–
Plně dysfunkční domovy
Sexualizaci veřejného života ale můžeme přičíst mnohem víc trestných činů. Je spolehlivě doloženo, že takřka každou sociální patologii – včetně násilných zločinů a drogových závislostí (u kterých má mnohý z násilných zločinů svůj původ) – lze připsat vlivu domácností s jedním rodičem a dítětem bez otce. Výsledek mnohonásobně převyšuje vliv rasy nebo chudoby.83
Toxické prostředí je bez váhání označeno jako důsledek otcova opuštění rodiny, a proto je třeba zatočit s neplatiči výživného. Jde o stále represivnější, ale neúčinnou formu ochrany dítěte. Podíváme-li se na samoživitelky jako na záměrný produkt feministické revoluce, pak exploze kriminality a závislosti na drogách, odpor vůči pravidlům a normám – a s tím i masivní expanze trestního systému a státního aparátu obecně – získá nový rozměr.
Pak je na místě poznamenat, že genderová agresivita figuruje v pozadí stále sílících trendů, jako je trestná činnost nebo míra vězněných.
„Spolehlivé výzkumy spojují děsivý vzrůst zločinnosti a násilí u mladých lidí mezi lety 1960 –1990 s (1) nástupem velkého počtu matek do pracovního procesu a (2) vzrůstem počtu domácností s jedním rodičem,“ uvádí Bryce Christensen.84 Feminismus může být hnací silou kriminalizace nevinných, ale také kriminality provinilců.
Bojujeme tak bitvu proti zločinu, uvězňování a rozšiřování státní moci obecně, a prohráváme. Tento nepříznivý stav bude trvat tak dlouho, dokud se nevypořádáme s rolí genderové ideologie při rozpadu manželství a v sociální anomii85, která tím vzniká. Zatímco jsou zesílená policejní a trestní opatření obvykle spojována s politikou pravice, je stále jasnější, že dlouhodobá hybná síla vlivu je genderový radikalismus.
Marie Gottschalková popisuje, jak „ženské organizace hrály ústřední roli“ v dramatickém vzestupu vězeňského státu.86 Gottschalková si stěžuje, že její souputnice – feministky požadující, aby byli muži častěji vězněni, „vstoupily do nechutné koalice“ s konzervativními skupinami Zákon a pořádek.
Přeložil Ondřej Höppner
Okomentovat