hodnoty, ani zvýšené osobní výdaje. Otec má dosažené vysokoškolské vzdělání v technickém směru, může pracovat jako vývojář, dále jako prodejce, a dále jako interní auditor, nemá žádné zdravotní ani pracovní omezení, ovládá český, anglický a německý jazyk. Otec byl jednou trestně stíhán a byl mu i odebrán řidičský průkaz. Matka je rozvedená, žije v družském poměru s Janem H., nemá další vyživovací povinnosti k dětem, ani soudu neznámé vedlejší příjmy, ani majetek větší hodnoty, ani zvýšené osobní výdaje. Matka má rovněž vysokoškolské vzdělání, může pracovat jako účetní či hlavní účetní, přičemž soudu nedoložila žádné své pracovní omezení. Matka ovládá anglický jazyk i podvojné účetnictví, má řidičský průkaz skupiny B, má pokročilou znalost práce na počítači i znalost uzávěrkových účetních prací. V současné době stále pracuje na zkrácený pracovní úvazek 15 hodin týdně, neboť dcera je často nemocná, navíc matka děti vozí a vyzvedává ze školy a zájmových kroužků, přičemž sama chce do plného úvazku nastoupit až po vyřešení sporů mezi rodiči a nástupu dcery do první třídy základní školy, kdy i zvažuje převzetí firmy své matky.

Výpovědí matky, která nebyla otcem sporována, měl soud prokázáno, že obě nezl. děti nevyžadují zvláštní péči a fakticky se neliší od svých vrstevníků. Nezl. Dominique navštěvuje základní školu s rozšířenou výukou jazyků a estetiky, kde matka hradila celkem za sešity 826,-- Kč, za plavání 402,-- Kč, za divadlo a kino 150,-- Kč a dále150,-- Kč do fondu přátel školy. Nezl. Dominique při základní škole navštěvuje i čtenářský kroužek a kroužek logické matematiky, se kterými nejsou spojeny finanční náklady, dále navštěvuje hru na flétnu s náklady 1.600,-- Kč za pololetí a dalšími náklady 150,-- na SRPŠ, 200,-- Kč za učebnice a 600,-- Kč za flétnu. Dále nezl. Dominique navštěvuje i německý institut s náklady 2.500,-- Kč ročně a dětskou jógu s náklady 600,-- Kč ročně. Nezl. Dominique nemá finančně nákladné zdravotní potíže, matka mu však kupuje léky na imunitu a pravidelně s ním jezdí na hory, kde mu hradí lyžařskou školu. Nezl. Veronika stále navštěvuje mateřskou školu s náklady 800,-- Kč měsíčně na stravné a celkovou částkou 850,-- Kč na výlety a 160,-- Kč za keramickou činnost. Při mateřské škole navštěvuje pěvecký a taneční soubor s náklady 600,-- Kč na pololetí a při mateřské škole absolvovala i plavání s náklady 886,-- Kč. Nezl. Veronika nemá finančně nákladné zdravotní potíže, matka ji však, stejně jako u syna, kupuje léky na imunitu a pravidelně jí hradí lyžařskou školu. U nezl. Dominiqua končí školní docházka v pátek v 11.40 hodin, poté nezletilý navštěvuje družinu, ze které je vyzvedáván v době od 13.30 hodin do 15.00 hodin. Nezl. Veronika je z mateřské školy vyzvedávána v době od 12.00 hodin do 14.30 hodin.

Šetřením kolizního opatrovníka měl soud prokázáno, že matka s dětmi a svým přítelem žije v rodinném domě, kde je k dispozici předsíň, kuchyň, jídelna, obývací pokoj, ložnice, sociální zařízení a dva dětské pokoje, přičemž kolem domu je i prostorná zahrada se zázemím pro děti. Její domácnost je pěkně a účelně zařízena, udržována v čistotě a pořádku. Otec se svojí partnerkou bydlí v pronajatém rodinném domě, kde je k dispozici předsíň, kuchyň, jídelna, obývací pokoj, ložnice, dva dětské pokoje a sociální zařízení, přičemž u domu je k užívání i terasa se zahradou, a dále je zde možnost i užívání trampolíny a bazénu, které jsou společné pro komplex pěti rodinných domků. Rovněž domácnost otce je pěkně a účelně zařízena, udržována v čistotě a pořádku.

