• Články
    • Úvahy a komentáře
    • Odborné články
    • Vaše zkušenosti
    • Fungování institucí
    • Zahraniční zkušenosti
    • Zákony, judikáty, vzory
    • Výchova dětí
    • Akce a aktivity
    • Starší nezařazené
  • Právní poradny
  • Diskuse
  • Podpořte nás
  • Kontakt
  • Články
    • Úvahy a komentáře
    • Odborné články
    • Vaše zkušenosti
    • Fungování institucí
    • Zahraniční zkušenosti
    • Zákony, judikáty, vzory
    • Výchova dětí
    • Akce a aktivity
    • Starší nezařazené
  • Právní poradny
  • Diskuse
  • Podpořte nás
  • Kontakt
DomůMuži versus ženy – právní úprava střídavé výchovy ...
Předchozí v této kategorii Další v této kategorii

Muži versus ženy – právní úprava střídavé výchovy

17. října 2011

JUDr. Oldřiška Luňáčková

Ať již dojde ke změně zákona o rodině, která posílí úpravu střídavé výchovy, či nikoli, nepřestane se nabízet otázka, proč je střídavá výchova příčinou tak protichůdných názorů a proč je tolik žen proti střídavé výchově dětí? Její zastánci jsou stále převážně muži. Věřím, že většina rodičů své děti miluje a chce pro ně do života to nejlepší. Obecně téměř všichni uznáváme, že nejlepší je stav, kdy jsou děti vychovávány v harmonickém prostředí oběma rodiči. Proč tedy v případě rozchodu rodičů nechtějí většinou ženy umožnit výchovný vliv druhého rodiče, tedy otce, když je to v přírodě biologicky zařízeno tak, že každý máme matku a otce bez ohledu na to, zda spolu žijí?

V životě někdy nastanou okolnosti, kdy je nucen vychovávat dítě pouze jeden rodič. Není to snadné, ale jistě ne nemožné. Avšak i kdyby se sám vychovávající a dítě milující rodič „přetrhl“, nemůže zcela nahradit druhého rodiče prostě proto, že to není objektivně možné. Střídavá výchova není řešením ideálním. Pokud spolu rodiče nežijí, jsou ale způsobilí dítě vychovávat a mají k tomu další předpoklady, zůstanou při ní dítěti zachovány výchovné vzory jak matky, tak otce a s oběma rodiči si dítě může zachovat silné citové pouto jako hodnotu pro celý svůj další život.

Jsou rodiče, kteří o své děti zájem nemají nebo se o ně nejsou schopni či ochotni starat. Těch je více mezi otci. Je pak těžko pochopitelné, když nedostanou příležitost své děti vychovávat ti, kteří zájem mají, jsou způsobilí dítě vychovávat a pečovat o něj, ale matky to nechtějí umožnit. To vše za vydatné asistence státu, který jim v tom prostřednictvím svých institucí (soudů, orgánů sociálně-právní ochrany dětí) často vydatně pomáhá.

Znám i případy matek, které se domáhají možnosti vychovávat své dítě prostřednictvím střídavé výchovy a otcové jsou proti. Nelze tedy paušalizovat, ale je faktem, že v ČR je zhruba 90 % dětí po rozvodu rodičů svěřeno do výlučné výchovy pouze jednoho rodiče – matky. A ve většině případů jsou to matky, které střídavou výchovu odmítají. Výlučná výchova pouze jednoho rodiče pak často vede k omezování styku s druhým rodičem a k jeho postupnému vzájemnému odcizování s dítětem.

Nejsou výjimkou případy manipulace dítěte ze strany matky a vznik syndromu zavrženého rodiče vůči otci. A tak nedojde-li obecně ke změnám v současné výchovné praxi, a přitom se budou rodiče nezletilých dětí ve vysoké míře rozcházet, jak je tomu nyní, budou zřejmě časem budoucí generace vychovávány pouze matkami. A to podle mého názoru není v zájmu dětí, a tím ani v zájmu celé společnosti. Proto vidím tento problém v širších souvislostech, než je pouze hledisko právní.

Protože se stále častěji setkávám se situacemi, kdy jeden z rodičů, a většinou jsou to matky, má potřebu “vypořádat se” s manželem nebo partnerem prostřednictvím odpírání dítěte, domnívám se, že se často v souboji rodičů zcela vytrácí zájem dítěte. Stačí pak většinou u soudu nesouhlasit se střídavou výchovou a za této situace obvykle nebývá střídavá výchova, pro niž jsou jinak ostatní předpoklady splněny, soudem stanovena.

