RNDr. Jitka Seitlová
Následující stanovisko veřejného ochránce práv zveřejňujeme ze dvou důvodů. Především proto, že upozorňuje na častý problém manipulace dítěte vůči druhému rodiči a na chyby, kterých se státní orgány při jeho řešení běžně dopouštějí. Nejpodstatnější chybu však nezmiňuje: Pokud by od počátku nebyli rodiče staveni proti sobě, ale byla stanovena střídavá péče obou rodičů – a státní orgány daly jasně najevo, že nedopustí ztrátu péče jednoho z rodičů – velmi by se snížila motivace otce i matky děti proti druhému rodiči manipulovat.
Stanovisko také bohužel demonstruje obecnější postoj zástupkyně veřejného ochránce práv, RNDr. Seitlové, která je autorkou stanoviska. Ta se místy až zcela nekriticky zastává matky, jež se sama na zhoršení svých vztahů s dětmi podílela (například bráněním synovi ve styku s otcem či zastáváním se nevhodných výchovných metod svého manžela – otčíma dětí). Samozřejmě, že ani toto nedává otci právo děti proti matce manipulovat. Proč však úřad veřejného ochránce tímto stanoviskem, publikovaným na svém webu, exemplárně řeší právě tento případ, kdy je zavržena matka, zatímco tisícovky slušných otců, proti nimž jsou děti mnohem častěji manipulovány, u něj takové zastání nenacházejí?
V Brně dne 31. ledna 2011
Sp. zn.: 532/2010/VOP/AŽ
Průběžná zpráva o šetření
ve věci paní K-Š
A – Obsah podnětu
Na základě podání paní K-Š (dále také „matka“ nebo „stěžovatelka“), bylo zahájeno šetření postupu Úřadu městské části B, sociálního odboru (dále také „OSPOD“), ve věci výkonu sociálně-právní ochrany a kolizního opatrovnictví nezl. M. (nar. 17. 9. 1997).
Stěžovatelka, která se opakovaně obrátila na veřejného ochránce se stížností na postup OSPOD, namítá nesprávný postup OSPOD v lednu 2009, kdy podal návrh na předběžné opatření dle ustanovení § 76 a) občanského soudního řádu, kterým byl nezl. M předán do péče otce, aniž by objektivně ověřil informace nezl. M a jeho otce. Dále stěžovatelka uvedla, že od 10. prosince 2009, tedy ode dne, kdy byl nezl. M předán do péče otce, se s ním nevídala, ačkoliv opakovaně žádala OSPOD o pomoc. Dále má stěžovatelka za to, že OSPOD straní otci nezl., nebere v potaz výsledky znaleckých posudků (otci byla prokázána manipulace s dětmi), odmítá reagovat a komunikovat se stěžovatelkou v předmětné záležitosti. K vyřízení stížnosti na postup OSPOD má stěžovatelka taktéž výhrady.
B – Skutková zjištění
V únoru 2010 byla podle ustanovení § 14 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů, o zahájení šetření informována tajemnice úřadu a rovněž stěžovatelka. Vedoucí odboru sociálních věcí Úřadu městské části B byla vyzvána k zaslání spisové dokumentace Om a k vyjádření se k předmětnému případu.
Rekapitulace
Ve věci paní K-Š byla vydána na základě prvního šetření ochránce (sp. zn. 2908/2006/VOP/AFO) dne 18. 12. 2007 průběžná zpráva o výsledku šetření koncipovaná podle ustanovení § 18 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů. Na základě tehdejšího šetření veřejný ochránce práv zjistil řadu pochybení OSPOD. Uvedený spis byl uzavřen dne 4. 2. 2008. S názorem veřejného ochránce práv na nedostatečnou sociální práci se ztotožnilo také Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále MPSV), které rovněž šetřilo případ dětí K-Š.1
Další šetření bylo zahájeno v říjnu 2008, kdy měla stěžovatelka za to, že ani po první zprávě veřejného ochránce práv a po zprávě MPSV bývalá vedoucí sociálního odboru nejednala v zájmu jejích dětí a nebyla dostatečně aktivní. Šetřením byla opět zjištěna pochybení OSPOD při výkonu sociálně-právní ochrany a kolizního opatrovnictví, proto bylo vydáno závěrečné stanovisko (sp. zn. 5395/2008/VOP/HVZ).2
Právní stav
V roce 2004 byly obě děti svěřeny do péče matky. V říjnu 2005 vydal Městský soud v Brně předběžné opatření, jímž svěřil nezl. MI do péče otce a matce stanovil styk v krizovém centru. Odvolací soud potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně, jímž byl MI svěřen do péče otce a M do péče matky.
Dohoda o styku matky s MI a styku otce s M nejdříve upravovala styk v krizovém centru jednou za 14 dnů pod dohledem odborného pracovníka. Později uzavřeli rodiče dohodu o styku s dětmi, které nemají v péči, mimo krizové centrum. Vyskytly se však problémy při styku matky s MI, který odmítal kontakt s manželem matky panem K.. Matka dne 28. 1. 2008 od dohody odstoupila s tím, že MI na styk s ní není připravený a ze styku utíká. Psycholožka manželské a rodinné poradny doporučila OSPOD dne 28. 1. 2008, aby se kontakty nadále odehrávaly jen v krizovém centru za přítomnosti odborníka. Posléze se podařilo obnovit styky mimo krizové centrum, ale nepravidelně.
Dne 13. 11. 2007 byl vydán rozsudek Městského soudu v Brně, jímž byl mj. nezl. MI svěřen do péče otce. S nezl. M je otec oprávněn se stýkat 1krát za 14 dnů od pátku 17:00 hod. do neděle 17:00 hod. Matka je oprávněna stýkat se s nezl. MI jednou za 14 dnů v sobotu od 10:00 hod. do 18:00 hod. Dne 12. 8. 2008 odvolací soud potvrdil ve výše uvedených výrocích rozhodnutí soudu I. stupně.
Dne 10. 12. 2009 podal OSPOD návrh na předběžné opatření podle ustanovení § 76a, o. s. ř., kterému soud vyhověl a nezl. M byl předběžně svěřen do výchovy a péče otci.
Otec nezl. podal dne 8. ledna 2010 návrh na svěření nezl. M do své péče.
V lednu 2010 upravil soud zatímně styk nezl. M s matkou, a to na základě jejího návrhu. Styk měl probíhat v KC.
V srpnu 2010 byl vypracován znalecký posudek.
O změně výchovných poměrů nezl. M soud dosud nerozhodl, takže nezl. M je v péči otce na základě usnesení o předběžném opatření z prosince 2009.
Znalecké posudky a vyjádření specializovaných pracovišť
Ze znaleckého posudku PhDr. Lincové (znalkyně z oboru klinické psychologie) z roku 2006 vyplývá, že postoje MI k matce jsou heteronomně převzaté od otce. Myšlení otce bylo označeno za často výrazně katathymně ovlivněné. Jeho osobnost byla hodnocena jako hraniční, s tendencí vnímat věci jinak než ostatní. Z výchovného hlediska bylo jeho působení shledáno jako velmi problematické, dítě negativně ovlivňující až stigmatizující. Znalkyně uvedla, že pokud bude MI nadále vyrůstat ve stigmatizujícím prostředí (u otce), nelze vyloučit ani velmi nepříznivý psychický vývoj. U otce zaznamenala dlouhodobou snahu manipulovat okolím. Chování MI k matce splnilo všechna kritéria syndromu zavrženého rodiče. Vztah MI s otcem byl hodnocen jako patologicky symbiotický, výchovné schopnosti otce jako velmi problematické, limitované jeho osobnostní strukturou, jeho výchovné postoje jsou často neobjektivní, nekorektní, dítě stigmatizující, neumožňující mu harmonicky se rozvíjet, socializovat, emancipovat. Výchovné praktiky otce jsou zcela nevhodné a dítě poškozující.
