Ing. Aleš Hodina, dr. h. c.
V posledních týdnech se v mnoha médiích píše o případu dětí Michalákových. Tyto české děti žijící v Norsku tam byly odebrány svým rodičům na základě pouhého podezření z jejich zneužívání. To se však nikdy neprokázalo. Mezitím však úřady přiměly manžele Michalákovy se rozvést a děti umístily každé zvlášť (!) do pěstounských rodin. Matka se s nimi může vídat jen jednou za čas. Otec byl v Norsku zbaven rodičovských práv a matce to nyní hrozí. Děti by pak zůstaly v Norsku v trvalé adopci.
Neblahou roli v celém případu hraje norský „úřad na ochranu dětí“ Barnevernet. Tento vskutku fašistický úřad povýšil státní dozor nad dětmi nad práva rodičů a dětí být spolu. Častými oběťmi Barnevernetu jsou děti z přistěhovaleckých rodin, jejichž rodiče se neumějí dostatečně bránit.
Případ této jedné české rodiny už přitáhl pozornost řady těch, kterým záleží na ochraně rodinných vazeb. Začali se však na něm zviditelňovat i ti, kdo u nás vztahy mezi rodiči a dětmi pomáhají ničit. Možná bychom si tedy mohli také zamést před vlastním prahem… Rodičů, kteří byli českými úřady připraveni o své děti – a děti o rodiče – jsou totiž desetitisíce, možná statisíce.
Masové ničení rodinných vazeb
V naprosté většině těchto případů nebylo ani žádné podezření ze zneužívání. Za odcizením dětí stál „pouhý“ rozvod nebo rozchod rodičů. Česká juvenilní justice – na rozdíl třeba právě od skandinávských zemí – si zvykla preferovat porozvodovou péči jen jednoho z rodičů. Druhého odstaví a umožní mu jen občasné návštěvy. Ten je pak v podstatě ve stejné pozici vůči svým dětem, jako je nyní paní Michaláková.
Pokud rodiče a děti nejsou dostatečně spolu, odcizují se. Přidá-li se k tomu ještě nějaká forma manipulace dětí (ať už pěstouny, nebo druhým rodičem), vzniká u nich syndrom zavrženého rodiče (SZR). Dítě rodiče odmítá, ten jej ztrácí. Ve výsledku tak u nás dochází ke stejné destrukci vazeb mezi rodiči a dětmi, jaká hrozí v kauze dětí Michalákových.
Podle ODBORNÝCH ODHADŮ v České republice SZR ročně postihuje kolem 7000 dětí. Ty se pak někdy se svými rodiči setkávají až po letech, většinou však ani to ne. Jejich smutné příběhy občas vídáme v Poště pro tebe… Je to přímý důsledek toho, když stát odnímá jednomu z rodičů možnost pečovat o své dítě.
Je samozřejmě správné snažit se dostat děti zpět k rodičům i v Norsku. Proč nás ale tento jeden případ trápí víc než desetitisíce případů ničení rodinných vazeb u nás? Kde jsou davy lidí píšící články na jejich podporu, organizující petice, demonstrace a celonárodní sbírky?
Proč tedy vidíš třísku v oku svého bratra, ale trámu ve svém oku si nevšímáš? (Mt 7,3)
Václav Kříž na rozdíl od Evy Michalákové se svým synem nemohl být nikdy:
Převzato z HODINA.BLOG.IDNES.CZ
22. 11. 2014 at 9:40
Milí čtenáři, poučte mne, třeba se mýlím. V kauze Michaláková vs. Norsko se angažují Machovi Svobodní, pořádají dokonce sbírku, manifestaci. Není tam u nich náš dobře známý exot Pešan, coby zuřivý zastánce „střídavé výchovy“ po 1 měsíci v poměru 30 : 1 ve prospěch matek ?
Ale jinak tento článek uvádí vše na pravou míru. Bohužel je to absolutně jediný článek v celé „dokonalé prorodinné“ ČR.
22. 11. 2014 at 11:28
Účet se sbírkou pro paní Michalákovou vede dokonce přímo Pešanovo sdružení „Jeden domov“ (přezdívané „Jeden rodič“). Na Facebooku při tom prezentují heslo „Domov je tam, kde je tvoje matka“.
23. 11. 2014 at 10:18
OK. Něco z jiného soudku. Šokuje mne absolutní neinformovanost veřejnosti o problematice rozvodového průmyslu a jeho tragických následcích a souvislostech. Tuhle mne jeden známý překvapil názorem, že jsem si měl rozmyslet, koho jsem si vzal a mám s ním děti, takže si zanegativní následky vlastně můžu sám – při 50 % rozvodovosti a 95 % svěřování dětí matkám, o nesezdaných dvojících ani nemluvě.
Podle mého názoru bychom se měli vrátit na začátek a občanům všechno hezky po lopatě vysvětlovat, jak to v ČR vlastně chodí. Otřesnou realitu většina lidí vůbec nechápe.
