HLAVNÍ STRANA
Akcie.net - akcie na internetu
INFORMACE
ČLÁNKY
DISKUSE
ODKAZY
rodič.eu

Střídavá péče se soudním dohledem

Stridavka.cz


25 Nc 156/2012

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Kamilou Horkou jako samosoudkyní v právní věci péče o nezl. R. J. J. G., nar. XX.X.XXXX, občana K., pro řízení zastoupeného M. jako kolizním opatrovníkem, syna matky L. G. R., nar. X.X.XXXX, občanky K. s uděleným politickým azylem na území ČR, bytem P. a otce R. J. P., nar. X.XX.XXXX, občana K., s uděleným politickým azylem na území ČR, bytem P., o úpravu poměrů k nezl.

t a k t o:

I. Soud schvaluje následující dohodu rodičů:

Nezl. R. J. J. G., nar. XX.X.XXXX, se s účinností od právní moci tohoto rozsudku svěřuje do střídavé výchovy obou rodičů, a to tak, že ve výchově otce bude vždy od pondělí od 6.30 hod. do čtvrtka do 18.00 hod., ve výchově matky vždy od čtvrtka od 18.00 hod. do pondělí do 6.30 hod.

Rodiče si budou nezl. předávat v místě bydliště matky.

Žádnému z rodičů se výživné nestanoví.

II. Nad výchovou nezl. R. se stanovuje soudní dohled.

III. Státu se nepřiznává náhrada nákladů za tlumočné, o jehož výši bude rozhodnuto samostatným usnesením. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Otec podal ke zdejšímu soudu dne 3.1.2012 návrh na úpravu výchovy nezl., přičemž navrhl, aby nezl. byl svěřen do jeho výlučné výchovy, výživné po matce nepožadoval. Matka s návrhem otce nesouhlasila, navrhla svěření nezl. do své výlučné výchovy a stanovení výživného otci ve výši 4.000,-Kč měsíčně, byť je jí známo, že otec žádné pravidelné příjmy nemá a je evidován na úřadu práce. Vztahy mezi rodiči byly komplikované. V průběhu řízení, po provedení větší části dokazování se oba rodiče dohodli na střídavé výchově nezl., neboť nezl. R. má pozitivní citové vazby k oběma rodičům, navíc rodiče obývají byty ve stejném domě, nezl. nebude muset měnit ani školu,kterou navštěvuje ani okruh svých kamarádů. Rodiče se dohodli na střídavé výchově, a to tak, že nezl. bude u otce vždy od pondělí od 6.30 hod. do čtvrtka do 18.00 hod., ve výchově matky vždy od čtvrtka od 18.00 hod. do pondělí do 6.30 hod. Termín 6.30 hod. ráno byl zvolen proto, aby daný rodič mohl nezl. odvést do školy. Jako místo předání bylo zvoleno místo bydliště nezl. u matky. Vzhledem k tomu, že oba rodiče jsou vedeni na úřadu práce, jsou dopláceny sociálními dávkami, nemají žádné pravidelné příjmy souhlasili s tím, aby výživné stanoveno nebylo. Kolizní opatrovník z preventivních důvodů navrhl nad výchovou nezl. nařídit soudní dohled, s čímž oba rodiče po provedení dokazování souhlasili.

Oba rodiče i nezl. jsou občany K., vzhledem k tomu, že otec byl na K. disidentem, byl pronásledován, vězněn, byl mu udělen politický azyl na území ČR. Rodiče s nezl. se tak dlouhodobě zdržují na území ČR. Jedná se o jejich obvyklý pobyt. Ačkoliv rodiče jsou cizími státními příslušníky a nejsou ani občany EU, byl jim udělen politický azyl, soud přesto mohl aplikovat článek 8 Nařízení rady ES č. 2201/2003l dle kterého jsou soudy členského státu příslušné ve věci rodičovské zodpovědnosti k dítěti, které má v době podání žaloby obvyklé bydliště na území tohoto členského státu. Dle § 24 odst. 1 o mezinárodním právu soukromém a procesním (zákon č. 97/1963 Sb. ve znění pozdějších předpisů) vztahy mezi rodiči a dětmi, včetně výchovy a výživy se řídí právem, jehož příslušníkem je dítě, žije-li však dítě v ČR mohou  být tyto vztahy posuzovány podle českého práva, je-li to v zájmu dítěte. Soud v daném případě aplikoval český zákon o rodině.

