Prava-deti.cz
Zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.
Komentář
Pokud by to tomu tak opravdu bylo v právní praxi, pak bychom vlastně ani nepotřebovali právníky a žilo by se nám ve společnosti doslova luxusně. Přesto, že tomuto ustanovení téměř žádný právník nevěří, určitě je dobré zmíněný paragraf znát a umět s ním zacházet. Při dobré argumentaci se může stát velice efektivním argumentem. Jdeme se tedy na tento argumentační nástroj podívat zblízka a rozebereme si ho pochopitelně i pro neprávníky:
Toto ustanovení není v Občanském zákoníku náhodně. Vychází z nejzákladnějšího principu práva a sice, že zákony nastavují pravidla ve společnosti, a to v zájmu ochrany práv společnosti jako celku před jednotlivci, kteří by řád narušovali svým bezohledným chováním. Stručně řečeno. Zákony mají chránit společnost a lidská práva před útoky vyčůránků. Právě výše popsané by měl garantovat § 8 OZ.
Zjevné
Slovo „zjevné“ znamená, že se nám to může jevit neboli zdát (můžeme mít dojem…). Pokud by zákonodárce chtěl stanovit pravidlo, že se to opravdu muselo stát, měl by použít slovo „zřejmé“. Zřejmé znamená, že se to skutečně prokazatelně stalo. Díky tomu, že náš zákonodárce použil slovo „zjevné“, tak už pouhá domněnka stačí k tomu, abyste se tímto ustanovením mohli začít ohánět. Mám dojem, že při schvalování OZ téměř nikdo nepřemýšlel, ale pro vás se to dá dobře využít.
Zneužití práva
Co znamená termín „zneužití práva“? Zde už asi nastane v praxi argumentační bitva. Jedna strana bude tvrdit, že VYUŽÍVÁ práva, a druhá strana naopak že jde o ZNEUŽITÍ práva. Hranice bývá značně nejednoznačná a diskutabilní. Kde končí využívání a nastupuje už zneužívání? Obecně se to dá posuzovat hlavně podle toho, čí zájem by měl být chráněný zákonem. Pokud dotyčná strana sleduje zájem chráněný zákonem, pak zákon využívá. Strana, která jde proti zájmu chráněného zákonem naopak zákon zneužívá k pravému opaku, než ke kterému zákon slouží.
Co chrání občanský zákoník
Občanský zákoník definuje ochranu zájmů v § 3. Obecně by měl chránit štěstí a rodinný život se zvýšeným důrazem na ochranu rodičovství, manželství…. Děti a ostatní slabší členové společnosti, mají být občanským zákoníkem chráněni více než ostatní. Teorie je to hezká, v praxi víme, že to tak rozhodně vždy není.
Nepožívá právní ochrany
Termín „nepožívá právní ochrany“ znamená, že se nemůže domáhat a vynucovat si použití ustanovení zákonů za účelem porušování práv těch, kteří zákony neporušují.
Názorný příklad § 8 OZ v praxi
Matka zneužije svého dominantního práva daného faktem, že dítě bylo soudem svěřeno do její péče a otci dítěte byl soudem určen jen tzv. styk. Dítě má právo na péči obou rodičů, ale matka zneužije svých práv tím, že dítěti v rozporu s platným rozsudkem dlouhodobě znemožňuje kontakt se svým otcem.
Ve výše uvedeném příkladu by podle § 8 OZ matka neměla mít možnost dožadovat se právní ochrany, jelikož zcela zjevně, zneužila práva, které chrání OZ, tj. práva dítěte na péči obou rodičů. Práva dětí jsou formálně nadřazená nad právy rodičů. Taková matka by tudíž měla pozbýt právní ochrany.
Ve skutečnosti většina soudců zcela ignoruje § 8 OZ a jednají často právě opačně, než nařizuje zákon. Tj. tak, že osobu, která zneužívá práva ještě naopak protěžují na úkor osob, která trpí porušováním zákonů. Má to svou logiku, byť je to protizákonné a nelegitimní. Psychologicky má většina lidí tendenci ustupovat silnějším. Lidé zneužívající práv a zákonů se jeví jako ti agresivnější a silnější, byť to nemusí být za všech okolností pravda. Pro většinu soudců je proto nejpohodlnější cestou ustoupit ve sporu agresivnímu a bezohledném rodiči (většinou matce) a „povozit“ se na otci, který ví, že v rodinném právu fakticky nemá práva ani zastání veřejnosti. Je to zákon džungle. Silnější požírají slabší a většina soudců těm silnějším pomáhá.
