KdeJsiTato.cz
Rozchod rodičů děti velmi trápí, i když to často skrývají a nedávají najevo. Český stát je však k potřebám a zájmům dětí velmi krutý. Děti jsou pro něj věcí, o kterou je třeba vést soudní spor, jako by se jednalo o dům, televizor či automobil. Podpořte změnu ve prospěch Vašich dětí. Nečekejte, až se Vás jednou zeptají, proč neměly nablízku maminku i tatínka, a co Vy jste udělal(a) proto, aby tomu tak nebylo.
Žádáme změnu Nového občanského zákoníku, Občanského soudního řádu, zákona O soudech a soudcích a dalších souvisejících zákonů ve znění následujících odstavců (podrobnosti ZDE):
Podpořte naši petici. Cíl 10.000 hlasů.
1. Rovnost rodičů
Výchozím stavem po rozchodu rodičů musí být rovné podmínky při výchově a výživě dítěte (např. střídavá výchova). Dle hesla: „Oba rodiče vychovávají, oba rodiče vyživují“. Nikoliv dělení rodičů na matku a „druhého“ rodiče.
2. Role státu
Role státu musí spočívat ve vytváření takových podmínek, aby oba rodiče mohli o dítě osobně pečovat. Stát musí rodiče motivovat k výchově a výživě dětí. Stát má využívat všech možností k zachování rodinných vazeb mezi rodiči a dětmi. Povinností státu je stanovit jasná pravidla opatrovnických sporů. Zajistit jejich dodržování formou sankcí a vymoci na rodičích spolupráci po rozchodu/rozvodu rodičů při výchově a výživě společných dětí. Neukázněného rodiče, který narušuje spolupráci a komunikaci, je třeba identifikovat, přimět ke změně odmítavého postoje, popř. z výchovy zcela eliminovat.
3. Předběžná opatření v opatrovnických řízeních
Alfou a omegou úspěšného řešení rozvodových situací je úprava institutu předběžného opatření v opatrovnických řízeních. Nelze svěřit dítě předběžně do výchovy jednoho rodiče pouze na návrh rodiče, pokud dítě řádně vychovávali oba rodiče a dítě s nimi žilo ve společné domácnosti!!!
4. Svévolné vytváření nových poměrů
Rodič, který zneužije svého postavení ve vztahu k dítěti, postupuje proti zájmu dítěte na péči obou rodičů, proti oprávněným zájmům druhého rodiče, vytváří podmínky, které do budoucna znemožňují péči obou rodičů, musí nést za své jednání odpovědnost tím, že ztratí právo na výchovu dítěte.
5. Komplexnost opatrovnických sporů – výchova – výživa – styk
Záležitosti týkající se výchovy, výživy a styku musí být řešeny v jednom typu řízení. Toto řízení nelze dělit do více sporů. Pokud soud rozhodne o výchově, musí rozhodnout i o styku a o výživném.
Výše výživného potom musí být odrazem doby, kterou rodič o dítě osobně pečuje. Pro jeho stanovení musí být nezbytnou podmínkou znalost časového rozvrhu, kdy je dítě s kterým rodičem. Stejně tak i pro stanovení nákladů souvisejících se stykem, které je třeba dělit rovným dílem.
6. Úprava poměrů nezletilých dětí – zájem dítěte
Při hledání výchovného prostředí v jednoznačném zájmu dítěte je žádoucí, aby se rodiče přizpůsobili potřebám dítěte. Nikoliv aby se dítě přizpůsobovalo sobeckým zájmům rodičů, často ovlivněných rozchodem / rozvodem. Zájem dítěte je třeba definovat.
V jednoznačném zájmu dítěte bezesporu je zachování úzkých vazeb s oběma rodiči. Dítě má právo na výchovu obou rodičů i na úzký osobní vztah s nimi. Primárním výchovným modelem musí být spolupráce rodičů po rozchodu/rozvodu (např. formou střídavé výchovy), nikoliv výlučná péče jednoho rodiče. Jakákoliv odchylka od uvedeného modelu musí být zdůvodněna znaleckým posudkem (viz kapitola o znaleckých posudcích).
7. Model vyživovací povinnosti rodičů k dětem
Výživa je podmnožinou výchovy
Rozhodnutí o výživném musí být řešeno vždy v přímé souvislosti s rozhodnutím o výchově, popř. styku dítěte s druhým rodičem (viz také bod 5).
