PhDr. Daniela Kramulová

Úroveň některých znaleckých posudků z oblasti psychologie je tristní, domnívá se forenzní psycholog a soudní znalec Karel Netík. S návrhem ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila podstatně zpřísnit postihy za nekvalitní posudky soudních znalců rozhodně souhlasí.

Ministr navrhuje postih i za neúměrné průtahy, s nimiž znalci posudky předkládají. Za jak dlouho lze vypracovat kvalitní znalecký posudek z oblasti psychologie?

Prostudovat spis, vyšetřit člověka, vše vyhodnotit, interpretovat a sepsat vydá průměrně tak na třicet hodin soustavné práce. Ve forenzní psychologii mohou posudky někdy trvat i déle, jsou-li případy složité motivačně nebo svým provedením. K těm prvním patří například kauzy „heparinového“ či „lesního“ vraha. Anebo pokud vyšetřovaný dostatečně nespolupracuje – pokud má například nižší IQ nebo je duševně nemocný, s takovým člověk se obtížněji komunikuje. Bylo by dobré pokutovat nejen znalce, kteří pracují příliš pomalu, ale i ty, kteří pracují příliš rychle – je-li někdo schopen zpracovat pět posudků za den, také zřejmě není něco v pořádku.

Jak se dá posoudit kvalita znaleckého posudku?

V první řadě by se psycholog měl vyjadřovat k otázkám, k nimž je kompetentní. Někdy se psychologové vyjadřují k právním otázkám – například zda obviněný čin spáchal, či nespáchal. Anebo překračují své kompetence směrem do psychiatrie a vyjadřují se k rozpoznávacím a ovládacím schopnostem, k takzvané příčetnosti. Stejně tak i psychiatři ve svých posudcích někdy hodnotí záležitosti, které jsou v kompetenci psychologa – například otázky věrohodnosti a do značné míry i motivace. Další ukazatel: Nekvalitní posudek je vypracovaný nedostatečným instrumentáriem, baterie technik je nedostatečná. Viděl jsem posudky zpracované jen na základě Rorschachova testu nebo rozhovoru.

Existuje úzus, kolik různých metod je třeba využít?

Instrumentárium by mělo být sestavené podle otázek, které jsou znalci položeny. Znalec má zpravidla základní baterii psychologických metod, kterou podle potřeby rozšiřuje. Například v trestních věcech bývá inteligenční test, techniky zaměřené na osobnost, techniky projektivní, dotazníkové. Veškeré závěry a odpovědi by měly být založeny na zjištění znalce, musí být doložitelné a přezkoumatelné. To znamená, že ve znaleckém posudku by měly být uvedené i podklady.

Jak to, že se posudky různých znalců na téhož člověka liší?

Je to dáno jak rozdílnou úrovní jednotlivých znalců, někteří bohužel chápou znalcování jen jako přivýdělek a moc se nad prací nezamýšlejí, tak různými postoji. Jiné obory umožňují poměrně přesně měřit definované věci, v psychologii je to víc pravděpodobnostní záležitost. Některé poznatky umožňují dvojí i trojí výklad. Analyticky orientovaný psycholog se bude více zabývat dětstvím pachatele a hledat příčiny jeho kriminality v poruchových vztazích v rodině, jinak zaměřený psycholog se bude zabývat tím, co je tady a teď, například rozhodovacími procesy. Důležité jsou i zkušenosti znalce. V tomto ohledu je právě kriminální populace specificky odlišná a například soudní znalec vynikající v diagnostice dětí tu může být se svými závěry vedle. Ale pokud se dva posudky na téhož člověka liší, přece jen nejčastější důvod bývá ten, že jeden z nich je špatný.

Je v této oblasti prostor pro korupci?

Ano, pokud to znalec připustí. S pokusem o přímou korupci jsem se setkal několikrát, obviněný nebo jeho advokát mi nabízeli za posudek peníze. Pak je problém soukromých posudků – jedna strana, například rodič, si nechá zpracovat posudek od znalce na své náklady. Někteří kolegové předpokládají, že když si člověk nechá od jedné strany zaplatit, musí to nutně pro ni vyznít. To je naivní. I posudek způsobilost k nošení střelné zbraně si vždycky platí klient – a ne vždycky dostane posudek, že je způsobilý. Je třeba lidem sdělovat, že jsem placen za práci, nikoli za výsledek.

Existuje na nevědomé úrovni něco jako podjatost znalce? Předsudky?

Asi ano. Může například a priori stranit jedné straně – třeba vyznávat zásadu, že děti mají patřit matkám. Stává se i to, že se znalec nechá ovlivnit sympatií k vyšetřovanému, unést se soucitem. Někteří lidé mají opravdu hodně pohnutý život, ale matka alkoholička a otec tyran ještě neomlouvají fakt, že jedinec vraždil nebo loupil. Soudní znalec by měl znát svá omezení, vědět, „na čem ujíždí“.

Zlepší podle vás připravovaná novela poměry v oblasti zpracování psychologických znaleckých posudků?

Velkým kladem je, že počítá s celoživotním vzděláváním znalců, to dosud nebylo. Někteří vystačili se znalostí z doby, kdy byli jmenováni znalci, třeba před 30 lety. Od té doby se obor značně rozvinul. Druhá věc je dotlačit znalce k tomu, aby posudky dělali poctivě vzhledem k dopadům, které mohou mít. Dnes je znalci je odebráno osvědčení, jen v případě, když se prokáže, že posudek udělal vědomě nepravdivý – ale dokázat to je složité.

Převzato z Psychologie dnes 2/2011. Přestupky znalců byly mezitím v zákoně č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, již definovány (§ 25a a násl.).

Share this...

Facebook

Twitter

VK

email