Ze znaleckého posudku MUDr. Libuše Štefánkové (odvětví psychiatrie) z roku 2006 vyplývá, že otec je osobnost s anomálními rysy. Projevuje se u něj výrazná tendence k manipulaci s okolím. Otec trpí projevy trvalé poruchy osobnosti, je problematickou a konfliktní osobností. Je výchovně méně vhodný s ohledem na další zdravý duševní vývoj dětí.
Podle vyjádření PhDr. Tuláčkové, která zpracovávala v roce 2006 znalecký posudek v souvislosti s trestním řízením proti manželu matky (p. K), jenž byl podezřelý ze spáchání trestného činu týrání svěřené osoby (nezl. MI), byla výpověď MI a reprodukce prožitých událostí ovlivněna otcem nezl. MI. MI používal stejných slov a obratů jako otec, působil nedůvěryhodně. Vyjádřila názor, že odpor proti p. K je důsledek manipulace dítětem ze strany otce.
Zpráva manželské a rodinné poradny z července 2009 konstatuje, že nezl. M navštěvuje poradnu nepravidelně od roku 2003, otec nezl. přestal s poradnou spolupracovat od doby, kdy získal do zatímní péče staršího syna MI. S poradnou spolupracovala pouze matka, její manžel a nezl. M. Z testu rodinných vztahů vyplynulo, že M je velmi silně citově vázán na matku, pozitivní citové vazby byly patrné k jejímu manželovi. K otci nezl. silný citový vztah vybudován neměl, k staršímu bratrovi měl vztah ambivalentní. M postrádal bratra, ne svého otce.
Ze znaleckého posudku PhDr. Jiřího Mezníka ze srpna 2010 vyplývá, že nezl. jednoznačně preferuje otce před matkou. Vyšetření prokázalo, že nezl. M je otcem v neprospěch matky programově ovlivňován přímo i nepřímo a otec oba syny po dobu matčiny péče proti ní popouzel. Výchovné schopnosti otce byly shledány jako ne zcela adekvátní pro výchovu dětí – opomíjí tzv. demokratický výchovný styl, snaží se rozhodovat za děti i v situacích, kdy to není přiměřené, což vede nezl. k pasivitě, jeho vedení dětí je benevolentní a neklade na ně přiměřené požadavky a nároky, snaží se děti dotlačit do pasivní závislosti na sobě a užívá k tomu převážně manipulativních technik. Výchovné schopnosti matky nezl. jsou dle znalce dobře rozvinuté, pro nezl. M má dobré podmínky pro jeho uspokojení. Znalec nemohl objektivizovat jediný důvod, kterým by matka zavdala příčinu k jejímu odmítnutí ze strany obou synů. Jelikož je výsledkem programování postojů a vazeb nezl. k matce její odmítání a preference otce, dle znalce se jeví správné učinit otce výhradním vychovatelem M, i když v otcově výchovné péči se nezl. nebude vyvíjet tak, aby zužitkoval svůj potenciál a vyrostl v dobře socializovanou osobnost.3 Znalec nevyloučil možnost, že se děti staly nástrojem otcovy reakce na ztrátu manželky, na kterou si dělal nárok. Znalec doporučil uložení rodinné terapie povinné pro oba rodiče i nezl. V případě, že bude nezl. svěřen do výchovy otce, otec by musel s nezl. docházet na terapii a skutečně a reálně podporovat M vztah k matce. Doporučil širší styk nezl. s matkou nejen v centru, ale i mimo něj.
V září 2010 KC navrhla rodičům nezl. M výchozí parametry pro další spolupráci, jež byla časově ohraničena do konce listopadu 2010. Byla navržena společná mediace rodičů ve frekvenci 1x 2 týdny v délce jedné hodiny, individuální práce s nezl. M v neutrálním prostředí centra, rozdělení asistovaného setkání na třetiny, nabídka matce nezl. ve využití metody VTI. Záměr však nebyl realizován.4
Vyjádření OSPOD z února 2010
Rozsudkem z února 2004 byly nezletilé děti MI a M svěřeny do výchovy matky a otci stanoveno výživné. Rozsudkem z listopadu 2007 byl nezl. MI svěřen do výchovy otce a matce bylo stanoveno výživné. Zároveň byl upraven styk matky s nezl. MI a styk otce s nezl. M. Matka nezl. dětí se proti rozsudku odvolala ke krajskému soudu i k Ústavnímu soudu. Krajský soud rozsudek potvrdil, Ústavní soud návrh matky na zrušení rozsudku zamítl. Oba rodiče opakovaně na OSPOD uváděli, že nemají možnost se se svými dětmi vídat. Styk rodičů s dětmi od počátku roku 2009 neprobíhal. MI uvedl, že se s matkou nevídá, protože matka žije s panem K (což je její manžel), a protože mu matka neuvěřila, že jej její manžel fyzicky napadl, nemá jí moc rád. MI byl ochoten se s matkou vídat bez přítomnosti jejího manžela, což matka nezl. neakceptovala.
Nezl. M na OSPOD dne 7. 5. 2009 sdělil, že nemá možnost se s otcem a bratrem vídat, jelikož mu to matka zakazuje. Dále nezl. M uvedl, že manžel matky staršího bratra bil a bije i jeho. OSPOD matku s výpovědí nezl. M seznámil, matka s výpovědí M nesouhlasila a následující den poslala na OSPOD e-mail, ve kterém sdělila, že se M ve své výpovědi spletl. OSPOD rodiče opakovaně důrazně upozornil na nutnost dodržování soudního rozsudku a poučil je o jejich právech a povinnostech. S M OSPOD vykonal opět pohovor dne 16. 11. 2009 na Základní škole. M uvedl, že matka mu zakazuje se s otcem vídat, takže se s otcem vídá tajně, ale matka se o tom nesmí dozvědět, protože by se na něj zlobila. Nezl. sdělil, že mu manžel matky dost často nadává, někdy ho i bije, matka se jej někdy zastane. Dále sdělil, že se stýkat může pouze s prarodiči ze strany manžela matky, s babičkou ze strany matky se stýká tajně. M vyslovil před OSPOD přání bydlet u otce a s matkou se vídat. Nezl. M nechtěl, aby se matka o pohovoru s OSPOD dozvěděla, protože by se na něj zlobila a byl by matkou zbit. Proto OSPOD založil ve věci nezl. M zvláštní složku a matka o vykonaném pohovoru nebyla informována. Důvodem byl zájem ochrany nezl. a také situace, která vznikla při pohovoru v květnu 2009. Dne 10. 12. 2009 se na OSPOD dostavil otec s nezl. M. OSPOD s nezl. vykonal pohovor bez přítomnosti otce. Nezl. M sdělil, že je matka od 7. 12. 2009 hospitalizována v nemocnici. O pobytu matky v nemocnici se dozvěděl od jejího manžela, matka mu celý týden nezavolala a nedala mu osobě nic vědět, nesdělila mu, kdy se vrátí z nemocnice. Dále nezl. M uvedl, že manžel matky je na něj zlý, pořád na něj křičí, vyčítá mu, že je matka v nemocnici kvůli němu, nestará se o něj, nezeptá se na školu, nenachystá mu snídani, večeři, nedá mu čisté oblečení (M na OSPOD přišel v zablácené bundě a svetru). Kromě nadávání ho trestá i bezdůvodně velikým pohlavkem. Dále nezl. sdělil, že v úterý 8. 12. 2009 chtěl ze školy odjet za tátou, ale neměl ani peníze na autobus. Otec jej navštívil tajně před školou ve středu 9. 12. 2009 a nezl. M mu vše sdělil. Dále nezl. M uvedl, že mu matka brání se vídat s tátou, do psychologické poradny chodí od matky nainstruovaný, při testech schválně vynechává svého otce, aby se matka nezlobila. OSPOD pohovor s nezl. vyhodnotil tak, že nezl. je celou situací rozrušen a traumatizován a k matce se odmítá vrátit, tato situace již delší dobu narušovala zdárný vývoj nezl., jenž opakovaně vyslovil přání žít s otcem a s matkou se vídat. Vzhledem k tomu, že situace v rodině, dle názoru OSPOD, byla již natolik vyhrocená a závažná, OSPOD se obával nějakého zkratkovitého jednání ze strany nezletilého M, podal dne 10. 12. 2009 návrh soudu na vydání předběžného opatření dle ustanovení § 76 a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Otec se změnou výchovného prostředí nezl. souhlasil. Na základě návrhu OSPOD byl nezl. M usnesením soudu ze dne 11. 12. 2009, svěřen do péče otce.
