HLAVNÍ STRANA
Hodina změny - diskuse o potřebných změnách
INFORMACE
ČLÁNKY
DISKUSE
ODKAZY
rodič.eu


Trestní řízení nemůže být důvodem pro vyloučení střídavé péče

Stridavka.cz


36Co 261/2016-620

Česká republika
Rozsudek
Jménem republiky

Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jarmily Potužákové a soudkyň JUDr. Jitky Kalfeřtové a JUDr. Barbory Jodasové ve věci péče o nezl. M., nar. XX. X. 2011 a nezl. Z. , nar. XX. X. 2015, Š., zast. Statutárním městem Liberec jako kolizním opatrovníkem, dcery P. N., nar. XXX, bytem XXX, Liberec, zast. Mgr. Olgou Daňkovou, advokátkou se sídlem Slovanská 781, Liberec, a D. Š., nar. XXX, bytem XXX, Liberec, zast. obecným zmocněncem Ing. Martinem Králíčkem, bytem Lochotínská 490, Praha 10, o úpravu péče a výživy nezletilých a úpravu styku, o odvolání matky proti rozsudku Okresního soudu v Liberci ze dne 16. května 2016 č.j. 32 Nc 38001/2015-318 ve znění doplňujícího usnesení ze dne 28. června 2017 č.j. 32 Nc 38001/2015-608, t a k t o :

I. Rozsudek okresního soudu se ve výrocích I. a II. m ě n í tak, že se nezl. M. Š. a nezl. Z. Š. svěřují do střídavé péče obou rodičů, a to v intervalu jednoho týdne. V péči otce budou vždy od pátku lichého týdne 17.00 hod. do následujícího pátku 17.00 hodin a v péči matky budou vždy od pátku sudého týdne 17.00 hodin do následujícího pátku 17.00 hodin, počínaje dnem právní moci tohoto rozsudku.

II. V měsíci červenci a srpnu každého kalendářního roku se střídavá péče realizuje tak, že se nezletilé svěřují do péče otce vždy v každém celém prvním a druhém kalendářním týdnu v těchto měsících a to od pátku předcházejícímu prvnímu celému kalendářnímu týdnu od 17.00 hod. do pátku za dva týdny do 17.00 hod, a do péče matky se svěřují vždy ve zbylých týdnech měsíce července a srpna.

III. Nezletilé se v každém lichém roce od 24.12. od 8.00 hod. do 25.12. do 18.00 hod. svěřují do péče otce a v každém sudém roce od 24.12 od 8.00 hod. do 25.12. do 18.00 hod se svěřují do péče matky s tím, že ten z rodičů, který má nezletilé ve své péči, je předá do péče druhého rodiče vždy ve svém bydlišti.

IV. Rodiče si budou nezletilé předávat vždy tak, že ten z rodičů, který má nezletilé ve své péči, je předá do péče druhého rodiče vždy ve svém bydlišti.

V. Rodiče jsou povinni si při převzetí a předání nezletilých předat písemné informace o zdravotním stavu nezletilých, druzích léků a způsobu jejich užívání, případně o jiných důležitých skutečnostech týkajících se nezletilých. 

