Pavlína Šíblová
Františka (10 let)
Rok narození: 2001 (10 let)
Škola: ZŠ, 5. třída
Sourozenci: bratr (24 let), sestra (23 let), bratr (21 let), bratr (19 let)
Střídavá péče: 7 měsíců
Střídání: týden – týden (pondělí po škole)
Z anamnézy: Oba rodiče pracují a jsou vysokoškolsky vzdělaní. Matka odešla za přítelem, je 3 měsíce vdaná, žijí spolu v jedné domácnosti. Otec měl přítelkyni, nyní je bez partnerky, ve výhradní péči u něj žije Františky bratr Jan (19). Ostatní sourozenci žijí mimo domov, bratr Daniel (21) pracuje v zahraničí, s Františkou si pouze píší. Zbylé dva sourozence občas vídá.
Z vyšetření: Alžběta působila komunikativně, spokojeně, směle. K rodinné situaci přistupovala pozitivně, o problémech příliš nehovořila. Kreslila dlouho, ale ne úzkostlivě. Rozhovor proběhl u otce.
Kresba rodiny
Františka kreslila postavy zleva doprava, nakreslila pouze úzkou rodinu (bez partnera matky). Vlevo stojí otec, vpravo matka, mezi nimi čtyři děti. Sebe Františka nakreslila jako poslední nahoru na papír, jinam by se už nevešla. Je umístěna vodorovně s horním okrajem papíru, je v jiné pozici než ostatní. Otec největší postava, zároveň posunutý na papíře o úroveň níž. Vedle něho stojí bratr Jan, který s ním žije ve výhradní péči. Sestra Bětka má sukni jako matka. Členové rodiny mají krátké ruce a větší dlaně. Všichni mají velké výrazné oči, kromě Jana, který má brýle. Kresba je kreslena víceúrovňově. Všichni synové mají stejné kalhoty s kapsou jako otec. Františka sebe nakreslila také s kalhotami. Stejně oblečeni jsou i Bětka a Tadeáš. Jan s Danielem mají oba svetr a Františka s otcem má obyčejné tričko.
Kresba tří stromů
Stromy jsou kresleny zleva – bratr Daniel (opadaný), Františka (směsný ovocný) a bratr Jan (zimní). Levý strom má usekané větve, některé jsou do špičky. V koruně je díra. Podle Františky je to doupě, ve kterém občas někdo bydlí – jako chata – ne pořád, ale jezdí tam rádi. Strom označila jako silný a hravý, roste sám na vypálené louce, je si hodně blízký s prostředním stromem (Františka). Doslova řekla, že si spolu „hádkově“ hrají – jako škádlící se sourozenci. Svůj identifikační strom považuje za nejkrásnější, protože je jediný svěží. Strom je dále hravý, přátelský a povídavý. Přátelí se s oběma stromy. O pravém říká, že kdyby uvadl, byla by hodně smutná. Identifikační strom žije poblíž vesnice blízko lidí, v koruně má budku, kde žijí ptáčci. Pravý strom je nakreslený nejméně pečlivě, je nejmenší. Má na sobě sníh, který pod vlivem slunce, které svítí nad ním, taje. Strom roste v zimě, ale když začíná slunce zářit a blíží se teplo. Františce je nejméně sympatický, říká, že je „oďobaný a morkosuchý“. Pravý strom je společenský, když je mezi lidmi, jakmile je sám, tak je samotářský a sám pro sebe. Všechny stromy se přátelí ve stejné míře, pojítkem je ale Františčin strom. Každý strom roste jinde a v jiném ročním období. Stromy pokrývají celý papír. V kresbě je absence modelu matka, otec, dítě.
Rozhovor
Vztah k rodičům: Františka má blízký vztah k oběma rodičům. Matka je hodná, vychovávající a parádivá. Říká jí osobní věci, svěřuje se jí. Kdyby ji něco trápilo, přišla by spíše za ní. Více je po matce. V poslední době otce vnímá jako smutného, protože je po rozchodu s přítelkyní.
Vztah k partnerům rodičů a k nevlastním sourozencům: Partnery rodičů bere přátelsky a má je ráda. Matčina muže bere jako kamaráda, je k němu přátelská i fyzicky přítulná – nebojí se osobního kontaktu. K otcově přítelkyni, se kterou se otec nedávno rozešel, si vytvořila blízký vztah.
Vztah k sourozencům: Nejvíce si rozumí s bratrem Danielem, který je v současné době v zahraničí, píší si spolu. Se sestrou má blízký vztah, bere ji jako vzor a poradkyni, se kterou může všechno probírat. Nejčastěji je s bratrem Janem, který žije u otce. Škádlí se spolu jako sourozenci, ale mají se rádi. Bratr Tadeáš je podle ní v pohodě, vídají se zřídka, ráda ho vidí.
Domov: Doma se cítí více u otce, žila tam déle.
Komunikace rodičů: Rodiče spolu komunikují, musí vzájemně řešit majetkové záležitosti. Otec začal matce po rozvodu vykat, chová se k ní jako k cizímu člověku. Matka se k otci chová pořád stejně. Před Františkou o sobě vzájemně prohodí občas negativní věci, ale není to často, spíše si nadávají pro sebe. Otec se s rozvodem matky ještě tolik nevypořádal, je k ní chladnější.