Vyživovací povinnost náleží oběma rodičům
Každý z rodičů přispívá na výchovu a výživu dítěte. Soudně vymahatelná vyživovací povinnost musí být stanovena oběma rodičům na základě výše jejich příjmů a doby, kterou o dítě osobně pečují. A to bez ohledu na způsobu výchovy.
Výše výživného
Rozhodnutí o vyživovací povinnosti (vždy oběma rodičům) musí zohledňovat:
- reálné příjmy rodiče,
- dobu, po kterou rodič o dítě osobně pečuje,
- běžné potřeby dítěte, úměrné možnostem a schopnostem rodičů.
Částku nad rámec běžných potřeb je nutné dítěti spořit.
Dítě má právo podílet se na životní úrovni rodiče, který ho má v péči. Podíl dítěte na životní úrovni rodiče, který ho v péči nemá vždy řešit formou úspor.
Platba výživného
Částka je splatná buď k rukám druhého rodiče, na základě doby, po kterou druhý rodič o dítě osobně pečuje (příspěvek rodiči na dobu, po kterou je dítě s ním), nebo k rukám třetí osoby, která zajistí distribuci financí k rukám každého rodiče, opět podle doby, kterou rodič o dítě osobně pečuje.
Pravidla o výživném
Rodič, k jehož rukám je splatná částka výživného pro nezletilé dítě, je povinen předkládat na žádost Orgánu sociálně-právní ochrany dětí, soudu nebo povinného rodiče zprávu o způsobu nakládání s finančními prostředky určenými dítěti, a to minimálně jednou ročně.
Náklady související se stykem nebo střídáním výchovy
Všechny náklady související se stykem dítěte s rodičem, kterému nebylo dítě svěřeno do péče, a také náklady související se střídáním výchovy (spolupráce rodičů při výchově) je třeba dělit rovným dílem.
8. Důraz na princip veřejnosti soudního jednání
Soudní jednání musí být za všech okolností veřejná (až na výjimky dané zákonem). Veřejný neznamená pouze osobní účast na jednání, ale také využití všech prostředků moderní společnosti k dohledu veřejnosti nad výkonem moci soudní, tedy včetně pořizování zvukových i obrazových záznamů nebo přenosů.
Vyhlášení rozsudku musí být veřejné vždy, a to všemi technickými prostředky, nelépe obrazovým záznamem na internetu. Spravedlnost je nejvyšším zájmem společnosti, nikoliv soukromá záležitost zúčastněných stran. Jen tak lze dosáhnout právní jistoty v naší zemi.
9. Odpovědnost soudce
Osoba soudce musí být odpovědná z výkonu své funkce. Pro zachování důstojnosti a důvěryhodnosti soudcovského stavu, a zejména udržení důvěry veřejnosti v soudy samotné, je nezbytné, aby každá pravomoc úřední osoby byla vyvážena určitou mírou osobní odpovědnosti. Pravomoci soudce jsou obrovské, musí být obrovská i míra osobní odpovědnosti za své rozhodnutí.
10. Trestní odpovědnost rodiče
Svévolné vytváření nových poměrů dle bodu 4, tedy narušování přirozeného vztahu mezi dítětem a rodičem musí být posuzováno jako trestný čin. Zvláště pokud se takového jednání dopouští rodič v opatrovnickém řízení, s cílem znemožnit druhému rodiči podíl na výchově vlastního dítěte.
11. Vymazání styku z právního řádu
Primárním úkolem rodiče je poskytnout svým dětem péči, osobní a soustavnou. V tomto ohledu má stát postupovat při vytváření výchovného prostředí.
Styk je náhradním řešením, které ochuzuje rodiče i dítě. Není důvodu, aby se rodič s vlastním dítětem stýkal ve smyslu občasné víkendové návštěvy. Snad jen na výjimky, kdy rodič není řádné výchovy schopen nebo o ni nestojí.
Každý z rodičů může s dítětem trávit různou dobu, avšak tuto dobu je třeba vždy brát jako výchovné působení na dítě, nikoliv jako neosobní, náhradní a okolnostmi řízený styk.
12. Pravidla pro znalecké posudky v opatrovnických kauzách
Znalecké posudky ohledně výchovné způsobilosti rodičů budou vypracovány pouze v případě podezření na neschopnost jednoho z rodičů dostát povinností plynoucích z rodičovské odpovědnosti.
Otázky pro znalce mají směřovat k výchovné způsobilosti rodičů, nesmí být podnětem k soupeření, kdo je lepším rodičem.
13. Opravný prostředek v opatrovnických sporech
Je třeba stanovit nová pravidla pro práci odvolacích soudů v opatrovnických řízeních. A to tak, aby odvolací soud mohl rozhodnutí soudu nižšího stupně pouze potvrdit, nebo zrušit a vrátit zpět k novému projednání se závazným právním názorem.
