Ing. Aleš Hodina, dr. h. c.
JUDr. Ladislav Šturma
předseda
Okresní soud v Sokolově
Pane předsedo,
obdržel jsem váš dopis, kde mi sdělujete: „…z oznámení vyřizující soudkyně Mgr. Hany Matějkové jsem zjistil, že již v červnu 2013 jste podal návrh na výchovné opatření dle § 43 zákona o rodině. Ze sdělení vyplývá, že vedoucí kanceláře pochybila, když si předmětného návrhu v textu nevšimla a neučinila tak příslušné procesní kroky… Jedná se o pochybení vedoucí kanceláře, které jsem jí osobně vytknul dne 27.5.2014, tedy ihned poté, co jsem se o tomto pochybení dozvěděl. Za chybu vedoucí kanceláře se Vám tímto omlouvám…“
Pane předsedo, tuto omluvu považuji za výsměch. Proč? Chápu, že v ojedinělém případě snad může dojít k takovému přehlédnutí. Od června 2013 do května 2014 jsem však soudu v této věci marně doručil nejméně 13 návrhů na předběžné opatření a v každém z nich výslovně upozorňuji, že jsem „podal již v červnu 2013 (viz spis) návrh na výchovné opatření dle ust. § 43 zákona o rodině…“
Jak je myslitelné, že si tohoto upozornění v textu ani jednoho ze 13 návrhů nikdo nevšiml? Všechny řešila soudkyně MATĚJKOVÁ. Jak je možné, že text podání, o kterých rozhodovala, snad ani nečetla? Nebo vůbec nevnímala jejich obsah? Jedná se z její strany o naprostou ignoraci, hloupost či neschopnost chápat psaný text?
Jak se toto její chování slučuje s § 80 zákona o soudech a soudcích, podle něhož je povinna vykonávat svědomitě svou funkci a chovat se tak, aby nezavdala příčinu ke snížení důvěry v soudnictví?
Pane předsedo, ve svém dopise se nezmiňujete o tom, že byste toto třináctkrát opakované pochybení vyřizující soudkyni vůbec vytkl. Natož abyste ho řešil některým z kárných opatření podle § 88 zákona o soudech o soudcích. Proto považuji vaši omluvu za výsměch. Věřím, že ji ještě odpovídajícím způsobem doplníte.
Bohužel i dnes platí to, co jsem vám napsal v OTEVŘENÉM DOPISE už před dvěma lety: „Je ostudou vašeho soudu, že mému synovi stále zabraňuje ponechat péči obou milujících rodičů.“ Je smutné, že té ostudy stále přibývá.
1. 9. 2014 at 13:53
Zuzko, děkuji
1. 9. 2014 at 13:56
Katko, to je pořád dokola. Pořád z vaši strany TOTÁLNÍ BLÁBOLY: “SP nařízená soudně je nesmysl, pokud prostě rodiče nebudou komunikovat, takto může poškodit dítě.” Takže, když má dítě “v péči” jen jeden rodič-matka a nechce s druhým rodičem-otcem komunikovat tak to je jako v pořádku ? Nekomunikace jednoho rodiče s druhým je přece špatně at už se jedná o výlučnou péči nebo střídavou péči. Ale SP alespon mírní následky tohoto chování. Každopádně pokud matka nechce komunikovat a spolupracovat s druhým rodičem, tak to přece není důvod na zavržení SP, ale na odebrání dítěte z péče matky !!!!
1. 9. 2014 at 16:35
Katko, no LOL.
Díky Vaší zaslepenosti a zjevnýmu nulovýmu pojmu o realitě opatrovnických sporů, bych Vám přál, abyste si to zažila z té druhé strany, jako 90% chlapů zde. Ty moudra by Vás pak rychle přešly.
Obvyklý nástroje takových matek, soudů a OSPOĎaček jsou útisk, vydírání, nerovnost v řízení.
1. 9. 2014 at 23:18
SP je ústupkem rodičů. Nespatřuji v tom nic pozitivního, až na výjimky, kdy to chtějí oba rodiče, pak to může fungovat. Je velice náročná na komunikaci. A to, že dítě to může poškodit, jsou fakta, pokud je střetem dvou lidí. A někdy skutečně matka oprávněně brání – týrání atd. a dokonce i vlastní otec dokáže týrat jak ženu tak i dítě, takže argumenty, že dítě je v nebezpečí, když má matka nového přítele, není úplně na místě, ano stává se, ale i tak se stává, že vlastní otec týrá atd. A pokud to budeme srovnávat se zvířaty, tam je to trošku jinak. My máme trochu více inteligence, než zvířata.
Bláboly? Dítě v klidu vyroste i s matkou a teď už je na každém jedince jak se dále zachová a jak ho to vlastně poznamenalo. Není možné nic paušalizovat. Něktěří opustí svoji ženu a vykašlou se na děti a něktěří založí rodinu a budou o ní pečovat a nedopustí aby se rozpadla. Tak prosím přijmete tyto fakta.
Nelze nařizovat SP plošně, protože každé dítě je jiné, některému to vyhovuje některému ne. Je to velmi sobecké.
Vše beru z pohledu dítětě a dětské psychologie. A též nikoho nelze k ničemu nutiti, jako že se tím zmírní problémy a nekomunikace. Holý nesmysl. Je to proti zdravému rozumu.
1. 9. 2014 at 23:47
Už jsem si říkal, že sem Katka dlouho nepřišla vyblít svá moudra.
2. 9. 2014 at 10:35
Prosím, nereagujte už na tu Katku. Jen ji dělá radost, že někdo na ty její bláboly, které na vyblije (“Dítě v klidu vyroste i s matkou…”) reaguje
2. 9. 2014 at 15:51
Ano Katko, nikoho nejde k ničemu nutiti, ani dítě, aby zapomnělo na vlastního otce, ani otce, aby se vykašlal na dítě, jen proto, že matka účelově nechce komunikovat, aby jí opatrovnická mafie šla na ruku a obdařila jí skoro doživotní rentou.
Už ses zeptala vlastního táty, zda by se na Tebe vykašlal nebo ti rovnou dal pár facek 🙂 Nebo ho vlastně nenávidíš s proto nepovažuješ otce v životě dítěte jako stejně potřebný výchovný prvek. Podívej se kolem sebe, spousta žen zoufá, že správní chlapi vymřeli, hádej proč, západní civilizace na to vychcípá.
3. 9. 2014 at 14:38
Nevím proč bych měla řešit situaci či situace, ve které nejsem. Nemám důvod to řešit. Kdybych se v ní ocitla, tak to budu řešit, ale teď nemá cenu se tím zabývat a čerpat energii na něco co neexistuje. A jsou to velmi smutné situace a příběhy lidí a hlavně dětí, které nějakým soudním rozhodnutím pendlují sem a tam a nemají pevný domov a stabilitu …
3. 9. 2014 at 18:56
Já osobně si myslím, že mnohem větší psychickou zátěží pro dítě je, když najednou po rozvodu svých rodičů vidí jednoho ze svých rodičů sporadicky, byť do té doby byl zvyklý s tím rodičem být denně. Logicky tomu dítěti ten rodič chybí a nechápe, proč s ním nemůže být. Dítě má i nadále rádo stejně oba rodiče. Jenomže ke smůle těch dětí je to některým rodičům naprosto jedno. A to je tristní.
4. 9. 2014 at 22:36
Zuzko, to máte pravdu, že dítě nechápe proč nemůže vidět druhého rodiče každý den, ale nejde to řešit plošně a nařizovat SP jako házet knedlíky do vody -pořád stejně, protože každý člověk je jiný a hodně záleží na věku.