Hodnocení střídavé výchovy: Vyhovuje jí, že má dva byty, také, že se vždy k rodičům po týdnu více těší. Další výhoda je, že když nechce vidět kamarádky, ví, že za týden se bude moct vymluvit, že je u jiného rodiče a nemá čas. Střídavá výchova má výhodu, že rodiče děti proti sobě vzájemně nepoštvávají – to říká její otec. Nevýhoda je, že se jí stýská. Druhá nevýhoda, která je podle ní hloupá, že ji matka bere do aqvaparku, když je u otce, tak tam nechodí. O střídavé péči říká, že funguje, rodiče se domlouvají. Doslova říká: „Není to zas tak strašný, ale není to zas takový žůžo bájo, když jsem měla oba rodiče každý den.“
Preference jiného typu rodičovské péče: Výhradní péči by nechtěla.
Rada kamarádce: „Že toho je vždycky spousta v ten den, kdy se střídaj, že musíš myslet ten den na to, co si ke komu máš vzít, prostě že toho je hodně. Že nevím, jaký je to pro ni, ale pro mě je to jenom prostě, že jdu a že prostě… Je to, že by se jí možná víc pak stejskalo jako mně, ale pak že se na to zase může těšit… Že to není věc, která je taková úplně strašně těžká, aspoň pro mě.“
Pozor by si měla dát na vzájemné poštvávání dětí ze strany rodičů: „Na poštvávání, když rodiče poštvávaj to dítě. Když třeba táta řekne: „Ale mamka prosím tě, ta tě hrozně nutí, u mě se máš líp…“ Aby si na to dala pozor… Ať to spíš nebere vážně, že oba rodiče ji mají stejně rádi.“
Závěrečné shrnutí a interpretace
Z provedeného rozhovoru se zdálo, že má Františka pozitivní přístup k životu i k rodinné situaci, vybírá si lepší stránky událostí. V kresbě rodiny je nakreslena na jiné úrovni, to by mohlo značit jistý odstup od rodinné situace a její neochotu se rodinnými problémy zabývat (může být i projev obranných mechanismů). To je ovšem pouhá hypotéza, kterou není možné potvrdit. Levý strom (bratr Daniel) má osekané větve, to symbolizuje prožitek traumatické události. Strom má v koruně umístěnou díru, podle Františky jde o doupě, ve kterém žijí občas zvířata, strom navštěvují jednou za čas a rádi (doupě přirovnala k chalupě). Díry ve stromě podle značí traumata a nevyřešené problémy. Negativní konotaci má i umístění stromu na vypálené louce. „Zničenost“ stromu může být v tomto případě důsledkem nežádoucí a napjaté rodinné situace. Františka říká, že její strom si je s bratrským stromem velmi blízký, řekla, že si spolu jako sourozenci „hádkově hrají“. Objevuje se rozpor v kresbě stromu, který působí negativním dojmem a v hodnocení stromu Františkou, která o něm říká, že je hravý, silný a společenský. Skutečnost, že bratr Daniel pobývá delší dobu v zahraničí a v kontaktu s Františkou jsou pouze prostřednictvím emailu a rozpornost v hodnocení a v kresebném provedení stromu naznačuje, že by konstatování vzájemné blízkosti a sourozenecké hravosti mohlo být spíše než reálnou situací vyjádřením touhy po tomto stavu. Tuto myšlenku není možné potvrdit, jde osobní úsudek.
Pravý strom roste v řídkém lese, je pokrytý sněhem, který taje. Tento strom je Františce nejméně sympatický, říká o něm, že je „mokrosuchý“ a „oďobaný“, zároveň dodává, že kdyby se stromu něco stalo (kdyby např. uvadl), Františky strom by to velmi mrzelo. Nejsympatičtějším je Františce její identifikační strom, který je jako jediný hodnocený jako svěží a krásný. Z tohoto poznatku můžeme usuzovat na jakési zaměření Františky na sebe, na pozitivní vnímání vlastní osoby. Františka svůj strom umístila blízko k lidem, to může ukazovat její zájem o sociální kontakty. Absence modelu matka, otec, dítě může ukazovat na dysfunkci rodiny. Každý strom roste na jiném místě a zároveň v jiném ročním období, to může značit vztahovou i povahovou vzdálenost mezi postavami. Zde je nutné dodat, že sourozenci jsou v rodině dost osamostatnění, v reálném kontaktu jsou velmi málo. V kresbě rodiny Františka nejprve nakreslila otce, otec je také ze všech největší, to ukazuje na jeho význam pro Františku. Rodiče jsou odděleni dětmi, jsou od sebe hodně vzdáleni, tento jev je v souladu se skutečností, že rodiče v současné době mají problematický vztah. Konkrétně otec začal matce vykat, chová se k ní podle Františky jako k cizí ženě. Matka je od ostatních členů rodiny v řadě mírně vzdálená, to může ukazovat její skutečně izolovanou pozici od rodiny, která je způsobena tím, že se odpoutala od otce a před nedávnou dobou se znovu vdala. Víceúrovňovost postav v kresbě rodiny ukazuje na komplikované vztahy. Krátké ruce symbolizují komunikační a vztahové problémy. V kresbě rodiny se objevují velké dlaně, jejich význam není možné interpretovat, znak není nikde popsán. Františka hodnotí střídavou výchovu spíše pozitivně, výhradní péči jednoho rodiče by nechtěla, zároveň říká, že už není situace tak dobrá, jako když měla „oba rodiče každý den“, to vyjadřuje její nespokojenost s méně častým kontaktem s rodiči.
PŘEHLED PUBLIKOVANÝCH KAZUISTIK
Pokračování za týden
26. 2. 2015 at 13:06
Zase jedna špatná zpráva pro odpůrce SP.