HLAVNÍ STRANA
Akcie.net - akcie na internetu
INFORMACE
ČLÁNKY
DISKUSE
ODKAZY
rodič.eu

Poradna: Časté otázky čtenářů

JUDr. Oldřiška Luňáčková


1. K častějším otázkám pokládaným čtenáři Střídavky patří dotaz, zda je začátek školní docházky důvodem pro omezení styku s rodičem, se kterým nezletilé dítě nežije ve společné domácnosti, případně zda je školní docházka zákonnou překážkou pro stanovení střídavé výchovy.

Prioritním zákonným kritériem pro rozhodování soudu v opatrovnických věcech je zájem dítěte, proto je třeba každou věc posoudit s ohledem na specifika toho kterého konkrétního případu a nejlepší zájem dítěte. Ústavní soud se však již v roce 2005 vyjádřil k argumentaci jednoho z rodičů - matky, že dítě nastoupilo do školy, takže se musí připravovat na vyučování, a to ve stejném prostředí a za stejných podmínek, a proto požaduje zúžit styk dítěte s otcem, tak, že dle přesvědčení tohoto soudu nástup dítěte do školy naopak vyžaduje, aby se na jeho výchově výrazněji podílel i vzdělaný otec - tedy prvek mužský - který je schopen napomáhat dítěti vhodnou formou i se školní prací a nezastupitelným způsobem se podílet na jeho postupně se vyvíjející životní orientaci. Dále zdůraznil, že je nutné zabývat se širšími okolnostmi s touto novou skutečností (tedy s nástupem do školy) spojenými, s jejich dopadem na nezletilé dítě a nečinit závěry pouze na základě spekulativní úvahy, ale provést důkazy, které umožní spravedlivě v konkrétní věci rozhodnout.

2. Ohledně informací poskytovaných školou o dítěti se domnívám, že oba rodiče, není-li některý z nich zbaven svých rodičovských práv, mají ve smyslu Úmluvy o právech dítěte i příslušných ustanovení zákona o rodině stejná práva na „školní“ informaci o dítěti. Dle mého názoru není škola oprávněna preferovat jednoho rodiče před druhým a rodiči takovéto informace neposkytnout, pokud je o ně rodičem požádána, ledaže by jejich poskytnutí odporovalo zájmům dítěte. Nesetkala jsem se však dosud s žádným obdobným případem, který by se řešil prostřednictvím soudu.

3. Také bylo položeno několik dotazů otci, kteří nejsou uvedeni v rodném listě nezletilého dítěte, ale s dítětem se stýkají, na právo či možnost být otcem i podle zákona. Pokud matka dítěte nesouhlasí s tím, aby došlo k souhlasnému prohlášení rodičů učiněným před matričním úřadem nebo soudem (lze i k dítěti již počatému, ale ještě nenarozenému), nezbývá otci než se domáhat určení otcovství žalobou podanou příslušnému soudu. Lhůta pro podání žaloby zákonem stanovena není, to znamená, že otec může podat žalobu i v případě, že se již jedná o dítě školou povinné.

4. Čtenáři se též často zajímají o otázku hrazení nákladů na výchovu a výživu nezletilých dětí, jsou-li děti ve střídavé výchově obou rodičů. Obecně platí, že oba rodiče přispívají na výživu svých dětí podle svých schopností, možností a majetkových poměrů, když dítě má právo podílet se na životní úrovni svých rodičů. Dalším kritériem jsou odůvodněné potřeby nezletilého dítěte. Nutno zde zdůraznit, že k posouzení není pouze výše příjmů každého z rodičů, jak je často tazateli předpokládáno, ale též jejich oprávněné výdaje.

Mnohdy vznikají potíže tam, kde rodiče nejsou schopni dohodnout se na tom, kdo z nich kdy bude hradit dítěti který výdaj. Zda budou veškerá větší vydání hradit každý jednou polovinou či určité potřeby (např. na jazykové vzdělání) bude hradit jeden rodič a potřeby jiné (např. sportovní vybavení) rodič druhý. Předmětem sporu bývá i to, kdo z rodičů bude pobírat přídavky na dítě nebo kdo uplatní slevu na dítě v rámci daňového zvýhodnění. Žádná konkrétní úprava v tomto směru v zákoně stanovena není a ani být nemůže, neboť je vždy třeba posouzení individuálních poměrů. Pokud se rodiče nejsou schopni na těchto věcech dohodnout, což je pro ně vždy ta nejvhodnější varianta, rozhodne soud s ohledem na výše zmíněná zákonná kritéria dle zjištění, která v tom kterém případě učinil.

5. Na závěr si dovolím upozornit, že neexistují dvě totožné rodiny, že stejní rodiče mohou mít povahově i potřebami odlišné děti a každý případ je proto nezbytné posuzovat individuálně. Tak jako dotaz nemusí obsahovat vše podstatné pro posouzení věci, je i odpověď nutno chápat jako určité vodítko, jako obecnější radu či doporučení a mít na zřeteli, že určitá skutečnost, kterou dotazující ani neuvede, neboť ji nepovažuje za významnou, může mít vliv na posouzení případu.


Otázky do Poradny pište na e-mail: PORADNA@STRIDAVKA.CZ


28.03.2012
Sdílet

Diskuse k článku (max. 650 znaků):


Navštivte také naši hlavní DISKUSI.


Právní poradna Střídavky


PŘIDAT DO OBLÍBENÝCH
INFO@STRIDAVKA.CZ