JUDr. Oldřiška Luňáčková
Při předávání dítěte je z něj a z komunikace rodičů při předání pořizován audiozáznam, a to z důvodu, že matka napadá otce před OSPOD (a bude tak zřejmě činit i před soudem) za výroky, které při předávce nikdy nezazněly. Je to jediný způsob, jak dokázat nepravdivost tvrzení druhé strany o průběhu předávání a o obsahu komunikace mezi rodiči. Druhá strana odmítá videozáznam, přítomnost třetí osoby, přítomnost pracovnice OSPOD. Je opravdu nutné, aby druhá strana byla oficiální cestou nebo jakkoli vůbec informována o tomto a musí souhlasit s pořizováním těchto záznamů?
M.K., Brno
Obava z následků pořizování obrazových a zvukových záznamů, týkajících se fyzické osoby nebo jejích projevů osobní povahy, při předávání dětí a související komunikace rodičů, vychází z ustanovení občanského zákoníku, To stanoví, že smějí být pořízeny nebo použity jen se svolením dotyčné fyzické osoby. Stejný zákon pak dále stanoví, že svolení není třeba, jsou-li tyto záznamy použity k účelům úředním na základě zákona. Zde může nastat potíž v prokazování, že dotčená fyzická osoba k pořízení nebo použití záznamu svolila, případně vznikne za situace, kdy svůj souhlas následně popírá.
Naproti tomu zákon o ochraně osobních údajů stanoví, že lze zpracovávat osobní údaje, pokud je to nezbytné pro ochranu práv a právem chráněných zájmů správce, příjemce nebo jiné dotčené osoby. Současně takovéto zpracování osobních údajů nesmí být v rozporu s právem subjektu údajů na ochranu jeho soukromého a osobního života.
Ochrana soukromí je v ústavním rámci zakotvena v Listině základních práv a svobod. Touž Listinou je také zaručena např. nedotknutelnost osoby, a také její důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a jméno. Domnívám se, že je třeba brát v úvahu jak ochranu osobnosti, včetně jejího soukromí, tak také např. požadavek na ochranu pokojného občanského soužití, pokud by jednání fyzické osoby při předávání dětí vykazovalo znaky přestupku proti občanskému soužití. Pak by bylo zřejmě třeba vzájemně poměřovat a posuzovat, jaký zájem v každém konkrétním případě převáží.
Další otázkou bude přípustnost audio či video nahrávky v případě, že jednání dotčené osoby nebude vykazovat intenzity přestupku, event. trestného činu, a pořizovatel nahrávky by prokázal, že nahrávku nepořídil za účelem zachycení osobnostních projevů dotčené osoby, nýbrž za účelem prokázání či vyvrácení určitých skutečností v rámci opatrovnického řízení u soudu. A to na základě předchozích zkušeností, kdy již v minulosti docházelo např. k verbálnímu či fyzickému napadání při předávání dítěte.
Pokud nejde o trestnou činnost, přichází v úvahu aplikace občanskoprávní ochrany osobnosti, odpovídající použitelná judikatura dosud neexistuje a výklad právních předpisů může být rozdílný, jak vidíme i v jiných oblastech práva. Doposud se k problematice nahrávek přistupuje primárně s odvoláním na úpravu v občanském zákoníku, a proto je zdůrazňován souhlas nahrávaného subjektu.
Veřejný ochránce práv zveřejnil v květnu t.r. stanovisko, týkající se pořizování nahrávek a jejich přípustnosti jako důkazu ve správním řízení. To akcentuje ustanovení zákona o ochraně osobních údajů, jež připouští za určitých okolností výjimku z obecné povinnosti zpracovávat osobní údaje subjektů s jejich souhlasem, pokud je to nezbytné pro ochranu práv a právem chráněných zájmů správce, příjemce nebo jiné dotčené osoby. Dotčenou osobou by zde, dle mého názoru, mohlo být i nezletilé dítě, jehož zájmem je objektivní posuzování a rozhodování ve věci jeho svěření do výchovy jednoho rodiče – a pak kterého – či obou rodičů.