Zprávami zaměstnavatele otce, výpovědí otce, výpověďmi svědků Ing. Petra S. a Miluše S. a výpisy z účtu otce měl soud prokázáno, že otec u současného zaměstnavatele vykonává funkci vedoucího operací, může pracovat i z domova a přesto, že jsou u něho klíčové zahraniční cesty, tyto si může většinou sám plánovat. Otci sice nejsou vypláceny žádné cestovní náhrady, během služebních cest, které jsou v rozsahu jeden až dva týdny v měsíci, mu je však hrazena doprava, dále strava do výše 40 USD denně a ubytování do výše 100 USD denně, dále má otec k dispozici zdarma služební telefon, a dále pro soukromé účely i služební automobil. Průměrný čistý měsíční příjem otce od února 2016 do konce ledna 2017 činil 24.338,-- Kč, k čemuž mu na ostatním plnění (tj. užívání osobního automobilu) bylo dále poskytnuto plnění v průměrné hodnotě 5.762,-- Kč měsíčně. Vedle tohoto příjmu otci poskytuje pravidelné měsíční příspěvky dále jeho matka, a to ve výši 29.000,-- Kč až 34.000,-- Kč měsíčně, ze kterých je hrazeno jak výživné pro nezl. děti, tak i současné bydlení otce, včetně nájemného a energií, přičemž matka otce tomuto i poskytla celkovou částku 300.000,-- Kč na vybavení pronajatého domu a celkovou částku 180.000,-- Kč na úhradu advokátních služeb. Otci dále přispívá na vedení společné domácnost plněním v hodnotě cca 1.000,-- Kč měsíčně i jeho nová partnerka a v důsledku jeho členství v německé žurnalistické společnosti a nalétaných mil, jsou mu dále poskytovány bezplatné či výrazně zlevněné letenky, permanentky na lyže, ubytování při zahraničních dovolených (např. v Turecku, Maroku či Egyptě), nebo výrazné slevy při nákupu spotřebního zboží. Zprávou Úřadu práce ČR, krajská pobočka v Pardubicích měl soud prokázáno, že otec nepobírá žádné dávky státní sociální podpory, ani dávky hmotné nouze.

Vlastním šetřením u úřadu práce měl soud prokázánu nabídku volných, pro otce s ohledem na jeho kvalifikaci vhodných pracovních míst, a to prodejce u Autocentrum BARTH a.s. Pardubice, kde je garantován příjem od 21.000,-- Kč hrubého měsíčně, dále prodejce u Patriot marketing group s.r.o. Pardubice, kde je garantován příjem od 20.000,-- Kč hrubého měsíčně, dále vedoucího prodejce u VIHAMIJ spol. s r.o. Pardubice, kde je garantován příjem od 18.000,-- Kč hrubého měsíčně, dále prodejce – obchodníka u Ladislava Žáka Pardubice, kde je garantován příjem od 30.000,-- Kč hrubého měsíčně, a dále prodejce u FRANCE CAR s.r.o. Pardubice, kde je garantován příjem od 15.000,-- Kč hrubého měsíčně. 

Zprávami zaměstnavatele matky, zprávou OSSZ Pardubice, zprávou Karolíny Pečenkové a předloženým přiznáním k dani z příjmu fyzických osob za rok 2016 měl soud prokázáno, že matka stále pracuje na zkrácený pracovní úvazek, který konkrétně od ledna 2017 činí 17,5 hodiny týdně a její průměrný čistý měsíční příjem ze zaměstnání, včetně nemocenských dávek, od ledna 2016 do konce ledna 2017 činil 10.237,-- Kč. Pokud by matka pracovala na plný úvazek, její čistý měsíční příjem by činil 19.365,-- Kč. Vedle tohoto příjmu pak měla matka v lednu 2016 i příjem z dohody o provedení práce, který celkem činil 8.500,-- Kč čistého, a dále měla v roce 2016 i příjem u Krajského soudu v Plzni v celkové výši 870,-- Kč čistého, přičemž za rok 2016 matka i žádala o vrácení přeplatku na dani z příjmu fyzických osob v celkové výši 32.088,-- Kč. Výpovědí matky měl soud v této souvislosti i prokázáno, že její matka jí poskytuje pro děti ovoce a ošacení v průměrné hodnotě cca 500,-- Kč měsíčně, přičemž partner matky ji hradí její telefon a umožňuje ji i bezplatně užívat jeho osobní či nákladní automobil. Zprávou Úřadu práce ČR, krajská pobočka v Pardubicích měl soud prokázáno, že matka nepobírá žádné dávky státní sociální podpory, ani dávky hmotné nouze.

Vlastním šetřením u úřadu práce měl soud prokázánu nabídku volných, pro matku s ohledem na její kvalifikaci vhodných pracovních míst, a to účetní u Krajského ředitelství Policie Pardubického kraje Pardubice, kde je garantován příjem od 17.100,-- Kč hrubého měsíčně, dále mzdové účetní u JP-KONTAKT, s.r.o. Pardubice, kde je garantován příjem od 17.000,-- Kč hrubého měsíčně, dále účetní u JEDNOTA, spotřební družstvo v Pardubicích, kde je garantován příjem od 80,-- Kč hrubého na hodinu, dále hlavní účetní u Emporio s.r.o. Pardubice, kde je garantován příjem od 20.000,-- Kč hrubého měsíčně, a dále odborné fakturantky u NonStop Recruitment s.r.o. Pardubice, kde je garantován příjem od 35.000,-- Kč hrubého měsíčně.

Podle § 909 o.z. změní-li se poměry, soud změní rozhodnutí týkající se výkonu povinností a práv vyplývajících z rodičovské odpovědnosti i bez návrhu.