Dále OSPOD sdělil, že při pohovorech na OSPOD je M od vydání předběžného opatření jako vyměněný.5 Matka při jednání na OSPOD celou výpověď nezl. M popřela, sdělila, že výpověď nezl. je důsledkem manipulativního jednání otce. OSPOD matce sdělil, že nezl. bránila ve styku otcem, M se s otcem setkával tajně. OSPOD vyloučil manipulaci otce s ohledem na krátké schůzky otce s nezl. Dále bylo matce nezl. opakovaně vysvětleno, proč OSPOD přistoupil k podání návrhu na předběžné opatření, bylo jí zdůrazněno, že děti mají matku rády, vídat se s ní chtějí, ale nepřejí si, aby u styku byl přítomen její manžel. OSPOD rovněž vykonal pohovor s manželem matky, který popřel, že by se k dětem manželky choval někdy hrubě, nikdy je fyzicky netrestal, měl k nim vždy pěkný kamarádský vztah. Při společném jednání rodičů na OSPOD byli rodiče vyzváni k uzavření dohody ve věci nezletilých dětí. K dohodě však nedošlo. Dále OSPOD sjednal společně s rodiči a nezl. dětmi M a MI schůzku matky s dětmi. Děti se schůzkou souhlasily, ale jako podmínku si daly, že se s matkou sejdou bez přítomnosti jejího současného manžela. Podle sdělení rodičů i dětí se schůzka neuskutečnila. Děti uvedly, že matka jim kromě jiného sdělila, že pojedou na výlet k rodině K., a to děti odmítly. Návrhům dětí, na strávení volného času s matkou, matka nevyhověla. Další schůzka matky s dětmi se rovněž neuskutečnila, protože matka přijela na styk s dětmi v doprovodu manžela. Otec uvedl, že dětem nebrání ve styku s matkou, které několikrát nabídl styk s dětmi, matka však na jeho nabídky nereagovala. OSPOD doporučil rodičům a dětem návštěvu KC a sjednal rodičům v KC setkání za účasti psychologa s ohledem na to, že matka uvedla, že nemá možnost žádného kontaktu s dětmi a rodiče nezl. se nebyli schopni dohodnout. Mgr. Sakař z KC telefonicky OSPOD sdělil, že rodiče s dětmi KC navštívili, ale vzhledem k tomu, že časový prostor pro rodiče mělo KC pouze v dopoledních hodinách, doporučil rodičům KC. Dále byla sjednána schůzka matky se synem na OSPOD, který matka vzhledem k soudní úpravě styku odmítla.
OSPOD s rodiči a dětmi průběžně spolupracuje. Otec podal návrh na svěření nezl. M do své péče. OSPOD má za to, že matka neustále brání svého manžela a nepřipouští si, že manžel uplatňuje na dětech takové výchovné prostředky, které mu, jako manželovi matky, nepřísluší. Závěrem OSPOD sdělil, že primárním úkolem sociálně-právní ochrany dětí je ochrana práv dítěte. Nezl. M se na OSPOD obrátil s žádostí o pomoc a OSPOD byl povinen, i bez vědomí rodičů, M odpovídající pomoc poskytnou. Nezl. M se opakovaně před OSPOD vyjádřil, že chce žít u svého otce, v jehož péči je i jeho bratr nezl. MI. Vzhledem k tomu, že nezl. M se na OSPOD opakovaně vyjádřil a projevil přání žít se svým otcem a bratrem a OSPOD, při své činnosti bere v úvahu přání a pocity dítěte, bude OSPOD při soudním jednání toto přání dítěte prosazovat. Znalecké posudky při jednání může navrhnout kterýkoliv z účastníků řízení, a pokud tento návrh vzejde, nebude se mu OSPOD bránit.
OSPOD byl v srpnu 2010 vyzván k doplnění, resp. k poskytnutí aktuálních informací o situaci v rodině (od dubna 2010). Na výzvu však OSPOD nereagoval. Při hodnocení postupu OSPOD při výkonu sociálně-právní ochrany a kolizního opatrovnictví nezl. M budu tedy vycházet z vyjádření OSPOD z února 2010 (cca mapuje činnost OSPOD do března 2010), z části spisové dokumentace Om, z vyjádření matky nezl. M a jí dodaných podkladů.
C – Právní úprava
Nemohu se zabývat tím, co je předmětem soudního řízení, proto se nevyjadřuji k postupu a rozhodnutí opatrovnického soudu. Mým úkolem je hodnotit postup OSPOD, vůči němuž bylo zahájeno šetření při výkonu sociálně-právní ochrany a kolizního opatrovnictví nezl. M.
Úmluva o právech dítě (dále jen „ÚPD“) stanoví v čl. 3 zásadu, že zájem dítěte musí být předním hlediskem při jakékoli činnosti týkající se dětí, ať už uskutečňované veřejnými nebo soukromými zařízeními sociální péče, soudy, správními nebo zákonodárnými orgány. Čl. 18 ÚPD stanoví zásadu, že oba rodiče mají společnou odpovědnost za výchovu a vývoj dítěte. Čl. 9 ÚPD zakotvuje právo dítěte odděleného od jednoho nebo obou rodičů udržovat pravidelné osobní kontakty s oběma rodiči, ledaže by to bylo v rozporu se zájmy dítěte.
Čl. 32 odst. 4 Listiny základních práv a svobod je péče o děti a jejich výchova právem rodičů; děti mají právo na rodičovskou výchovu a péči. Práva rodičů mohou být omezena a nezletilé děti mohou být od rodičů odloučeny proti jejich vůli jen rozhodnutím soudu na základě zákona.
Podle ustanovení § 5 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí (dále jen ZoSPOD), je předním hlediskem sociálně-právní ochrany dětí zájem a blaho dítěte.
Podle ustanovení § 9 ZoSPOD má rodič nebo jiná osoba odpovědná za výchovu dítěte právo při výkonu svých práv a povinností požádat o pomoc orgán sociálně-právní ochrany dětí, státní orgány, kterým podle zvláštních právních předpisů přísluší též ochrana práv a oprávněných zájmů dítěte, popřípadě pověřené osoby; tyto orgány v rozsahu své působnosti a pověřené osoby v rozsahu svého pověření jsou tuto pomoc povinny poskytnout.
Obecní úřad je podle § 10 odst. 1 písm. b) a c) ZoSPOD povinen působit na rodiče, aby plnili povinnosti vyplývající z rodičovské zodpovědnosti a projednat s nimi odstranění nedostatků ve výchově dítěte.
Dle ustanovení § 11 odst. 1 ZoSPOD, má orgán sociálně-právní ochrany pomáhat rodičům při řešení výchovných nebo jiných problémů souvisejících s péčí o dítě a poskytovat nebo zprostředkovávat rodičům poradenství při výchově a vzdělávání dítěte a při péči o dítě zdravotně postižené.
Dle ustanovení § 12 odst. 1 písm. b) ZoSPOD, může OSPOD uložit rodičům povinnost využít pomoc odborného poradenského zařízení, pokud rodiče nejsou schopni řešit problémy spojené s výchovou dítěte bez odborné poradenské pomoci, zejména při sporech o úpravě výchovy dítěte, nebo úpravě styku s ním.
Dle ustanovení § 13 ZoSPOD může OSPOD rozhodnout o výchovném opatření podle zákona o rodině, např. napomenutí (viz výše), neučinil-li tak soud; přihlédne přitom k tomu, že projednávání nedostatků s rodiči nevedlo k nápravě. OSPOD sleduje, zda jsou dodržována opatření, o nichž rozhodl, a rovněž, zda jsou dodržována opatření učiněná soudem, jestliže je o to soud požádá.
