Stridavka.cz
Dvě ženy. Jedna zastánkyně, druhá odpůrkyně péče obou rodičů. První vdaná, druhá několikrát rozvedená. Obě významné právničky. Toto složení slibovalo, že debata o střídavé péči pořádaná minulý týden na Právnické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci bude opravdu zajímavá.
Zvláště poté, co ústavní soudkyně Kateřina Šimáčková nedávno odkázala olomouckou děkanku Milanu Hrušákovou do patřičných mezích v nálezu I. ÚS 1506/13. V tomto řízení Hrušáková zastupovala matku, která chtěla zabránit střídavé péči a mít dceru pouze ve své výchově. Šimáčková však toto zamítla a v odůvodnění nálezu mimo jiné trefně poznamenala: „Rovněž tak M. Hrušáková uvádí, že „obecně je dán zájem dítěte na tom, aby rozvodem nepřicházelo o jednoho z rodičů.“ (viz HRUŠÁKOVÁ, Milana. Zákon o rodině. Zákon o registrovaném partnerství: komentář. 4. vyd. Praha: C.H. Beck, 2009. S. 94 – 95).“
Veřejné vystoupení těchto dvou dam pořádal právnický spolek Nugis Finem. Jeho prezident John Gealfow pro náš portál uvedl: „Jsme spolek, který má za cíl šířit právní vzdělanost ve společnosti. Jak mezi studenty právnických fakult, tak mezi širokou veřejností. Momentálně připravujeme první český MOOC, což je hromadný online kurz, který bude celý zaměřený na rodinné právo a jeho absolventi obdrží certifikát o jeho absolvování. Také pořádáme přednášky a debaty zajímavých osobností z právního i jiného prostředí. Debata mezi paní děkankou Milanou Hrušákovou a ústavní soudkyní Kateřinou Šimáčkovou byla náš první počin svého druhu.“
Debata se konala v aule téměř zaplněné posluchači, především studenty místní fakulty. Snad právě toto prostředí vedlo k tomu, že namísto očekávaného duelu a vzájemné diskuse zde zazněly jen samostatné přednášky obou aktérek, doplněné až v závěru krátkými dotazy a příspěvky z publika. I tak bylo jejich vystoupení, zejména však první z nich, přínosné. O čem obě právničky mluvily?
1. Kateřina Šimáčková
Autorka několika ústavních nálezů podporujících péči obou rodičů hovořila mimo jiné o inspiraci, kterou pro tato svá rozhodnutí měla. O situaci v cizině, kde je střídavá péče mnohem častěji využívaná. A to nejen v západoevropských zemích, ale dnes už i na Slovensku. I o řadě rozsudků Evropského soudu pro lidská práva (ESLP), který opakovaně odsoudil Českou republiku pro nerespektování práv otců a dětí na rodičovskou péči. ESLP při svém rozhodování klade velký důraz na zachování rodinnných vazeb.
Zmínila také neblahou situaci v českém soudnictví s naprosto nejednotným přístupem soudů k rodičovské péči. Proto bylo třeba, aby Ústavní soud svými nálezy sjednotil judikaturu a stanovil kritéria pro rozhodování. V té souvislosti připomenula i právní větu z nálezu I. ÚS 2482/13: „Nejlepším zájmem dítěte je, aby bylo především v péči obou rodičů.“
Zabývala se i otázkou komunikace rodičů. Její absence by neměla být zásadním problémem pro zachování péče obou rodičů, přičemž soudy by se měly aktivně snažit komunikaci vylepšit (k čemuž může vést mimo jiné právě i střídavá péče). Pokud je ovšem stav komunikace mezi rodiči tak dramatický, že je skutečně na překážku péči obou rodičů, mělo by být dítě svěřeno do výchovy toho, kdo má na tomto stavu menší vinu.
