Stridavka.cz
–
Ve čtvrtek 2. října, tedy v den zveřejnění nejnovějšího nálezu Ústavního soudu ke střídavé péči, uspořádal Český rozhlas Radiožurnál v pořadu „Šedesátka“ krátkou debatu na toto téma. Zúčastnili se jí Aleš Hodina, provozovatel portálu Střídavka, a Karel Humhal, psycholog a soudní znalec.
Aleš Hodina úvodem o střídavé péči řekl: „Je to nejpřirozenější zachování rodinných vazeb, když dítě před rozvodem bylo v úzkém kontaktu jak s tátou, tak s mámou. A není žádný důvod, proč by tomu po rozvodu mělo být jinak.“ Připomenul také, že děti často mění prostředí i v úplných rodinách, třeba mezi městským bytem a venkovskou chalupou, a nikdo se nad tím nepozastavuje.
Karel Humhal předeslal, že dělá 25 let soudního znalce, a navázal: „Pan Hodina řekl správně, že střídavá výchova je ideálním řešením pro dítě, které vyrůstalo v určité rodině, kde si vytvořilo pozitivní vztahy k oběma rodičům a kde ti rodiče po určitou dobu žili spolu. Ale to je jenom jeden z možných případů…“ Uvedl, že by případy měly být individuálně posuzovány a ne paušálně nařizovány.
Aleš Hodina opáčil: „Samozřejmě, že individuální posouzení tam nějaké potřeba je. Ale já v takovém tom volání po posuzování každého případu individuálně vidím spíš snahu o relativizaci rodinných hodnot.“ Připomenul, že pokud rodiče žili spolu, nikdo se nepozastavoval nad tím, jestli mohou vychovávat své děti. A najednou se relativizuje, zda je vůbec mohou vychovávat. Citoval také další nález Ústavního soudu: „Nejlepším zájmem dítěte je především být v péči obou rodičů.“
Proč je ovšem tendence soudů dávat děti většinou do péče matek? Podle Karla Humhala je to „historická zkušenost“. Dodal také: „V tom úplně útlém věku absence matky při výchově, třeba pouze čtrnáctidenní, může mít fatální následky pro psychiku dítěte, zatímco absence otce neznamená vůbec nic.“
S tím výrazně nesouhlasil Aleš Hodina: „Byly dělány studie i v případech otců, kteří byli s dětmi právě ve velmi útlém věku, kdy matka třeba nemohla s dítětem být, nebo z nějakého důvodu ta rodina se rozhodla tak, že bude primárním pečovatelem už od velmi útlého věku otec. A bylo zjištěno, že ty děti skutečně prospívají velmi dobře, řekl bych až nadstandardně.“ (informace o studii)
Karel Humhal dále uvedl, že podle jeho názoru je potřeba, aby se rodiče na střídavé výchově dohodli. „Tam, kde se nevyskytlo násilí, kde rodiče se dohodnou, tak je střídavá výchova skutečně potom ideální.“
Aleš Hodina následně reagoval na otázku komplikací při střídavé péči. „Ono to je komplikované, ale ne střídavou péčí. Ono je to komplikované už tím, že se rodiče rozešli.“ Uvedl příklad vzdálenosti mezi rodiči, kde i při výlučné péči se při styku s druhým rodičem musí dítě přesunout tam a zase zpátky, byť na kratší dobu, a než se tam aklimatizuje, už zase musí pryč.
Hovořil také o tom, že střídavá péče může mít mnoho různých podob. „Tam mohou být intervaly různé, nemusí být úplně stejnoměrné. I ten čas, který se dělí mezi oba rodiče, nemusí být úplně 50 na 50. Takže střídavou péči lze přizpůsobit potřebám dítěte i možnostem rodičů.“ Varianta střídání rodičů v jednom bytě je podle něj dražší, protože se musí držet ještě jeden zvláštní byt pro dítě. „Dítě tam zůstává na jednom místě, ale je v takovém trošku i nepřirozeném prostředí, kde se vlastně všechno točí kolem něj… To dítě nepozná běžný život v domácnosti ani jednoho z rodičů, nehledě na nějaké technické problémy: kdo spraví něco rozbitého, jak to bude s partnery rodičů, dalšími dětmi a podobně.“
V závěru Karel Humhal uvedl, že podle jeho spolužáka Josefa Pavláta „výsledky jednotlivých studií se primárně odvíjely od postoje, který a priori zaujímal ten či onen výzkumník. To znamená, jestli fandil nebo nefandil střídavé výchově.“
Snad se mohl Aleš Hodina zeptat, zda se postoje Karla Humhala odvíjejí od toho, že z individuálního posuzování rodičů má tento psycholog dobře placenou živnost. Na další reakci však už bohužel nebyl čas.