Nebo pokud odvolací soud změní rozsudek soudu I. stupně, byl by možný mimořádný opravný prostředek k Nejvyššímu soudu (analogie s kasační stížností ve správním soudnictví).
Ke každé změně musí být možnost odvolaní – až se dva soudy na rozsudku shodnou, to je spravedlnost. Soud nalézací má nalézat a soud odvolací odvolávat, kontrolovat, nikoliv měnit.
21. 10. 2014 at 8:05
Pravidla o výživném:
Rodič, k jehož rukám je splatná částka výživného pro nezletilé dítě, je povinen předkládat na žádost Orgánu sociálně-právní ochrany dětí, soudu nebo povinného rodiče zprávu o způsobu nakládání s finančními prostředky určenými dítěti, a to minimálně jednou ročně.
To je nesmysl, to jste snad propojeni s femospolkem ospod! 🙂
To je píčovina proč zase femobáby tahat do toho co náleží rodičům!!!
A jak to bude ověřitelné? to je jen byrokracie a vyplnování papírů před tlustou ospodbábou…
21. 10. 2014 at 8:33
platit formou úspor dítěti?
taky nesmysl, co myslíte že z těch peněz za 20 let v bance bude???
zkoušel jste někdo ty jejich „úžasné finanční produkty“ někdy? co vám z toho po 15 letech reálně zbylo?
To rovnou napište splachovat peníze před ospodbábou do záchoda!!!
Navíc dnes kdy se prachy tisknou jak toaletní papír a je divné že tu není inflace atd. Růst cen nemovitostí atd.
21. 10. 2014 at 12:30
Škoda, že neplatilo 2x měř a jednou řež. Např. bod 11. odporuje bodu 5. a 7.
Bod 13. pak musí být zásadně podmíněn bodem 3., jinak by došlo k zacyklení výhodném pro psychorodiče.
21. 10. 2014 at 14:23
Demagogie.
21. 10. 2014 at 14:42
je to divné…
21. 10. 2014 at 17:09
Nejsou jednotlivé body navzájem odporující, jen je třeba se na ně dívat optikou běžné paskvilní praxe-bod 11 je vypsán správně, jen je nepřesně pojmenován a vlastně jakoby předchází jinému, vhodnějšímu pojmenování vztahu mezi rodičem a ochuzeným dítětem na péči a výchově. A body 5 a 7 prostě řeší tu druhotnou nouzovou možnost, tedy až po prvotní střídavé či společné péči, kdy nefunkční rodič ochuzuje vztah ke svému dítěti či dětem. Jen by tam mělo asi ještě výslovně být, že dítě se má podílet na poměrech rodičů vysokých i nízkých a nízké by neměli být překážkou k péči. Zkriminalizovaní rodiče bezestropním hypotetickým výživným mohou na okraji společnosti být svým dětem dobrým příkladem svou ctí, oproti rodiči, který je materiálně zabezpečen na hostiteli.
22. 10. 2014 at 11:19
každá snaha dobrá
22. 10. 2014 at 23:08
skvělá práce!!!!
žádám o změnu bodu 4, který je příliš radikální a dle mého názoru proti dítěti
4. Svévolné vytváření nových poměrů
Rodič, který zneužije svého postavení ve vztahu k dítěti, postupuje proti zájmu dítěte na péči obou rodičů, proti oprávněným zájmům druhého rodiče, vytváří podmínky, které do budoucna znemožňují péči obou rodičů, musí nést za své jednání odpovědnost tím, že ztratí právo rovnoprávnou výchovu dítěte. (nikoliv tedy právo na výchovu)
22. 10. 2014 at 23:14
ještě ty úspory odporují LZPS (nikdo rodičům v úplných rodinách nenařituje tvořit úspory, tak proč by rozvedený rodič měl)a UPD, (děti v manželství a mimo manželství jsou si rovny ve svých právech, tak proč by měly být děti po rozchodu zvýhodněni nebo taky znevýhodněni úsporami, navíc lidé mají dle LZPS právo volně nakládat se svým majetkem takže tvorba úspor odporuje Ústavě, umím si představit daleko lepší investice ve prospěch dítěte než úspory) Zvažte prosím!!!
28. 10. 2014 at 20:59
ALEŠI ŠEL BY PROSÍM ZMĚNIT TEN BOD 4 MÁM DVA DALŠÍ PODPISY, KDYŽ TO UDĚLÁME