VI. Ve výrocích III. a IV. o výživném, ve výroku X. o nákladech řízení a v doplňujícím výroku XI. o nákladech státu se rozsudek okresního soudu zrušuje a věc se mu vrací k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Shora označeným rozsudkem okresní soud svěřil nezl. M.  Š. , nar. XX. X. 2011 do péče otce (výrok I). Nezl. Z.  Š., nar. XX. X. 2015 svěřil do péče matky (výrok II). Matce uložil povinnost přispívat na výživu nezl. M. částkou 500 Kč měsíčně se splatností do 15. dne v měsíci předem k rukám otce počínaje dnem 1.6.2016 (výrok III). Otci uložil povinnost přispívat na výživu nezl. Z. částkou 3000 Kč měsíčně vždydo každého 15. dne v měsící  předem  k rukám matky počínaje 1.6.2016 (výrok IV). Dále rozhodl, že matka je oprávněna stýkat se s nezl. M. každý sudý týden od pátku 12.00 hodin do pondělí 8.00 hodin, každý lichý týden od čtvrtka 12 hodin do pátku 8 hodin, kdy převezme a předá nezl. M.  ve školském zařízení, kam nezletilá dochází (výrok V). Styk otce s nezl. Z. upravil na každý lichý týden v pondělí od 15.00 hodin do 18.00 hodin, ve středu od 15.00 hodin do 18.00 hodin a v sobotu od 9.00 hodin do 18.00 hodin, dále každý sudý týden v úterý od 15.00 hodin do 18.00 hodin a ve čtvrtek od 15.00 hodin do 18.00 hodin, kdy převezme a předá nezletilou matce v místě bydliště matky (výrok VI). Pro dobu letních prázdnin v roce 2016 upravil styk otce s nezletilou Z. od 14.7.2016 9.00 hodin do 21.7.2016 16.00 hodin, dále od 1.8.2016 9.00 hodin do 7.8.2016 16.00 hodin a od 15.8.2016 9.00 hodin do 21.8.2016 16.00 hodin, kdy nezl. Z.  převezme a předá matce v místě bydliště matky bez přítomnosti dalších osob. Od roku 2017 je otec oprávněn se stýkat s nezl. Z. prvních 15 dnů v měsíci červenci a prvních 15 dnů v měsíci srpnu, vždy od 9.00 hodin prvního dne do 16.00 hodin posledního dne, kdy nezletilou převezme a předá matce v místě bydliště matky bez přítomnosti dalších osob (výrok VII). Pro dobu letních prázdnin v roce 2016 upravil styk matky s nezl. M. od 1.7.2016 9.00 hodin do 14.7.2016 16.00 hodin, dále od 8. 8. 2016 9.00 hodin do 14.8.2016 16.00 hodin a od 22.8.2016 9.00 hodin do 31.8.2016 16.00 hodin, kdy nezl. M.  převezme a předá otci v místě bydliště otce bez přítomnosti dalších osob. Od roku 2017 je matka oprávněna stýkat se s nezl. M. druhých 15 dnů v měsíci červenci a druhých 15 dnů v měsíci srpnu, vždy od 9 hodin prvního dne do 16 hodin posledního dne, kdy nezletilou převezme a předá otci v místě bydliště otce bez přítomnosti dalších osob (výrok VIII). Po dobu vánočních a velikonočních svátků upravil okresní soud styk otce s nezl. Z. v každém sudém roce od 24.12. 9.00 hodin do 28.12. 16.00 hodin a o Velikonocích od čtvrtka 16.00 hodin do pondělí 16.00 hodin. Styk matky s nezl. M. ve stejném období okresní soud upravil pro liché roky od 24.12. 9.00 hodin do 28.12. 16.00 hodin a o Velikonocích od čtvrtka 16.00 hodin do pondělí 16.00 hodin, kdy oba rodiče předají a převezmou děti v místě bydliště rodiče, který má dané dítě ve své péči bez přítomnosti dalších osob (výrok IX). Nákladovým výrokem X. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

V dané věci okresní soud zahájil řízení o úpravu péče o nezl. M.  a nezl. Z.  z úřední moci usnesením ze dne 17.2.2015 č.j. 32 Nc 38001/2015-25, když zjistil z předchozích návrhů otce na nařízení předběžného opatření (dne 15.1.2015 podal otec návrh na předání nezl. M. do jeho péče a dne 13.2.2015 návrh na úpravu styku s nezl. Z.), že rodiče spolu nežijí ve společné domácnosti. Dne 18.2.2016 podala návrh na úpravu péče obou dcer i matka.

Okresní soud vyšel ze zjištění, že rodiče ukončili soužití začátkem ledna 2015, když otec před Vánocemi, kdy matka byla v 8. měsíci těhotenství, sdělil, že 25.12. odlétá na dovolenou i přes nesouhlas matky. Následně matka další společné soužití odmítla a neumožňovala otci styk s nezl. M., ten se realizoval až na základě předběžného opatření, při předávání dítěte ale vznikaly konflikty mezi otcem a příbuznými matky. Z účastnické výpovědi otce okresní soud zjistil, že poté, kdy matka podruhé otěhotněla, se vztahy mezi rodiči zhoršily, pro otce to bylo psychicky náročné období, a proto odjel na dovolenou. Návrat do společné domácnosti mu pak již nebyl umožněn, zajistil si proto byt a projevoval zájem o kontakt nejprve s nezl. M. a poté i s nezl. Z. Styk mu matka odmítala umožnit, proto se styku domáhal prostřednictvím předběžných opatření. Na výživu dětí zaplatil matce 2.000 Kč pro nezl. M. a 3.000 Kč pro nezl. Z. a uhradil i poplatek za školku 636 Kč.