Za shora zjištěného skutkového stavu když účastníci další důkazy soudu nepředložili, resp. nenavrhovali a soud tyto neshledal ani z povinnosti úřední, přičemž ve shodě se všemi účastníky řízení považoval s ohledem na nízký věk i za dostatečné zjištění názoru nezl. dětí prostřednictvím pracovnic sociálně-právní ochrany dětí, dospěl soud k závěru, že v dané věci jsou naplněny předpoklady shora citovaného ustanovení, neboť došlo ke kvalifikovaným změnám v poměrech, ze kterých vycházela původní rozhodnutí. Za situace kdy oba rodiče jsou pokrevními rodiči svých dětí, míra zachování identity dětí a rodinných vazeb je u obou rodičů stále obdobná a z celého dokazování nevyplývají žádné negativní změny ohledně schopností rodičů nadále zajistit, a to i přímou osobní péčí, vývoj dětí a dále fyzické, vzdělávací, emocionální, materiální a jiné potřeby dětí, když každý z rodičů je stále nadprůměrným vychovatelem a jejich výchovné schopnosti jsou srovnatelné, a dále ani podstatná změna v schopnostech nezl. dětí projevit relevantní přání, když tyto, zejm. nezl. Veronika, jsou stále útlého věku bez plné schopnosti vytvořit si samostatný názor a posoudit dopad opatření jich se týkajících, soud podstatné změny shledal zejména v těch poměrech, které byly původně překážkou a vylučovaly střídavou péči o nezl. děti. Konkrétně se jedná o následující změny:

Otec především dokázal upřednostnit a respektovat skutečné zájmy nezl. dětí nad svými zájmy osobními, neboť dlouhodobě změnil své bydliště a z důvodu péče o děti ani další stěhování neplánuje, pro vlastní péči o děti zajistil na území České republiky v blízkosti jejich současného bydliště u matky adekvátní bytové podmínky, které nenarušují ani školní či zájmovou činnost dětí a kde nezl. děti získali i nové kamarády, o děti jeví trvalý a skutečný zájem na základě naprosto legitimní rodičovské motivace, řádně si k nim plní svoji zákonnou vyživovací povinnost a to i nad soudem stanovený rámec (tj. dárky, dovolené apod.), přičemž nebylo zjištěno nic co by otce z další výchovy dětí vylučovalo, či proč by nemohl plnit úlohu vhodného mužského identifikačního vzoru v péči o děti a výrazněji se i podílet na jejich školní přípravě, zájmové činnosti a jejich vyvíjející se životní orientaci. Změna bydliště otce navíc představuje i podstatnou změnu poměrů ohledně stávajícího styku otce s nezl. dětmi, když tato úprava v současné době již nevhodně a zbytečně omezuje jak otce ohledně běžné péče o děti mimo dny volna, tak i matku ohledně možností trávit s dětmi volný čas, a jako taková již dle názoru soudu plně neodpovídá skutečným zájmům nezl. dětí.

Dále od doby posledního rozhodnutí okresního soudu o určení péče a výživy nezl. dětí uplynuly téměř dva roky, za které došlo k pravomocnému rozvodu manželství rodičů, dále k pravomocnému určení místa bydliště a školní docházky nezl. dětí na území České republiky i k pravomocnému určení jejich cestovních dokladů, a tedy mimo vlastní péče o děti i k faktickému vyřešení a určitému zklidnění základních rozporů rodičů ve vztahu k nezl. dětem, přičemž v důsledku pravidelných styků a narůstajícího věku se objektivně upevnil i citový vztah nezl. dětí k otci jako druhému rodiči a zlepšila i schopnost adaptability a separace nezl. Veroniky od matky, když oběma dětem fakticky vlastní přechod mezi rodiči žádné vážné problémy nečiní a nijak je ani psychicky nedestabilizuje. Nezl. děti ani nevyžadují nějaký specifický přístup či zvláštní péči, kterými by se lišily od svých vrstevníků, přičemž byly i prokázány silné citové vztahy mezi nezl. dětmi navzájem, a tedy zjevná nevhodnost jejich rozdělení a oddělené či rozdílné péče.