Dle ustanovení § 59a ZoSPOD se rodič nebo jiná fyzická osoba odpovědná za výchovu dítěte dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost využít pomoc odborného poradenského zařízení, o jejímž uložení rozhodl orgán sociálně-právní ochrany podle ustanovení § 12. Za takový přestupek lze uložit pokutu do výše 20.000,- Kč.
Zachování kontaktu dítěte s rodičem, se kterým nežije ve společné domácnosti, zdůrazňuje i ustanovení § 27 odst. 2) zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů (dále jen“ZoR“), který považuje bránění oprávněnému rodiči ve styku s dítětem, pokud je opakovaně bezdůvodné, za projev výchovné nezpůsobilosti. Zákon stanoví, že výše popsané jednání je považováno za změnu poměrů, která vyžaduje nové rozhodnutí o výchovném prostředí.
Dle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a ZoR, vyžaduje-li to zájem na řádné výchově dítěte, může soud, neučinil-li tak orgán sociálně-právní ochrany dětí, napomenout vhodným způsobem nezletilého, jeho rodiče a osoby, kteří narušují jeho řádnou výchovu.
Dle ustanovení § 46 ZoR, jestliže je výchova dítěte vážně ohrožena nebo vážně narušena a jiná výchovná opatření nevedla k nápravě, nebo jestliže z jiných závažných důvodů nemohou rodiče výchovu dítěte zabezpečit, může soud nařídit ústavní výchovu. Jestliže je to v zájmu nezletilého nutné, může soud nařídit ústavní výchovu i v případě, že jiná výchovná opatření nepředcházela. Podle ustanovení § 76a občanského soudního řádu,6 (dále jen „o. s. ř.“) ocitlo-li se nezletilé dítě bez jakékoliv péče, nebo jsou-li jeho život nebo příznivý vývoj vážně ohroženy nebo narušeny, předseda senátu předběžným opatřením nařídí, aby bylo na nezbytně nutnou dobu umístěno ve vhodném prostředí, které v usnesení označí.
Dle ustanovení § 163 odst. 2 o. s. ř. rozsudky o výchově a výživě nezletilých dětí a o přiznání, omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti, nebo o pozastavení jejího výkonu, lze změnit i bez návrhu, změní-li se poměry.
Dle ustanovení § 273 odst. 1 o. s. ř., soud nařídí výkon rozhodnutí uložením pokuty proti tomu, kdo neplní dobrovolně soudní rozhodnutí, nebo soudem schválenou dohodu o výchově nezletilých dětí, popřípadě o úpravě styku s nimi, anebo rozhodnutí o navrácení dítěte, a to opakovaně jednotlivé pokuty do výše 50.000,- Kč.
Dle odst. 2 citovaného ustanovení, je-li to účelné, může soud tomu, kdo neplní dobrovolně soudní rozhodnutí nebo soudem schválenou dohodu o výchově nezletilých dětí, popřípadě o úpravě styku s nimi, anebo rozhodnutí o navrácení dítěte, uložit na dobu nejvýše 3 měsíců účast na mimosoudním smírčím nebo mediačním jednání, nebo na rodinné nebo jiné vhodné terapii. Nejsou-li dány podmínky pro změnu rozhodnutí podle § 163 odst. 2 (viz výše), stanovit plán navykacího režimu (dále jen „plán“), je-li to v zájmu dítěte. Plán se stanoví tak, aby byl umožněn postupný kontakt dítěte s osobou oprávněnou ke styku s ním. Soud si zpravidla před stanovením plánu opatří odborné vyjádření o vhodnosti, obsahu, rozsahu a době trvání. Výkonem kontroly plnění plánu soud pověří vhodnou osobu nebo zařízení, neprovádí-li soud výkon kontroly přímo. Shledá-li soud porušování plánu některým z účastníků řízení, který má vliv na účel navykacího režimu, nebo dospěje-li k závěru, že navykací režim neplní svůj účel, plán zruší a přistoupí k výkonu rozhodnutí. Zůstane-li postup soudu podle odstavců 1 a 2 bezvýsledný, nařídí soud výkon rozhodnutí odnětím dítěte proti tomu, u koho podle rozhodnutí nebo dohody nemá být, a jeho předání tomu, komu bylo podle rozhodnutí nebo dohody svěřeno nebo má být navráceno, anebo tomu, komu rozhodnutí nebo dohoda přiznávají právo na styk s dítětem po omezenou dobu.
Dle ustanovení § 273a o. s. ř. – nařídil-li soud předběžným opatřením, aby nezletilé dítě bylo předáno do vhodného prostředí (§ 76a), zajistí současně jeho bezodkladný výkon. Citovaného ustanovení odst. 2 ) – výkon rozhodnutí se provede tak, že soud v součinnosti s příslušnými státními orgány nezletilé dítě předá do vhodného prostředí; jestliže je dítě u jiné osoby nebo v zařízení, bude jim za účelem umístění do vhodného prostředí odňato.
OSPOD vykonává i funkci opatrovníka podle zákona o rodině a občanského soudního řádu, případně trestního řádu. Úkolem kolizního opatrovníka je pro určité konkrétní řízení před soudem poskytnout ochranu právům a právem chráněným zájmům nezletilého dítěte, které samo náležitě svá práva a oprávněné zájmy chránit nemůže. Ve vztahu k rodičům, jejichž zájmy jsou v kolizi, musí kolizní opatrovník vystupovat nestranně, neboť jeho jediným hlediskem je zájem a blaho dítěte.
Správní řád (zákon č. 500/2004 Sb.)
V ustanovení § 4 je uvedeno, že veřejná správa je službou veřejnosti. Každý, kdo plní úkoly vyplývající z působnosti správního orgánu, má povinnost se k dotčeným osobám chovat zdvořile a podle možností jim vycházet vstříc.
V ustanovení § 175 správního řádu, který upravuje stížnosti, je v odst. 1 uvedeno, že dotčené osoby mají právo obracet se na správní orgány se stížnostmi proti nevhodnému chování úředních osob nebo proti postupu správního orgánu, neposkytuje-li tento zákon jiný prostředek ochrany.
Správní orgán je podle odst. 4 cit. ustanovení povinen prošetřit skutečnosti ve stížnosti uvedené. Považuje-li to za vhodné, vyslechne stěžovatele, osoby, proti nimž stížnost směřuje, popřípadě další osoby, které mohou přispět k objasnění věci.
Než se vyjádřím, resp. zhodnotím postup OSPOD od roku 2005 do současnosti jsem nucena konstatovat, že případ sourozenců Š. vnímám jako alarmující zejména s ohledem na tu skutečnost, že OSPOD od počátku rozpadu manželství rodičů nezl. nevykonával sociálně-právní ochranu nezl. MI7 a M v souladu s platnou první úpravou, nevyužil veškerých prostředků v intencích ZoSPOD a předpisů souvisejících, OSPOD následně dále silně podcenil a v podstatě do dnešního dne podceňuje závěry znaleckých posudků vypracovaných v rámci opatrovnických řízení.8 Dále mám za to, že rozdělení sourozenců nebylo v jejich oprávněném zájmu. Nicméně, nezl. MI byl pravomocným soudním rozhodnutím svěřen do výchovy a péče otci a rozhodnutí soudu je nutné respektovat.
