JUDr. Oldřiška Luňáčková
Naše děti jsou 10 a 12 let staré. Jsou v péči matky a její nový manžel se k nim dobře nechová. Matka nechce přistoupit na střídavou péči, protože moje výživné je pro ně třetí plat. Děti moc stojí být se mnou stejně času jako s matkou (mají nás rády oba). Jak bych měl argumentovat a podat žádost o střídavou péči?
P. K.
Na podmínkách či předpokladech pro možnost svěření nezletilého dítěte do střídavé péče obou rodičů soudem po nabytí účinnosti nového občanského zákoníku od 1.1.2014 nedochází obsahově k podstatným změnám. Předním kritériem pro rozhodnutí soudu o výchově a výživě dítěte tak i nadále bude jeho nejlepší zájem. I nadále by měla být upřednostňována dohoda rodičů o záležitostech rodiny, především o úpravě poměrů dětí.
Řada argumentů pro střídavou péči je shrnuta v článku “JAK ZÍSKAT STŘÍDAVOU PÉČI?”, případně v dalších článcích, na něž se dostanete ze stránky INFORMACE.
K dotazované situaci předpokládám, že matka nebude uvádět u soudu jako důvod svého nesouhlasu se střídavou péčí to, že vámi placené výživné „je pro ně třetí plat“, jak v dotazu uvádíte. Pokud by věc soud řešil, měl by zjistit, zda matka se střídavou péčí vašich společných dětí souhlasí či nikoli, a pokud nesouhlasí, jaké má pro své negativní stanovisko důvody. Ústavní soud se již opakovaně vyjádřil, že je-li takový nesouhlas čistě obstrukční, ničím neodůvodněný, resp. postrádá-li ve vztahu k výchově dítěte relevanci, nemůže o něj soud opřít své rozhodnutí, kterým návrhu na střídavou péči nevyhoví (III.ÚS 1206/09). Mělo by tedy skutečně záležet na relevanci uváděných důvodů, a ta je již na posouzení každého jednotlivého případu nalézacím soudem. Současně Ústavní soud shledal v určitém konkrétním případě za protiústavní názor nalézacího soudu, který postavil své rozhodnutí na předpokladu, že absence kvalifikované komunikace mezi rodiči – tedy neexistence schopnosti toho kterého rodiče dohodnout se na výchově dítěte s druhým rodičem – je vždy překážkou střídavé výchovy (I.ÚS 266/10). Záleží tedy na posouzení okolností každého konkrétního případu.
Pokud by si děti přály být matkou i otcem rovnoměrně vychovávány, tedy být ve střídavé péči obou rodičů, byl by to velmi silný argument pro rozhodnutí o střídavé péči. Občanský zákoník nově výslovně stanoví, že o dítěti starším 12 let se má za to, že je schopno přijmout informace, které se dotýkají jeho zájmů, vytvořit se vlastní názor a tento názor sdělit. Názoru dítěte je pak soud povinen věnovat patřičnou pozornost. Poměrně často se v obdobných případech setkávám s námitkou manipulace dětí, ať již otevřené či skryté. Ta může vést k tomu, že se dítě vyjádří tak, jak si přeje rodič, jehož je mu např. líto, případně se z jeho strany obává následků vyjádření, že má i druhého rodiče stejně rádo. V takových případech pak soudy nechávají vypracovat znalecké posudky a svá rozhodnutí o ně do značné míry opírají. Znalecký posudek by měl také soudu objasnit, zda podezření rodiče, že nový manžel druhého rodiče se k dětem „nechová dobře“, případně je někdy i dokonce týrá, je důvodné.
Co se týče problematiky výživného při střídavé péči, často má tato otázka velký význam při souhlasu či nesouhlasu rodiče se střídavou péči jako takovou. Opět je vždy na posouzení konkrétní situace soudem, zda bude nebo nebude výživné stanoveno a v jaké výši. Stanovení střídavé péče soudem neznamená automaticky, jak se často rodiče domnívají, že výživné nebude soudem určeno, je-li osobní péče obou rodičů o dítě v zásadě rovnoměrná. Platí obecně, že pro soud jsou pro určení rozsahu výživného rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, a také schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného, a přihlíží se i k dalším skutečnostem dle okolností konkrétního případu.
Pokud jsou rodiče dítěte schopni dohody, připadá v úvahu např. i možnost dohodnout se o tom, co který z rodičů bude ve prospěch dítěte konkrétně hradit přímo – např. školné, zájmovou činnost, doplňkové vzdělávání, náklady na sport a sportovní vybavení, výdaje související se zdravotním stavem, je-li to potřeba, atp. – což má pak rovněž vliv na stanovení výživného a jeho výši. Shoda rodičů na úhradě konkrétních výdajů každého dítěte (jedná-li se o výživné pro více dětí, jako je tomu ve vašem případě) každým rodičem je pro ně samé mnohdy přijatelnější, než přeposílání výživného mezi rodiči v penězích. Takto je možné se v zásadě dohodnout na úhradě určitých výdajů pro každé dítě nebo dokonce i tak, že jednomu dítěti hradí výdaje (samozřejmě mimo ty, jež rodič vynakládá pro dítě v době, kdy o něj osobně pečuje) jeden rodič a druhému dítěti rodič druhý.
