HLAVNÍ STRANA
Akcie.net - akcie na internetu
INFORMACE
ČLÁNKY
DISKUSE
ODKAZY
rodič.eu

Poradna: Výživné a náklady na dítě

JUDr. Oldřiška Luňáčková


Zdá se, že manželka bude souhlasit se střídavou péčí, která zatím bez rozvodu již skoro rok funguje. Funguje až na placení – platím skoro všechno já a i tak vyslechnu svoje… Ale hlavně mohu být celý týden jednou za 14 dní s dětmi.

Jaké výživné (resp. rozdíl ve výživném) mohu očekávat, když mám plat vyšší o cca 30.000 Kč? A jaká jsou potom pravidla placení za oblečení, boty, kroužky apod. v systému vzájemně placeného výživného? Je to pak už půl na půl ? Nebo i poté budu muset platit větší část já jako „odměnu“ za to, že umím více vydělat a strávit v práci dvakrát více času? Přijde mi např. jako nesmysl, abych platil výživné 3.000 Kč a pak ještě platil většinu nákladů.

M. L., Praha


Obecnými zákonnými kritérii pro stanovení výše výživného pro nezletilé děti jsou odůvodněné potřeby nezletilého dítěte na straně jedné a schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinných rodičů na straně druhé. Zákon o rodině dále m.j. stanoví, že dítě má právo podílet se na životní úrovni svých rodičů, i to, že při určení rozsahu vyživovací povinnosti se přihlíží k tomu, který z rodičů a v jaké míře o dítě osobně pečuje.

Z uvedeného plyne, že soudy při stanovení výživného pro nezletilé děti mají poměrně široký prostor pro svou volnou úvahu a míra nejednotnosti rozhodování je značná, a to i přes existenci pomocných doporučujících tabulek, které mají soudci od května roku 2010 k dispozici.

Tazatelem uvedená informace, že má plat o 30.000 Kč vyšší než manželka, nepostačuje vzhledem k výše uvedenému k tomu, aby bylo možné předvídat, jak by mohlo být v daném případě o výživném soudem rozhodnuto. Pokud je osobní péče rodičů o dítě rovnoměrná, soud shledá, že jejich schopnosti, možnosti a majetkové poměry a rovněž příjmy a oprávněné výdaje jsou v zásadě stejné, obvykle určí, že výživné v penězích se žádnému z rodičů nestanoví nebo případně stanoví zásadně stejnou výši výživného oběma rodičům. O jiné částce ale bude soud rozhodovat v případě, když manželka/matka má čistý měsíční příjem 7.600 Kč rodičovského příspěvku a tazatel o 30.000 Kč měsíčně více, a jinak v případě, když manželka/matka má čistý měsíční příjem 50.000 Kč a tazatel 80.000 Kč.

Pokud je výživné soudem stanoveno v penězích, poskytovaných pravidelnými měsíčními splátkami, musí být zásadně vyjádřeno takovou částkou, která kryje veškeré potřeby nezletilého dítěte, tedy včetně oblečení a obutí, úhrady kroužků a kulturních a sportovních aktivit, školních potřeb, zdravotní péče, pobytů na táborech a ve školách v přírodě atp. Protože je však nepředstavitelné, že by soud mohl předvídat všechny potřeby dítěte a mohl je přesně dopředu vyčíslit, je vhodné (a pro povinné rodiče výhodné), pokud má soud možnost schválit dohodu rodičů o výchově a výživě nezletilého dítěte, kde si rodiče na základě svých dosavadních zkušeností sami dohodnou, co kdo z nich bude dítěti hradit sám v plné výši přímo (kupř. školné, sportovní vybavení pro určitý druh sportu, hudební nástroje) a na čem se budou podílet oba (kupř. strava, oblečení, školní potřeby) a v jakém poměru. Pokud k dohodě rodičů nedojde, soud stanoví výživné dle své úvahy na základě skutečností a důkazů, jež mu účastníci prokáží.

Stanovit objektivně přiměřené a spravedlivé výživné, které zajistí hrazení oprávněných potřeb nezletilého dítěte (hranici mezi oprávněnou potřebou a dárkem nad běžný standard není vždy snadné stanovit) a přitom není likvidační pro povinného rodiče, rozhodně není jednoduché. Na jeho výši mají vliv kromě již uvedených zákonných kritérií i další skutečnosti, zejména věk a zdravotní stav oprávněného dítěte, další vyživovací povinnost povinného rodiče, možnost tvorby úspor kupř. pro budoucí školné a i jiné faktory, když každý případ by soudy měly hodnotit v jeho jedinečnosti.

Dále je třeba alespoň zmínit další, pro výpočet výživného významné skutečnosti, zejména že vyživovací povinnost má každý rodič sám za sebe, a proto musí být soudem zkoumány dle zákonných kritérií poměry každého z nich, že výživné nelze přiznat, jestliže by to bylo v rozporu s dobrými mravy a v neposlední řadě, že dle českého právního řádu je stanovení výživného soudem postaveno na zásadě potencionality příjmů povinného rodiče, což v praxi znamená, že soud zjišťuje, jaké příjmy by mohl povinný rodič získávat při využití všech svých subjektivních i objektivních možností, a nemusí tedy ani vycházet z příjmů povinným rodičem v dané době dosahovaných.

Povinnost platit výživné je poměrně často vnímána povinnými rodiči jako trest, což může znamenat, že při stanovení jeho výše nebyla soudem věnována odpovídající pozornost všem souvisejícím okolnostem. Ty ale musí účastník včas a odpovídajícím způsobem soudu sdělit. Výživné u českých soudů bývá stanoveno v částkách od stokorun až po desetitisíce, nelze tedy s odkazem na výše uvedené a navíc za situace, kdy tazatel neuvádí pro kolik nezletilých dětí a v jakém jejich věku má být výživné stanoveno, zodpovědět dotaz v konkrétnější podobě.


Otázky do Poradny pište na e-mail: PORADNA@STRIDAVKA.CZ


25.07.2012
SDÍLET

Diskuse k článku (max. 650 znaků):


Navštivte také naši hlavní DISKUSI.


Právní poradna Střídavky


PŘIDAT DO OBLÍBENÝCH
INFO@STRIDAVKA.CZ