Stridavka.cz
Před několika měsíci jsme spolu s ostatními poslanci vyzvali i současného ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila, aby zvážil, zda nepřijít s vlastní legislativní iniciativou. Takovou, která by lépe než Staňkova novela zachovávala dětem péči obou rodičů (úplný text naší výzvy najdete v článku VÝZVA POSLANCŮM A SENÁTORŮM).
Navrhli jsme tuto možnou změnu § 26 odst. 2 zákona o rodině:
„Není-li to v prokazatelném a závažném rozporu se zájmem dítěte uvedeným v odst. 4, jsou-li oba rodiče způsobilí dítě vychovávat a mají-li o výchovu zájem, soud svěří dítě do střídavé, popřípadě společné výchovy obou rodičů.“
Takový návrh tedy zachovává péči obou rodičů vždy, kdy je to jen trochu možné. Kromě případů, kdy někdo z rodičů není způsobilý nebo ochotný se o dítě starat, nebo kdy existují opravdu závažné důvody (nikoliv pouhé domněnky), proč péči obou rodičů neupřednostnit.
Těžko si lze představit, že by člověk i jen s průměrnou inteligencí pochopil tento návrh opačně – jako bránění ve větším rozšíření péče obou rodičů. Přesto se taková osoba evidentně našla. Ředitelka legislativního odboru Ministerstva spravedlnosti podepsaná jako Mgr. Et Mgr. Dana Prudíková Ph.D., které Pospíšil návrh zřejmě postoupil, na něj odpověděla:
„Návrh změny ustanovení § 26 odst. 2 zákona, který předkládáte, je rozvedením platného znění ustanovení § 26 odst. 4 zákona, z něhož přímo vyplývají Vámi uváděné atributy, tj. prokazatelnost a závažnost. I za současné právní úpravy, kdy nastane Vámi uváděný prokazatelný a závažný rozpor se zájmem dítěte, soud nesvěří dítě do střídavé výchovy.“
My ale nechceme řešit, zda současné znění zákona dostatečně brání rozšíření střídavé péče! To samozřejmě dobře víme. Co však uděláme pro to, aby se situace změnila?
„Odborná literatura shrnuje, v jakých situacích by soud neměl schválit svěření dítěte do střídavé výchovy. Nezbytným předpokladem, aby soud schválil dohodu o střídavé výchově dítěte, je, že nebude měnit školu, kterou navštěvuje, případně předškolní zařízení. Zejména v případě dětí raného školního věku je schválení dohody o střídavé výchově značně závislé na osobnosti dítěte a výchovných schopnostech obou rodičů a mělo by být spíše výjimkou. U starších dětí by soud neměl schválit tuto dohodu bez zjištění stanoviska dítěte, jak mu to ukládá i ustanovení § 31 odst. 3 zákona. Pokud rodiče nezvládnou jednotný výchovný postup vůči dítěti, pak střídavá výchova s sebou nese značná úskalí jak pro rodiče, tak zejména pro dítě. Pokud tento předpoklad nebude naplněn, je zřejmé, že se jedná o závažný rozpor se zájmem dítě.“
Paní Prudíková nás tedy ujistila, že pro častější zachování péče obou rodičů neudělá vůbec nic. Argumentuje jakousi nespecifikovanou odbornou literaturou (snad feministky Hrušákové?) a jak králíky z klobouku vytahuje požadavky, které ze zákona nijak nevyplývají (jednotný výchovný postup, jedna škola nebo dokonce jedna školka, to má být důležitější než péče obou rodičů). Menším školákům by oba rodiče ponechala jen výjimečně, větší školáci by podle ní naopak měli získat moc, aby rozhodovali, zda dovolí svým rodičům je vychovávat…
Jedná se o vesměs známé feministické „argumenty“, které mají za cíl péči obou rodičů co nejvíc zabránit a v důsledku tak škodit dětem i jejich rodičům. Je smutné, že nositelku takových názorů Pospíšil na svém ministerstvu zaměstnává z našich daní.
Platí zde, že jaký pán, takový krám, nebo se ministr Pospíšil nakonec přece jen pochlapí? Anebo se budou muset konečně pochlapit občané a přestat si nechat líbit rozvracení svých rodinných vztahů?