Pochybení OSPOD při výkonu sociálně právní ochrany nezl. M a kolizního opatrovnictví
Absence podpory udržení a budování kontaktů mezi bratry – po rozdělení sourozenců Š OSPOD v následujících letech nepodporoval, resp. s rodinou nepracoval na udržení a budování kontaktů mezi bratry. Nezl. M opakovaně, několik let tvrdil, že mu starší bratr chybí, a že se s ním chce stýkat. V daném případě se nepodařilo realizovat styk rodičů s dětmi, proto měl OSPOD vyvíjet neustálou a důslednou snahu o zprostředkování styku mezi oběma nezletilými sourozenci. Uvědomuji si, že bratra mnohem více postrádal mladší z bratrů M, kdežto starší MI údajně styk s mladším bratrem nepostrádal. Přesto nic nebránilo OSPOD v tom, aby byla chlapcům doporučena terapie za účelem obnovení vztahů mezi nimi. Dále mohl OSPOD navrhnout i zatímní úpravu styku mezi bratry bez přítomnosti rodičů, např. v neutrálním prostředí, zpočátku i za přítomnosti odborníka s ohledem na to, že MI nese veškeré známky manipulace vůči matce a nedalo by se vyloučit možné popouzení M vůči matce.
Nevyužití postupu podle ustanovení § 12 odst. 1 písm. b) ZoSPOD – od prosince 2005, kdy byla OSPOD postoupena spisová dokumentace Om nezl. sourozenců MI a M OSPOD nevyužil možnost postupovat podle ustanovení § 12 odst. 1 ZoSPOD. V daném případě konstruktivní komunikace mezi rodiči nezl. několik let neexistuje. Zejména otec nezl. sice proklamuje svou snahu zlepšit vzájemnou komunikaci za pomoci odborníka, otec i matka nezl. v minulosti sami odbornou pomoc vyhledali, do dnešního dne však k žádnému pozitivnímu posunu nedošlo. Rodiče, resp. otec nezl. M pomoc odborníka v podstatě zpochybňuje a opakovaně ukončil započaté návštěvy odborníků. Jestliže rodiče, resp. rodič odmítne, anebo nerespektuje úřadem nařízenou návštěvu specializovaného pracoviště, svědčí to přinejmenším o jeho postoji, že nemá faktický zájem vyřešit daný problém a prostřednictvím nezl. dětí si vyřizuje své spory. OSPOD sice opakovaně inicioval společnou schůzku rodičů na půdě OSPOD za účelem uzavření dohody o styku matky s nezl., rodiče se však nedohodli, popř. dohodu nedodržovali. Ochránce v předešlých šetřeních nevyužití uvedeného postupu označil za pochybení OSPOD. Vztahy mezi rodiči nezl. se tedy ani přes opakované působení OSPOD nelepšily a nezlepšily. Pokud zákonodárce úřadu, resp. OSPODu umožnil rozhodnout ve správním řízení o uložení rodinné terapie, měla by být tato možnost využívána, i kdyby nebyla vždy účinná.
Nevyužití postupu podle ustanovení § 13 odst. 1 ZoSPOD – ke „klasickému styku“ otce s nezl. M od počátku roku 2009 nedocházelo, což nezpochybňuji, i když byl soudně stanoven. Matka nezl. M styk s otcem neumožnila s odvoláním se na závěry znaleckých posudků, jež otce nezl. označily za manipulátora. Matka nezl. opakovaně vyslovila na OSPOD obavy z manipulace otce nezl. M vůči ní při víkendovém pobytu nezl. u otce. Taktéž matka nezl. poukazovala na tu skutečnost, že ani její styk se starším synem se nerealizuje. Otec měl právo na styk s nezl. M, stejné právo na styk se starším synem MI měla ovšem i matka. Jestliže tedy OSPOD opakovaně a zejména matku, ale i otce poučoval o jejich právech, ale i povinnostech, mezi které patřilo umožnění styku, není mi jasné, proč OSPOD nevyužil např. postup podle ustanovení § 43 ZoR. Jestliže měl OSPOD za to, že styk nezl. M s otcem je v jeho oprávněném zájmu, a že nemůže ohrozit jeho příznivý vývoj, opakované poučování matky na mě působí alibisticky. Jsou to právě orgány sociálně-právní ochrany dětí, které jsou primárně povolány k uložení výchovného opatření. Takové jednání OSPOD, resp. nečinnost prodlužuje dobu, kdy trvá působení negativního vlivu na nezl. dítě, což není v jeho oprávněném zájmu.9 Fakt je ovšem ten, že OSPOD neřešil ani absenci styku matky se starším synem MI.
Nečinnost OSPOD ve věci tajných styků otce s nezl. M a nerespektování závěrů znaleckých posudků včetně doporučení ochránce – jestliže se styk nezl. M nerealizoval od počátku roku 2009 (viz shora) a OSPOD měl za to, že je v oprávněném zájmu nezl. stýkat se s otcem, mohl OSPOD navrhnout zatímní úpravu styku otce s nezl. M na neutrálním prostředí za účasti specialisty. Uvedený průběh styku nezl. M s otcem by odpovídal závěrům znaleckých posudků a závěrům šetření ochránce. Jsem přesvědčena, že takto upravený styk otce s nezl. M by matka nezl. bez problémů akceptovala.
Pokud se týká „tajných schůzek“ otce s nezl. M připomínám, že v průběžné zprávě z roku 2008 bylo konstatováno, resp. OSPODu doporučeno, aby byl obezřetný ve věci styku otce s nezl. M právě s ohledem na vyznění znaleckých posudků. Z následujících kroků, resp. nečinnosti OSPOD poté, co se dozvěděl o tajných setkáních otce s nezl. M, vyplývá, že evidentně závěry znaleckých posudků nebral v potaz stejně jako závěry ochránce.10 V opačném případě by totiž OSPOD alespoň nastavil „pravidla“ styku nezl. s otcem a matku nezl. M by o stycích informoval. Opakovaně jsem tedy nucena konstatovat, že v případě styků nezl. M s otcem bez přítomnosti odborníků měl být OSPOD obezřetný, styk minimálně sledovat, intenzivněji pracovat s nezl. M (postupovat v intencích ustanovení § 8 ZoSPOD) a popř. navrhnout styk na neutrálním prostředí za účasti specialisty. Nic takového se však nestalo a svou nečinností OSPOD de facto umožnil a „posvětil“ otci nezl. M aby jej proti matce manipuloval.
Nečinnost OSPOD při realizaci styku nezl. M s matkou – Styky M s matkou poté, co byl předběžně svěřen do péče otce, se uskutečňovaly v krizovém centru za přítomnosti odborníků. Při hodnocení cca 5 styků nezl. s matkou v březnu 2010 centrum konstatovalo, že M s matkou odmítá verbálně komunikovat, demonstruje nechuť jít s ní do kontaktu, zařízení nevnímá jako neutrální. Centrum nevyloučilo, že výpovědi nezl. M mohou nést známky syndromu zavrženého rodiče a doporučilo, aby byl nezl. M nalezen odborník – psycholog, který bude vystupovat naprosto nestranně a bude pracovat s nezl. a jeho rodiči. Do dnešního dne však M nemá ani nestranného psychologa, kterého mohl a měl zajistit OSPOD. Nezl. spolu s otcem navštěvují PhDr. Jiřího Sedláka, DrSc., jež s matkou nezl. ovšem nikdy nehovořil, stejně jako nikdy nepracoval s nezl. M a jeho rodiči.11
Pokud je mi známo, styk v Krizovém centru byl ukončen. Dle znaleckého posudku ze srpna 2010 znalec mimo jiné doporučil, aby styk nezl. M s matkou probíhal nejen za asistence v krizovém centru, ale i mimo něj, např. každou druhou sobotu v měsíci a jeden den v týdnu po dobu jednoho odpoledne. Do dnešního dne k jakémukoliv rozšíření styku nezl. M s matkou nedošlo. OSPOD sice v lednu 2010 pozval rodiče na jednání za účelem uzavření dohody o styku matky s nezl. M i o vánočních svátcích. Styk se však neuskutečnil v intencích dohody. V této souvislosti jsem nucena konstatovat, že veškeré dohody, které byly na OSPOD uzavřeny ohledně styku nezl. M s matkou se téměř nikdy nepodařilo realizovat v rozsahu v dohodě uvedeném. Nezl. M s matkou při styku odmítá komunikovat, nerespektuje ji, ze styku samovolně odchází. Znalec mimo jiné konstatoval, že nezl. M při komunikaci s matkou nemá obavy, strach ani úzkost z její přítomnosti, pouze projevuje ostentativní nezájem. Znalec nevyloučil jistý částečně uvědomovaný, částečně nevědomý pocit své dominance nad matkou a možnost jí „potrápit“. Popsaný postoj nezl. M vůči matce odpovídá jeho reakcím a jednání při realizaci styku s matkou. I když matka nezl. přistoupila na podmínku nezl. M, aby jejich případný styk mimo krizové centrum probíhal mimo její bydliště a taktéž bez přítomnosti otčíma, M matku stále odmítá a styk se prakticky nerealizuje. Na rozdíl od OSPOD mám za to, že absence styku nezl. s matkou není v jeho oprávněném zájmu.