Soud v dané věci provedl dokazování výpovědí obou rodičů jako účastníků řízení, zprávami M. o prošetření poměrů, zprávami Základní školy pro cizince, zprávou dětské lékařky, potvrzením Úřadu práce hl.m. Prahy o evidenci rodičů a výplatě sociálních dávek, zprávou krizového centra Riaps, sdělením Ministerstva vnitra ohledně udělení politického azylu.

Na základě shora provedeného dokazování dospěl soud ke skutkovému stavu, kdy bylo zjištěno, že rodiče nikdy nebyli manželé, v minulosti žili ve společné domácnosti jako druh a družka. Otec se na výchově nezl. podílel zhruba do dvou let věku nezl., na K. pracoval jako právník a novinář. Vzhledem k tomu, že nesouhlasil s politickým režimem na K., věnoval se „protistátní činnosti“, byl politicky pronásledován a několikrát vězněn. O nezl. v té době fakticky pečovala matka. V roce 2010 byl otci i matce, která na území ČR odešla s otcem a nezl. (odešli i rodinní příslušníci otce, bratr s rodinou), byl celé rodině udělen politický azyl. Rodiče jinou vyživovací povinnost nemají. Oba jsou evidováni na úřadu práce, jsou jim vypláceny sociální dávky. Nezl. je často nemocný, trpí astmatem, musí brát pravidelně léky. Nezl. R. v současné době navštěvuje šestou třídu základní školy zaměřenou na výuku dětí cizinců. Ve škole je však nesoustředěný, nejeví o výuku zájem. Spolupráce matky se školou byla velmi problematická, teprve v poslední době se poněkud zlepšila. Vztahy mezi rodiči byly velmi napjaté, často docházelo i ke konfliktům před nezl. Matka určitou dobu znemožňovala otci větší kontakt s nezl. S nezl. se řádně nepřipravovala do školy ani nezl. neměl řádně omluvené všechny absence ve škole. Teprve poté co proběhlo první ústní jednání ve věci, se situace zlepšila,  jak vyplývá i ze zprávy základní školy. Rovněž docházka k dětskému lékaři nebyla pravidelná, zejména co se týká kontrol po nemocech. Oba rodiče obývají byty ve stejném domě, a to matka byt o velikosti 1+KK, otec byt o velikosti 2+kk, kde se zdržuje ještě bratr otce s neteří. Rodičům jsou vypláceny příspěvky na bydlení. Žádný z rodičů nepracuje na trvalý pracovní poměr, matka pouze spolupracuje s organizací „Člověk v tísni“, kde je dopisovatelkou pro K., může napsat maximálně tři články za měsíc, přičemž odměna za jeden článek je 800,-Kč. Otec vypomáhal v advokátní kanceláři, která jednala se španělsky hovořícím klientem, od června 2011 však zaměstnán není. Při posledním ústním jednání rodiče shodně prohlásili, že komunikace se v posledních týdnech zlepšila, poté, co byli seznámeni se závěry dětské psycholožky, uvedli, že se pokusí pracovat na zlepšení svých vztahů. Nezl. má pozitivní citovou vazbu k oběma rodičům. Z těchto důvodů se rodiče dohodli na střídavé výchově.

Kolizní opatrovník se k dohodě rodičů o střídavé výchově připojil, navrhl však nařídit s ohledem na skutečnosti uvedené výše nad výchovou nezl. soudní dohled dle § 43 odst. 1 písm. b) zák. o rodině. Rodiče poté, co jim byl vysvětlen obsah soudního dohledu, s dohledem souhlasili.