Zde si můžete přehrát záznam celé této asi desetiminutové debaty (spustíte šipkou):
9. 10. 2014 at 16:07
Píšete nesmysly, na které asi není zvědavý ani pan Hodina, ani nikdo kdo má v hlavě mozek. Tady se totiž nikdo nezajímá o tyto “odchozí” ženy, nikdo jim neupírá právo jít, kam je srdce nebo mozek táhne. Ona nikdy ta vina není černobílá, to víme taky všichni. A dítě není ničí majetek, je to právě taková individualita, jako matka či otec a nikdo mu nesmíbránit ve výchově oběma rodiči, pokud o to mají zájem a jsou k tomu způsobilí. Tečka – to je nezadatelné právo, které buď uznávám, nebo ne – buď jsem člověk s hodnotami, nebo Islámský stát v sukni. Keců o tom, jak je ten nebo onen hrozný, může být naplkáno miliony, ale jsou to jen a jen kecy. Je dobře, že pan Hodina nereaguje na tyto hloupé invektivy.
9. 10. 2014 at 16:08
hmm. ale zde na teto strance se normalne utoci na zeny. to je neco jineho. zde napsala maminka miminka.
9. 10. 2014 at 16:19
zajimave je, ze odchod zen pouzivate zde jako silny argument.
no nic, jakmile pan stridavkanevypada dokonale, tak se to zamete.
zde padaji silna slova na zeny. dotazy na pana Hodinu jsou slusne.bez invektiv.
9. 10. 2014 at 17:20
I u malého mimina je možná střídavá péče. Nikde není psáno, že to musí být střídání po týdnu. Může být i ve velmi krátkých intervalech, nestejnoměrných, ani čas obou rodičů nemusí být stejný. Střídavou péči lze skutečně přizpůsobit potřebám dítěte i možnostem rodičů.Jde hlavně o přístup, tedy zachování péče obou rodičů.
9. 10. 2014 at 17:32
střídavá péče je právem dítěte, měla by být právem a povinností obou rodičů …
9. 10. 2014 at 21:27
Kdo vymazal ten prispevek?
13. 10. 2014 at 12:56
To ja: řešíte kraviny, je zcela lhostejné, kdo se kurví a kdo rozbije rodinu, nemění to nic na tom, že děti mají dva rodiče.
PS: mě se kurvila ta moje, za manželství a před dětmi, dostala je do péče a jako bonus k tomu tučné výpalné.
13. 10. 2014 at 12:57
… a rozhodl o tom samozřejmě spravedlivý a nezávislý soud, na doporučení feminacistek z OSPOD a v rozporu s posudkem.
Tak se nediv silným slovům, protože tady se jedná o prachsprostou diskriminaci dle pohlaví a o nic jiného.
20. 10. 2014 at 8:25
Přečetla jsem informace o studii, která má podpořit střídavou péči, ale nechápu, jak může být studie o péči v úplných rodinách použita jako podpůrná pro střídavku. Nemyslím, že by dnes někdo zpochybňoval, že pokud je otec ochotný převzít úlohu hlavního pečovatele o dítě už ve věku kojeneckém, že by to mělo na dítě špatné dopady. Nicméně studie je dělaná v úplných rodinách, jak vyplývá z citací. Sděluje asi tolik, že v úplné rodině rozvíjí každý rodič jiné kvality dítěte, přičemž děti jsou spokojené a nepoškozené.
Naproti tomu p.Humhal se vyjádřil, že nepřítomnost hlavní pečující osoby v čase např. 14 dní je pro dítě těžkou emoční ranou, a nevím, jak to vyvrací studie o pečujících otcích, kteří nebyli od dítěte na uvedenou dobu odstaveni? Dopad na malé dítě by byl podobně devastující. Dítě potřebuje jistotu a stálost v pečující osobě, možná by tu mohla být uvedena nějaká studie, která mluví o dětech svěřovaných nepravidelně, ale na více hodin, chůvě. To by bylo srovnatelné. Stres dítěte v raném věku z tohoto uspořádání nelze popřít, pokud tedy není pečující osoba s ním. Hlavní rozdíl úplné rodiny a střídavky není v péči otce a matky, ale v tom, že v jedné situaci jsou na kordy a v druhé láskyplně spolupracují. Studie o soudně nařízených střídavkách např. z Austrálie prý vyznívají v jiném duchu a od nařizování střídavky se tam jednoznačně ustupuje.
20. 1. 2015 at 18:26
Tam, kde byla střídavka zavedena jako preferovaný model, se čím dále více přichází na její výhody a stává se rozšířenější. Normální je mít dva rodiče (i když se rozejdou).