Postup OSPOD podle ustanovení § 76 a) o. s. ř. v prosinci 2009 – uvedený postup OSPOD považuji přinejmenším za diskutabilní. Vyjádření nezl. M z listopadu 2009 jistě nelze brát na lehkou váhu. Nicméně, jeho vyjádření na mě působí značně nevěrohodně. Domnívám se, že o vícedenní hospitalizaci by matka nezl. M informovala už proto, že matka byla v každodenním osobním kontaktu se synem při zajišťování jeho každodenních potřeb, takže by dočasnou péči o nezl. zajišťoval jeho otčím, což nebylo obvyklé. Nemám důvod jakkoli zpochybňovat matčinu řádnou péči o nezl. M, ke které nakonec nikdy OSPOD neměl připomínky. Trvám na tom, že minimálně před samotným podáním návrhu na „rychlé“ předběžné opatření mohl a měl OSPOD informace nezl. M a jeho otce prověřit. Ačkoliv při nařízení předběžného opatření či svěření dítěte do péče jiné osoby má rozhodující slovo soud, nezbavuje to OSPOD jeho odpovědnosti za podklady předkládané soudu, neboť jakožto navrhovatel předběžného opatření je povinen velmi odpovědně posoudit, zda jsou dány předpoklady pro natolik závažný zásah do rodinného a soukromého života, jako je odnětí dítěte. OSPOD se nezbavuje odpovědnosti za skutečnosti v návrhu soudu předestřené, a to ani v případě, že soud tomuto návrhu vyhoví, neboť soudu předkládá vahou svého úřadu a posláním návrhy, které konečné rozhodnutí soudu zásadně ovlivňují. Dále je nutno připomenout, že po podání návrhu na nařízení předběžného opatření jsou sociální pracovníci povinni s rodinou nadále intenzivně spolupracovat.
Důvodem k nařízení předběžného opatření podle § 76a odst. 1 věty první je stav, kdy se dítě ocitlo bez jakékoliv péče, nebo jsou život nebo příznivý vývoj dítěte vážně ohroženy nebo narušeny. Tento důvod se vztahuje na ty případy, kdy o dítě rodiče nebo jiné osoby sice pečují, ale jde o péči tak nedostatečnou, že dítěti hrozí vážná újma na životě nebo zdraví, popřípadě že je takovou péčí vážně narušen nebo ohrožen příznivý vývoj dítěte. Podmínkou pro nařízení tohoto předběžného opatření současně je, aby tu byla tak naléhavá potřeba rychlého operativního zákroku, kterou nelze vyřešit nejen rozhodnutím ve věci samé (rozsudkem o výchově dítěte), ale ani nařízením předběžného opatření podle § 76 odst. 1 písm. b). o. s. ř.12 Nezpochybňuji vyjádření OSPOD, že na psychiku nezl. M situace v rodině, resp. vztah mezi rodiči působí negativně, a to již několik let. V této souvislosti upozorňuji, že situace v listopadu 2009 v podstatě kopíruje situaci v roce 2006 a následující léta, kdy byl MI taktéž na základě “rychlého” předběžného opatření svěřen do výchovy a péče otce a následně pak rozhodnutím soudu. Od té doby MI matku opakovaně a zarputile odmítal, znalecké posudky potvrdily manipulaci MI jeho otcem proti matce. MI přestal v péči otce navštěvovat zájmové kroužky, jeho prospěch ve škole se rapidně zhoršil. Poté, co byl nezl. M svěřen do dočasně výchovy a péče otce nezl. matku striktně odmítá, styky s matkou jsou minimální, probíhají za účasti specialistů, nezl. matku v podstatě ignoruje.13 M prospěch ve škole se zhoršil, v listopadu 2010 mu bylo uděleno napomenutí třídního učitele (časté zapomínání školních pomůcek a domácích úkolů), učitelka postrádá důslednější rodičovskou kontrolu. V péči otce M ztratil zájem o mimoškolní činnost. Ani znalec nezjistil jediný objektivní důvod, kterým by matka zavdala příčinu k jejímu odmítnutí ze strany obou synů. Nezl. M, stejně jako MI, jako důvod nechuti stýkat se s matkou uvádí jejího manžela. Je s podivem, že ještě v červenci 2009 zpráva z manželské poradny konstatuje dobré vztahy mezi otčímem a nezl. M. V listopadu 2009, tedy několik měsíců poté, co se nezl. M tajně stýkal s otcem, se však postoj M vůči matce i otčímovi radikálně změnil. Beru v potaz, že dle znalce PhDr. Mezníka otčím ne vždy dovede citlivě reagovat na aktuální emoční potřeby, zejména mladších dětí, a někdy je svou nekompromisností a důsledností irituje, aniž by si toho byl vědom, takže je jeho výchovná způsobilost částečně omezena, nikoliv ovšem snížena. Fyzické trestání otčímem nebylo prokázáno, nevhodné chování matky, na které nezl. opakovaně poukazoval, taktéž potvrzeno nebylo. Nezl. M znalci sdělil, že negativní hodnocení matky převzal od otce.14
V roce 2008 došlo k novelizaci občanského soudního řádu a souvisejících zákonů, jež se přímo týkají problematického styku nezl. s rodičem. Dle stávající právní úpravy je tedy mimo jiné možné, aby soud i v případě závažných konfliktních vztahů mezi rodiči, které jsou takové intenzity, že mohou vést až k psychickému poškozování dítěte, rozhodl o umístění dítěte na nezbytně nutnou dobu do vhodného prostředí (jež v usnesení označí). Vhodným prostředím se pak rozumí výchovné prostředí u osoby nebo zařízení způsobilého zajistit nezl. řádnou péči s ohledem na jeho fyzický a duševní stav, jakož i rozumovou vyspělost a umožnit realizaci případných jiných opatření stanovených předběžným opatřením.15 Návrh na umístění dítěte do neutrálního prostředí může podat jako kolizní opatrovník i OSPOD. Obecně se názory odborníků i soudů v otázce umisťování dětí do tzv. „neutrálního prostředí“ v případě závažných konfliktních vztahů mezi rodiči, které jsou takové intenzity, že mohou vést až k psychickému poškozování dítěte, různí. Mám za to, že ve využívání těchto opatření by měly být kompetentní instituce (tzn. OSPOD) obezřetné. V ČR ovšem stále chybí specializovaná zařízení, která by byla zacílena přímo na práci s touto skupinou ohrožených dětí a jejich rodin, tzn., poskytovala rodinnou terapii zaměřenou právě na řešení problematiky závažných konfliktů v souvislosti s realizací styku dítěte s jedním z rodičů a negativního ovlivňování dítěte proti němu, byť obdobných případů bohužel v poslední době velmi přibývá. V zahraničí existují specializovaná pobytová zařízení pro společnou léčbu dítěte s odcizeným rodičem (tzv. reintegrační centra), v našich podmínkách zatím nejsou běžnou praxí.