Smyslem přiklonění se k tomuto výkladu jistě není signál k nahrávání každé komunikace rodičů, třeba „z preventivních důvodů“, v některých důvodných případech by to však mohlo přispět k objektivnějšímu posouzení rodinné situace a bylo by tedy v zájmu nezletilých dětí.
Vzhledem k citlivé problematice a možnému rozdílnému pohledu a výkladu v obdobných záležitostech se k danému tématu na stránkách Střídavky ještě vrátím.
Otázky do Poradny pište na e-mail: PORADNA@STRIDAVKA.CZ
1. 7. 2011 at 9:55
super:-)
takže jak říkám já, nahrávat, nahrávat, nahrávat:-)
komu to vadí? tomu kdo jedná čestně nebo tomu kdo chce lhát?
Já jsem to u soudu nikdy nepoužil k útoku ale vždy k obraně proti lžím ex a ospodu
a fungovalo to, vyhrál jsem po roce střídavku:-)
1. 7. 2011 at 11:12
Díky za zajímavý rozbor, jistě bude fajn, když se k této věci ještě obšírněji vrátíte i třeba se soudobou praxí u soudů, OSPODů apod.
1. 7. 2011 at 16:06
Ano, nahrávat je naší obranou. Naposledy u soudu matka lhala, že jen co mi předala děti, tak jsem jim prý začal vyhrožovat, že matku nechám zavřít do vězení a je nechám zavřít do diagnostického ústavu. Nic takového jsem samozřejmě neřekl, proč by taky, že. A předání dětí mám naštěstí nahrané, plus několik dalších minut…
Stejně ale na mně koukají jako na sprostého podezřelého! Proč? Protože prý natáčím děti a ony si to nepřejí a takže je nerespektuji! To je naučila matka, když jsem byl nucen natáčet si dříve nepředávání dětí, byla přirozeně nepříčetná. I tak u soudu v minulosti lhala, že moje nahrávka není celá (na nahrávce bylo zřejmé, že děti vidím 2 sekundy namísto předání na 5 hodin)…
1. 7. 2011 at 19:13
a právě proto se snaží všichni vysvětlit že nahrávání je protizákonné, protože jedinný svědek bůh mluvit bohužel nemůže…je to nejlepší jak podporovat zloděje a lháře, aby proti nim nemohly existovat důkazy – je to hnus to naše právo a naše společnost
1. 7. 2011 at 21:40
Jaký jiný důkaz než videozáznam použít?Při jednání u soudu je to jednání ústní a jedinný důkaz, který byl přijat byl jeden dopis ohledně dětí,zaslán doporučenou poštou.Dalších X-dopisů “madam”soudu nepředložila, údajně jí žádné nedošly(nebyly zaslány doporučeně).Na OSPODu mým sdělením také nevěřili, a že když nemám důkazy-tak smůla.Tradičně.Na OSPODu pracuje mimochodem jedinný chlap , a to na vrátnici.Čili nezývá než nahrávat či nechat se náhrát.Stejně to vidím ale že jsme coby muži neustále jen v opozici, v obhajobě svých práv, v defenzívě, jakoby ty děti a jejich další vývoj po vyexpedování otce nikoho nezajímal.Co z nich vyroste?Proč pak následně řešit dětské poruchy v chování právě v důsledku, že otec o děti “více” nebojoval a třeba i nenatáčel?ale to je již jiné téma.
2. 7. 2011 at 8:29
Lháři a podvodníci obého pohlaví jsou příliš často ve výhodě oproti svým obětem a zákon jim často jejich ničemnosti umožňuje. Např křivá obvinění bez trestu. Je opravdu těžké si nemyslet, že je společnost takto destabilizována záměrně.
11. 7. 2011 at 10:58
čemu se divíme, na soudech a ospodech sedí komunistické struktury, tehdy žádné nahrávání nebylo možné, proto na tuto novinku nepamatuje zákon a soudkyně a pracovnice se potřebují od tohoto jedinného důkazu lží a pomluv opět jak jinak než distancovat – je to prohnilost této české společnosti, které velí kdo?