2. Milana Hrušáková
Na rozdíl od věcné přednášky ústavní soudkyně zaujala dosluhující děkanka své studenty ponejvíce ironickými vtipy a průpovídkami „ze života“. Celkově se její vystoupení neslo v duchu různých předsudků proti střídavé péči a pečlivě dávkovaných případů té nejhorší praxe (například dítě předávané bez oblečení nebo zbytečně složitý algoritmus rotace čtyř potomků, různě se potkávajících u rodičů). Opakovaně zdůrazňovala, že podle ní musí být podmínkou zachování péče obou rodičů jejich vzájemná dohoda.
Relativizovala také kritéria pro svěřování dětí do péče s tím, že „zájem dítěte“ je potřeba posuzovat vždy individuálně (zřejmě aby bylo možné vždy dospět k rozhodnutí dle individuálních preferencí soudkyně). Správně ovšem připomenula, že střídavá péče nemusí být pokaždé přesně půl na půl. To ji však vede k preferenci výlučné péče jednoho rodiče a „nadstandardního styku“ druhého, protože je to v podstatě stejné jako nerovnoměrná střídavka. (Klademe si tedy otázku, proč naopak tzv. nadstandardní styky neustavit jako střídavou péči, čímž by se i formálně zakotvilo rovnoprávné postavení obou rodičů.)
V jedné věci ale příjemně překvapila. Údajně se u soudkyní přimlouvá za to, aby při nedohodě rodičů byla v průběhu soudního řízení stanovena střídavá péče předběžným opatřením „na zkoušku“. Podle jejích zkušeností se tím odhalí nereálná očekávání a rodiče lépe dospějí k dohodě. Za tento postup se jednoznačně přimlouváme také. Ani jeden z rodičů tak není předem favorizován a oba jsou zároveň vedeni k zodpovědnému rozdělení péče o dítě.
Sestřih některých zajímavých pasáží debaty si můžete pustit na přiloženém videu.
16. 4. 2015 at 13:34
Jake vyhody? Pochopte ze deti maji hlavne me.kdo by je asi vychoval? Vyhody jako to, ze je mam 99% casu ja? Jejich otec nas vceranavstivil.na 2 hodiny.hodinu z toho deti ani nevylezly ( vedely ze tam je.)povidali jsme si spoluna zahrade. A vite co pane Bouse.jste hloupy.ty Vase kecy o vyhodach.jinak ja bych diskutovala.pan Hodina me zablokoval..
16. 4. 2015 at 13:38
TULeni urcite to jde.v ramci stejneho mesta treba.s ohledem na prani deti. Kdyz spolu rodice vyjdou a jsou schopni se domluvit. Ne tam, kde jeden odtahne.ja to psala opakovane.u nas kluci nechteji.ani by nechteli.ja se jich obcas zeptam. Vite co rikaji? Mami ty se nas chces zbavit?
16. 4. 2015 at 13:45
Paní neznámá XY, vždyť já Vás mám prokouknutou až do žaludku. Děti vychováváte 24 hodin denně, ale za to, že otce nenávidí, tak podle Vašeho farizejského postoje může otec. Jak jste vedla děti k lásce k otci ? Nabízela jste mu někdy střídavou výchovu ? Myslíte si, že všichni muži jsou takoví submisivní hlupáci a bez osobní hrdosti, že souhlasí se svou opovržlivou rolí pouhých stykačů ? Myslíte si, že muži si pořizují děti jenom proto, aby na ně platili měsíční výživné ?
A co očekáváte od diskuse na tomto portálu ? Nejste náhodou nějaká aktivistka z tzv. Asociace neúplných rodin od Asenové, tedy dvojic účelově rozvedených matek a jejich dětí ?
Dlužíte nám diskriminovaným tátům odpovědi ještě na mnohem více otázek, ale ty vám moc nevoní, že ano ?
16. 4. 2015 at 14:01
Jake nenavist? Chteji bydlet se mnou.a ctete.ja stridavku nabizela.odpoved byla, ze nejsem snad matka.nedluzim Vam nic.a gratuluji.uz sem nic nenapisu.jste plny nenavisti a zlosti. A naposledy.Vase retorika je nechutna.