V důsledku neshod rodičů ohledně styku otce s nezletilými, které vyústily i podáváním návrhů na výkon rozhodnutí předběžných, jimiž byl upraven styk otce s dcerami, okresní soud rodičům doporučil využít služeb mediátora. Na výběru jeho osoby se však rodiče nemohli dohodnout, proto jim k jejich žádosti byla soudem vybrána mediátorka PhDr. Lenka Václavíková Helšusová, Ph.D., mediace však byla z iniciativy matky ukončena. Ze zprávy kolizního opatrovníka okresní soud zjistil, že i ten doporučil rodičům snažit se urovnat své vztahy za pomoci mediátora, matka však tento způsob komunikace s otcem odmítla. V souladu s návrhem opatrovníka okresní soud za účelem odborného posouzení vztahů mezi rodiči a nezletilými a k posouzení výchovných předpokladů rodičů ustanovil znalce z oboru dětské psychologie PhDr. Janu Doubravovou. Znalkyně v posudku hodnotila vztah mezi rodiči jako napjatý, ze strany matky, která odmítá jakoukoliv komunikační vstřícnost k otci, až nenávistný. Péči o děti matka zvládá, avšak spontánní emočně vřelý vztah nedokáže nastavit, s tím souvisí pak chování nezl. M., která matku neposlouchá a vůči ní se prosazuje. Vztah mezi otcem a nezl. M. je přirozený a oboustranně citlivý. Výchovné předpoklady znalkyně hodnotila lépe u otce než u matky. Otcovu výlučnou péči však zpochybnila z důvodu, že nemá nikoho, kdo by mu v péči pomohl. Jako „nejméně nevhodné řešení“ hodnotila znalkyně výlučnou péči matky obou dcer s širokou úpravou styku s otcem. Střídavou péči vyloučila pro zásadní neshody mezi rodiči.

Při rozhodování o tom, jaký způsob výchovy nezletilých v daném případě zvolit, když soužití rodičů se rozpadlo, okresní soud aplikoval ust. § 907 o.Z. a 908 o.Z. a dospěl k závěru, že pro zásadní rozpory mezi rodiči nelze aplikovat střídavou péči. Pokud jde o nezl. M. , zvážil, že je v jejím nejlepším zájmu, aby byla svěřena do péče otce. Ten sice nemá zázemí pro případnou výpomoc s péčí o dceru, avšak v průběhu řízení již prokázal schopnost se o nezletilou postarat, navíc je také schopen s matkou v zájmu nezletilých dětí spolupracovat, dohodnout se na styku a respektovat kompetence matky. Zejména pro nenávistný postoj matky k otci, který by bránil nutné spolupráci rodičů ve vztahu k dětem okresní soud svěření M. do péče matky, vyloučil. U nezl. Z. pak zohlednil zejména její útlý věk a do výlučné péče matky ji svěřil. Zároveň upravil v širokém rozsahu styk obou rodičů s těmi dětmi, které jim nebyly svěřeny do péče. V souladu s ust. § 913 odst. 1 obč. zák. pak okresní soud rozhodl o výši výživného, které si mají rodiče navzájem platit. V případě matky přihlédl k jejímu omezenému příjmu pouze z rodičovského příspěvku 7.100 Kč a z příspěvku na bydlení ve výši 7.500 Kč. U otce zohlednil jeho příjem od zaměstnavatele společnosti XXX a.s. ve výši 30.363 Kč a dále přihlédl k jeho majetkovým poměrům, kdy je vlastníkem tříbytů v Příbrami, z nichž dva pronajímá. Výživné rodičům stanovil s účinností od 1.6.2016, když vzal za prokázané, že k tomuto datu otec vyživovací povinnost k oběma dětem plnil, vedle toho hradil měsíčně školkovné 690 Kč pro nezl. M. Nákladový výrok odůvodnil ustanovením § 23 .Z. ř.s. a žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť nezjistil významné okolnosti pro přiznání těchto nákladů jednomu z účastníků.