Dále oproti době posledního rozhodnutí došlo i k postupnému výraznému posunu v komunikaci, jednání a přístupech obou rodičů, kdy rozhodně již nelze jako v době posledního rozhodnutí uzavřít, že rodiče i nadále nejsou schopni ani ochotni konstruktivně jednat a řešit ani základní záležitosti týkající se dětí a domluvit se na čemkoli. V této souvislosti bylo sice na jedné straně opět prokázáno, že oba rodiče se stále nechávají pohltit svými vzájemnými spory, v důsledku kterých fakticky mají stále velmi sníženou, dle názoru soudu nikoli však již schopnost, ale ochotu ke vzájemné racionální dohodě, kdy někdy zastávají až extrémní názory na řešení, dále sníženou ochotu k plnému respektování druhého rodiče, kdy z druhé strany stále předjímají pouze zradu, diktát, ultimáta a nepochopení, a dále i sníženou ochotu ke vstřícné komunikaci, když stále zaujímají vzájemně konfrontační, neústupné a neempatické postoje, v důsledku čehož mají stále rozpory ohledně svých výchovných stylů, ohledně zájmové činnosti nezl. dětí, ohledně komunikace s úřady a institucemi, ohledně komunikace s dětmi přes SKYPE, ohledně plné informovanosti otce a jeho účasti při všech běžných zdravotních prohlídkách, ohledně služebních cest otce, ohledně pomoci jeho nové partnerky i přítomnosti její nezl. dcery apod.. Na druhé straně však vytknuté nevhodné přístupy rodičů v souvislosti s jejich konflikty je nutné vztáhnout na oba rodiče bez rozdílu, a co je dle názoru soudu nejvýznamnější, na rozdíl od doby posledního rozhodnutí soudu i přes určité těžkosti a náročnost oba rodiče fakticky prokázali schopnost alespoň bazální kooperace v péči o nezl. děti, a zároveň i zájem již probíhající rodinnou terapií řešit svoji další komunikaci, výměnu informací a zajištění výchovných postupů k nezl. dětem. V této souvislosti totiž soud považuje za podstatné, že ve skutečnosti oba rodiče byli nakonec schopni se racionálně dohodnout nejen v méně podstatných věcech, jako byly např. drobné změny ve styku nezl. dětí s otcem o letních prázdninách 2016 či v březnu 2016 a lednu 2017, včetně přítomnosti psa dětí v bydlišti otce a účasti nezl. Dominiqua na narozeninové párty či v německém institutu, tak zejména ve skutečně podstatných věcech, za které soud považuje dohodu o operaci hydrokély nezl. Dominiqua a plastické operaci nezl. Veroniky, dále dohodu o očkování nezl. dětí proti klíšťové encefalitidě a oční vyšetření nezl. Veroniky, dále dohodu o vycestování nezl. dětí s otcem na dovolenou do Turecka či Egypta, přičemž otec ani nijak vážně nebrojil proti výjezdu matky s dětmi do Bruselu, dále dohodu o změně vhodného terapeuta k další rodinné terapii mezi rodiči, dále dohodu o změně mateřské školy nezl. Veroniky, včetně v průběhu soudního řízení vysloveného souhlasu otce s jejím nástupem do základní školy v Pardubicích, a včetně i dohody rodičů o jejím psychologickém vyšetření a způsobu předložení nutných dokladů škole pro nový školní rok nezletilých. Navíc oba rodiče se i emailem či ústně při předávání dětí informují o podstatných záležitostech nezl. dětí, o jejich zdravotní péči a zájmových činnostech, přičemž i bez neřešitelných problémů oba spolupracují se školním a předškolním zařízením nezletilých a bez skutečně vážných a permanentních problémů i fakticky realizují soudem určený vlastní styk otce s dětmi. V této souvislosti je konečně dostatečně i signifikantní ta skutečnost, že od června 2016 se žádný z rodičů již na soud, opatrovníka či jiné státní orgány neobracel nedůvodně a v mimořádně vysokém počtu případů s nejrůznějšími návrhy či odvoláními a dále ta skutečnost, že od březnových termínů roku 2016 ani soud nemusel v rámci výkonu rozhodnutí řešit styk otce s nezl. dětmi.

Jelikož dle ustálené judikatury je ke každé věci nutno vždy přistupovat individuálně s ohledem na její specifika, soud v dané věci tato specifika shledal v tom, že oba rodiče jsou silné, v důsledku dosud nedořešených vzájemných vztahů a pocitů křivd či ublížení vzájemně velmi rivalitně zaměřené osobnosti, kdy je až s podivem, jaké úsilí jsou schopni vyvinout pro negativizaci a problematizaci druhého rodiče, a to jen proto, aby prosadili svůj subjektivní názor místo toho, aby bez zbytečných schválností a komplikací hledali to co je spojuje a skutečně zodpovědně, empaticky a vstřícně usilovali o zlepšení svých vztahů, jak by se jinak dalo předpokládat s ohledem na jejich vysokou inteligenci. Matka stále zcela zbytečně a kontraproduktivně s až účelovým výkladem zdůrazňuje v minulosti proběhlé jednotlivé i nepodstatné rozpory rodičů, otec je navíc i velmi citlivý na plně rovnocenné respektování jeho rodičovských práv, z čehož i vyplývají jak jeho striktní postupy vůči základní škole či jiným institucím, tak i často ultimativní jednání vůči matce, a s tím vším jsou i spojené zbytečné komplikace a schválnosti při rozhodování rodičů o podstatných záležitostech nezl. dětí. Pokud otec, ovšem za nutné podmínky vlastního pozitivně změněného přístupu, nebude mít možnost se rovnocenně zapojit do péče o nezl. děti, což ostatně lze dle názoru soudu plně vztáhnout i na matku pokud by byla ve stejné pozici, dle přesvědčení soudu konflikty a spory rodičů, včetně zbytečných komplikací při rozhodování o podstatných záležitostech nezl. dětí, neukončí žádné soudní rozhodnutí. Nedořešené partnerské vztahy se totiž projevují u obou rodičů a při jejich nezměněných postupech a bez odborné pomoci bude nutno další neshody při rozhodnutích o důležitých věcech týkajících se nezletilých tak jako tak řešit s pomocí soudu dle § 877 o.z., a to bez ohledu na soudem nařízenou formu péče o děti, a proto pouze na této skutečnosti již nelze negativní rozhodnutí o střídavé péči vystavět. Skutečný zájem nezl. dětí přitom jednoznačně vyžaduje, aby tato neutěšená situace nadále neeskalovala, ale naopak byla adekvátně řešena a došlo k co možná největší eliminaci dalších sporů rodičů, kteří jsou oba jinak kvalitními rodiči a bez ohledu na určenou formu péče o děti mají stále za výchovu a vývoj nezl. dětí společnou odpovědnost.

