David Beinstein
Vážení příznivci Střídavky,
přináším vám další z dopisů adresovaných ministerstvu spravedlnosti. Jeho rozsah je sice asi na patnáct stran formátu A4, ale vzhledem k některým reakcím ministerstva jsem se rozhodl nezbytné části rozepsat podrobněji. Toto je také důvod, proč ve článku naleznete pouze jeho části. Po dohodě se Střídavkou jsme se rozhodli, že na celý dopis odkážeme pod článkem, kde si jej všichni můžete přečíst.
Nejvíc vás pravděpodobně bude zajímat případ pana Jadlovského. Vzhledem k přístupu, který ministerstvo zvolilo, jsem poukázal na některé nesrovnalosti v jejich odpovědi a doplnil informace, na základě kterých se mohou záležitosti věnovat pečlivěji. Konkrétně jsem u příslušného bodu šest uvedl následující:
Musím uznat, že v této části Vaší odpovědi jste mě velice překvapila. Po přečtení Vašich předchozích reakcí jsem očekával, že se tomuto případu budete věnovat daleko pečlivěji. Máte sice naprostou pravdu v tom, že pan Mgr. Tomáš Jadlovský Ph.D. zveřejnil ve článku svůj názor, který skutečně nedoložil větami z posudku, ale naprosto opomíjíte, že ve článku jsou uvedeny spisové značky a usnesení, díky kterým si můžete veškerá tvrzení ověřit z důvodu možnosti jejich dohledání. Jelikož se snažím (pokud zrovna nepíšu nějaký dopis) v mezích možností seznámit s oblastí práva, abych Vám mohl dle možností alespoň částečně relevantně argumentovat, jsem si velice dobře vědom možnosti, kterou nejen Vám dává Občanský soudní řád ( § 44 odstavec 2 zákona 99/1963 sbírky), kde je jasně uvedeno:
„Každému, kdo na tom má právní zájem nebo kdo pro to má vážné důvody, předseda senátu na žádost povolí, aby nahlédl do spisu a aby si z něho učinil výpisy nebo opisy, ledaže jde o spis, o němž právní předpisy stanoví, že jeho obsah musí zůstat utajen.“
V takovém případě se podle mého nejedná o soukromý názor osoby, ale o snahu laika o co nejpřesnější popis situace, přičemž Vám dává k dispozici veškeré informace potřebné k ověření či vyvrácení jeho tvrzení. Jakkoliv si dokážu představit, že předseda senátu nemusí dovolit úplně každému, aby jen tak nahlédl do spisu věřím, že Vám s Vaší kvalifikací a pracovním zařazením by určitě nečinil překážek, stejně jako Vašim úředníkům, kteří by z Vašeho pověření měli zájem odkazované informace ověřit. Určitě je možno argumentovat tím, že by nemuselo být snadné dohledat rozsudky vynesené ve Španělsku, ale lze předpokládat, že budou přiloženy k některému ze spisů, protože pan Jadlovský jimi určitě argumentoval a v takovém případě se určitě snažil jako důkaz tyto materiály uplatnit. Navíc předpokládám, že by nebylo nutno ani nikam jezdit, protože dopis je datován 10.11.2015. Jelikož předpokládám, že jste se jej, podobně jako mé podání, snažili pečlivě a kvalitně vyřídit, je velice pravděpodobné, že veškeré potřebné materiály máte založeny přímo ve spise souvisejícím s příslušnou komunikací. Tímto bych Vás chtěl požádat o její dohledání a využití při argumentaci. Nicméně pokud je pro Vaše ministerstvo s více než 300 zaměstnanci příliš složité dohledat příslušné materiály, pokusím se osobně zajistit, aby byly zaslány k Vašim rukám. Samozřejmě Vám ze své pozice laika nemohu nic slíbit.
Rovněž vnímám Vaši argumentaci, ve které upozorňujete na možnost odvolání. Je ale zřejmé, že s tímto úkonem je spojeno další prodlužování doby bez konečného rozhodnutí v případu, zvyšování škody na straně otce a prodlužování právní nejistoty u exmanželky pana Jadlovského. Proto si myslím, že je pro podobné případy potřeba vytvořit řešení, které zabrání naprostým excesům a minimalizuje průtahy.