V daném případě bylo ovšem potvrzeno, resp. prokázáno, že nezl. M je v neprospěch matky otcem programově ovlivňován přímo i nepřímo a M matku odmítá. Znalec v srpnu 2010 umístění nezl. do neutrálního prostředí nedoporučuje. Znalec ovšem nevyloučil ubytování nezl. M v krizovém centru, aby se pomocí psychoterapeutických prostředků naprosto patologický a s největší pravděpodobností neodůvodněný negativní vztah nezl. M k matce změnil.16 Uvedené doporučení znalce vnímám jako návrh znalce na umístění nezl. M do neutrálního prostředí. Dle mého názoru by tedy měl OSPOD zvážit postup podle ustanovení § 273a) o. s. ř. V této souvislosti podotýkám, že pokud dojde k dočasnému umístění dítěte mimo rodinu z důvodu dlouhodobého nedodržování rozhodnutí soudu o styku a negativního ovlivňování dítěte proti jednomu z rodičů, je nezbytné, aby toto opatření bylo provázeno zároveň velmi účinnými opatřeními vůči rodičům, směřujícími k reparaci negativních vztahů mezi rodiči (které jsou příčinou problémů), tzn. soudně nařízenou povinnost intenzivní rodinné terapie či mediace. Není akceptovatelné, aby opatření směřovala pouze vůči dítěti, když původcem celé situace jsou rodiče. Samotné umístění dítěte mimo rodinu, v tzv. neutrálním prostředí, se v takových případech jeví jako samoúčelné a polovičaté, ne-li zcela neúčinné, neboť není řešena příčina problému.
Vyřízení stížností
Stížnost matky ze dne 21. 12. 2009 na postup OSPOD vyřizovala tajemnice Úřadu městské části. Matka si stěžovala na postup OSPOD podle ustanovení § 76 a) o. s. ř. v prosinci 2009. Stížnost vyhodnotila tajemnice jako neopodstatněnou. Matka s vyřízením stížnosti nesouhlasila, proto se obrátila na Magistrát města Brna. Dne 13. 3. 2010 pak byla matka písemně informována Magistrátem města Brna, oddělení odborné pomoci a kontroly sociální péče, že se ztotožňují se závěry tajemnice úřadu, tzn., nebylo shledáno pochybení při výkonu sociálně-právní ochrany nezl. M Úřadem městské části.
I když stížnosti byly prošetřeny v zákonné lhůtě17 v souladu s platnou právní úpravou a principy dobré správy, je s ohledem na mé závěry výše nepochybné, že námitkám matky nebyla věnována dostatečná pozornost, a proto nebyla shledána závažná pochybení OSPOD detailně uvedená výše. Je politováníhodné, že ani standardním stížnostním mechanismem se matka nedovolala řádného prošetření svého případu.
D – Závěr
S odkazem na shora uvedené podle ustanovení § 18 odst. 1 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů, konstatuji, že, orgán sociálně-právní ochrany dětí odboru sociálních věcí Úřadu městské části se při výkonu sociálně-první ochrany a kolizního opatrovnictví nezl. M dopustil pochybení popsaných v části C zprávy.
Tato zpráva shrnuje poznatky ze šetření, které budou po vyjádření úřadu o jeho opatřeních k nápravě podkladem pro mé závěrečné stanovisko ve věci.
RNDr. Jitka S e i t l o v á v. r.
zástupkyně veřejného ochránce práv
(zpráva je opatřena elektronickým podpisem)
1 Pochybení bylo shledáno v tom, že OSPOD byl pasivní, nevyužil postup podle ustanovení § 11-13 zákona o sociálně-právní ochraně dětí, nevyvinul aktivitu při zprostředkování styku mezi bratry.
2 Postoj OSPOD, který navrhoval styk nezl. M s otcem od pátku 17:00 hod. do neděle 17:00 hod. byl ochráncem zhodnocen jako chybný, protože zde existovalo riziko manipulace ze strany otce, a to na základě tří znaleckých posudků, které označily otce za manipulující osobu.
3 Uvedené vyjádření znalce působí protichůdně – jestliže se nezl. M v otcově výchovné péči nebude vyvíjet tak, aby zužitkoval svůj potenciál a vyrostl v dobře socializovanou osobnost, svěření do péče otce by pak ovšem nebylo v jeho oprávněném zájmu.
4 Styk nezl. M s matkou je minimální.
5 Při jednání v květnu 2009 byl velice zaražený, na otázky odpovídal tak, že „neví“ nebo že „ho to nezajímá“, bylo velice obtížné s ním navázat hovor.
6 Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.
7 Šetření ochránce
8 Již v roce 2006 PhDr. Lincová a MUDr. Libuše Štefánková zhodnotily otce nezl. jako osobu, jež manipuluje s lidmi, syny nevyjímaje, výchovné schopnosti otce byly hodnoceny negativně. Starší syn MI vykazoval veškeré známky manipulace proti matce. Taktéž znalecký posudek ze srpna roku 2010 nevyloučil manipulaci nezl. M vůči matce ze strany otce. Potvrdil i to, že se otec snažil syny ovlivnit manipulativními prostředky v neprospěch matky po celou dobu, kdy byli nezl. v její péči. Dále znalec mimo jiné konstatoval, že veškerá negativní hodnocení, která vůči matce nezl. M vznesl (např. pije často alkohol, bije jej, nadávala mu, křičela na něj apod.), nezl. převzal od svého otce, což znalci přiznal.
9 Stanovisko veřejného ochránce práv „Rodina a dítě“ – str. 30-31
10 Postoj OSPOD, který navrhoval styk nezl. M s otcem od pátku 17:00 hod. do neděle 17:00 hod. byl zhodnocen jako chybný, protože zde existovalo riziko manipulace ze strany otce, a to na základě tří znaleckých posudků, které označily otce za manipulující osobu – průběžná zpráva sp. zn. 5395/2008/VOP/HVZ. V srpnu 2009 ochránce vydal závěrečné stanovisko (sp. zn. 5395/2008/VOP/HVZ), v němž mimo jiné navrhl jako opatření k nápravě, aby OSPOD zajistil “aby v případě kontaktů nezl. M s otcem, odehrávajících se bez přítomnosti odborníka, se sociální práce zaměří na to, zda není dítě negativně ovlivňováno proti matce. Konkrétně to znamená, že pokud se bude M s otcem stýkat, sociální pracovnice budou v rozhovorech s dítětem zjišťovat, zda není vůči matce ovlivňován a v případě negativních poznatků komunikovat s otcem a soudem.“ Dále byla navržena také účast sociálních pracovníků při předávání M ke styku s otcem a při zpětném předávání dítěte matce.
11 Otec nezl. stejně jako nezl. M mimo jiné trvali na přítomnosti Dr. Sedláka i při observaci mezi matkou a nezl. v červnu 2010 při vypracovávání znaleckého posudku. Otec nezl. zaslal znalci den před plánovaným psychologickým vyšetřením doporučený dopis, jenž obsahoval úvahu Dr. Fláka adresovanou centru, ve které rozvíjí své úvahy o syndromu zavrženého rodiče, konstatuje výchovné selhání matky a uvažuje o tom, zda je v zájmu nezl. M do centra docházet.
12 Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I, II Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2009, 1600 s.
13 Zprávy z KC o průběhu styku.
14 Fyzické trestání, opakované nadávání, požívání alkoholu apod.
15 Byl vypracován přehled doporučených zařízení vhodných pro péči o děti – oběti rodičovského konfliktu (sdělení Ministerstva spravedlnosti, ze dne 25. srpna 2008, č. j. 258/2007-LO-SP/96), jenž je pouze vodítkem pro soudce a zárukou k tomu, že dítě nebude umísťováno do zcela nevhodných prostředí. Soud, pokud nezvolí prostředí ze seznamu, může zvolit jiné vhodné zařízení, které zajistí řádnou péči podle definice stanovené zákonem.
16 Dle znalce se nebude M vyvíjet ve výchovné péči otce tak, aby zužitkoval svůj potenciál a vyrostl v dobře socializovanou osobnost. Dále přezíravý, negativní a odmítavý postoj vůči matce, jenž byl otcem implantován do jeho psychiky, pravděpodobně vyústí v řadu citových obtíží, které mu zkomplikují jeho interpersonální vztahy v dospělosti. M si neosvojuje obvyklé konvence a sociální normy chování a užitečné sociální návyky a dovednosti, nerozvíjí své volní vlastnosti, což lze přičítat otci k tíži za tuto situaci a ohrožení zdravého a sociálního vývoje jeho synů.
