RNDr. Josef Hausmann, CSc.
4. Feminismus a záměrný úpadek sportu na školách
K získání názorové převahy není zapotřebí většiny početní. Stačí rozhněvaná, neúnavná menšina ochotná znovu a znovu vyplachovat mozky lidí.
Samuel Adams
Po celých Státech ve jménu početní parity mužských a ženských celků dochází nyní k tomu, že zanikají zavedené sportovní týmy mužů na univerzitách a colleges, aby učinily místo týmům ženským, bez ohledu na to, s jak hlubokým zápalem se ženy do sportu pustí. Na Syrakuse University musela být zrušena mužstva zápasníků a gymnastů s téměř stoletou tradicí a podobná omezení nyní postihují mužstva basketbalistů, volejbalistů, fotbalistů, baseballistů, a dokonce i plavců, a to do té míry, že americký olympijský výbor se odvážil vyjádřit znepokojení nad schopností USA do budoucna soutěžit v některých odvětvích na mezinárodním poli. Díky výnosu současného ministerstva školství musí totiž na každého mužského univerzitního sportovce připadat jedna sportovkyně. Pokud ne, případná žaloba je předem vyhraná. Feministky září: „Z poměru 12:1 v r. 1970 je poměr mezi sportovci mužskými a ženskými nyní 3:2, a to jsme ještě neřekly konečné slovo!“ A tak na Brown University muselo být po soudním úspěchu feministek založeno 18 čistě ženských mužstev na úkor týmů mužských, a to přes smutný fakt, že jejich trenéři nemohou nalézt dostatek uchazeček k jejich naplnění a jejich výkonnost je trapná. Přestože muži mají větší zájem o soutěživé sporty než ženy, tisíce z nich se nyní musí obejít bez sportu. Na Chicago University muselo za posledních 5 let zanechat sportu 9 000 mužů, aby se mohlo přijmout 178 žen. Peter Vidmar, olympijský vítěz v gymnastice, si trpce posteskl: „V poslední době bylo zredukováno 130 gymnastických programů na 28, takže 30 000 už hotových gymnastů nemá kde soutěžit. Feministky to nazývají přijatelnými ztrátami.”
11. 5. 2012 at 18:33
USA už dávno prokázaly, že jejich země není ani trošku v pořádku. Jen by si to měli uvědomit i ti, kteří si je berou za vzor.
12. 5. 2012 at 10:06
Ale vždyť si USA berete za vzor se střídavou péčí, tak je to vzor nebo není? Nebo jak se to hodí?
12. 5. 2012 at 11:03
Oba máte pravdu. Spojené státy jsou vzorem ve využití střídavé péče a nejsou vzorem v rozkladném vlivu feminismu. Pokud by feminismus nerozkládal rodiny, nebylo by prakticky potřeba střídavé péče.