Soudy jsou povinny i podle stávající právní úpravy činit rozhodnutí v zájmu nezletilých dětí (nikoli v zájmu jednoho z rodičů). Zájem nezletilých dětí je pak to, co mají soudy zkoumat především a na co bývají různé názory. Opatrovnická řízení jsou velmi ovlivněna subjektivním názorem soudců, znalců i pracovníků OSPOD na střídavou výchovu obecně, na účastníky řízení a také jejich dosavadními životními zkušenostmi a postoji. Přitom od těchto jejich názorů a postojů je odvislá budoucnost dětí, o kterých je rozhodováno. A praxe je zavedena tak, že o takovéto důležité záležitosti v životě dítěte rozhoduje soudce, který se většinou s tímto dítětem ani nikdy nesetkal. Často pak vychází z názoru pracovníků OSPOD, kteří jsou sice s nezletilými dětmi v osobním kontaktu (alespoň většinou), ale ani oni často nemají dostatečně individuální přístup k posuzovanému případu. A to ať již z důvodu širokého rozsahu působnosti a velkého množství práce nebo z důvodu nedostatečné kvality a profesionality své činnosti.

Individuální posouzení každého případu je pro zjištění toho, co je v zájmu dítěte, nezbytné. Domnívám se, že navrhovaná změna zákona o rodině by mohla dosavadní převažující praxi soudů změnit tak, aby soud střídavou výchovu důkladně zvažoval a zdůvodnil, proč není v zájmu dítěte být vychováváno oběma rodiči. A nenařizoval často automaticky výlučnou výchovu matek. K časté námitce proti střídavé výchově, že dítě musí mít jeden domov a ne cestovat mezi rodiči, pak lze uvést, že mezi rodiči, kteří spolu nežijí, dítě buď stejně cestuje, nebo o výchovu druhého rodiče přijde. Na jednu misku vah pak dáváme vytvoření a zachování citového pouta s oběma rodiči a na druhou organizační či technické obtíže střídavé výchovy.

Tyto obtíže jsou však důsledkem rozchodu rodičů, nikoli důsledkem střídavé výchovy. Vřelé a trvalé vztahy dítěte k oběma rodičům, jež jsou dítěti zázemím a domovem, mají větší hodnotu než je počet stolků a postelí, které má dítě k dispozici. Nemělo by se tak snadno stávat, že je při rozchodu rodičů soudem stanovena výlučná výchova jednoho rodiče, ač jsou oba rodiče způsobilí své dítě či děti vychovávat, přičemž oba mají o výchovu zájem a fakticky proti výchově obou rodičů nejsou zjištěny žádné relevantní důvody. Úmluva o právech dítěte, Listina základních práv a svobod i zákon o rodině vycházejí z předpokladu, že rodiče jsou si v rámci svých rodičovských práv rovni a není možné jednoho z nich bezdůvodně preferovat, což soudy v jakési setrvačnosti a nezřídka bez hlubšího individuálního posouzení každého případu doposud často činí.

Je obtížné pochopit rozhodnutí soudu, který svěří děti mladšího školního věku do výlučné péče matky, která odešla z domova z důvodu navázání nového partnerského vztahu a snažící se dětem vytvořit novou rodinu jinde a děti odvyknout od otce a příbuzných z jeho linie. To přesto, že o něm sama při znaleckém posouzení de facto uvádí, že je otec dětí slušný člověk, umí se o ně po všech stránkách postarat, má své děti rád a oni jeho. Se střídavou výchovou ale matka nechce souhlasit, když jako důvod uvádí, že by se jim s dětmi, budou-li u otce, po sobě stýskalo. Dle mého mínění jde o typický případ, kdy by měla být střídavá výchova nařizována, pokud o ní otec k výchově způsobilý projeví zájem, a to i proti vůli matky.

Často matky u soudu se střídavou výchovou nesouhlasí, avšak uvádějí, že otci umožní s dětmi co nejširší styk. Příčiny bývají obvykle následující:

– určité předsudky, že bude-li souhlasit, bude považována částí veřejnosti za špatnou matku,
– souhlas je pouze deklaratorní,
– předpokládaná finanční výhodnost, když obvykle při výlučné výchově je stanoveno výživné otci, kdežto při střídavé výchově oběma rodičům, takže v konečném důsledku může zůstat matce při střídavé výchově k dispozici menší finanční částka.

Je-li překážkou střídavé výchovy výše výživného, a domnívám se, že je tomu tak nezřídka, je správné vidět v tomto přístupu pouze hamižnost žen? Obávám se, že by to byl příliš zjednodušený pohled.