Pokud se jedná o střídavou výchovu soud vycházel z ust. § 26 odst. 2 zák. o rodině, dle kterého jsou-li oba rodiče způsobilí dítě vychovávat a mají-li o výchovu zájem, může soud svěřit dítě do společné, popřípadě střídavé výchovy obou rodičů je-li to v zájmu dítěte a budou-li tak lépe zajištěny jeho potřeby. V daném případě se jedná o žáka základní školy, nikoliv tedy o dítě útlého či předškolního věku, které potřebuje jedno výchovné prostředí, zejména osobní péči matky. Oba rodiče mají nezl. velmi rádi, nezl. má velmi dobrý citový vztah k oběma rodičům, rodiče žijí v jednom domě, byť každý v jiném bytě. Nezl. nebude muset měnit školské zařízení, které navštěvuje, okruh svých zájmů ani kamarádů. Rodiče se dohodli na netradiční úpravě střídavé výchovy tak, jak je uvedeno v bodě I./ tohoto rozsudku, a to zejména s ohledem na zabezpečení řádné přípravy nezl. do školy, kterou matka delší dobu nezvládala, kdy na této přípravě se zavázal ve větší míře podílet otec. Obecně se v rámci střídavé výchovy stanoví výživné oběma rodičům, a to dle kritérií uvedených v ustanovení § 85 odst. 2 a § 96 odst. 1 zák. o rodině, kdy soud vychází jak z věku a z odůvodněných potřeb nezl. dítěte, tak i z osobních, výdělkových a majetkových poměrů obou rodičů. Za dané situace, když oběma rodičům byl udělen politický azyl, rodiče na území ČR nejsou zaměstnáni ani nepodnikají, jsou dlouhodobě evidováni na úřadu práce, soud rozhodl, že žádnému z rodičů se výživné nestanoví.

S přihlédnutím k závažným nedostatkům ve školní přípravě nezl., problematické spolupráci matky s OSPOD i s dětskými lékaři v minulosti pak soud nařídil nad výchovou nezl. dohled dle § 43 odst. 1 písm. b) zák. o rodině. Soud se bude za součinnosti orgánu sociálně právní ochrany dětí přesvědčovat, jak výchova nezl. probíhá. Pokud by byly zjištěny závažné nedostatky v péčí matky tak, jako dosud, může být rozhodováno i o změně výchovy dle § 28 zák. o rodině.

Ve smyslu § 146 odst. 1 písm. a) o.s.ř. bylo zároveň rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení, neboť se jedná o řízení nesporné. Vzhledem k tomu, že rodiče nehovoří dobře česky, jsou občany K., bylo rozhodnuto o přibrání tlumočníka ze španělského jazyka. Vzhledem k tomu, že se jedná o právo účastníka nehovořícího česky na zajištění tlumočníka, které není povinen hradit, nese tyto náklady stát. Soud proto rozhodl, že státu se nepřiznává náhrada nákladů za tlumočné, o jehož výši bude rozhodnuto následně samostatným usnesením.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15ti dnů ode dne doručení k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím zdejšího soudu, a to ve čtvero písemném vyhotovení.

Odvolání však nemohou s úspěchem podat ty osoby, které se práva odvolání výslovně vzdaly.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, může soud nařídit výkon rozhodnutí uložením pokuty, uložením účasti na dobu nejvýše 3 měsíců na mimosoudním smírčím nebo mediačním jednání nebo na rodinné nebo jiné vhodné terapii /§ 273 odst. 1, odst. 2 a) a násl. o.s.ř./.

Zůstane-li postup soudu podle § 273 odst. 1 a 2 bezvýsledný, nařídí soud  výkon rozhodnutí odnětím dítěte proti tomu, u koho podle rozhodnutí nebo dohody nemá být, a jeho předání tomu, komu bylo podle rozhodnutí nebo dohody svěřeno nebo má být navráceno, anebo tomu, komu rozhodnutí nebo dohoda přiznávají právo na styk s dítětem po omezenou dobu.

Kdo poté, co byla proti němu bezvýsledně použita výše uvedená opatření v občanském soudním řízení směřující k výkonu rozhodnutí, maří výkon takového rozhodnutí nebo dohody, může být potrestán odnětím svobody až na jeden rok (dle § 373 odst. 4 trestního zákoníku).

Bránění oprávněnému rodiči ve styku s dítětem, pokud je opakovaně bezdůvodné, je považováno za změnu poměrů, vyžadující nové rozhodnutí o výchovném prostředí (dle § 27 odst. 2 zák. o rodině).

V Praze dne 10. května 2012

Mgr. Kamila Horká
samosoudkyně

Za správnost vyhotovení:
Dana Antalová


26.02.2014
SDÍLET

Diskuse k článku (max. 650 znaků):


Navštivte také naši hlavní DISKUSI.


Právní poradna Střídavky


PŘIDAT DO OBLÍBENÝCH
INFO@STRIDAVKA.CZ