RNDr. Josef Hausmann, CSc.

6. Zákony o tzv. domácím násilí – útok na muže i na celistvost rodiny

Pro domácí násilí není žádná omluva – pokud nejste žena. (N. Y. Times)

V Německu byl nedávno (říjen 2001) schválen další zákon, který si feministky v USA prosadily už dávno. Jedná se o právní džungli (na níž se jistě přiživí nově vzniklá armáda právníků v tomto oboru) zvanou „domácí násilí“. V úvahu samozřejmě připadá jen násilí mužů proti ženám – zkuste si zavolat policajty, že vás bije žena. Řečený (a zlořečený) zákon říká: „Vykonavatel násilného činu (Gewalttäter, automaticky mužského rodu) je v rámci předběžného soudního opatření separován od rodiny (čily na místě vyhozen ze svého domova, odloučen od dětí, zdiskreditován před veřejností, ztrapněn v zaměstnání…). To vše ještě dříve, než proběhne soud, který třeba nakonec prokáže, že to celé byl prázdný humbuk.

Podle tohoto zákona (který k nám dojde nejpozději se vstupem do EU) jsou do jednoho pytle házeni suroví násilníci, kteří v ožralosti ztlučou všechno hlava nehlava, s jinak mírumilovnými muži, kteří jsou k rasantnímu zásahu vyprovokováni. Jak? Lží přímo do očí, urážkami vmetenými do tváře, zničením jim drahé věci, zanedbáním předem domluvené povinnosti vůči dětem, rušením spánku atd.

Má slabší právo lhát a vysmívat se silnějšímu jenom proto, že je slabší? Na tuto možnost zákon samozřejmě nemyslí, neboť automaticky předpokládá, že silnější se ubrání sám. Ale jak, když mu zákon sváže ruce? Kdyby existovala legální možnost, jak se na místě bránit nespravedlivým osočením, urážkám a pliváním do očí, byl by v úvodu zmíněný zákon v pořádku. Bez tohoto opatření však tento zákon dělá z chlapa panáka, který si musí nechat všechno líbit.

Strká-li někdo ruku skrz mříže do klece se lvem tak dlouho, až mu ji ukousne, je vinen ten lev? Budu-li v hospodě provokovat dvoumetrového v klidu sedícího vazouna a on mě za to zbije, je vinen ten vazoun? Co měl, chudák, dělat? A má být tento vazoun strčen do jednoho pytle s jiným vazounem, který přišel cíleně do hospody někoho zmlátit jen proto, že se špatně vyspal? Podle shora uvedeného feministického zákona ano – a bohužel i podle bývalých gymnasiálních trojkařů, kteří z nedostatku inteligence šli studovat jednu z nejlehčích vysokých škol, totiž práva. Z nich se rekrutují dnešní slovutní zákonodárci, tak nemravně honorovaní za takovýhle šlendrián.

Ženy jsou podobnými zákony podněcované k argumentům typu: „Buď se vykašleš na tu sekretářku, nebo se poškrábu a udám tě, že jsi mě zbil.“ A až bude tento zákon přejat v jeho úplné americké verzi, uslyšíme i od dětí: „Buďto mě vezmeš na kolotoč, nebo řeknu sociálním pracovnicím, že jsi mně dal na zadek za tu dvojku z mravů a vyhodí tě z domu.“

POKRAČOVÁNÍ

PŘEDCHOZÍ ČÁST