Ve společnosti, kde jsou ženy tradičně odměňovány za stejnou práci asi o čtvrtinu nižším výdělkem a kde historicky vykonávají hůře placená (nikoli méně prospěšná) zaměstnání, lze jejich obavy o dostatek finančních prostředků na živobytí svých dětí i své pochopit. Společnost není v dobrém stavu, v mnoha lidech narůstá psychické napětí a nejistota z budoucnosti. A protože rozhodující vliv při správě společnosti mají především muži, jdou tedy všudypřítomná korupce, agrese a násilí pácháné na ženách a nezletilých dětech, hrubost na silnicích, znevýhodněné nahlížení na zaměstnankyně v produktivním věku z důvodu potenciálního mateřství a péče o dítě, absence skutečné snahy o vytvoření podmínek pro mateřství a výchovu dětí a další negativní jevy tedy logicky za nimi. A ženy si pak v takto nastaveném prostředí zřejmě hledají své jistoty a možnosti, kde se mohou uplatnit či prosadit vůči mužům. A tak s nimi namísto kooperace i v péči o děti soupeří.

Zavedené historické nespravedlnosti a nerovné příležitosti mužů (k výchově dětí) a žen (viz výše) ve společnosti nemůže přijetí či nepřijetí novely zákona o rodině odstranit.

Plošným zvýhodňováním matek při rozhodování o výchovných poměrech nezletilých dětí se problém, jak můžeme vidět v praxi, nevyřeší a nelze takto stále kompenzovat jiné znevýhodnění žen ve společnosti. Tato praxe totiž ve svém důsledku staví ženy proti mužům, ještě více zhoršuje vztahy v biologických rodinných společenstvích a v dlouhodobém horizontu není nejen v zájmu dětí, ale ani matek samotných. Není ani v zájmu mužů, ti ale mají vzhledem ke svému vlivu na poměry ve společnosti největší možnosti tuto situaci změnit.

Nepovažuji ženy za chudinky, mateřství je krásné, obohacující a ničím nenahraditelné. Má však svá specifika, která jsou v mnohém vnímána jako handicap, namísto, aby společnost specifika mužů a žen zohledňovala a ženám tuto nezastupitelnou úlohu v zájmu zachování lidského rodu usnadnila. Setkávám se i s případy, kdy rozvedená matka žádá výměnou za souhlas se střídavou výchovou výživné pro prvňáčka v řádu desetitisíců korun, ač dítě čas, kdy je s ní, tráví odloženo u televize a otec s nadprůměrnými, ale nikoli statisícovými příjmy, hradí mimo výživné nemalé náklady na sportovní činnost a vybavení, na hudební a jazykovou výchovu dítěte, přičemž matka nikdy nepracovala a ani to nemá v úmyslu, když pohodlně žije z výživného.

Každé porozchodové uspořádání má svá specifika a určité patologie nebo jednání s ní hraničící lze vidět jak u chování mužů, tak žen. I proto je potřeba posuzovat každý případ individuálně.

Proč jsou to tedy především ženy, kdo je proti střídavé výchově dětí?

Možná, že jde o jakousi odvetu žen vůči mužům v obecné rovině za ty nižší výdělky a za neutěšený stav společnosti řízené muži, když jsou záležitosti související s výchovou nezletilých dětí v podstatě tím jediným, co mají možnost bezprostředně reálně ovlivnit, a tak to mnohdy kontraproduktivně a neuváženě a často možná i neuvědomujíce si závažné důsledky činí.

Jedná se o hlubší společenský problém, k jehož vyřešení by především napomohlo podpořit funkční rodinný model harmonického soužití, ve kterém by podstatně ubylo rozchodů rodičů, kde by děti byly vedeny k tomu mít někoho rád, zejména své vlastní rodiče, sourozence, prarodiče. Kde by spokojenost ve vztahu nebyla okrajovým jevem a děti se učily, že skutečné štěstí nelze nahradit pohodlím u televize nebo počítače, novým mobilem či jiným zbožím.

Je to ještě možné? A přejeme si vůbec nějakou změnu?

Věřím, že toto závažné téma vyvolá věcnou diskuzi, jež může napomoci hledat cesty k řešení společenského problému, který se týká každého z nás.

Článek byl publikován v časopise PRÁVO A RODINA č. 10/2011. Autorka působí v Právní poradně Střídavky.

...
Share on Facebook
Facebook
Tweet about this on Twitter
Twitter
Share on LinkedIn
Linkedin
Share on VK
VK
Email this to someone
email
Print this page
Print

Sdílejte!

Související články

10 mýtů o manželství

Úhrada nákladů zmařené cesty pro dítě

Sourozenci mají právo vyrůstat spolu

Průtahy v řízení u soudů

6 Responses to “Muži versus ženy – právní úprava střídavé výchovy”

  1. Odpovědět
    Střídavka
    17. 10. 2011 at 0:28

    Dobrou odpověď na otázku položenou v úvodu dal ve své studii doktor Bakalář: https://www.stridavka.cz/nezralematky1.html

  2. Odpovědět
    Libor
    17. 10. 2011 at 8:33

    krásný prostřídavkový článek od ženy, jen bych podotknul že ženy ovládají dosti důležitých a dobře placených postů ve společnosti, např. školství, dětské zdravotnictví, opatrovnické soudnictví, ospody, klokánky atd. a to jsou teplá jistá místečka.