Východiskem z této situace za shora prokázaného skutkového stavu a kvalifikovaných změn poměrů dle názoru soudu již není stávající výlučná péče o nezl. děti ze strany matky, byť se širokou úpravou styku otce s dětmi. Tato forma totiž již nedostatečně otevírá otci větší prostor k přímému působení na děti a svému začlenění i do běžného každodenního života dětí a nedostatečně tak již i respektuje zásadu vyjádřenou v článku 18 odst. 1 a článku 32 odst. 1, 4 Úmluvy o právech dítěte, že oba rodiče mají společnou odpovědnost za výchovu a vývoj dětí, péče o děti je jejich právem a děti mají právo na rodičovskou výchovu a péči obou rodičů. Navíc nerovnoměrná možnost realizace vlastní rodičovské odpovědnosti dle názoru soudu vede jen k dalšímu protrahování konfliktů mezi rodiči, a jako taková rozhodně v současné době nepřispívá jak plné psychické pohodě nezl. dětí, tak i psychické pohodě rodičů a nutné konsolidaci jejich vztahů. Dle názoru soudu se jako skutečné východisko v současné době jeví navození takového stavu, kdy si stejně kvalitní rodiče ve vztahu k nezl. dětem budou plně rovni nejen formálně před zákonem, ale i fakticky v běžném každodenním životě nezl. dětí, čímž ve skutečnosti v tomto směru i odpadne hlavní důvod jejich rivalitního jednání se snahou o získání převahy a zároveň se vytvoří potřebný prostor a atmosféra i pro postupné zlepšení jejich komunikace a vztahů. Vhodnosti tohoto řešení přitom spolehlivě nasvědčují i ty skutečnosti, že oba rodiče postupem času jsou již schopni alespoň částečné sebereflexe, když matka začala otce řádně a dostatečně informovat o nezl. dětech, otec se smířil s pobytem a studiem nezl. dětí v České republice, na matku již nevyvíjí tak intensivní nátlak, sám využívá pomoci odborného psychiatra, má zájem o konzultace Trivia v základní škole nezl. Dominiqua i spolupráci s učiteli dětí a projevil i určitou vstřícnost vůči styku matky matky s nezletilými v jeho novém bydlišti. Otec navíc i konkrétními činy prokázal, že pokud jsou i plně a s matkou rovnocenně respektovány jeho rodičovská práva a v těchto není opomíjen či z nich vylučován, je ve skutečnosti ohledně nezl. dětí schopen konstruktivního a racionálního jednání (tj. lékařské zákroky u dětí, jejich současná školní a předškolní docházka apod.). Dále bral soud v úvahu i tu skutečnost, že vztahové rozpory rodičů, včetně jejich vzájemné komunikace, se fakticky dosud nijak intenzivně na nezl. dětech neprojevují a navíc jsou řešitelné pomocí odborných pracovníků, o kterou oba rodiče projevili i další zájem.

V této souvislosti tedy soud uzavírá, že všechna kritéria vymezená pro střídavou péči Ústavním soudem (např. I. ÚS 1506/13, II. ÚS 437/14, III. ÚS 650/14, I. ÚS 1708/14 apod.) i v současné době naplňují oba rodiče v přibližně stejné míře, oba mají k dětem zachovány silné citové vztahy, které děti opětují, oba rodiče pro děti disponují adekvátními materiálními podmínkami, oba projevují o děti skutečný zájem a záleží jim na dalším vývoji a uplatnění dětí, oba jsou schopni řádné přípravy dětí do základní školy a řádné péče o jejich zdravotní stav, oba disponují kvalitativně srovnatelnými výchovnými schopnostmi i rodičovskou odpovědností, které se navíc mohou vhodně doplňovat a odpovídají mateřské a otcovské roli ve výchově dětí. Navíc i odpadly důvody, které v době posledního rozhodnutí objektivně vylučovaly střídavou péči rodičů o nezl. děti, tj. velká vzdálenost bydlišť rodičů a jejich úplná neschopnost konstruktivně jednat, řešit i základní záležitosti týkající se dětí a domluvit se na čemkoli, a ani ve struktuře osobností rodičů nebylo zjištěno nic nového, co by je z další péče o děti vylučovalo, nezl. děti ani nevyžadují nějaký specifický přístup či zvláštní péči, pro které by u jejich další výchovy či péči o zdravotní stav bylo nutné i nadále upřednostňovat „ stabilitu poměrů “ před právem nezletilých na péči obou rodičů (viz např. I. ÚS 3216/13, II.ÚS 3413/14), přičemž nelze ani přeceňovat současnou pracovní vytíženost otce či stále nízký věk nezl. Veroniky.