Rozsudek napadla v plném rozsahu včas podaným odvoláním matka. Vytýká okresnímu soudu, že pominul řadu důkazů, matku vykreslil jako osobu, která opustila otce dětí proto, že nesouhlasila s jeho dovolenou za situace, kdy sama byla v 9. měsíci těhotenství. Skutečnost je podle matky taková, že otec si takto plánoval dovolené opakovaně, bez ohledu na potřeby dětí. Rozhodnutí matky o skončení vztahu s otcem bylo důsledkem dlouhodobého vývoje, který vygradoval o Vánocích roku 2014. Matka chtěla trávit Štědrý den u rodičů, otec jí v tom bránil a při hádce matku fyzicky napadl, přičemž tehdy byla ve vysokém stupni těhotenství. Otec se dopouštěl i nevěr v roce 2011 a v roce 2014, nepochopitelná pak byla jeho pětiměsíční nezaměstnanost za situace, kdy pracuje v oboru IT, kde je převis nabídek volných míst. Matka zmiňuje i skutečnost, že příspěvky na společnou domácnost otec platil nepravidelně. Při předávání nezletilé M. ke styku otec slovně i fyzicky napadal členy rodiny matky, proto byla proti otci již podána obžaloba pro přečiny ublížení na zdraví, přečin poškození cizí věci, krádeže a výtržnictví, vše ve vztahu k sestře matky O. P. a matce O. N. Dne 28. 6. 2016 vydal okresní soud trestní příkaz, v němž byl otec shledán těmito trestními činy vinen. V této souvislosti matka vytýká okresnímu soudu, že neprovedl důkazy výpověďmi svědků, které matka navrhovala. Dále matka popírá, že by se odmítala s otcem sejít na sociálním odboru, nebo že by tam docházela pouze v doprovodu členů rodiny, kteří by se chovali k otci agresivně. Na schůzku na OSPOD se matka písemně omluvila, což doložila kopií e-mailové zprávy. Ze zpráv sociální pracovnice i jejího jednání při schůzce rodičů na OSPODu matka získala dojem o zkreslování jejího chování v její neprospěch, přitom matka v minulosti přistoupila na dohodu s otcem a mladší dceru vozila do místa bydliště otce, čímž výrazně usnadnila průběh jeho styku s oběma dcerami. Otec však vůči matce žádný ústupek neučinil, přesto je v rozsudku hodnocen jako ochotnější k dialogu a vstřícnější. Mediaci navrhovala sama matka při jednání dne 20. 5. 2015, také navštívila jednou rodinnou poradnu, podruhé šlo o návštěvu obou rodičů, terapeuti se však shodli na tom, že rodičům v jejich situaci nepomohou a proto terapii ukončili. Rozsudek okresního soudu matka napadá i z důvodu, že soud rozhodl v rozporu se závěry znaleckého posudku, kdy znalkyně doporučila ponechat obě dcery v péči matky, nikoliv otce, který nemá širší rodinu a je zvýšeně citlivý na saturaci osobních potřeb. S poukazem na judikaturu Ústavního soudu (rozhodnutí pod sp. zn. IV. ÚS 2987/15 ) matka zdůrazňuje, že je pro nezl. dcery ústřední osobou, která o děti dosud osobně pečovala a její dlouhodobá nepřítomnost může být pro dceru frustrující. Svěřením nezletilé do péče otce nezl. M. ztratila veškerý kontakt s širší rodinou, a to jak s prarodiči, tak s věkově blízkými sestřenicemi, neboť otec se s rodinou matky nestýká. Pokud jde o výživné, vytýká matka okresnímu soudu, že řádně nezohlednil skutečné příjmy a majetkové poměry otce. Po rozchodu s matkou otec posílal na nezl. M.  2.000 Kč a na nezl. Z.  3.000 Kč, avšak poté, kdy mu byla soudně uložena povinnost platit matce výživné neprovdané matky, snížil otec částky výživného na částku 1.500 Kč na každou z dcer. Nesprávně podle matky vyměřil okresní soud otci výživné do budoucna, aniž shledal nutným vyměřit otci výživné i za dobu před vyhlášením rozsudku pro nezl. Z. Jak matka připouští, na počátku řízení k otci nebyla vstřícná, vzhledem ke svému psychickému stavu, je si však vědoma, že děti mají mít oba rodiče a nemíní bránit styku otce s dcerami. Také nikdy netvrdila, že by otec nebyl schopen péče o děti, avšak domnívá se, že vzhledem k rozsahu jeho dosavadní péče by bylo vhodnější rozšiřovat styk postupně, nikoliv okamžitou a úplnou změnou pečující osoby u nezl. M. Z uvedených důvodů matka navrhla změnu rozsudku okresního soudu tak, aby nezl. M. byla svěřena do její péče, stejně tak jako nezl. Z. a upraven široký rozsah styku s otcem s oběma dcerami.

Krajský soud přezkoumal rozsudek okresního soudu včetně řízení předcháze jícího jeho vydání, které doplnil výslechem svědkyně Pavlíny B., přítelkyně otce, rodným listem nezl. F. Š., posudkem znaleckého ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, zprávou Mateřské školy R. ze dne 16. 6. 2017, zprávou od Úřadu práce ČR – Krajské pobočky v Liberci o dávce státní sociální podpory matce, rozpisem sociálních dávek vyplacených matce, a poté shledal, že odvolání matky nelze upřít oprávnění, byť z jiných než matkou uplatňovaných důvodů.