  3. Odpovědět
    chlap
    17. 10. 2011 at 9:45

    Výborný článek, více této osvěty k nezralým rodičům! Stát když již zasahuje, měl by zasahovat né v podpoře nezralých rodičů, ale k jejich možné nápravě, což výhradní péče rozhodně není tou správnou cestou!
    Tato společnost ve větší míře si změnu nepřeje, pakliže se tato problematika nezačne týkat těchto jedinců konkrétně = lhostejnost a lenost současné společnostismajlík 6

  4. Odpovědět
    KarelG
    17. 10. 2011 at 20:54

    Hezky napsáno,nicméně můj případ vypovídá jen a jen o penězích.Během tří let 7soudních sporů.Svěření dětí do péče,výživné nerozv.manželky,výživné rozvedené manželky,zvýšení výživného na děti atd……., a nyní opět,přišlo mi z OS Česká Lípa usnesení o místní nepříslušnost a návrh bude předán do Děčína.Samozřejmě návrh na zvýšení výživného na děti.Výž.nerozv.manželky zamítnuto,ex to stálo 45tis(advokátka moje,audit),zvýšení na děti před rokem zamítnuto,tak to zkusila opět v České Lípě….Sms ne o tom,jak je dětem,ale jen o tom,kolik potřebuje přidat atd….prostě prachy,prachy a zase prachy..

  5. Odpovědět
    chlap
    18. 10. 2011 at 9:45

    Karle jestli tě to trošku uspokojí, u mě to je úplně stejné, dokonce to již komentovala včera psycholožka, že po roce přišla na to, že zde nejde o dítě, ale o prachy, ale nikam to nenapíše…Vidíš to, tak jim jde o ty děti, že nelitují vyhodit 45 tis. a narvat je do chřtánů advokáta namísto do dítěte a pak po tisících na navýšení to budou tahat zpět, to pouze potvrzuje, že ženy stejně jako tento stát nejsou dobrými hospodáři, kolikráte to bývá i důvod rozvodů a proto je v tom nehospodárném počínání tak podporují úřady, protože jinde by už podporu nenašly…samy se uživit neumí a tak kopou kolem sebe a rozhazují na všechny strany, přičemž se za dítě schovávají jako za živý štít…. smajlík 5

  6. Odpovědět
    KarelG
    18. 10. 2011 at 20:27

    45tis a další peníze za její advokátku a přesně napsáno….,pomsta ve formě zvýšení výživného.Někdy jsem ale rád,že mám dva kluky,protože v opačném případě by ke všemu přibylo obvinění ze sex.zneužívání,to jsem si naprosto jist.

Okomentovat Zrušit odpověď na komentář

Oblíbené
Nejnovější
  • Pánové, sedejte si do dámských kupé

    13. září 2018

    Poradna: Výživné při střídavé péči

    2. března 2017

    Rozvodovost u nás a ve světě

    5. února 2013

    Podle Ústavního soudu není třeba zachovat péči, po ...

    6. ledna 2021
  • Jak zvládnout změny nálad u puberťáka

    26. února 2021

    Tak dlouho se rodiče z Brněnska hádali o děti, až ...

    25. února 2021

    Proces

    24. února 2021

    Žblebt roku 2020 vyhrál Marek Herman

    23. února 2021

Kalendář příspěvků

Únor 2021
Po Út St Čt Pá So Ne
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
« Led    

Vyhledávání

Nejnovější komentáře

  • Dobrá máma: Tak dlouho se rodiče z Brněnska hádali o děti, až se syn pokusil o sebevraždu
  • Bruno: Zatčení
  • Bruno: Zatčení
  • Bruno: Zatčení
  • Bruno: Předprodej knihy „Bubu. I muži mají děti“

Anketa Střídavky

Máte děti? Kdo o ně pečuje?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Rubriky na webu

  • Úvahy a komentáře (229)
  • Odborné články (248)
  • Vaše zkušenosti (167)
  • Fungování institucí (127)
  • Zahraniční zkušenosti (90)
  • Zákony, judikáty, vzory (102)
  • Výchova dětí (209)
  • Akce a aktivity (115)
  • Starší nezařazené (1 419)
  • Ostatní (5)
Copyright © 2018 Aleš Hodina info@stridavka.cz
  • Výživné
  • Tátové
  • Ospod
  • Soudci
  • Cochemská praxe
  • Dětská revoluce
  • Domácí násilí
  • Krajský soud v Plzni
  • Hodina změny
  • Prodej obrazu