1. 11. 2011 at 9:43
občané se nikdy nepochlapí a žádní chlapi zde již nejsou
všimněte si kolik titulů na takový blábol musíte mít, abyste se dostali až na ministerstvo a o tom to je. Proč by předmětná paní měla podporovat rovné postavení obou rodičů a péči o dítě oběma rodiči, vždyť je to žena, která má v tomto státě výhradní právo na dítě, nemůžete od ní tedy požadovat, aby šla sama proti sobě to je logické a navíc dobrovolně
My se takové změny již bohužel s tímto postavením společnosti dožít nemůžeme
Jediné řešení v tomto setrvávajícím stavu je rozum českých mužů, kteří nehodlají za stávajícího stavu zakládat rodiny a plodit potomky = utahovat si na svém krku dobrovolně oprátku – třeba za 20 let to tato společnost a stálá politická socialistickokomunistickokapitalistická garnitůra na svá stará kolena pochopí, možná že je nová společnost cca tak druhé generace požene karabáčem….
1. 11. 2011 at 11:12
Ja tu odpoved pani Prudikove nepochopil. Mluvi neustale o nejakem SCHVALENI svereni ditete – tim mysli asi schvaleni dohody rodicu, ne?
To, co ji ale obdrzela k vyjadreni byla ale uprava paragrafu, ve kterem soud SVERI (tj. rozhodne rozsudkem). Dalsi podminky, ktere si pani Prudikova vycucala z prstu jsou velmi zvlastni – mohla by nam osvetlit kde je vzala? Podle zivotopisu je vystudovana politolozka a pravnicka, takze predpokladam, ze ji i tuhle odpoved nekdo pripravil…
1. 11. 2011 at 11:24
martine ta se pochopit ani nedá, a s tímto záměrem byla i psána, v překladu to znamená vyližte mi prdel…
1. 11. 2011 at 11:27
Jeste bych dodal, ze pani Mgr. Et Mgr. Dana Prudíková Ph.D nebude zbehla asi prilis ani v te legislativni strance veci. Jednak dve skolky jsou ted zalezitosti, kterou soudy pri schvalovani stridavky akceptuji bez mrknuti oka, tak brzy je mozne, ze zcela legalne bude moci dite navstevovat i dve skoly, takze at si pani Prudikova necha ty NEZBYTNE predpoklady od cesty…
Mozna by se ta legislativni vedouci mohla zajimat o komplexní pozměňovací návrh výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu z 15 schůze ze dne 12. října 2011 k vladnimu navrhu novely skolskeho zakona:
(5) Pokud žák, který byl rozhodnutím soudu svěřen do střídavé výchovy rodičů 22a), plní povinnou školní docházku střídavě ve dvou základních školách, vydává mu vysvědčení základní škola, v které zahájil vzdělávání dříve, pokud k tomu nebyla dohodou rodičů nebo rozhodnutím soudu určena druhá škola. Při hodnocení výsledků vzdělávání žáka za pololetí školního roku zohlední škola, která bude vydávat vysvědčení, hodnocení výsledků vzdělávání žáka druhou školou. Ředitelé škol, v nichž se žák podle věty první vzdělává, mezi sebou dohodnou pravidla spolupráce škol při vzdělávání žáka. Rozhoduje-li ředitel ve věcech uvedených v § 165 odst. 2, vyžádá si před rozhodnutím vyjádření ředitele druhé školy. Rozhodování ve věcech podle § 41, přísluší pouze řediteli základní školy, která vydává žákovi vysvědčení.
http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=6&CT=340&CT1=3
1. 11. 2011 at 13:19
k argumentu nevhodnosti či nereálnosti dvou škol, které se neumí sjednotit na výuce pro takové žáky = je s podivem, že v naší společnosti je nemálo dětí dislektiků a disgrafiků, kteří na základních školách mají oproti ostatním žákům individuální učební osnovy – tedy v něčem to jde a v něčem nikoliv???
1. 11. 2011 at 14:05
Ve Spartě mrzáky shazovali ze skály. To nikdo nepodporuje, ale u nás máme druhý extrém. Společnost dá raději těžké peníze do toho, aby se někdo ztěží naučil pár slov, než by podpořila normální děti, aby se mohly dobře rozvíjet. O podpoře nadaných dětí, kde by stejné peníze mohly vzdělat nové Einsteiny, ani nemluvě.
1. 11. 2011 at 20:05
ad XXX – naprosto souhlasím, u nás mrzáci zastávají ty úřady, které ovlivňují a dosírají životy lidí a dětí v této společnosti a tato společnost to ještě podporuje, že to financuje ze svých daní….tito mrzáci tomu všemu dávají nálepku potřebný sociální systém, je potřeba se společně podělit na výživě a finanční podpoře těchto mrzáků, jelikož by bez tohoto sociálně loajálního systému neuživili běžnou prací….
, prací, která třeba voří HDP nikoliv pouze spotřebnovávají daňové přísuny – jsou to vše jako zombiiii kráčející s nataženými rukami….zástupy velké prvomájové průvody těchto zombiii, tak to vypadá u nás a tak je rozčířený tento podpůrný sociální systém…