Mgr. Michaela Sigmundová, Ph.D.
Jsem už několik let v důchodu a bydlím v menším městečku. Mám jediného syna a jsem vdova. Syn se před šesti lety oženil s dívkou z Ukrajiny. Ta se do města přistěhovala se svojí rodinou. Snacha se z počátku ke mně chovala přátelsky a vstřícně. Ráda jsem jim vnučku hlídala ve dne i v noci a finančně vypomáhala, jak bylo třeba.
Jakmile vnučka povyrostla a začala chodit do školky, snacha se synem mi začali upírat setkání s vnučkou. I když bydlíme ve stejném městě, už dva roky jsem vnučku neviděla. Nesmím k nim domů na návštěvu ani se k nim přiblížit. Vnučka je ještě malá na to, aby mne sama kontaktovala. Obávám se, že na mě zapomene. Syn se o mě přestal zajímat, v době nemoci mi nepomohl, ač nikoho jiného už nemám. O Vánocích mne ani nebyli navštívit a vnučce jsem nesměla předat dárky. Dost mě ta situace zraňuje. Poraďte mi, co se dá dělat.
J.V.
Vaše situace je velmi nepříjemná a jistě je pro vás zklamáním chování snachy a bohužel i vašeho jediného syna. Problém tkví ve dvou rovinách, a to ve vztahu babička – vnučka a matka – syn, potažmo snacha. V tomto příspěvku se budeme zabývat pouze vztahem prarodič a vnučka. Podle § 26 zákona o rodině soud při rozhodování o svěření dítěte do výchovy rodičů přihlédne rovněž k citovým vazbám dítěte na prarodiče a další příbuzné. Dle § 27 odst. 4 tohoto zákona může soud upravit styk dítěte s prarodiči a sourozenci, vyžaduje-li to zájem dítěte a poměry v rodině. Na základě těchto ustanovení lze doporučit návštěvu OSPOD ve Vašem městě a podat zde osobně informaci o chování rodičů, kteří vám brání ve styku s vnučkou. Pracovnice OSPOD by si měla s rodiči o situaci pohovořit a získat informace, proč vlastně nastala. Pokud by se toto opatření minulo účinkem, pak lze doporučit, abyste se domáhala podáním návrhu místně a věcně příslušnému soudu určení výchovného styku prarodiče s dítětem. Jelikož takové řízení probíhá delší dobu, není vyloučeno domáhat se určení styku s vnučkou i formou předběžného opatření.
Připomeňme také, že lze aplikovat práva prarodiče i v rámci opatrovnického řízení, kdy se určuje, komu bude dítě svěřeno do péče. Prarodiče se mohou stát vedlejšími účastníky tohoto řízení na straně otce či matky, protože mohou mít na výsledku tohoto nesporného řízení svůj zájem v podobě větší účasti na výchově nezletilého dítěte. Ačkoliv pojem právní zájem vedlejšího účastníka na výsledku řízení ve smyslu ustanovení § 93 občanského soudního řádu není v zákoně blíže specifikován, soulad s právem na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod vyžaduje, aby výše uvedený právní zájem byl interpretován z hlediska existujícího právního zájmu třetí osoby na výsledku sporu ve vztahu k posuzovanému hmotnému právu, v konkrétním případě potom i s přihlédnutím k širším hodnotovým hlediskům vztahujícím se k projednávané věci (viz nález Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 2036/08, ze dne 05.08.2009).
Podle zákona č. 89/2012, občanského zákoníku, který bude účinný od 1.1.2014, je výše uvedené právo prarodičů upraveno obdobně, a to v § 927: “Právo stýkat se s dítětem mají osoby příbuzné s dítětem, ať blízce či vzdáleně, jakož i osoby dítěti společensky blízké, pokud k nim dítě má citový vztah, který není jen přechodný, a pokud je zřejmé, že by nedostatek styku s těmito osobami pro dítě znamenal újmu. Také dítě má právo se stýkat s těmito osobami, pokud tyto osoby se stykem souhlasí.”
Otázky do Poradny pište na e-mail: PORADNA@STRIDAVKA.CZ
5. 6. 2013 at 0:25
Až se tobě třásti bude ruka, koryrto ti synek udělá – Jan Neruda. Tak snadno se přijímá pokušení “Carpe diem” a tak těžce doléhají následky na nic nechápajícího člověka. Tak dopadá společnost, která nenaplní zákon láskou, systém nakonec selže. Jsou výjimky a jen těm patří slza účasti, Láska je víc než oběť, pokud v ní ovšem vidíme více než jen vlastní blaho, a nelze ji ničím nahradit.