David Beinstein

Komunikace s Ministerstvem spravedlnosti, kterou jsem zahájil symbolicky o Vánocích minulého roku, pokračuje. Na můj předchozí dopis jsem dostal odpověď, ve které jsou veškeré žádosti, které jsem opakovaně urgoval, předány příslušným odborům. Jejich odpovědi mi byly doručeny e-mailem ve dnech 7.3.2016, kdy jsem dostal nejobsáhlejší e-mail z legislativního odboru, 8.3.2016, kdy dorazily informace z odboru pro kontakt z veřejností, popisující podstatnou část dokumentů, ze kterých lze vyčíst, jakým způsobem s ministerstvem komunikovat, a konečně 9.3.2016, kdy dorazila reakce týkající se zaslání nesprávné odpovědi panu Šálkovi, opět ze strany legislativního odboru. Dokud nebudu mít potvrzen opak, budu tedy považovat komunikaci mezi panem Šálkem a Ministerstvem spravedlnosti za korektně vyřízenou. Pokud se korektní vyřízení záležitosti opět nepotvrdí a pan Šálek bude mít zájem o podporu, samozřejmě mu ji poskytnu.

Lze tedy říci, že odpovědi jsem dostal v pořádku a v drtivé většině oblastí kompletní. Jelikož reakce ze dne 7.3. je poměrně dlouhá, zveřejním ji později v samostatném článku. V závěru pak uvedu dopis z 8.3., v němž bych vás chtěl upozornit na zákony, týkající se komunikace s Ministerstvem spravedlnosti.

Při pročítání správního řádu, na který je v odpovědi odkazováno, jsem uvažoval, že bych se pokusil některé informace laicky shrnout v samostatném článku. Protože po částečném seznámení jsem nabyl dojmu, že pokud občan správným způsobem zašle úřadu podání, má velké množství silných pák, pomocí kterých si může zajistit zaslání odpovědi.

Když jsem dohledával další informace, narazil jsem na článek z jedné právní poradny, ve kterém jsou shrnuta veškerá potřebná pravidla. Jako laik bych velice stručně shrnul sdělení napsaná v odkazovaném článku v několika bodech:

1) Pokud chcete mít jistotu, aby se vaším podáním někdo zabýval, musíte jej podat buď ústně do protokolu, písemně, nebo e-mailem podepsaným elektronickým podpisem. Pokud pošlete podání jiným způsobem, musíte jej potvrdit do pěti dní ve výše uvedené formě. V opačném případě se jím úředník nemusí zabývat a bohužel vás podle všeho nemusí o tomto ani vyrozumět. (§ 37 odst. 4 správního řádu – dále jen „SŘ“).

2) Podání má určité náležitosti dané zákonem, které by mělo splňovat. Nemusíte je nezbytně znát všechny a podání je nezbytně nemusí obsahovat. Pokud není kompletní, úřad, na který jej podáte, vás požádá o doplnění údajů, na což vám stanoví přiměřenou lhůtu, pokud podání není vyloženě zmatečné (v takovém případě jej odloží a dá vám vědět). Samozřejmě je vhodné dodržet veškeré náležitosti kvůli rychlejšímu vyřízení podání. Také je dobré vědět, že z podání musí být jasné, čeho se týká a co se navrhuje. Fyzická osoba v něm má uvést jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu nebo jinou doručovací adresu (§ 37 odst. 2, 3 SŘ).

3) Pokud nevíte, kterému úřadu podání zaslat, využijete ten, který považujete za způsobilý k vyřízení vaší věci. Zmýlíte-li se, úřad podání přepošle na příslušná místa a zároveň vás informuje (§ 12 SŘ).

4) Podání se posuzuje podle obsahu. Nemusíte tedy dokonce ani přesně vědět, jak by mělo konkrétní podání vypadat, protože úředníci podle obsahu sami vyhodnotí, jestli si např. stěžujete, navrhujete zákon nebo žádáte o spis. Opět platí, že vás požádají o doplnění údajů a stanoví vám přiměřenou lhůtu v případě, že se vám nepodaří dodržet veškeré náležitosti (§ 37 odst. 1 SŘ).

5) Úřad má ode dne, kdy podnět obdržel, 30 dní na to, aby vám sdělil, že zahájil řízení, pokud jej o to požádáte. Do textu je proto vhodné přidat část textu oznamující úřadu, že chcete být informováni o dalším postupu (§ 42 SŘ).

6) Pokud nejste spokojeni s tím, jakým způsobem s vámi úřad jedná, můžete si stěžovat u správního orgánu, kde je vedeno řízení ve vaší věci. Tento má na vyřízení stížnosti 60 dní. Lhůtu lze za určitých podmínek prodloužit (§ 175 SŘ odst. 1, 4, 5 SŘ).

7) Nejste-li spokojeni s vyřízením stížnosti, můžete si stěžovat u nadřízeného správního orgánu (§ 175 odst. 7 SŘ).

