HLAVNÍ STRANA
Akcie.net - akcie na internetu
INFORMACE
ČLÁNKY
DISKUSE
ODKAZY
rodič.eu


Poradna: Snížení výživného

Mgr. Michaela Sigmundová, Ph.D.


Obracím se na vás s dotazem, který se týká snížení výživného na mé dvě nezletilé děti, na kterém jsme se společně dohodli s mojí bývalou manželkou. Potřebuji vědět, jaké konkrétní kroky mám učinit a jak správně podle zákona postupovat pro co nejrychlejší vyřízení této záležitosti. Dodávám, že o snížení bych žádal z důvodu ztráty dlouletého zaměstnání a velmi citelného snížení příjmů a že s bývalou manželkou jsme bezvýhradně dohodnuti na podmínkách i částce.

M. R.


Jestliže se rodič žádající o snížení výživného dohodne s druhým rodičem na určité částce sníženého výživného, mohou se obrátit na soud s návrhem na schválení dohody rodičů o snížení výživného. K této dohodě se bude vyjadřovat orgán sociálně-právní ochrany dětí a bude ji přezkoumávat soud. Je nutno počítat s osobním výslechem obou rodičů, dokládáním výše jejich výdělků a výdělkových možností, jakož i s prokazováním důvodů pro snížení výživného. Soud není v těchto případech vázán návrhem rodičů, může rozhodnout i bez ohledu na něj, pokud je to podle soudu v zájmu nezletilých dětí. Jestliže soudu osvědčíte vážné důvody pro snížení výživného a soud návrhu vyhoví, lze se na místě vzdát práva na odvolání ze strany obou rodičů. Rozsudek soudu pak nabude právní moci okamžikem jeho doručení, čímž lze věc významně urychlit.

Obecně se výše výživného na nezletilé děti vyměřuje podle několika kritérií. Tím zásadním vodítkem je zjištění majetkových poměrů obou rodičů nezletilých dětí. Soud vyžaduje od rodičů doklady o příjmech. V případě zaměstnanců jde o potvrzení zaměstnavatele, u podnikatelů půjde o daňové přiznání. Pokud jste ztratil zaměstnání, soud bude zjišťovat, co bylo příčinou této situace. Pokud jde o objektivní způsoby ukončení zaměstnání bez vlivu zaměstnance, jako je např. ukončení činnosti zaměstnavatele, konkurs, reorganizace, rušení daného pracovního místa bez možnosti uplatnění na jiné pracovní pozici, toto soud zjistí výpovědi pracovního poměru a zápočtového listu. Takovou situaci soud hodnotí tak, že ke ztrátě zaměstnání nedošlo vinou zaměstnance a k návrhu na snížení výživného bude přistupovat vstřícněji. Jestliže se však zaměstnanec sám přičinil o ztrátu pracovního uplatnění tím, že dobrovolně bez vážných příčin podal výpověď pracovního poměru, nebude takový důvod pro soud dostatečným argumentem pro snížení výživného. Okolnosti ztráty zaměstnání se u rodiče povinného platbou výživného velmi podrobně zkoumají. Soud se zabývá zkoumáním, jaké má rodič vzdělání, praxi v oboru či mimo něj, jaké má možnosti na trhu práce nebo u něj přichází v úvahu rekvalifikace. Rodič se musí při ztrátě zaměstnání okamžitě zajímat o další pracovní uplatnění nejen prostřednictvím úřadu práce, ale také vlastním přičiněním.

V některých případech se soud může inspirovat při vyměření fiktivní mzdy také statistickými zjištěními Českého statistického úřadu o výši mezd v jednotlivých oborech zaměstnání a věkových kategorií zaměstnanců. Dříve soudy čerpaly informace o výši mezd v rámci nabídek zaměstnání zveřejňovaných úřady práce. Případně dnes čerpají informace z inzercí zaměstnání v daném regionu, ale to spíše podpůrně.

Jestliže rodič nedoloží své příjmy předložením všech listin a dalších podkladů pro zhodnocení majetkových poměrů, může soud vycházet z ustanovení § 916 občanského zákoníku tzn. platí, že průměrný měsíční příjem této osoby činí pětadvacetinásobek částky životního minima jednotlivce podle jiného právního předpisu. Životní minimum je stanoveno v zákoně č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu. Od 1.1.2014 činí výše životního minima pro dospělého jednotlivce částku ve výši 3.410,- Kč. Výše výživného by se pak stanovila podle fiktivního měsíčního příjmu ve výši 85.250,- Kč.