K průtahům zejména v tomto případě mohu říci ještě jednu věc. Jelikož pan Jadlovský byl velice laskav a zaslal mi e-mailem kromě dovolání z jeho strany také odvolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22.4.2015, č.j. 50 P 146/2014-919 a dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze, č.j. 64 Co 200/2015 954, ze dne 18.9.2015 vypracované JUDr. ing. Zdeňkem Kapitánem Ph.D. (kterého mohu brát jako osobu nezávislou na otci a podle všeho jednající v zájmu dítěte) mohu říci, že jeho dopisy jako zástupce OSPOD obviňují soud kromě porušení různých lhůt, přičemž některé z nich, jak jsem vyrozuměl, pro něj jsou závazné, také z porušení snad veškerých zásad, které jste mi ve Vašem vysvětlení popsala. Navíc lze říci, že těchto průtahů bylo velké množství, přičemž bylo využíváno odročení ústního jednání na neurčito, což pan Kapitán považuje za porušení zásady rychlého jednání dle článku 7 Evropské úmluvy o výkonu práv dětí, kdy mimo jiné odkazuje na rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Reslová proti České Republice (stížnost č. 7550/04, §56 ze dne 18.7.2006). Chtěl bych Vás tedy požádat, abyste si dokumenty uvedené v předchozí větě vyhledala, seznámila se s nimi, porovnala je se soudními spisy a navrhla řešení podobných situací spolu s jeho podrobným odůvodněním, protože podle všeho selhaly veškeré kontrolní mechanismy využívané pro zajištění nezávislého, nestranného, odborného a spravedlivého rozhodování soudů, případně tyto kontrolní mechanismy nepůsobí v oblastech, ve kterých by byly potřeba. Navíc lze říci, že v tomto případě velice pravděpodobně mohlo být porušeno právo na rychlý a spravedlivý proces, lze tedy říci, že by bylo vhodné navrhnout změny i v situaci, kdy by čistě hypoteticky kontrolní mechanismy neselhaly. Zde bohužel musím říci, že jste mě svým přístupem velice zklamala, což mě mrzí.
Rovněž bylo potřeba rozšířit odstavce pod bodem deset, které se týkají výživného, kde jsem paní Belloňovou upozornil na přiložený zdroj, ze kterého jsem čerpal a uvedl další odkazy, pro vyjasnění situace. Také jsem přesněji rozepsal, v čem spatřuji problém v souvislosti s jeho vyměřováním, jak se dále můžete přesvědčit.
Oceňuji Vaše částečné vysvětlení situace týkající se problematiky určování výživného, nicméně jsem v něm nenalezl argumenty vyvracející situaci, kdy obecné vyznění §913 Občanského zákoníku – dále OZ, (89/2012 sb.) umožňuje podle odkazovaných situací velice široký výklad a nevylučuje dostatečně vznik finančně likvidačních situací pro jeho plátce. Dokážu si představit situace, kdy soudci v podobných věcech rozhodnou odlišně právě kvůli různým představám ohledně „nepřiměřeného majetkového rizika“ a „důležitého důvodu“, které, pokud vím, nejsou v zákoně podrobněji definovány. Jakkoliv věřím v existenci judikátů, na základě kterých by mělo být v duchu §13 OZ zajištěno obdobné rozhodování v typově podobných věcech, dokážu si představit, že při vykonání rozsudku, kde bude mít soudce právní názor, který se později ukáže jako vadný, dojde k situaci, která bude pro plátce výživného likvidační, jak je ostatně patrné z druhého odkazu uvedeného ve zdrojích k příslušnému dotazu (třetí odstavec od konce odkazovaného textu). Chápu-li danou situaci správně, je tento problém zvýrazněn faktem, že v řízeních o výživném neexistuje sjednocující judikatura nejvyššího soudu (podle webu KDEJSITATO.CZ) a podrobnější doporučení (tabulky) popisující, jakým způsobem postupovat, pročež soud může rozhodnout způsobem, který je pro plátce výživného neřešitelný, a přesto najde odůvodnění. Sice chápu, že obecnější vyznění některých paragrafů aktuálně platného Občanského zákoníku má zajistit jejich dlouhodobější platnost (dočetl jsem se, že jeho životnost je odhadována na několik set let), ale právě obecné vyznění onoho paragrafu podle mého laického názoru výrazně ztěžuje jednoduchou a jasnou vymahatelnost práva, nejen kvůli nízké kvalitě postkomunistických soudů v České Republice, již lze doložit příběhem pana Jadlovského a nejrůznějšími PŘÍBĚHY ROZVEDENÝCH RODIN, např. JAK SE STARAT O DĚTI LÉPE NEŽ MATKA A SKONČIT S OPRÁTKOU NA KRKU, ale také a to zejména z důvodů často velice dlouhých lhůt souvisejících s odvoláním se proti rozsudku nebo odročováním případu z jakéhokoliv důvodu. Podobným způsobem podle všeho může fungovat při špatném rozhodnutí soudu zpětné navyšování výživného. Co se §916 týče, nejsem si plně jist, za jakých přesně podmínek může nedoložení dokumentů vést k vyměření likvidačního výživného, obávám se ale, že při prodlevách, které jsou obecně problémem české justice a variabilní kvalitě soudců může vést jeho aplikace k situacím ohrožujícím člověka na běžné existenci také. Samozřejmě chápu, že jistá volnost, která je zde dána soudu, má přispět k efektivnějšímu vymáhání výživného od lidí, kteří mají dostatečný majetek ale nechtějí se podílet na rodičovské zodpovědnosti, jenže z uvedených odkazů jsou zřejmé příběhy, kdy jednáním soudu vznikne situace, ve které je povinný de facto šikanován úřady při vymáhání částky, kterou nemá šanci zaplatit.