V daném případě, kdy rodiče nezletilých koncem roku 2014 ukončili společné soužití okresní soud správně postupoval, pokud zahájil usnesením ze dne 17.2.2015 č.j. 32 Nc 38001/2015-25 řízení o úpravu péče a výživy nezletilých, neboť jde řízení ve věci péče o nezletilé, tedy tzv. nesporné řízení, ve kterém lze zahájit řízení i bez návrhu.

Výkon práv a povinností rodičů, kteří žijí odděleně, upravuje § 908 zák. č 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.Z.) podle kterého, nežijí-li spolu rodiče nezletilého dítěte, které není plně svéprávné, a nedohodnou-li se o úpravě péče o takové dítě, rozhodne o ní i bez návrhu soud.

Podle § 907 odst. 1 o.Z. soud může svěřit dítě do péče jednoho z rodičů nebo do střídavé péče nebo do společné péče; soud může dítě svěřit i do péče jiné osoby než rodiče, je-li to potřebné v zájmu dítěte. Má-li být dítě svěřeno do společné péče, je třeba, aby s tím rodiče souhlasili. Podle odst. 2 téhož zákonného ustanovení při rozhodování o svěření do péče soud rozhoduje tak, aby rozhodnutí odpovídalo zájmu dítěte. Soud přitom bere ohled na osobnost dítěte, zejména na jeho vlohy a schopnosti ve vztahu k vývojovým možnostem a životním poměrům rodičů, jakož i na citovou orientaci a zázemí dítěte, výchovné schopnosti každého z rodičů, na stávající a očekávanou stálost výchovného prostředí, v němž má dítě napříště žít, na citové vazby dítěte k jeho sourozencům, prarodičům, popř. dalším příbuzným i nepříbuzným osobám. Soud vezme vždy v úvahu, který z rodičů dosud o dítě řádně pečoval a řádně dbal o jeho citovou, rozumovou a mravní výchovu, jakož i o to, u kterého z rodičů má dítě lepší předpoklady zdravého a úspěšného vývoje.

Podle odst. 3 citovaného ustanovení soud při rozhodování o svěření dítěte do péče dbá rovněž na právo dítěte na péči obou rodičů a udržování pravidelného osobního styku s nimi, na právo druhého rodiče, jemuž dítě nebude svěřeno, na pravidelnou informaci o dítěti, dále soud bere zřetel rovněž na schopnosti rodiče dohodnout se na výchově dítěte s druhým rodičem.

Především je třeba uvést, že okresní soud provedl v projednávané věci, pokud jde otázku úpravy péče o obě nezletilé, dokazování v dostatečném rozsahu, na jehož základě zjistil skutkový stav, z něhož při přezkumu věci, vycházel i odvolací soud. Z takto zjištěného skutkového stavu vyplývá, že rodiče nezletilých ukončili společné soužití koncem roku 2014, od té doby se rodiče nedokázali dohodnout na záležitostech týkajících se nezletilých. Spornou mezi rodiči je zejména otázka styku otce s dcerami, který byl opakovaně upraven na základě předběžných opatření.

Při rozhodování o úpravě péče o nezletilé vzal okresní soud v úvahu, že oba rodiče mají vytvořeny vhodné materiální podmínky pro zajištění péče o děti. Ohledně výchovných předpokladů rodičů, citové orientace a zázemí dětí dospěl k závěru, že v zájmu nezl. M. je svěření do péče otce, který je schopen s matkou v zájmu dětí lépe kooperovat a dohodnout se na styku a nebyla u něho zjištěna tendence děti ve styku s matkou omezovat. U matky vyslovil obavu, že její nenávistný postoj k otci může ovlivnit nutnou spolupráci rodičů ve vztahu k nezl. dětem. Pokud jde o nezl. Z. , rozhodl vzhledem k útlému věku o jejím svěření do péče matky. Odvolací soud shledal rozporuplnými závěry znalkyně PhDr. Jany Doubravové ohledně výchovných předpokladů rodičů, proto rozhodl o doplnění řízení revizním znaleckým posudkem z oboru dětské psychologie, jehož vypracováním pověřil znalecký ústav Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Tento znalecký ústav vypracoval posudek, jenž však oproti všem očekáváním vycházejícím z předpokladů vysoké odbornosti tohoto ústavu, postrádá zákonné náležitosti důkazu prováděného znaleckým posudkem. Zejména v jeho nálezové části, která je podle § 13 vyhl. č. 37/1967 Sb., k provedení zák. o znalcích a tlumočnících jako nález, obligatorní částí znaleckého posudku. Z předmětného posudku tak nelze přezkoumat, na základě jakých zjištění a úvah znalecký ústav ke svým závěrům dospěl. Vady tohoto posudku se odvolacímu soudu přes opakované výzvy nepodařilo odstranit a pouhé odpovědi na soudem položené otázky se podkladem pro rozhodnutí soudu stát nemohou, z tohoto znaleckého posudku proto odvolací soud nevycházel. Návrh matky na vypracování dalšího revizního znaleckého posudku však zamítl, neboť zvážil, že je třeba upřednostnit zájem na urychlení vyřešení péče o nezletilé, proto vyšel z důkazů provedených okresním soudem, které doplnil zejména aktuálními zprávami kolizního opatrovníka a výslechem svědkyně Pavly B.