Kromě výdělkových možností rodiče se soud zaměřuje v rámci dokazování na další existující majetek, např. úspory, vozidlo, rekreační objekt, jiná nemovitost, spoluvlastnický podíl na nemovitosti, obchodní podíl, zahrada, cenné papíry, šperky, sbírka známek apod. Jde o věci, jejichž zpeněžením může povinný rodič získat finanční prostředky k úhradě výživného.

Podle § 913 občanského zákoníku jsou pro určení rozsahu výživného rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného rodiče je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že rodič o dítě osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost. Podle § 915 občanského zákoníku má být totiž životní úroveň dítěte zásadně shodná s životní úrovní rodičů.

Soud vždy hodnotí návrh na snížení nebo zvýšení výživného v kontextu od posledního rozhodnutí soudu v dané věci a zejména je nutno ze strany navrhujícího rodiče prokazovat, že došlo k zásadní změně poměrů odůvodňující změnu výživného. Zastupovala jsem klienta, který z hodiny na hodinu přišel o zaměstnání kvůli okamžité výpovědi pracovního poměru pro hrubé porušení pracovní kázně. Měl na dvě nezletilé děti platit výživné v celkové výši 10.000,- Kč, k němuž se dobrovolně předtím zavázal. Otec požádal soud o snížení výživného z důvodu ztráty zaměstnání a doložil, že podal žalobu o neplatnost výpovědi pracovního poměru vůči zaměstnavateli. U prvního soudního jednání soud konstatoval, že otec neprokázal zásadní změnu poměrů na své straně odůvodňující jeho návrh na snížení výživného. Matka začala otci vyhrožovat exekučním řízením a trestním oznámením pro zanedbání povinné výživy. S ohledem na výpovědní důvod nebyl otci přiznán nárok na podporu v nezaměstnanosti. Neměl nárok ani na sociální dávky. Aby měl kde bydlet a mohl platit nájemné v pronajatém bytě, postupně se u přátel zadlužoval. Po šesti měsících naštěstí došlo k dohodě s jeho bývalým zaměstnavatelem, který mimosoudně uznal neodůvodněnost dané výpovědi pod tíhou podané žaloby, a došlo k mimosoudnímu vyrovnání. Dále se otec v mezidobí dohodl s matkou nezletlých dětí na sníženého výživného, neboť byla ochotná seznámit se s jeho situací a pochopila, že o zaměstnání nepřišel vlastní vinou. Nicméně tento příběh ukazuje, jak obtížné je úspěšné podání návrhu na snížení výživného, protože soudy mají tendence výživné spíše vždy zvyšovat s ohledem na vstup dětí do školky, školy, na střední školu. Navíc pokud už soudy z důležitých důvodů vyhoví návrhu na snížení výživného, většinou tak učiní jen k datu podání návrhu, ale nikoli zpětně. Spotřebované výživné se nevrací, tudíž i kdyby soud návrhu vyhověl, stejně druhý rodič zpět již vyplacené výživné nedostane.

V dotazu není uvedeno, jaký je věk nezletilých dětí, dosavadní výše výživného určená soudem a také zda děti nevykazují zvýšené potřeby např. z důvodu nemoci, alergie, oční vady apod. To jsou další kritéria, k nimž soud přihlíží při určení výživného. Na zvýšených nákladech na děti se druhý rodič musí také podílet a promítají se do výše výživného. Soud také zvažuje výši výživného podle toho, kolik času rodič vynakládá na osobní péči o dítě. Osobní péče vyvažuje finanční podíl na výživném pro dítě. Některé matky právě z tohoto důvodu nechtějí připustit střídavou péči, protože by pak od druhého rodiče nedostávaly tak vysoké výživné jako při péči výlučné.

Konečně je nutno vzít v potaz, který soud návrh na snížení výživného bude řešit. Jiné životní náklady jsou v Bruntále a jiné se vykazují v Praze, ať už jde o výši plateb za školku, stravu nebo naopak výši mzdy rodičů..


Otázky do Poradny pište na e-mail: PORADNA@STRIDAVKA.CZ


03.03.2014
SDÍLET

Diskuse k článku (max. 650 znaků):


Navštivte také naši hlavní DISKUSI.


Právní poradna Střídavky


PŘIDAT DO OBLÍBENÝCH
INFO@STRIDAVKA.CZ