Rada používání § 8 OZ v právní praxi
Ohánějte se tímto paragrafem, jak jen můžete a zákonodárce vám ve své neschopnosti dal možnost ohánět se jím i jen z důvodu domněnky zneužití práva. Právní praxe je sice jiná, než popisuje zákon, ale nejsilnějším faktorem v právu je LEŽ. Právo sice tvrdí, že lež je nepřípustná, ale ve skutečnosti pravdomluvnost působí v právu jako svěcená voda na čerta. „Kropte“ právníky pravdou a uvidíte, jak se budou zuřivě, ale bezmocně kroutit. V tu chvíli zjistí, že nejste tak snadná oběť, jak si původně mohli myslet a může se stát, že nakonec se přikloní na stranu silnějšího, tj. na tu vaši.
Převzato z webu PRAVA-DETI.CZ
17. 10. 2017 at 20:03
nejvetsi zneuzivaci prava jsou soudy. proto je jim zlaty dul zvany opatrovnictvi sebrat pro absolutni neschopnost
17. 10. 2017 at 22:47
Viz take:
https://www.pamprofi.cz/33/komentar-zakona-89-2012-sb-obcansky-zakonik-8-uniqueidmRRWSbk196FNf8-jVUh4EpbilUoGYBk6N2LIRWX8_LPTV38uDuPpeg/
17. 10. 2017 at 22:51
Právní teorie a soudní judikatura označuje jako zneužití práva situaci, kdy někdo vykoná své subjektivní právo k neodůvodněné újmě někoho jiného nebo společnosti; takovéto chování, jímž se dosahuje výsledku nedovoleného, je jenom zdánlivě dovolené. O chování toliko zdánlivě dovolené jde z toho důvodu, že objektivní právo nezná chování zároveň dovolené a zároveň nedovolené; vzhledem k tomu, že ze zásady lex specialis derogat legi generali vyplývá, že zákaz zneužití práva je silnější než dovolení dané právem, není takové chování výkonem práva, ale protiprávním jednáním (viz Knapp, V.: Teorie práva. C. H. Beck, Praha, 1995, s. 184–185, rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 107/2004).
Zneužití práva má velmi často formu šikany vůči jiné osobě. Jednající osoba sice na první pohled vykonává své subjektivní právo, nesleduje tím však primárně naplnění svého práva, nýbrž způsobení újmy druhé osobě. Takové jednání nemůže požívat právní ochrany.
Za zneužití práva byl v nedávné době označen postup vztahující se k obchodování s drobnými pohledávkami a jejich hromadnému vymáhání, když primárním cílem podání žaloby na zaplacení drobné pohledávky prostřednictvím advokáta nebylo uspokojení jistiny pohledávky, ale získání nákladů řízení, které tuto jistinu několikanásobně převyšovaly (viz např. nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 25/12). Cílem zastoupení advokátem v soudním řízení nebylo získání kvalifikovaného právního zastoupení (žaloby jsou zpravidla generovány hromadně pomocí počítačů), ale přiznání náhrady nákladů řízení.
Zneužitím práva může být také vznesení námitky promlčení, pokud druhý účastník marné uplynutí promlčecí lhůty nezavinil (viz např. nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 309/95, usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 1719/2011).
Aby nedocházelo ke zneužívání zásady zákazu zneužití práva, NOZ stanoví, že „zjevné“ (nikoli každé) zneužití práva nepožívá právní ochrany. Pokud budou existovat spory a důvodné pochybnosti o tom, zda se v konkr
19. 10. 2017 at 18:32
Takže pokud matka vykonává své právo péče způsobem, kdy tím zasahuje do práv otce, kdy tímto výkonem svého práva na to pečovat o dítě fakticky z hlediska kvantitativního omezuje právo otce a dítěte, tedy omezuje naplňování jeho rodičovské odpovědnosti, k čemuž je oprávněn dle § 858 o.z. výhradně soud, jde podle této interpretace o zneužití práva?