Odvolací soud vzal v úvahu, že ze znaleckého posudku PhDr. Jany Doubravové vyplývá, že ani jeden z rodičů není v zásadě vyloučen z péče o děti, otcovy výchovné předpoklady shledala znalkyně jako dobré, matčiny jako nepříliš dobré. Oba jsou však schopni zajistit potřeby nezletilých dcer a oba mají o jejich svěření do péče upřímný zájem. Z výslechu přítelkyně otce Pavly B. odvolací soud zjistil, že žije s otcem ve společné domácnosti od ledna roku 2017, dne XX. XX. 2017 se z jejich soužití narodil nezl. F. Š. Svědkyně vdobě, kdy se seznámila s otcem, byla srozuměna s tím, že otec má již dvě dcery, k nimž má svědkyně pěkný vztah a v době, kdy jsou děvčata u otce, s péčí o ně je otci nápomocna.

Z aktuální zprávy opatrovníka vyplývá, že je s rodiči v osobním i písemném kontaktu prostřednictvím e-mailu. Na radu opatrovníka rodiče navázali kontakt s Poradnou pro mezilidské vztahy, čímž projevili určitou snahu snížit napětí mezi nimi, k výraznějšímu posunu mezi nimi v této oblasti však nedošlo a matka kontakt s poradnou přerušila. Otec se přestěhoval do jiného bytu ve vile, s přístupem na zahradu, kde žije s partnerkou, s níž má syna F. nar. XX. XX. 2017. V bytě mají obě nezletilé vlastní pokoj se vším potřebným. Také domácnost matky shledal opatrovník vždy v naprostém pořádku, i zda mají děvčata vlastní pokoj vybavený pro jejich potřeby.

Při úvaze o tom, jaký výchovný model bude v daném případě v nejlepším zájmu obou nezletilých  odvolací soud vzal zřetel i na aktuální judikaturu Ústavního soudu, který se k otázce úpravy výchovných poměrů nezletilých vyjadřoval v četných nálezech, zejména v nálezu sp. zn. I. ÚS 1554/14 ze dne 30. 12. 2014, v němž uvádí: „I. Střídavá péče o dítě připadá v úvahu tehdy, pokud oba rodiče projevují o svěření dítěte do péče upřímný a skutečný zájem (subjektivní kritérium) a oba naplňují relevantní objektivní kritéria zhruba ve stejné míře. Při svěřování dětí do péče musí obecné soudy posoudit zejména následující čtyři objektivní kritéria: (1) existenci pokrevního pouta mezi dítětem a o jeho svěření do péče usilující osobou; (2) míru zachování identity dítěte a jeho rodinných vazeb v případě jeho svěření do péče daného rodiče; (3) schopnost daného rodiče zajistit jeho vývoj a fyzické, vzdělávací, emocionální, materiální a jiné potřeby; a (4) přání dítěte. Obecné soudy jsou však nejen oprávněny, ale i povinny vzít v potaz i další relevantní kritéria, pokud to specifické okolnosti projednávaného případu vyžadují.

