Prava-deti.cz
Vyživovací povinnost a právo na výživné nejsou součástí rodičovské odpovědnosti; jejich trvání nezávisí na nabytí zletilosti ani svéprávnosti.
Komentář
Pro rozhodnutí, zda ještě existuje zákonná vyživovací povinnost, je podstatné to, zda je dítě schopné živit se samo, nikoli to, kolik mu je let. Pokud soud dospěje k závěru, že dítě není schopné živit se samo, pak vyživovací povinnost může stále trvat i po 18 roku věku. U studentů vysokých škol je to pochopitelné. Ale může se to týkat také dítěte bez zaměstnání. Na tomto příkladu je zřejmé, že rodič by se měl snažit, aby se dítě dokázalo o sebe postarat.
Ona zmínka o tom, že vyživovací povinnost a právo na výživné nejsou součástí rodičovské odpovědnosti, je slohový i právní protimluv. Rodič je pochopitelně odpovědný za vyživování dítěte, a tudíž vyživovací povinnost samozřejmě je součást rodičovské odpovědnosti. Pokud by ta odpovědnost nebyla, tak by se děti musely živit samy, což je zjevný nesmysl.
Proč tedy zákonodárce uzákonil tak evidentní protimluv? Proto, aby soud mohl zbavit rodiče jeho rodičovských práv a přesto mu zachovat povinnost platit výživné. Soudy jen nemívají odvahu napsat, že zbavují někoho jeho práv. Proto raději napíšou, že rodiče zbavili rodičovské odpovědnosti. Což alibisticky zní daleko lépe. Přitom to neznamená nic jiného, než že mu zakázali podílet se na výchově dítěte, ale současně nařídili platit výživné.
Samozřejmě, že někdy je třeba dítě oddělit od rodiče, který na něj působí výrazně negativně. To dítě by přitom mělo mít práva na výživné. Zarážející je spíše ten alibistický způsob kroucení zákonů, kdy se zákonodárce snaží tvrdit, že odpovědnost placení tzv. není odpovědností.
Převzato z webu PRAVA-DETI.CZ
10. 10. 2017 at 21:19
“. že dítě na studiích podporovat nebude, má dítě možnost se obrátit na soud..”
Takovy pripad znam, uplna rodina, dostali se do financnich problemu, … a dcera na vs je zazalovala o vyzivne, kdyz davali malo :). Pro me to bylo uplne jak z jine planety – ale pouze dusledek toho, jak vsichni “maji pravo” :(.
10. 10. 2017 at 23:35
znovu: do cehokoliv do ceho se nacpe stat s regulaci, to pohnoji. a to i rodinne vazby, ktere maji byt prirozene a primerene moznostem. vynucovane vyzivne je levicovy feminacisticky zlocin na rodine, protoze krivi charakter vsem zucastnenym, zvlaste od 18ti let. vyreseni vyzivneho je jedine a prirozene reseni sdilene pece a zaroven zatoci se vsemi parazity na likvidaci rodin
11. 10. 2017 at 3:40
Co když zletilé dítě žádné výpalné nepožaduje, zažádá soud o zastvení řízení.
Proč se do toho talárníci stejně serou. Mají sklapnout desky, hotové!!!
11. 10. 2017 at 7:31
Pokud vím, tak v tvém případě požadovala matka výživné na sice již zletilé děti, ale pro dobu zpětně do jejich nezletilosti, ne? Na to by “právo” měla mít.
11. 10. 2017 at 11:37
“. že dítě na studiích podporovat nebude, má dítě možnost se obrátit na soud..” I kdyby tyto případy byly (zcela jistě jich bude zanedbatelné minimum), pak i pro ně by měla platit povinná výživa do 18ti let věku a ostatní nechat na rodinných vztazích, pokud může pracovat, nechť pracuje, pokud ne (postižení apod.), má nastoupit státní systém oprávněného sociálního zabezpečení.
11. 10. 2017 at 16:26
Proč by měl nastoupit státní systém? Jsi bolševik? Snad nejprve by se o svého člena měla postarat rodina, teprve když nebude zvládat, tak obec a pokud nebude zvládat ani obec, pak teprve stát.
12. 10. 2017 at 6:20
POZOR NA ČESKÉ SOUDY! Soudkyně zhusta lžou, překrucují protokolaci co do smyslu i obsahu, falšují řízení a kradou dětem táty.
Česká justice jeví se už léta být institucí nepoctivou, nemravnou, svévolnou, marnou a veskrze NEDŮVĚRYHODNOU.
Srdečně zdravím Kamilu Horkou a Helenu Horákovou, soudkyně pražáckých soudů a ospodějnici Romanu Folprechtovou z Prahy 14 a přeji jim krásný, ničím nerušený podzim života strávený ve společnosti jejich vlastních dětí.
12. 10. 2017 at 15:26
Na solidaritě s postiženými není nic bolševického a ani rodina by neměla být trestána za neštěstí v podobě reálného sociálního znevýhodnění člena (nemluvíme tu o lemplech, ale o skutečně znevýhodněných). Nemám problém ze svého platu financovat systém společenské péče o takové lidi. Do takové situace se může dostat každý z nás, i co jsme měli štěstí a narodili se zdraví, stačí pitomá nezaviněná autonehoda.
12. 10. 2017 at 16:20
Solidaritě vynucené? Solidaritě nikoliv nezbytné? Já jsem asi pravičák, ale starat se o člena rodiny není trest, ale odpovědnost, ne? Teprve když to rodina nedává, nechť je jí pomoženo. Ale dnes je příliš automatické, že se problémy přehodí na společnost, tedy na všechny.
12. 10. 2017 at 21:35
22han: Je neco jineho podpora skutecne potrebnych (postizeni, nehody ….) a pseudosocialni vyrovnavani zivotnich urovni a podpora takova, ze mnoho lidi pracovat ve skutecnosti nechce.
Jak pise han – neni dost dobre mozne, aby dusledky nesla pouze rodina (u postizeni, atp). Neni to casto ani v lidskych silach 🙁 (a to nemluvim jen o penezich). Na podobne veci bych smeroval prostredky ze “svych” dani dokonce s radosti.