Pokud jsou tedy dodrženy základní podmínky týkající se způsobu podání a výzvy, která vám zajistí informování o zahájení řízení, jeví se mi komunikace jako velice jednoduchá. Na druhou stranu lze vytknout, že v situaci, kdy někdo chce s ministerstvem komunikovat e-mailem bez elektronického podpisu, není upozorněn na příslušné ustanovení zákona, což by vzhledem k úvodním ustanovením SŘ (konkrétně § 5) bylo pravděpodobně žádoucí. Je tedy hypoteticky možné, že nějaký úředník v případě, že obdrží podání, které považuje za nepříjemné nebo mu nevyhovuje a nesplňuje přesnou formu odeslání, jednoduše dané podání nevyřídí a vy se o tom nikdy nedozvíte a ani netušíte proč. Ale nepodařilo se mi zatím dohledat příslušné směrnice Ministerstva spravedlnosti, díky čemuž nemůžu říci, jestli nejsou tyto situace ošetřeny jiným způsobem, který jsem bohužel nezjistil. Každopádně lze říci, že se mnou Ministerstvo spravedlnosti komunikuje korektně, přestože mé e-maily nejsou elektronicky podepsány, jak nařizuje § 37 správního řádu.

Nad rámec výše odkazovaných bodů mě ve správním řádu zaujaly především následující práva a povinnosti účastníka:

1) Úředník se k vám musí, pokud to povaha věci umožňuje, chovat tak, aby jeho jednání vedlo ke smírnému odstranění rozporů bránících řádnému projednání a rozhodnutí dané věci. Jakkoliv jsem si vědom, že mnozí z vás mají opačnou zkušenost, a sám jsem měl možnost posoudit silně manipulativní jednání úředníka nevedoucí k vyřešení věci, lze toto vnímat jako porušení ustanovení správního řádu (§ 5 SŘ).

2) Správní orgán má záležitosti vyřizovat bez zbytečných průtahů a nadbytečných nákladů (§ 6 SŘ).

3) Pokud komunikujete se správním orgánem, který nevyřizuje podání v zákonných lhůtách, nebo je zjevné, že je nedokáže vyřídit, je nadřízený správní orgán povínnen učinit z moci úřední opatření proti nečinnosti, jakmile se o tom dozví (§ 80 SŘ).

4) Jak jsem uvedl v bodu jedna, úředník je povinen udržovat určitý standard komunikace. Podobné ustanovení ale platí také pro účastníky řízení. Je dobré vědět, že pokud učiníte hrubě urážlivé podání, hrozí vám pokuta až 50 000 Kč. Ta by ale neměla být v hrubém nepoměru k závažnosti následku takového podání a významu řízení (§ 62 odst. 2, 3 SŘ).

Samozřejmě se jedná pouze o základní informace. Jednak z důvodu, že je správní řád mnohem obsáhlejší, jednak se podle příslušné odpovědi ministerstva komunikace řídí také dalšími předpisy, se kterými by bylo nutno se seznámit, což se mi kvůli obtížnosti jejich dohledání nedaří. Také chci zdůraznit, že tento návod zveřejňuji jako laik a slouží pouze k rychlé a zběžné orientaci v problému komunikace s úředníky správních úřadů. Nezaručuji správnost a úplnost výše uvedených informací. Použití návodu jednoznačně doporučuji konzultovat s právníkem.

A nyní si již můžete přečíst výše zmíněnou reakci oddělení pro styk s veřejností Ministerstva spravedlnosti:

Vážený pane Beinsteine,

odborem kontroly zdejšího ministerstva bylo našemu oddělení postoupeno Vaše elektronické podání ze dne 11. 2. 2016, jehož součástí jsou mimo jiné též dva dotazy.

K prvnímu dotazu („za jakých podmínek může Vaše ministerstvo, soudy a státní zastupitelství odmítat odpovědi na dopisy, rozhovory, e-maily, případně další formy komunikace“) je předně třeba vzít v potaz, že každé podání je posuzováno podle svého obsahu a bez ohledu na to, jak je nazváno. Škála podání, jejichž adresáty je Ministerstvo spravedlnosti ČR, jednotlivé soudy či státní zastupitelství, je tak velice široká, proto Váš poměrně neurčitý dotaz nelze jednoduše zodpovědět. Ve vztahu ke zdejšímu ministerstvu je tudíž možné konstatovat, že úřední komunikace je upravena především pokynem Ministerstva spravedlnosti ČR ze dne 28. 8. 2015 č.j. MSP-3/2015-OP-ORG, kterým se vydává spisový řád Ministerstva spravedlnosti ČR, a to ve vazbě na aprobační řád Ministerstva spravedlnosti ČR, který tvoří přílohu č. III k organizačnímu řádu Ministerstva spravedlnosti ČR č.j. MSP-41/2015-OP-ORG/19. Vyřizování mnohých specifických podání je dále upraveno příslušnými právními předpisy, například zákonem č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, jedná-li se o stížnosti dle tohoto zákona, zákonem č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, jde-li o žádosti o informace či opravné prostředky upravené tímto zákonem, či správním řádem (zákon č. 500/2004 Sb.) v případě podání vykazujících znaky podání dle tohoto zákona. Uvedený výčet ovšem není přirozeně úplný, neboť mnohá další podání mohou být svým obsahem například úkony účastníků řízení adresované soudu, žádosti o nahlížení do spisů apod. Všechny výše uvedené předpisy pak upravují též podmínky, za nichž jsou jednotlivá podání vyřizována, což je i odpovědí na Váš druhý dotaz („kterými dokumenty je komunikace Vašeho ministerstva řízena a jaké jsou lhůty pro vyřizování výše zmíněných forem komunikace“).

S pozdravem

Mgr. Jaroslav Rozsypal
vedoucí oddělení styku s veřejností
(agenda svobodného přístupu k informacím)
sekce státního tajemníka
Ministerstvo spravedlnosti ČR
Vyšehradská 16, Praha 2, 128 10
tel.: +420 221 997 415