Stridavka.cz
Rodinné krize mohou být řešeny různě. Ideální je, pokud se oba partneři a lidé, kteří jim chtějí pomoci, snaží problémy vyřešit, urovnat, s určitými nedokonalostmi se i smířit. Často se však setkáváme s opačným přístupem – partneři se štvou do vzájemného boje, hledá se další a další špína na toho druhého… konflikt eskaluje.
Právě o tom je film režiséra Juraje Deáka “Cizí příběh”, natočený v roce 2010. Poukazuje i na zaběhlé postupy v sociálně-právní ochraně dětí a ukazuje také, jakým způsobem se na rodinných konfliktech přiživují různé “neziskové organizace”, údajně chránící ženy před domácím násilím.
Autor scénáře a zároveň představitel hlavní role Matěj Dadák k filmu uvádí:
“Uvědomuji si, jak jednoduše může přerůst problém soukromý v problém veřejný. Nejen policisté, sociální pracovnice a soudci, ale i přátelé vyhodnocují situaci jen na základě informací, které mají. I když tak činí v dobré víře, nemohou se zcela oprostit od vlastních zkušeností, statistik, představivosti a stereotypů. A tak zákon, který v devadesáti devíti procentech může fungovat dobře a je potřebný, najednou skřípe. Tak složité věci, jako jsou mezilidské vztahy, zřejmě není možno vymezit jednoduchými pravidly. Barevný život prostě nelze napasovat do černobílých paragrafů. Nepsal jsem to proto, abych kritizoval poměry. Mě osobně na tom nejvíc zajímá touha přiblížit se a míjení ústřední dvojice, ten vztah. Čím více lidí a institucí mu chce pomoci, tím menší má paradoxně šanci na přežití.”
Kéž by vztahům v rodině takto pomáhalo lidí a institucí co nejméně.
11. 2. 2013 at 9:30
ale prosim vás:-), kterápak feministická organizace chce pomoci uchování rodiny??? ctít práva muže otce?
předsín rozvodu Acorus?Kterákoli žena tam z celé severní části Prahy vlezla, hodná dáma z ACORUS jí vysvětlila,že jediný její problém je její muž a poradila co připravit k rozvodu…
Poté se věc předává Spoustové a Uváčikové a už to jede…
11. 2. 2013 at 12:57
Život napasovat do paragrafů…buďme upřímní, 1000x lepší suché, černobílé paragrafy, pokud je začnou soudy dodržovat, že sebebarvitější pomluvy zhrzené ženy. Pokud by bylo dodržováno právo, byl by život daleko jednodušší. K čemu vám je, že se ženě prokáže rok a půl pomluv a lží, když pak soud své rozhodnutí odůvodní, že matka je sice lhář, ale po roce a půl separace dítěte od otce je matka na dítě “lépe vyladěna” a proto se jí svěřuje do péče a otec má být pouze kasičkou?
11. 2. 2013 at 13:43
Nezbývá, než souhlasit s Hanem. Sytý hladovému nevěří. Pan Dadák nám napsal, že je zatím bezdětný, a asi také netuší hloubku a šíři problému. Že se nejedná o pouhé jedno procento případů, což jsou možná ty nejkřiklavější, ale že podrývání rodin je systémové a v duchu tohoto systému nevědomě nebo i vědomě pracují soudkyně, sociální pracovnice, feministická centra a další. Nicméně velké díky patří panu Dadákovi za ztvárnění tohoto příběhu, který je v různých podobách asi častější, než by on sám čekal.