Stridavka.cz
Tímto tématem se zabýval pořad Českého rozhlasu Plus “Radiofórum” ve čtvrtek 7. listopadu. Hostem byl i předseda Mezinárodního institutu pro rodinu a dítě Aleš Hodina, který v úvodu poukázal na jednu z hlavních příčin rozpadu rodinných vazeb:
„Dřív děti byly důchodovým zabezpečením rodičů. Nejdřív se rodiče starali o své děti a děti pak v dospělosti se staraly o své staré rodiče. Dnes místo toho spoléháme na stát. Spoléháme na to, že se o nás postará v důchodu, spoléháme na to, že se o nás – místo rodiny – postará při nemoci, při dalších problémech.“
Hlavním hostem pořadu byl sociolog Marcel Tomášek z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy. Trend rozpadu rodiny považuje za nekompromisní, ale pozitivně hodnotí střídavou péči:
„V momentu nástupu střídavé péče dochází k takovému paradoxu, kdy i ten muž, který se nepodílel příliš na rodičovství, na žití s dětmi, najednou je donucen k tomu, že také si zažije rodičovství. A získá ten vztah, který by v tradičním modelu nikdy neměl, ten blízký a bezprostřední vztah k dětem.“
Další diskutující, Hana Žaneta Fleknová, se mimo jiné zastávala nesezdaných párů:
„Jakmile dva lidé spolu mají dítě, tak přece jenom ten vztah to posune někam jinam od společného soužití, bez ohledu na to, jestli to razítko v občance mají, nebo ne. Protože to dítě je obrovským způsobem spojuje.“
S tím však nesouhlasil jeden z posluchačů, pan Čech:
„Když to není na skále, je to na písku. A když je to na písku, tak to padne, dřív nebo později. Znám ze svého okolí spoustu případů, dokonce někteří říkali, že věří, že je Bůh, ale nám to stačí takhle. Nestačilo, padlo to.“
V diskusi zazněla i řada dalších zajímavých postřehů. Pokud máte zájem, můžete si celý tento půlhodinový pořad poslechnout zde:
11. 11. 2013 at 0:28
Jak bude za 10 let vypadat česká rodina? Záleží na tom, zda stát zabezpečí právo na rodinný život, zda stát lže, když je v Ústavě psáno, že rodičovství a rodina je pod ochranou zákona. Jsme spíše svědky toho, že ochránci zákona, soudy a SPOD, rodiny rozvracejí. Rodiny moc peněz nemají a stát taky ne, ALE stát natiskne dluhopisy a tváří se, že může někoho zabezpečit. Manželé ztrácejí úctu navzájem, děti ztrácejí úctu k rodičům, rodiče ztrácejí potřebu soudržnosti, spolupráce, obětavosti.
11. 11. 2013 at 0:33
Bohužel pro děti, naše justice preferuje stále zaběhlý model: dítě nastoupí do ZŠ, dítě svěří matce a hotovo. I přes několikaletou snahu o širší péči máme s dítětemstále smůlu.
11. 11. 2013 at 0:47
Fantomas vybíral daň z práva na život. A co my všechno musíme a musíme udělat, zaplatit, žádat, odvolávat, stěžovat si, abychom mohli alespoň trochu žít – s vlastními dětmi? Hanba Fantomasovi a hanba soudům, OSPODům, znalcům, kteří parazitují na rodičovstvía lá Fantomas
11. 11. 2013 at 16:37
včera jsem vedl zajímavou debatu s jednou paní, které chlap utekl k milence, s níž si bez vlastního vědomí udělal dítě. A došli jsme k tomu, že primárně za rozpady rodin může vynucená monogamie, která potlačuje přirozenost mužů i žen, kdy chlap, zejména schopnější, má tendenci se dál množit, ale je kulturně svázán k “Sofiině volbě”, kterou ženu zajišťovat. Takže místo aby se staral o obě domácnosti a ženy, musí volit mezi nimi a tím rozmnožuje řady samoživitelek. K tomu přičtěme skutečně ztrátu odpovědnosti nejužšího kruhu lidí, tj. dnes skutečně podpora nejbližší rodiny, širší rodiny, obce, kraje je přenesena na celospolečenskou “solidaritu”, která by ale měla fungovat až jako poslední záchrana. Tenhle problém atomizace společnosti se všeobjímající alibistickou centrální solidaritou je mor této doby. A bohužel, volání lidu je právě po takovém odmítání odpovědnosti za bližní a házení je na krk všem – tohle je neskutečný průšvih. A navíc to vyhovuje globálnímu ovládání davu, vytváření cílené závislosti jednotlivců na státní moci.
12. 11. 2013 at 1:07
htěl bych se vyjádřit k úříspěvku MIMOCHODEM,kterýho zároven žádím o kontakt
Já jsem právě ten případ Sophiiny volby,měl jsem spokojený manželství ovšem bezdětné a proto jsem si nevědomky náhodně našel mladou dívku s kterou jsem udržoval poměr bez vědomí své manželky,já prošel hrozným trápením protože jsem se nechtěl vzdát ani jedné a po té ani dítěte které se narodilo a ano i já byl v té době úspěšný ale společnost a lidi nedovolí tento typ vztahů,nakonec se vše rozpadlo a dopad toho začátku cítím dodnes,kdy milenka začala trucovat a přestala mi dávat dceru takže ani ji nevidím..ono totiž nejde poručit sobě pokud máš rád dvě ženy nějakou z nich preferovat mín,prostě to nejde…měl jsem prostě velký množství žen ale tyto dvě byly osudové,kdy jsem si prostě rozuměli jak se říká do morku kosti,ale zároven s každou jinak.