16. 4. 2015 at 14:03
A jste vtipny
. Odpovedi:)
16. 4. 2015 at 14:15
Vážená xy: Vaše ideály zní pěkně. Jenže v realitě se často stává, že jeden člověk zpravidla má na rozchodu větší podíl (někdy muž, někdy žena). Je sice pravda, že je ideální, aby se mezi sebou rodiče byli schopní dohodnout, ale je pravděpodobné, že se takto z různých důvodů nestane. Proč by ale měl v takovém případě soud svěřovat děti jednou rodiči (zpravidla matce i při jejím převažujícím podílu na rozvodu) a legalizovat tak případnou mstu na dětech (což se stává, jak určitě víte), když jsou oba rodiče způsobilí k péči o ně?
Je sice pravda, že někdy je dohoda obtížná, ale ve většině případů by se dala situace vyřešit jednoznačnými zákony, postupy a sankcemi v případě, že spolu rodiče nebudou komunikovat na odpovídající úrovni. Proč by tedy střídavá péče nemohla mít širší rozsah, když by byla komunikace mezi rodiči do jisté míry vynutitelná?
Obavy Vašich dětí chápu. O jednoho rodiče přišly a očividně to pro ně nebylo příjemné. Zkusila jste jim ale vysvětlit, že se jich v žádném případě nechcete zbavit, ale že chcete, aby poznaly také otce a měly pestřejší rodinné prostředí a širší kontakt s příbuzenstvem z otcovy strany (neztratí matku, ale získají otce)? Zkrátka rozptýlit jejich obavy? Samozřejmě střídavou péči chápu pouze v případě, že mají oba rodiče o děti skutečně vážný zájem. Pokud to ale není Váš případ, tak není vůbec co řešit.
16. 4. 2015 at 16:23
Jak poznat otce? Vetsi syn videl, jak spalil mosty.chapete to? Kdyz prasklo, zemilenka je tehotna, vetsi si vzal kalendar a spocital si to.a rodina otce? Tchani bydli 10 km.hadejte, kolikrat prijeli.vy proste nejste pchotni prijmout,,ze chlapi proste odtahnou.otec oedesel 60 km daleko.jake poznat otce? Deti vedi, kdo to je.
16. 4. 2015 at 17:40
Spíše mám dojem, že Vy nejste ochotná pochopit, že existují otcové, kteří se chtějí podílet na výchově svých dětí. Jestli Váš přítel odešel a nemá o děti zájem, tak v takovém případě nemá smysl řešit střídavou péči, jak jsem ostatně psal níže. Ale existuje spousta otců, kteří mají zájem o své děti a chtějí o ně pečovat. V takovém případě je ale jednoznačně špatně, že je jim v tom bráněno.
Nepřenášejte svou osobní zkušenost na všechny muže na Zeměkouli.
16. 4. 2015 at 18:35
Me prekvapuje ta spousta zloby ve vas, a absolutne zadna sebereflexe, i po tak dlouhe dobe (evidentne vic nez rok od rozchodu). Zapracujte na tom, bude se vam zit lepe a treba poznate i muze, pro ktere je normalni se o deti starat, i kdyz vztah nevyjde. Bude cim dal vic muzu, co budou deti chtit vychovavat stejnou merou jako zeny.
17. 4. 2015 at 21:14
Pánové Bruno a Tuleni, vy oba mi připadáte jako právě vylíhlí z vajec. Střídavku nikdy mít nebudete, ani kdybyste se na hlavu stavěli a ani kdybyste na kolenou prosili !!! Proč ? Tím byste přece zlikvidovali rozvodový průmysl. Z čeho by všichni na něm participující žili ? Víte, kolik miliard se v něm ročně otočí ? Za domácí úlohu to zjistíte, když si vyhledáte jeden můj článek na jiném portálu uveřejněný před cca 11 měsíci.