V průběhu zjišťování dalších informací o této záležitosti mě ale zaujala ještě další věc. Pokud někdo platí výživné a nemá žádné nástroje dané zákonem ke kontrole nad tím, jak je utráceno, je to jednoznačně špatně. Rodič, který je rozvedený a dítě není v jeho péči nepřichází o rodičovskou zodpovědnost, která je mu dána §865 OZ, ani o práva dle Listiny základních práv a svobod. Měl by mít tedy jasné nástroje umožňující kontrolovat, za co a jakým způsobem byly utraceny peníze, zaplacené jako výživné druhému rodiči. Tyto nástroje by samozřejmě neměly být šikanující, ale měly by být dána jasná pravidla, jakým způsobem bude oprávněný komunikovat s povinným ohledně výchovy, útraty výživného, a kontroly utracených peněz i v situaci, kdy má povinný pouze minimální styk. Oprávněný by tedy měl mít povinnost schovávat důležité účty, aby doložil, jak nakládá s penězi, které mu byly povinným svěřeny, jako vyjádření jeho povinností dle §865 OZ a zároveň také k výkonu jeho práv.
Z výše uvedených důvodů si myslím, že by rozhodování o výživném mělo být upraveno mnohem přesněji a nikoliv pouze několika vágně definovanými paragrafy. Mělo by se jednat o komplexní systém, na základě kterého každý přesně pozná, co se kdy za jakých podmínek stane. Tímto by bylo zajištěno, aby mohly vznikat typově podobné rozsudky a současná volná úprava by mohla platit až ve výjimečných situacích, na které by zákon z nějakého důvodu nepamatoval. Určitě by bylo užitečné, kdyby někdo při tvorbě zákona kontaktoval autory webu kdejsitato.cz, případně využil NÁVRHŮ na jejich stránkách. Odběhnu-li od tématu, tak k bodu 9 odkazovaného textu, kde se píše o zodpovědnosti soudce lze říci, že soudce by měl veřejnosti být schopen zdůvodnit svůj rozsudek a to nejen v textu rozhodnutí nebo usnesení, ale také na kameru a v médiích. Rovněž by měl být schopný zodpovědět na případné dotazy v rozumných lhůtách (do čtrnácti dní), protože by měl být veřejnosti zodpovědný za korektní výkon práva. Tím ovšem nemám na mysli pouze novináře vybavené příslušným průkazem.
Jelikož si myslím, že na základě výše uvedených skutečností může reálně vzniknout situace, kdy je člověku vyměřeno likvidační výživné, pro které se nemůže dlouhodobě domoci spravedlnosti, myslím si, že by měly být zajištěny mechanismy, které by působily preemptivně nebo preventivně, aby v případě, kdy se člověk dostane do tíživé finanční situace začaly působit automaticky, které by okamžitě bez jakéhokoliv rozhodnutí soudu člověku zajistily, že nedojde k újmě, která by dlouhodobě člověka poškodila nejen v oblasti financí, ale také soukromého života, a zároveň zajistila, že jeho standard neklesne pod obecně uznávanou mez sociálního minima, aby se neopakoval případ, podobný tomu doloženému v předchozím dopise odkazem na web Střídavky. Chtěl bych Vás tedy požádat o navržení změn vedoucích k řešení výše popisovaných problémů.
V neposlední řadě jsem nově zmínil také činnost orgánů OSPOD pod bodem devatenáct, kde jsem odkázal také na případ pana Papaziana, spolu s problematikou křivého obviňování ze sexuálního obtěžování, kterou jsem zmínil ve dvacátém druhém bodě. Tyto zde pro jejich stručnost nebudu uvádět, ale určitě si je můžete dohledat v odkazu pod článkem.
