HLAVNÍ STRANA
Akcie.net - akcie na internetu
INFORMACE
ČLÁNKY
DISKUSE
ODKAZY
rodič.eu


Poradna: Dohoda rodičů versus soud

JUDr. Oldřiška Luňáčková


Zajímá mě jakým způsobem rozhodují soudy. Jsme s bývalou partnerkou dohodnuti na střídavé peči, oboustraný návrh bude projednáván soudem. Problém je však v frekvenci střídání. Naše představa s bývalou partnerkou je každý týden od pátku odpoledne do pondělí rána já, zbytek týdne partnerka. Tento model ostatně reálně uskutečňujeme již delší dobu cca 1 rok. Dítě má 2 roky a opravdu nám to velmi vyhovuje a hlavně máme spokojené dítě. Jediný problém je v tom, že údajně takovou frekvenci soudci neaplikují a požadují u střídavé péče nejméně týden a týden. Což opravdu nechápu z jakého důvodu, právní oporu toto nikde nemá. Naopak jsme přesvědčeni že naše frekvence střídání cca po 3 - 4 dnech je zcela vyhovující, dokonce tento model doporučují i odborníci pro malé děti. Co myslíte, schválí nám soud tento model střídavé péče, jaké jsou zkušenosti?

M. K.


Zákon o rodině v § 49 upřednostňuje dohodu rodičů o podstatných věcech při výkonu jejich rodičovské zodpovědnosti před rozhodnutím soudu. Pokud vámi uváděné rozdělení péče o dvouleté dítě vyhovuje oběma rodičům a pokud jej již uskutečňují více než jeden rok a dítě prosperuje, není zde zřejmě žádný zásadní důvod, proč by soud nemohl rozhodnout o střídavé výchově, byť by poměr péče rodičů o nezletilého nebyl zcela symetrický a frekvence střídání byla v řádu dnů. Dle mých zkušenností je pravděpodobné, že by soud takovouto dohodu schválil. Samozřejmě je vždy třeba brát v úvahu individuální okolnosti každého případu.

Občas setkávám se situací, kdy jeden z rodičů se střídavou výchovou nesouhlasí a druhý žádá v opatrovnickém řízení co nejširší styk s dítětem a pak je ochoten akceptovat formální rozhodnutí o výlučné výchově jednoho z rodičů a hodně širokým stykem s rodičem druhým – např. v poměru 60/40. Soudem bývá namítáno, že se již nejedná o výlučnou výchovu, ale rozsah péče obou rodičů se blíží výchově střídavé. A pokud ji jeden z rodičů odmítá, častěji o ní soudy proti vůli tohoto rodiče rozhodnout nechtějí. V důsledku to pak znamená, že výsledkem může být i zmenšení rozsahu styku dítěte s nerezidenčním rodičem, byť to původně ani rezidenční rodič nenavrhoval a s takto širokým stykem souhlasil.

Rovněž jsem se setkala s názorem soudu, že rodičům schválí „jednoduchou“ dohodu o střídavé výchově, nejlépe s frekvencí střídání po jednom týdnu, ale nebude vytvářet výrok se „složitou“ konstrukcí se střídáním po několika dnech s tím, že se následně stejně rodiče mohou dohodnout, jak chtějí. Zde je třeba mít na zřeteli, že rozhodnutí soudu musí být vykonatelné a výrok proto musí být určitý a srozumitelný, což někdy rodiče ve svých návrzích opomíjejí.

Další nikoli nevýznamnou zkušenností z praxe například je, že různé soudy a různí soudci rozhodují v rámci opatrovnických řízení různě, neboť mají odlišné životní i profesní zkušennosti a postoje, a nejlepší zájem dítěte mohou spatřovat v jiných skutečnostech. I u laické veřejnosti je situace taková, že pro někoho je požadavek na střídavou výchovu vždy podezřelý a pro jiného jde o nejlepší řešení při rozchodu rodičů nezletilého dítěte z těch špatných, neboť je mu tak zachováno zázemí obou rodičů.

V každém případě pokud přesvědčíte soud a též orgán sociálně-právní ochrany dětí, který bude s největší pravděpodobností ustanoven kolizním opatrovníkem dítěte, že je dohoda rodičů v realizovaném modelu v nejlepším zájmu dítěte, neexistuje žádná zákonná překážka, která by bránila schválení takovéto dohody rodičů soudem.


Otázky do Poradny pište na e-mail: PORADNA@STRIDAVKA.CZ


20.11.2013
SDÍLET

Diskuse k článku (max. 650 znaků):


Navštivte také naši hlavní DISKUSI.


Právní poradna Střídavky


PŘIDAT DO OBLÍBENÝCH
INFO@STRIDAVKA.CZ