Jelikož žádoucí a skutečně smysluplnější začlenění otce do další péče o děti, včetně jeho přímé odpovědnosti i ohledně jejich běžných záležitostí, lze v současné době realizovat pouze formou střídavé péče a nikoliv jen pouhým rozšířením či změnou jeho styku s dětmi, která ostatně rovněž vyžaduje určitou schopnost vzájemné komunikace mezi rodiči, soud proto vyhověl návrhu otce a přistoupil ke střídavé péči obou rodičů o nezl. děti tak, jak je uvedeno ve výroku, která v uvedeném týdenním intervalu s naprosto rovnocennou speciální úpravou v době prázdnin nezl. dětí, dle přesvědčení soudu v současné době, která je dle § 154 odst. 1 o.s.ř. pro rozhodnutí soudu rozhodující, nejlépe respektuje zájmy nezl. dětí, které rovnocenně potřebují oba rodiče, zároveň není v rozporu s pracovním vytížením rodičů, citovými vztahy nezl. dětí k rodičům, jejich školní a předškolní docházkou, či separačním procesem nezl. Veroniky, navíc eliminuje rizika, aby dlouhodobou absencí vzájemného kontaktu nedošlo k narušení vazeb mezi dětmi a rodiči, a tedy k ohrožení dalšího citového vývoje nezl. dětí, a zároveň i vytváří podmínky pro vhodné doplňování a prolínání rozdílných výchovných stylů rodičů v další péči o děti, včetně trávení volného času s dětmi a rozvíjení jejich zájmových aktivit. Dle názoru soudu se přitom nejedná o nepřípustný ústupek rivalitě rodičů či ústupek toliko přání jednoho rodiče, konkrétně v dané věci otce, ale naopak poměřováno skutečnými zájmy nezl. dětí, tj. jejich právem na péči obou rodičů i právem na jejich zdravý a úspěšný vývoj v pokud možno klidném a harmonickém prostředí, právě o respektování prokázaného skutkového stavu, kvalifikovaných změn poměrů a shora uvedených specifik dané věci. Při vlastním rozhodnutí o podmínkách běžné střídavé péče pak soud mimo shora uvedeného přihlédl i ke stávajícímu stavu, kdy jsou nezl. děti a potažmo i rodiče plně adaptováni na přebírání či předávání dětí v základní či mateřské škole, což i navíc částečně eliminuje konfliktní atmosféru mezi rodiči, jež občas předávání dětí provázela, přičemž již za nadbytečnou a časem překonanou považuje soud i rozhodnutím přímo určenou účast pedagogického pracovníka při vlastním přebírání dětí ve školním či předškolním zařízení. Dále soud i přihlédl k úpravě střídavé péče dcery nové partnerky otce, kdy byl veden snahou eliminovat jak matkou správně namítaná určitá rizika spojená s automobilní přepravou všech tří nezl. dětí, tak zejména zbytečné dětské soupeření nezl. Veroniky s touto dcerou partnerky otce, včetně možnosti samostatného dětského pokoje nezletilé u otce, což se rozhodně musí i positivně projevit v stále probíhajícím separačním procesu nezl. Veroniky s ohledem na její
citovou závislost na matce.

Na těchto závěrech dle názoru soudu nemůže nic změnit vlastní nesouhlas matky se střídavou péčí o nezl. děti, neboť i když je vždy lepší, aby se po zlepšené komunikaci na střídavé péči dětí rodiče domluvili, je nutné si zároveň i uvědomit, že tato domluva není nezbytnou podmínkou střídavé péče, takže na pouhém nesouhlasu jednoho z rodičů nemůže soud své rozhodnutí vystavět (viz. např. III. ÚS 1206/09, I. ÚS 2412/07). Za stejně irelevantní soud dále považuje i námitky rodičů, kterými vzájemně znevažovali své výchovné styly ( tj. chození dětí na boso, jejich dlouhé nehty, startování auta nezl. Dominiquem, namítaná nedostatečná informovanost otce a jeho nahrazování partnerem matky apod.), neboť tyto ve skutečnosti nejsou ničím jiným než zjevným výrazem soupeřivé atmosféry mezi rodiči, neschopným podstatně zpochybnit skutečné oboustranně kvalitní výchovné schopnosti rodičů, a proto se jimi soud již dále nezabýval. Konečně za nepodstatné soud považoval i námitky matky ohledně nevyužívání stávajícího styku s dětmi ze strany otce, neboť se tak nedělo otcem nějak svévolně, ale jen v důsledku jeho zahraničních pracovních cest u nového zaměstnavatele, navíc jen v rozsahu cca jednou měsíčně, a tedy rozsahu, který je běžný i v jiných normálně fungujících rodinách a který ostatně je i obdobný u matky, kdy i ona cca jednou měsíčně v péči o děti využívá, stejně jako otec, pomoci svých blízkých osob. Soud přitom i prozatím nemá důvody nevěřit tvrzení otce o skutečné výjimečnosti těchto jeho pracovních cest v době jeho osobní péče o děti, neboť otec disponuje kvalitní rodičovskou odpovědností a intelektovými schopnostmi, aby si dobře uvědomoval, jaké následky by nezbytně nastaly, pokud by tuto skutečnost, stejně jako nerespektování probíhající a již určené zájmové činnosti dětí, učinil pravidlem, tj. podstatné přehodnocení tohoto rozhodnutí.

Určité riziko omezení jednoho z rodičů a zároveň zvýhodnění druhého rodiče prodlouženým pobytem dětí, které nelze v budoucnu vyloučit za situace, kdy na běžnou úpravu může bezprostředně navazovat shodná úprava speciální, je dle názoru soudu převažováno tím, že riziko tohoto omezení se týká obou rodičů rovnocenně, přičemž naprosto přesná, do budoucna bez jakýchkoli pochybností (zejména u letních a vánočních prázdnin) předvídatelná a soudem vykonatelná speciální úprava péče v tak pro nezl. děti významných dnech jakými jsou právě prázdniny, umožní oběma rodičům dlouhodobé a spolehlivé plánování svých pracovních aktivit a dovolených a jednoznačně tak i vyloučí další dohady rodičů v tomto směru, ke kterým oba jinak zřetelně inklinují.