Do celého textu určeného ministerstvu jsem mimo jiné také přidal odkazy na vaše nápady uvedené v diskusi, kterou zde nedávno Střídavka založila. Vaše názory si určitě zaslouží náležitou pozornost. Už teď jsem velice zvědavý na odpověď legislativního odboru. Protože jsem vaše návrhy nevymýšlel, dokážu si jen stěží představit reakci ministerstva. Odkazy na ně naleznete pod body dvanáct až šestnáct. Udělal jsem vše pro to, abych nezapomněl na žádný výraznější příspěvek, ale pro všechny případy jsem upozornil také na celou diskusi, aby bylo možné vyhodnotit všechny nápady. Určitě ocením jakékoliv další na celý dopis, či jeho část. Vaše zpětná vazba je vítaná. Máte nápady, jak dopis zlepšit? Víte o kauze, na kterou chcete upozornit ostatní? Napište do diskuse! Velice rád si vaše názory přečtu a dle možností zareaguji.
25. 4. 2016 at 19:32
nezměníš to touto cestou ani za sto let…
zákony zde nedělají poslanci, ale právníci. To je první průšvih našeho
„zákonodárství“. Poslance přemluvíš, ten jde za právníky a ti již jsou v pozoru na půdě parlamentu a řádně mu „to vysvětlí“. To nejde, tak to být nemůže, nelze, právo, právo, prdel, píča.
On tomu „přeci nerozumí“ tomu „právu“. nezná význam těch „cizích slov“, není vystudovaný právník a napsal by ten zákon „špatně“…
Mj zkus najít někoho kdo rozumí NOZ…nenajdeš toho einštejna…
25. 4. 2016 at 19:50
Dobrá, ukažte mi tedy na Vašem vlastním příkladu, jak něco změním. Uvítám jakýkoliv konstruktivní návrh, podobný třeba tomu od Tomáše J. Dokud ale neuvidím jiný prokazatelně funkční způsob, budu pokračovat, způsobem, který považuji za schůdný. Určitě jsem ale připraven změnit názor.
25. 4. 2016 at 19:54
Mimochodem mezi poslanci jsou také lidé s právnickým vzděláním, kteří určitě dokáží odhadnout, jestli si z nich legislativní odbor dělá legraci a dokážou na něj dohlédnout. Díky některým z nich právě probíhá tato komunikace.
25. 4. 2016 at 20:25
a ukaž mi procento férových mravních a čestných lidí s právnickým vzdělání pohybujících se na půdě parlamentu.
Rekni mi kdo jde na práva s ferovým úmyslem, každý tam jde dělat prachy, ne se vzpírat systému který mu ty peníze pohodlně dává…
Na té práci jsou hezké jen ty prachy, a to vědí i děti co vylezou z gymplu. Nedělat nic a čekat na revoluci, takhle dáváš nováčkům falešnou naději a ukolébáváš je že se něco dělá. Bráníš revoluci.
25. 4. 2016 at 21:14
Wow! Já bráním revoluci? Jako jediný člověk mezi 10 000 000 obyvatel? Když je na spadnutí, proč ji neuděláte? Jak říkám, ukažte mi schůdnou cestu s dlouhodobými výsledky a podpořím Vás. Prozatím pouze kritizujete bez jakéhokoliv konkrétního využitelného návrhu.
25. 4. 2016 at 21:20
ale vždyt ti to tady píšu černé na bílém, co máš dělat:-)
a ty se furt dokola ptáš:-)
tok to uzavřeme, já si myslím že děláš špatně, ty si myslíš že já dělám špatně… ani jeden s tím druhým nehneme, ale vzpoměn si za pár let na mě až budeš psát stý dopis
25. 4. 2016 at 21:21
ještě mi blbci prosím vysvětli význam slova WOW
25. 4. 2016 at 23:16
Do parlamentu, resp. k poslancum tusim formou petice, ze zakona musi reagovat, vyridit. Pripojuju se k dikum za spoustu prace.
25. 4. 2016 at 23:21
ohledne vyzivneho bych odkazala na novou aktivitu tzv. Reverzni vyzivne https://www.facebook.com/reverznivyzivne/?fref=ts. Je to aktivita poukazujici na diskriminaci jednech deti platcu vyzivneho vuci druhym, a spolu s tim i nove rodiny platcu vyzivneho
napr. vybiram jeden bod z navrhu na reseni
Právo rodiče platícího výživné vědět, jakým způsobem je výživné spotřebováno v případě, že částka výživného je vyšší, než životní minimum. Životní minimum jako minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb je dána zákoně č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu.
26. 4. 2016 at 21:10
Vali, díky za dobrý nápad, stejně, jako Tomáši J. Petice by byla určitě zajímavá. Bylo by lepší s těmito kroky začít teď nebo počkat, až budou nějaké jasnější výsledky (definitivní odmítnutí komunikace legislativního odboru, konkrétní výsledky analýz legislativního odboru, případně další možnosti) nebo považujete za lepší začít s podobnými kroky (petice, komunikace s dalšími poslanci) už nyní?
Troufáte si někdo na organizaci petice a sbírání podpisů?
Jaký máte názor?