23. 11. 2014 at 20:03
Urcite. hezky v klidu a duveryhodne vysvetlovat, s temi nejnelogictejsimi rozsudky a „best of“ ze spisu jako ukazkami.
Bohuzel silne lobby „odmitacu stridani“ se pomerne dobre uz spoustu let dari delat ze vsech takto postizenych otcu nevyznamnou skupinku frustrovanych homofobu, nasilniku a sprostaku a kverulantu. A bohuzel musim priznat, casto to tak zvenku vypada (viz tema o nekolik niz, Jarosova), a da hodne prace to pred lidmi co znam nejak rozumne vysvetlit.
23. 11. 2014 at 23:37
Zase se musím usmát, předdiskutérovi tulenovi
Hezky v klidu vysvětlovat
Jako komu ???
Případ Jarošová. Pořád nechápu, co na tom koho pohoršuje. Je popsána a to nikterak vulgárně jen realita. A to bych řekl ještě vcelku uhlazeně.
Ono totiž realita je daleko, daleko opakuji daleko zrůdnější.
Celý zpitomělý národ pláče nad matinkou, která se rozvedla, navíc v Norsku a teď se diví. Možná ji někdo poradil jak to chodí v Česku. To si měla rozmyslet, rozvést se v Česku, dnes by pobírala pěknou rentu (výpalné) od tatínka, co makal v Norsku a tak by mu ho pěkně vyčíslili. Děti by mu nedávala a nic by se jí nestalo. Teď čumí jaké to je nevidět vlastní děti. Postaví se ona sama za české tatínky v Česku ?
Prdlajs, blábolí přes Skype z Norska do ČT.
Kolik matek, majitelek dětí v Česku ukradne společné děti, odstěhuje se stovky kiláků a táta nemá šanci, ani když má papír od soudu a marně čeká před zavřenými dveřmi. Opakuji v Česku. A každej na něj se*re zvysoka. Obrátí se na pomahače, Justapo, soud a než vidí své dítě, totiž nevidí, dítě je dospělé a natolik zmanipulované, že otce ani nepozdraví.
Pláče někdo nad českými táty ? Nikam neodešli do cizí země, chtěli ve své zemi, vychovávat své děti!!!!
23. 11. 2014 at 23:47
A ještě k Jarošové. Ta se taky diví, zárověň si o to sama řekla. Byla jí dána námitka podjatosti. Místo toho, aby se sama vyloučila, chtěla jí doplnit. Když jí obsáhle doplní zástupce otce, je vzteky bez sebe. Tak co vlastně chce ??
Poznámka, zřejmě aby otec chcíp, děti na něj zapoměli a mohla dál vesele rozvádět další rodiny., nebo co vlastně chcete !!??
24. 11. 2014 at 0:08
A ještě něco k tomu Norsku. Ono totiž je to trochu jinak. Kdyby byli rodiče oba v Česku a především děti občané české republiky, nemohlo by je Norsko zadržovat tedy myslím tyto děti.
Ale hned české a nezletilé občany vrátit do své země původu.
Jenomže tyto děti se narodili v Norsku. A jsou mimo jiné taktéž občany Norska, tedy mají norské občanství. Navíc oba rodiče jsou v Norsku. Tak nelze vydat děti do česka, páč není komu.
Takže děti mají norské občanství a narodili se tam.
Mohou mít i české občanství, dvojí občanství se nevylučuje. zajímavá by byla taktéž informace, kde mají děti trvalé bydliště. Ačkoli jak tvrdí našim tátům české justapo, jde jen o „evidenční“ údaj.
24. 11. 2014 at 0:13
Protože, když pojedete s dětmi do Norska na dovolenou, nikdo vám je tam krádst nebude, protože by se tam měli líp jak v Česku, to je nesmysl.
Je to zase zkrátka ukázkový feministický populismus – vraťte děti matce !! Proč ne – vraťte děti tátovi ??
Byl sice očerněn jak se patří, ale účelově, jak je dobrým zvykem v Česku, což i matka přiznala.
4. 12. 2014 at 1:59
Přesné a výstižné komentáře. Děkuji za článek!
Přidávám k tématu viz.
http://neviditelnypes.lidovky.cz/pravo-rec-penez-0g9-/p_spolecnost.aspx?c=A141129_204526_p_spolecnost_wag#utm_source=rss&utm_medium=feed&utm_campaign=pes_neviditelny&utm_content=main
4. 12. 2014 at 9:23
1. Ano opravdu norský Barnevern je vskutku fašistický orgán, který je mnohem horší než náš OSPOD. Doplnil bych, že zločinci z Barnevernu zakazují matce hovořit s dětmi jejich mateřskou řečí, požadují po matce vydání pasů dětí, a vyhrořují že dají děti k adopci. Norský Barnevern jsou opravdové nestvůry.
2. Je samozřejm pravda, že co se týče rozrušovaní rodinných vazeb dětí s otcem je činnost našich soudů a OSPODů stejně zločinná a stejně porušující lidská práva. Jsou to tisíce pokažených dětských životů, které u nás mají a svědomí různé Jany Niedobové a jí podobní zločinci v talárech.