Zároveň soud dle § 16 z.ř.s. i zastavil řízení ohledně změny úpravy styku otce s nezl. dětmi, neboť vzhledem na podrobnou (tj. obecnou i speciální) úpravu střídavé péče nezl. dětí fakticky odpadl důvod pro další rozhodnutí soudu o úpravě styku nezl. dětí, a to nejen s otcem, ale i s matkou.

Podle § 923 o.z. změní-li se poměry může soud změnit dohodu a rozhodnutí o výživném pro nezl. dítě, které nenabylo plné svéprávnosti. Podle § 913 odst. 1, 2 o.z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby opravného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je potřeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost. Podle § 915 odst. 1 o.z. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

Soud po provedeném řízení dále dospěl k závěru, že v dané věci jsou i naplněny předpoklady shora citovaných ustanovení, neboť i v tomto směru došlo ke kvalifikovaným změnám v poměrech, ze kterých vycházela původní rozhodnutí, a to jak u nezl. dětí, tak i u obou rodičů. Tyto podstatné změny v poměrech soud shledal v tom, že na jedné straně od doby posledního rozhodnutí okresního soudu uplynuly téměř dva roky a za tuto dobu zákonitě s rostoucím věkem, školní a předškolní docházkou i provozovanou zájmovou činností podstatně stoupaly potřeby obou nezl. dětí, přičemž i přes pokles příjmů otce v novém zaměstnání na částku cca 24.000,--Kč v průměru čistého měsíčně, která jinak i koresponduje s nabídkou volných pracovních míst na trhu práce, a zároveň i přes obdobné vyšší náklady s bydlením, které má i v České republice z důvodu pronájmu domu, nelze v současné době dovodit i podstatný pokles celkové životní úrovně otce, když při hodnocení jeho majetkových a finančních poměrů v daném řízení je nutno přihlížet nejen k fakticky vykazovaným příjmům otce ze zaměstnání, ale i k celkové sumě jeho movitého a nemovitého majetku i ke způsobu jeho života, resp. jeho životní úrovni (viz. např. III. ÚS 511/05, I. ÚS 299/06, II. ÚS 671/09, IV. ÚS 244/03). Skutečnou životní úroveň otce, na které se v rámci společné domácnosti podílí i jeho nová partnerka, a nadstandardní způsob jeho života totiž spolehlivě dokládají jak jeho benefity v zaměstnání, kdy má zdarma k dispozici služební telefon, dále k soukromým účelům užívá i osobní automobil v hodnotě cca 6.000,--Kč v průměru čistého měsíčně, a dále jeden až dva týdny v měsíci mu je v průběhu služebních cest i hrazena strava do výše 40 USD denně a ubytování do výše 100 USD denně, tak i pravidelné finanční příspěvky jeho matky ve výši 29.000,-- až 34.000,--Kč měsíčně na výživné pro nezl. děti a bydlení otce, k čemuž otci jeho matka v předmětném období dále i poskytla celkovou částku 300.000,--Kč na vybavení pronajatého domu a celkovou částku 180.000,--Kč na hrazení právních služeb, tak konečně i otcem absolvované zahraniční dovolené, kdy za nalétané míle či členství v německé žurnalistické společnosti mu jsou poskytovány bezplatné či výrazně zlevněné letenky, ubytování v zahraničí, permanentky na lyže apod.. Za základ svého rozhodnutí proto soud vzal, že faktické celkové příjmy otce i v současné době dosahují částky alespoň cca 59.000,-- Kč v průměru měsíčně (tj. příjem ze zaměstnání + hodnota užívání osobního automobilu + pravidelné měsíční příspěvky matky otce). Na druhé straně však nově určená střídavá péče u matky sníží a u otce naopak zvýší jejich podíl na plnění vyživovacích povinností k nezl. dětem i formou osobní péče, nezl. děti nemají nijak nadstandardně finančně náročnou zájmovou činnost či zdravotní potíže, i životní úroveň matky je zvyšována jak příspěvky její matky ve výši cca 500,--Kč měsíčně, tak i v rámci společné domácnosti příspěvky jejího nového partnera na bydlení a potraviny, včetně hrazení telefonu matky a možnosti bezplatného užívání jeho automobilů, přičemž u matky je nutno i dovodit možnost kvalifikovaného zvýšení jejích příjmů. Za situace, kdy matka nijak neprokázala, že by její současný zkrácený pracovní úvazek, kde dosahuje příjmu pouze ve výši cca 10.000,--Kč v průměru čistého měsíčně, byl ze zdravotních důvodů plně indikován lékařem, přičemž rozhodnutí o střídavé péči by mělo ukončit i hlavní soudní spory rodičů a zároveň z matky odebrat i hlavní břímě vlastní každodenní péče o děti, a to i v době jejich nemoci, matce totiž dle názoru soudu již objektivně nic nebrání v tom, aby buď začala pracovat na plný pracovní úvazek u svého současného zaměstnavatele s příjmy cca 19.000,--Kč v průměru čistého měsíčně, či využila nabídky jiných volných, pro matku vhodných, pracovních míst dle shora uvedené nabídky úřadu práce, kde jsou garantovány příjmy ve srovnatelné výši. Pokud tak matka činit nehodlá, nezbývá jiný závěr, než že se ve smyslu § 913 odst. 2 o.z. bez kvalifikovaných důvodů vzdává těchto vyšších příjmů či vhodných zaměstnání, což nelze brát k tíži nezl. dětí. V objektivních výdělkových možnostech matky při zachování snahy, kterou lze na ní v zájmu jejích dětí spravedlivě požadovat, tedy je dosahovat příjmů alespoň ve výši 19.000,--Kč čistého měsíčně, a tyto potenciální příjmy vzal i soud za základ svého rozhodnutí.

