HLAVNÍ STRANA
Galerie Český ráj - obrazy pro každého
INFORMACE
ČLÁNKY
DISKUSE
ODKAZY
rodič.eu



Hlasování bylo ukončeno 15. dubna 2018.

Žblebt roku 2017: Petra Suchanová

Mgr. Tomáš Jadlovský, Ph.D.


„Bohužel se naše klientky potýkají s tendencí soudů poslední doby – svěřovat děti do střídavé péče.“


Byznys s domácím násilím, ať už skutečným nebo vybájeným, v ČR jen kvete a v podstatě kopíruje obecné západní trendy. Určitě je šlechetné pomáhat obětem jakéhokoliv násilí nehledě na pohlaví, ovšem jednosměrnost v podání některých organizací je zarážející. I když český Ústavní soud má k prosazování úplné rodičovské rovnosti hodně daleko, jeho občasné vyjádření dokáže pozlobit nejednu pracovnici feministické nevládní organizace. Mgr. Petra Suchanová ze spolku Rosa pozoruhodně propojila obvinění z domácího násilí a střídavou výchovu v článku REAKCE NA NÁLEZ ÚSTAVNÍHO SOUDU OHLEDNĚ STŘÍDAVÉ PÉČE.

Jak se píše v jejím vyjádření k jednomu ústavnímu nálezu, "jednou ze služeb, které poskytujeme našim klientkám, je právní poradenství, které je nejčastěji směřováno do oblasti opatrovnických a rozvodových řízení. Bohužel se naše klientky potýkají s tendencí soudů poslední doby – svěřovat děti do střídavé péče." Kšefty se svěřováním dětí matkám asi přinášely pracovnicím Rosy větší radost, jistě zcela nezištnou. Trochu mi uniká, v čem je nebezpečí střídavky pro klientku Rosy, ale určitě v tom nebude chuť na výživné od hnusného násilníka.

"V případě dětí našich klientek tedy částečně do péče otců, kteří se na svých partnerkách dopouštěli závažného domácího násilí. ... I tyto děti bývají svěřovány do střídavé péče, jakkoli tím může být zásadním způsobem ohroženo jejich zdraví či harmonický psychický i fyzický vývoj." Je jasné, že každá matka, která si to s dětmi přihasí do Rosy, je obětí násilí a děti jakbysmet. Násilí je dnes třeba jen zlý pohled nebo odpírání peněz na kadeřníka, jak se píše v jednom PŘEHLEDU. Zajímalo by mne, jak si v Rose představují ochranu zdraví a vývoje dětí, které se ocitly v rozvodu či rozchodu svých rodičů. Mělo by dítě o otce harmonicky přijít? Nebo by mohl jeho zdraví ohrožovat alespoň o víkendech? A není vlastně upírání práva na výchovu dětí podle téhož přehledu násilím na mužích – viz vydírání přes děti?

"S ohledem na zkušenosti s násilnými partnery nemůžeme souhlasit s rozsudky, nařizujícími střídavou péči. Nesouhlasíme s tvrzením, že násilný člověk může být dobrým rodičem, ale naopak souzníme s myšlenkou, že to nejlepší, co může otec pro své dítě udělat, je, že se bude hezky chovat k jeho matce." Copak si pod tímto hezkým chováním Rosa představuje? Otec přenechá matce děti a stane se chodící peněženkou? A co kdyby se matka dítěte po rozchodu chovala dobře k otci svých dětí? Jednou si ho vybrala za jejich otce a udělala volbu na celý život. Mohla by dětem ukázat, jak je hodná a nekonfliktní a být jim vzorem vedle násilníka a děti by si jistě s postupem času samy vybraly, s kým jim bude lépe.

"Nezbývá než si počkat na první případ, kdy bude (zřejmě podobně složitě, obtížně a po dlouhodobém soudním martyriu) zjištěno, že střídavá péče matky a násilného otce není v nejlepším zájmu dítěte. Na jednu stranu na takový případ čekáme jako na pověstnou první vlaštovku..." Přání otcem myšlenky. Ohromně by mne zajímalo, jak se ve střídavé výchově projeví násilný otec k matce, s níž nežije. Rosa asi očekává, že po rozvodu otec matku co nejdříve jen tak z nudy propleskne při předání dětí, případně na ni bude v přítomnosti dětí přivolávat zlé duchy, když už jí po rozvodu těžko může odpírat nějaké potřeby. Dokonce se v Rose na takový případ netrpělivě těší, aby se kšefty s neštěstím dětí zase hýbaly. Nebylo by jednodušší, kdyby se obávající se matka vybavila svědkem na předání? A využila volný čas, až bude dítě s otcem, aby si zařídila nový život?

"Stále se nám vrací úvahy, zda by soudci chtěli střídavou péči pro sebe či pro své děti. Zda si umí představit, jaké to je, strávit dětství „s batůžkem na zádech“ během pendlování mezi dvěma domovy, zda by chtěli být součástí takto nebezpečného sociálního experimentu." Skromně bych paní Suchanové připomněl, že nebezpečný experiment může vždy každá matka utnout a navrhnout soudu, třeba s pomocí Rosy, že dítě bude v péči otce a k matce si občas zajde na návštěvu. Samozřejmě bez batůžku, takže raději jen na krátkou dobu. Sice by pendlovalo častěji než při střídavce, ale to nevadí, hlavně žádný batoh na záda. Děti nosí batoh či aktovku pětkrát týdně do školy a zpět, ale jedna cesta navíc se zavazadlem na zádech ke druhému rodiči by mohla být fatální.

"Dokážu si představit situaci rodiny, kde může střídavá péče fungovat. Základními pilíři funkční střídavé péče jsou jistě: bezproblémová, vstřícná a konstruktivní komunikace obou rodičů, shoda v základních otázkách výchovy, umění kompromisu na obou stranách..." A jsme u podstaty problému. Vstřícná komunikace obou rodičů, přeloženo do češtiny 21. století - když matka chce, podmínky budou, když nechce, zajde do Rosy a my už jí poradíme, jak střídavku torpédovat. Sice zrovna teď nás soudy trošku zlobí, ale budeme bojovat dál. A sponzorům napíšeme, jaké jsme komunikativní a chceme pro dítě kompromis na obou stranách. To by v tom byl čert, aby nepřišel další sponzorský dar.


PŘEHLED VŠECH ŽBLEBTŮ


03.04.2018

Diskuse k článku (max. 650 znaků):


Navštivte také naši hlavní DISKUSI.


Dětská revoluce: CHYBÍ MI TÁTA!


PŘIDAT DO OBLÍBENÝCH
INFO@STRIDAVKA.CZ