II. Pokud oba rodiče projevují o dítě skutečný zájem a chtějí jej mít v péči a zároveň oba naplňují relevantní objektivní kritéria ve zhruba stejné míře, čl. 10 odst. 2 Listiny a čl. 8 Evropské úmluvy ve spojení s čl. 32 odst. 4 Listiny a čl. 3 odst. 1 a čl. 18 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte vytváří presumpci ve prospěch střídavé péče. Tuto presumpci lze vyvrátit, nicméně jsou k tomu zapotřebí pádné důvody, mající oporu v ochraně nejlepšího zájmu dítěte. Mezi tyto důvody patří například specifický zdravotní či psychický stav dítěte, v jehož důsledku by střídavá péče představovala pro dítě nepřiměřenou zátěž, velmi velká vzdálenost bydlišť rodičů, a to zejména v případech, kdy by tato velká vzdálenost mohla zásadním způsobit narušit školní docházku dítěte. Ve výjimečných případech může být důvodem k vyloučení střídavé péče i nevhodná či vůbec neprobíhající komunikace mezi rodiči, avšak nemůže se tak stát, aniž by se soudy pokusily zjistit příčinu stávajícího stavu komunikace a tento stav za pomocí vhodných opatření napravit a zlepšit. Dítě by pak mělo být svěřeno zásadně do péče toho z rodičů, který je více nakloněn ke komunikaci s druhým rodičem a který nebude bránit jeho styku s druhým rodičem.“

Odvolací soud zhodnotil důkazy provedené před soudy obou stupňů, z hlediska požadavků na způsoby péče o nezletilé, jejichž výčet je uveden ve shora citovaném ust. § 907 odst. 1 o.Z. a zvážil, že v daném případě oba rodiče projevují o děti upřímný zájem, ani u jednoho z nich nebyly shledány okolnosti, pro které by byl z péče o děti vyloučen, styk otce s nezletilými, byť s určitými problémy probíhá a otec má oproti době, kdy byl posuzován znalkyní PhDr. Doubravovou vytvořeno dobré rodinné zázemí. Po zvážení těchto skutečností dospěl k závěru, že v zájmu nezletilých dětí je jejich svěření do střídavé péče obou rodičů, a to v intervalu jednoho týdne. Fakt, že matka proti otci vznáší řadu výhrad a nesouhlasí se střídavou péčí, nemůže být podle aktuální judikatury Nejvyššího soudu (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2482/13) důvodem pro který by střídavá péče měla být v daném případě vyloučena. Jednou z výhrad matky proti otci je i to, že byl trestním příkazem Okresního soudu v Liberci uznán vinným pro přečiny ublížení na zdraví, přečin poškození cizí věci, krádeže a výtržnictví, jak však odvolací soud zjistil dotazem na Okresní soud v Liberci, trestní příkaz vydaný proti otci pod č.j. 1 T 226/2015-159 dosud není pravomocný, ve věci je nařízeno na 8.9.2017 hlavní líčení. Ve prospěch matky je třeba reflektovat to, že se již snaží plnit předběžná opatření, která byla ve věci péče o nezletilé vydána, což plyne ze zprávy opatrovníka, který rovněž svěření dětí do střídavé péče navrhl.

Z dalších obecných předpokladů pro fungování střídavé péče je v daném případě splněna blízkost bydlišť rodičů, neboť bydliště obou je v Liberci. Pokud jde o schopnost komunikace mezi rodiči, je lepší u otce, u matky není ideální, ale problémy ve vztazích rodičů nemohou být při splnění dalších výše uvedených předpokladů důvodem pro vyloučení tohoto typu péče, jak judikoval Ústavní soud např. v rozhodnutí pod sp. zn. I. ÚS 266/10 nebo sp. zn. III. ÚS 1216/09. Odvolací soud však zdůrazňuje, že pokud by matka odmítala komunikaci s otcem v záležitostech týkajících se péče o nezletilé, vystavuje se nebezpečí, že soud shledá střídavou péči nefunkční a pak přichází v úvahu výlučná péče toho z rodičů, který se v tomto směru chová odpovědněji a je schopen druhého rodiče respektovat.

Vzhledem k tomu, že odvolací soud shledal, že jsou v daném případě vytvořeny veškeré zákonné předpoklady pro střídavou péči, rozhodl odvolací soud výrokem I. o svěření nezletilých do střídavé péče obou rodičů a zároveň výroky II a III upravil speciální průběh střídavé péče pro období Vánoc a letních prázdnin každého roku. Z důvodů vyloučení neshod mezi rodiči, odvolací soud výrokem IV. upravil způsob, jakým si rodiče budou děti předávat. Výrokem V oběma rodičům uložil povinnost vzájemně se písemnou formou informovat o podstatných záležitostech týkajících se obou dcer.