Soud proto přistoupil i k novému určení výživného rodičům pro nezl. děti a při určování jeho výše respektoval zásady ustanovení § 913 o.z., tedy aby toto odpovídalo jak shora prokázaným odůvodněným potřebám nezl. dětí, tak i shora prokázaným výdělkovým možnostem, majetkovým poměrům a životní úrovni rodičů. Soud přitom zhodnotil i tu skutečnost, že v rámci střídavé péče budou oba rodiče svoji vyživovací povinnost k dětem významně plnit i vlastní osobní péčí, a dospěl k přesvědčení, že všem těmto hlediskům odpovídají částky uvedené ve výroku, představující u každého z rodičů celkem cca jednu osminu jejich zjištěných příjmů, a tedy dle názoru soudu adekvátní finanční participaci nezl. dětí na prokázané životní úrovni rodičů, přičemž k bližší specifikaci platby výživného ze strany otce prostřednictvím poštovní poukázky soud přistoupil ve snaze o eliminaci dalších negativních dopadů (tj. blokace účtu matky) a s tím spojených zbytečných konfliktů rodičů v důsledku dosud neukončeného exekučního řízení otce, na které v této souvislosti musel soud již v minulosti reagovat předběžným opatřením. Jelikož oba rodiče si k nezl. dětem dosud řádně dostáli své zákonné vyživovací povinnosti, soud oběma rodičům nové výživné určil od právní moci tohoto rozsudku, přičemž v tomto rozhodnutí je zároveň i zahrnuto rozhodnutí o dalším návrhu otce na snížení výživného pro nezl. děti. 

Výrok o nákladech řízení účastníků je pak odůvodněn ustanovením § 23 z.ř.s.,, když soud neshledal žádné okolnosti případu, které by výjimečné přiznání jejich náhrady odůvodňovaly, a to i s přihlédnutím k tomu, že žádný z účastníků náhradu těchto nákladů nepožadoval.

P o u č e n í :

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15-ti dnů ode dne doručení, písemně, čtyřikrát, ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích prostřednictvím soudu podepsaného. Schválil-li soud ve věcech péče soudu o nezletilé rozsudkem dohodu rodičů, nejsou rodiče oprávněni podat odvolání do výroku, jímž byla dohoda schválena.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, má oprávněný právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

Dle § 502 odst. 1, 2 z.ř.s. soud nařídí výkon rozhodnutí uložením pokuty proti tomu, kdo neplní dobrovolně soudní rozhodnutí nebo soudem schválenou dohodu o péči o nezletilé dítě, popřípadě o úpravě styku s nim anebo rozhodnutí o navrácení dítěte. Výkon rozhodnutí uložením pokuty lze nařídit opětovně jen je-li to účelné; výše jednotlivé pokuty nesmí přesahovat Kč 50.000,--. Pokuty připadají státu a soud eviduje částku vymožených pokut. 

Dle § 503 odst. 1 písm. a), b), c), d) z.ř.s. je-li to účelné, může soud tomu, kdo neplní dobrovolně soudní rozhodnutí nebo soudem schválenou dohodu o péči o nezletilé dítě, popřípadě o úpravě styku s ním anebo rozhodnutí o navrácení dítěte, nařídit první setkání s mediátorem v rozsahu 3 hodin, nebo nejsou-li dány podmínky pro změnu rozhodnutí a je-li to v zájmu dítěte stanovit plán navykacího režimu, nebo rozhodnout o uložení povinnosti osobám, mezi kterými má být styk realizován, styk vykonávat pod dohledem orgánu sociálněprávní ochrany dětí, nebo nařídit povinnému setkání s odborníkem v oboru pedopsychologie.

Dle § 504 z.ř.s. zůstane-li postup soudu dle § 502 a § 503 bezvýsledný nebo je-li po zahájení řízení z okolnosti případu zřejmé, že by tento postup zjevně nevedl ke splnění povinnosti, nařídí soud výkon rozhodnutí odnětím dítěte proti tomu, u koho podle rozhodnutí nebo dohody nemá být a jeho předání tomu, komu bylo podle rozhodnutí nebo dohody svěřeno nebo má být navráceno, anebo tomu, komu rozhodnutí nebo dohoda přiznávají právo na styk s dítětem po omezenou dobu.

V Pardubicích dne 6. dubna 2017

JUDr. Petr Šimeček, v.r.
předseda senátu

za správnost vyhotovení:
Radka Krudencová 


27.04.2017

Diskuse k článku (max. 650 znaků):


Navštivte také naši hlavní DISKUSI.


Právní poradna Střídavky


PŘIDAT DO OBLÍBENÝCH
INFO@STRIDAVKA.CZ