17 Stížnost se vyřizuje bez zbytečných průtahů tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady a dotčené osoby byly co nejméně zatěžovány (§ 6 odst. 1 a 2 zák. č. 500/2004 Sb., správní řád), a to nejpozději do 60 dnů ode dne jejího doručení správnímu orgánu příslušnému k jejímu vyřízení. O vyřízení stížnosti musí být stěžovatel v této lhůtě vyrozuměn (§ 175 odst. 5 správního řádu).
Převzato z webu Veřejného ochránce práv
4. 10. 2012 at 6:42
Tak nevím, ale z popisu situace mám dojem, ze otec se měl stát naopak oběti a vse se obrátilo proti skutečne manipulatorce. Za 2 dny ze 14 by otec nikoho nezmanipuloval, to je hloupost. Je jasne, ze matka na výchovu nestacila – zástupkyně trapného ombudsmana však bude hájit čáru, i kdyby díte měli pověsit.
4. 10. 2012 at 9:54
To jsi, páni, kabrňák. Taky takový věštec, když, ač nezainteresovaný, hned víš, o co tam jde. Kdyby se v uvedeném článku odehrálo vše opačně, bylo by to jinak. Byl by to další z chudáků, komu je bráněno ve styku, kdo je falešně obviňován atd. Že se do situace mnohých z vás dostala žena? zaslouží si to. Bezva, ne? Z článku vyplývá, že jestli ta „ježibaba“ někoho z něčeho reálně obviňuje, je to OSPOD, jeho neaktivita a nevyužívání všech dostupných prostředků. Co se těch rodičů týče,měli by dostat výchovně přes držku oba, pokud jsou schopní si vzájemně vyřizovat takhle účty přes děti. Mimochodem… zmanipulovat někoho, zvlášť dítě, během 2 dnů není pro některé lidi až takový problém. Zkušenost.
4. 10. 2012 at 9:54
zástupkyně ombudsmana je typická formalistcká státní úřednice vychovanáODS tj. vykládá si zákony podle toho jak se to zrovna hodí jí či současné vládní garnituře. O ochraně občanských práv a svobod nemá ani potuchy. Suma sumárum jde o zbytečný´úřad pro odložené politiky.
4. 10. 2012 at 18:17
Myslím, že nechceš rozumět tomu, co je výše řečeno:zást.omb.se zastala čistě náhodou (???) matky (i když asi oprávněně), ale problém jepřece úplně jinde, a to že se nezastala žádných otců v obdobných kauzách (a těch je tisíce oproti několika postiženým matkám).
P.S.: S ohledem na tvou nepříčetnou reakci dotaz: Nepracuješ náhodou v nějakém feminacistickém spolku?
4. 10. 2012 at 18:32
u mě se objevil podobnej problém,ale ze strani přítele matky co manipuluje s dětmi,proti otci.a podle soudů jsem já co by naváděl proti matce.
5. 10. 2012 at 8:22
Martin: Tak to je v pořádku, protože otec je zlo, které je třeba ušlapat, uřvat, utrápit k smrti. Otec je chlap, tudíž je zlej, ergo vinej. Neochvějná logika OSPODu.
8. 10. 2012 at 0:56
Jakmile se má jít proti otci tak se zapojí všemožné úřady aby mu překazili jeho výlučnou výchovu a matka dělá vše co je v jejich silách aby se jí vrátil výchovný vliv a tato matka plně pocítila jako jena ze100 tis. matek a to byrokracii úřadu,totiž když se jednou úřad rozhodne že děcko svěří jednomu rodiči ten druhý prostě nemá nárok.Tím druhým je v 99% rodičem otec a díky za to 1 % kdy si to odnese matka,samozřejmě že právě v tom feminismu jak je nastavem znamená že ta matka opravdu nemela výchovné predpoklady pro výchovu,vždyt i neschopným matkám sveruji deti a otec muze být třeba jak andel tak stejne nemá nárok,tedy z toho vyplývá že matka je naprostá neschopačka. A to ten otec ani nevyužil smyšlené domácí násilí jak mají ve zvyku zneužívat matky,tedy dobře ji tak at platí jak mourovata a deti vidi jedenkrát za 14 dní pod dohledem odborníka !
8. 10. 2012 at 18:12
Tak otec dokáže být „stigmatizující“ a matky jsou zpravidla v pořádku i v situaci, kdy chlastají jako duhy. Tohle soudnictví je opravdu k smíchu.
12. 10. 2012 at 16:26
Chlapi, vy fakt asi nejste normální, podle Vás každá matka je svině a každý otec světec, nechte se vyšetřit. Je samozřejmě smutné, když rodič brání tomu druhému trávit čas a vychovávat vlastní dítě a je třeba proti tomu bojovat, ale dokud se budete prezentovat tak jako pod tímto spisem, nikdy nebude mít jako spolek zastání široké veřejnosti. Svými vyhrocenými názory na ženy, vulgárním slovníkem a agresí budete mít naopak mnohem větší problém než slušně vystupující člověk. U jednotlivých příběhů je Vám úplně putna, jak to je doopravdy, pro Vás je vždy jasno, otec světěc, matka … To má být ten zájem PŘEDEVŠÍM o dítě? Neléčíte si tu naopak něco? tady na tomto spisu je vidět, jak těžké je, aby cizí osoby rozhodovaly o vlastních dětech, motivaci kteréhokoli rodiče štvát dítě proti tomu druhému a manipulovat ho nechápu, takový člověk si nezaslouží aby ho dítě nazývalo táto nebo mámo, protože nestaví zájem dítěte před své. Pokud společnost jako tvář otců, kterým bylo neprávem zabráněno být se svými dětmi je taková jako jste tu níže předvedli, nedivím se, že jste jakožto spolek tak nepopulární a můžete si za to sami 🙁
Tak, teď i ještě napište, jaká jsem feminacistka, protože mám přeci tu čárku.
Opravdu ubohost.
14. 3. 2017 at 17:39
Reaguji na hned první zprávu, nějaké dámy. Ano všechny jsou až vždy na maminku 🙂 jsou svině a nejhorší je, že jsou k tomu od malinka vychovávány. Okrást, obrat, co nejvíc zničit… to je důležité při zametání stop, když žena – matka rozvrátí manželství. Nejprve je otec v šoku, co vlastně je za člověka, vlastně to není člověk, je to zločinec všeho druhu o čemž samozřejmě do poslední chvíle neděl, protože dámské dýchánky se nabádají a připravují také intriky, že by se dnes pan Alfred Hitchcock, obracel v hrobě a měl by tolik scénářů, že kterých by tuhla krev v žilách….
21. 8. 2019 at 16:38
Dobrý den, proč článek začíná hodnocením stanoviska? PROČ začíná MANIPULACÍ ČTENÁŘEM? Po přečtení mi jde mráz po zádech. Přesně to samé zažíváme. Naprosto stejné znaky kdy manipulátor – a pozor v našem případě ŽENA!!! – prování totožné úkony. Po 10ti letech nepéče matky …zájem o děti, předběžné opatření o odebrání dítěte, obvinění otce z alkoholismu, přítelkyně z ubližování dětem, trestní oznámení na přítelkyni (vyřízené-neopodstatněné), lživé autentické výpovědi dětí na téma…otec nevavaří, nestará se, nehraje karty, neučí nás do školy, ultimáta dětí na nepřítomnost přítelkyně v domácnosti, exekuce na plat otce ze dne na den vyřizována 4 měsíce. A OSPOD… poučující otce, který se o děti staral sám od 2 a 5 let jejich věku. Kdo nezažil, nepochopí…přesto vnímám, že p. Seitlová odhalila pravdu. Není to konflikt žena/muž je to konflikt milující rodič/ manipulátor!!!