Stridavka.cz

Tak jako před prvním kolem jsme položili prezidentským kandidátům několik otázek, které se týkaly jejich postoje k ochraně rodinných vazeb. Odpovědí, byť nepříliš konkrétních, jsme se dočkali opět pouze od Jiřího Drahoše.

Jiří Drahoš:

1. Co konkrétně uděláte jako prezident pro to, aby dětem zůstávala péče obou jejich vlastních rodičů v co nejširší míře i po případném rozvodu nebo rozchodu?

Právo dětí na výchovu oběma rodiči může být omezeno pouze z velmi závažných důvodů, které vyplývají např. z ochrany jiných jejich práv. Není tedy obecně možné rozhodovat o omezení práv dítěte, pokud k tomu není opravdu velmi závažný důvod. Pokud by soudce zvolil omezení práv dítěte, aniž by zvážil i ostatní možné varianty řešení, která by nevyžadovala tato práva omezit, jednalo by se o závažné porušení spravedlnosti případně o projev nadržování soudce jednomu z rodičů či mechanické upřednostňování jednoho z modelů péče. Jako prezident se chci na ochranu práv nejmladší generace zaměřit v celé šíři této problematiky. Porozvodové řešení péče o děti je jednou z důležitých oblastí, neboť rozvodovost zasahuje velký počet rodin s nezaopatřenými dětmi.

2. Jaké porušení nestrannosti a spravedlivosti v rozhodování soudů o péči o děti bude pro vás dostatečně silné, abyste navrhl zahájení kárného řízení s příslušnými soudci podle zákona č. 7/2002 Sb.?

Bude-li výše uvedené jednání soudce ponecháno bez toho, aby navrhl kárné řízení ten, kdo je k tomu ze zákona oprávněn a má z titulu své funkce v takovém případě konat, zvážím, zda situace dospěla do fáze, kdy je prezident republiky tím, kdo má tuto pravomoc využít a nebudu se bát tak učinit.

3. Budete jakkoliv podporovat zařízení poskytující ubytování a další služby při odebírání dětí jejich vlastním rodičům?

Budu podporovat náhradní rodinnou péči především pro to, aby ochránila děti před vážným poškozením, které jim hrozí v případě, že se o ně nemůže nebo nemá kdo start. Ne tedy primárně z důvodu odebrání dětí, ale nahrazení nefunkční péče.

Rozhodnutí, že je třeba odebrat dítěte z péče rodičů či jiných blízkých osob, je ospravedlnitelné pouze v těch nejzávažnějších případech zanedbávání či týrání dítěte, které jim způsobují právě tyto osoby nebo mu tyto osoby nejsou schopné zabránit. V žádném případě nelze odebírání děti využívat jako nástroj k řešení sporů mezi rodiči nebo jako formu nátlaku soudu či vydírání jednoho partnera druhým.

4. Pokud Poslanecká sněmovna schválí možnost, aby si gayové a lesby osvojili dítě jejich partnera či partnerky, které ale má někde svého nepřiznaného druhého rodiče, budete takový zákon vetovat?

Zákon by měl především ošetřit, aby právo na uznání rodičovství bylo chráněno a nebylo uplatněním tohoto zákona nijak porušeno. Jedná se totiž o právo vyplývající z ústavy a mezinárodních úmluv. Jsem připraven vetovat každý zákon, který bude v rozporu s ústavou České republiky.

5. Jak jako prezident podpoříte to, aby účelová nařčení rodičů z domácího násilí nebo ze zneužívání dítěte nevedla k jejich odstavení od dítěte?

Se vší autoritou, která se váže k prezidentské funkci, se budu snažit především o dialog a společné hledání řešení. To se týká všech oblastí života a sporů či vypjatých životních situací zvlášť. Pokud se podaří přinést praxi dialogu a vzájemného respektu do veřejného prostoru, věřím, že to přispěje k ochotě a ke schopnosti řešit na základě těchto principů i osobní spory a nalézat řešení, která ochrání především ty nejzranitelnější, naše děti.

Jiří Drahoš je 43 let ženatý, s manželkou má dvě dcery.

Miloš Zeman:

Stávající prezident opět na naše otázky neodpověděl. Je proto obtížné přístup obou kandidátů k ochraně rodinných vazeb porovnávat.

Pro posouzení můžeme uvést alespoň některá fakta. Z jeho minulosti víme, že jako dítě žil pouze s rozvedenou matkou. Sám pak měl osobní zkušenost s rozvodem i se soudním sporem o syna Davida, který prohrál. Když však byl námi požádán o zahájení kárného řízení vůči soudkyním, které si svévolně vymyslely důvody proti střídavé péči, toto odmítl.

Zeman dlouhodobě podporoval Evu Michalákovou, které byly v Norsku odebrány děti. Nevíme, zda mu v tomto případě šlo více o ochranu rodinných vazeb, nebo o nacionálně zaměřený „boj proti zlým cizincům“. A zda by se stejně zastal také otce, jemuž by vzali děti. Neznáme ani žádný případ, kdy by se v průběhu svého funkčního období zastal rodičů – otců nebo i matek – kteří přišli o děti v Česku. Naopak spolu se svou druhou manželkou podpořil Klokánky, jež se svými službami podílejí na odebírání dětí u nás.

Můžete se podívat i na ODPOVĚDI KANDIDÁTŮ PŘED 1. KOLEM