Po zvážení skutkového stavu zjištěného okresním soudem, jakož i změn, které doznal v průběhu odvolacího řízení, dospěl odvolací soud k závěru, že je namístě rozsudek soudu I. stupně ve výroku I. a II. změnit a svěřit nezletilé do střídavé péče obou rodičů v týdenním intervalu (§ 220 odst. 1 písm. b) o.s.ř.). Při změně výroku I. a II. ztratily význam výroky V. a VI., o úpravě styku rodičů s dcerami, které byly na výroku I. a II. závislé. I v případě svěření nezletilých do střídavé péče obou rodičů je třeba určit, jak se každý z nich bude podílet na úhradě odůvodněných potřeb dětí, a to v závislosti na možnostech, schopnostech a majetkových poměrech rodičů. Kritéria pro určení výživného rodičům upravuje ustanovení § 913 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., o.Z. , podle kterého pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Podle § 915 odst. 1 o.Z. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

Z citovaného ustanovení vyplývá, že povinností soudu je při stanovení výživného pro nezl. dítě spolehlivě zjistit, jak výši odůvodněných potřeb nezletilých dětí, tak výdělkové a majetkové poměry obou rodičů, včetně jejich dalších vyživovacích povinností. Poměry rodiče jsou dány počtem jeho vyživovacích povinností, výší jeho příjmů, popř. možnostmi a schopnostmi dosahovat určitého příjmu a nepominutelným kritériem pro posouzení možností a schopností rodiče platit výživné jsou i jeho majetkové poměry. Potřeby nezletilých jsou v daném případě odpovídající jejich věku a nejsou navyšovány žádnými mimořádnými okolnostmi, ať již co se týká zdraví nezletilých či jejich sportovních či kulturních aktivit. Matka nemá jinou vyživovací povinnost než k oběma nezletilým a její schopnost hradit výživné je limitována výší příjmů z rodičovského příspěvku 7.100 Kč a příspěvku na bydlení ve výši 7.600 Kč.

Pokud jde o otcovy možnosti k úhradě výživného, okresní soud provedl důkazy jak zprávou jeho zaměstnavatele, tak, jak vyplývá z protokolu o jednání ze dne 16. 5. 2016, i daňovými přiznáními otce za období let 2012 až 2015. Rovněž zkoumal i majetkové poměry otce a zjistil, že otec je vlastníkem tří bytů v Příbrami. Provedené důkazy týkající se otcových příjmů a majetkových poměrů však v odůvodnění rozsudku okresní soud vůbec nehodnotil, přestože jde o jedno ze základních kritérií pro posouzení možností a schopností otce platit na úhradu potřeb dětí. Odůvodnění napadeného rozsudku tak, pokud jde o stanovení výživného otci, postrádá náležitosti požadované ustanovením § 157 odst. 2 o.s.ř., podle kterého má soud v odůvodnění rozsudku mj. stručně a jasně vyložit, které skutečnosti má za prokázané a které nikoliv, o které důkazy opřel svá skutková zjištění, jakými úvahami se při hodnocení důkazů řídil, proč neprovedl i další důkazy, jaký učinil závěr o skutkovém stavu a jak věc posoudil po právní stránce. Uvedeným požadavkům odůvodnění napadeného rozsudku neodpovídá. Obsahuje sice právní kvalifikaci, ale zcela v něm chybí hodnocení skutkových zjištění soudu I. stupně týkajících se příjmů a majetkových poměrů otce, zejména údaj o tom, z jaké konkrétní částky otcova příjmu při stanovení výživného soud I. stupně vycházel.

V části týkající se určení výživného rodičům byl rozsudek okresního soudu jako nepřezkoumatelný pro nedostatek důvodů podle § 219a odst. 1 písm. a) a b) zrušen a podle § 221 odst. 1 písm. a) mu věc v tomto rozsahu byla vrácena k dalšímu řízení. Zrušeny byly i závislé nákladové výroky X. a doplňující výrok o nákladech státu XI. V dalším řízení okresní soud zjistí možnosti a schopnosti rodičů hradit výživné za období od rozpadu soužití rodičů ve vztahu k potřebám nezletilých, provedené důkazy podle § 132 o.s.ř. řádně zhodnotí a o výživném, jakož i o nákladech řízení mezi účastníky a o náhradě nákladů státu znovu rozhodne.

P o u č e n í :  Proti tomuto rozsudku n e n í  přípustné odvolání ani dovolání.

V Liberci dne 4. července 2017

JUDr. Jarmila Potužáková v. r.
předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení:
Michaela Böhmová


29.08.2017

Diskuse k článku (max. 650 znaků):


Navštivte také naši hlavní DISKUSI.


Právní poradna Střídavky


PŘIDAT DO OBLÍBENÝCH
INFO@STRIDAVKA.CZ