Uvedená situace je reálná, pokud jsou rodiče schopni uzavřít dohodu, kterou soud schválí. Pokud rodiče dohody schopni nejsou, soud zvažuje a rozhodne, alespoň podle mých zkušeností, vždy o placení výživného formou pravidelných měsíčních splátek výživného, placených jedním rodičem k rukám druhého, případně za předem stanovených podmínek na spořící účet za účelem tvorby úspor do budoucna (s použitím např. na školné, studijní pobyty v zahraničí, mimořádné výdaje na zdravotní péči ap.).
Otázky do Poradny pište na e-mail: PORADNA@STRIDAVKA.CZ
31. 1. 2014 at 14:46
stykač píše: Problém spatřuji spíš v tom, že některé dámy si myslí, že …
—————————————–
No co si myslí dámy, tak to je jejich věc, ne? Důležité je snad to, co si myslíš Ty – a jít s za tím.
Jinak aby nevznikla mýlka – to co napsal kamikadze (tj. předstírat respekt a úctu) to je dost dobrá strategie a vede k cíli, a radí ji například i Klimeš. Není i ale zahraná fakt dobře, je pak odhalena jako nedůvěryhodnost a to je pro muže dost velké mínus.
P.S.: Je pak na zvážení, jestli dobře zahraný respekt není vlastně respekt skutečný.
31. 1. 2014 at 14:55
chápu co chcete říct, mám s tím ale problém, neumím hrát dále maňáska někomu, kdo toho není hoden a kdo se tak také nechová.
Deviant Klimeš to sice napsal a je to zajisté možné řešení, otázka je, co je horší, zda několik let být někým kým nejsi a hrát divadýlko, protože se to líbí nebo jít cestou odporu i za cenu, že nebudu populární.
31. 1. 2014 at 14:57
svatá pravda: … a ženský tohle dokážou vnímat dokonale.
31. 1. 2014 at 15:15
stykač píše: stykač: chápu co chcete říct, mám s tím ale problém, neumím hrát dále maňáska
—————————–
No právě, chlap, kterej něco hraje, je prostě … jen herec, komediant; proto jsem napsal, že je lepší ten respekt prostě mít … ne snad k tomu, co ta která žena svému muži a dítěti právě dělá (udává, zneužívá, apod.) – ale jednou už si ji ten muž vybral jako matku pro své děti – a tak by měl umět unést zodpovědnost za svůj (byť špatnej) výběr a ten respekt k ní jak ok matce mít; no, respekt … stačí, když neprojevuje despekt, jak se tak přečasto děje;
Klimešova rada je efektivní, ale je to jenom rada – je na každém se rozhodnout, zda podle ní jednat nebo nikoliv
31. 1. 2014 at 15:18
Klimešova rada je efektivní, ale jistě taky deviantní (navrhuje manipulovat s ex, s dětmi, sám se sebou…prostě se vším, na co si lze vzpomenout) … ale je to jenom rada – je na každém se rozhodnout, zda podle ní jednat nebo nikoliv
1. 2. 2014 at 19:00
A to se vyplatí!Taktické pokrytectví mít v rodinném vzorci.Nasrat,je to v každé pohádce,že cesta trnitá je čestná a vzorová.
1. 2. 2014 at 19:03
Ještě aby mně kluka vychovával sekundárně klimeš s jeho matkou,s těmahle radama.
1. 2. 2014 at 21:12
Ryska: souhlas, hrát respekt je pokrytectví. A lidi by měli víc koukat na pohádky. Nejen kvůli opatrovnickým konfliktům, ale i kvůli politice.. Třeba před volbama měla jít povinně pohádka Lotrando a Zubejda, kde je krásná věta:”Čím víc máme, tím víc krademe, ty střevo”. A nemuseli jsme mít na financích Babiše.
2. 2. 2014 at 20:04
No proto je lepší ten respekt mít než ho hrát. A vždycky je možné mít sice despekt k tomu, jak se ta která matka chová, ale zároveň respekt k ženě jako k matce a osobě. Pokud despektuješ chování, soudkyně se to netýká. Pokud despektuješ matku jako ženu, dotkne se to všech přítomných žen. Je to přeci jasné 🙂
3. 2. 2014 at 10:16
Už to chápu, nemám problém s nebožkou jako ženou nebo matkou, či její rolí, ale jejím chováním, k tomu skutečně mám despekt. Respekt nezasluhuje, resp. není možný.