Mgr. David Prokop
Všemocná komunikace?
Nacházíme se v revolučním věku komunikačních technologií. Ty s sebou přináší moderní frekventované pojmy – dovednosti, bez kterých by člověk snad ani nebyl: komunikační dovednosti, efektivní komunikace, asertivita, sociální inteligence.
Platí to i v partnerských vztazích? Zaručují tyto dovednosti bezproblémový partnerský vztah? Jak se postupuje při nápravě jejich selhání?
Na poslední otázku se snažím najít odpověď ve svém „výzkumu“. Snažím se zde popsat, jak jsem postupoval v případech, kdy páry přichází do poradny s „komunikačním problémem“.
Komunikace – základní pojmy:
- Communicare – činit něco společným, společně něco sdílet
- Komunikace – sdělování a sdílení
- Sdělování – technika a obsah
- Sdílení – emoční angažovanost, motivace, ochota sdílet
5 hlavních funkcí komunikování:
- Informovat – předat zprávu
- Instruovat – naučit, zasvětit
- Přesvědčit – získat někoho na svou stranu, ovlivnit, zmanipulovat
- Vyjednat – domluvit se, vyřešit, dospět k dohodě
- Pobavit – rozveselit, rozptýlit
Charakteristiky zdravé komunikace:
- Bezprostřednost – odpovídáme pokud možno hned a neodkládáme odpověď na pozdější dobu. To potom může být pokládáno od komunikujícího za trestání a nečitelnost příjemce (v partnerství časté několikadenní uražené mlčení jednoho z partnerů, ale i prosté nevnímání zaujetím jinou činností, zvláště u mužů).
- Kognitivní přizpůsobování – přizpůsobujeme se stanoviskům, slovníku a rozumové úrovni příjemce. Ten, kdo chce za každou cenu zůstat „svůj“, je pro funkční komunikaci nepoužitelný.
- Reciprocita – rozhovor by měl být zdravě vyvážený.
- Humor – humorné odlehčení pomáhá vytvářet uvolněnější atmosféru.
- Třikrát ne – obranný mechanismus reagující na přílišnou kritiku. Překročení = protiútok, agrese.
- Otevřenost – možnost navázat, pokračovat v přerušeném hovoru.
- Konsistence – snažíme se jednat konsistentně, abychom byli čitelní.
- Zájem o druhého – ve vztahové rovině signalizujeme zájem o druhého a jeho sdělení: pozorně posloucháme, jsme trpěliví, náš pohled je přátelský, hlas přívětivý, signalizujeme uznání, pochopení, povzbuzujeme, sdílíme s druhým zájem o téma a emoce
Čím je jazyková formulace negativnější a čím víc nahání strach, tím méně je druhý ochoten s ní souhlasit a tím rychleji na ni zapomene.
Asertivita
Asertivita – terapeutická technika pro naší komunikaci. Podstatou je věcný a neústupný komunikační styl, ale také podpůrný vztah k partnerovi v komunikaci a vědomé vyhýbání se komunikačním faulům – například uraženému mlčení – který nemá být agresivní ani pasivní. Je to trénink, jak se vyjadřovat, jak se nebojácně prosadit, jak se bránit. Po takovém tréninku by měl člověk dokázat věcně čelit kritice, manipulaci,afektovaným a agresivním výpadům namířeným proti jeho osobě.
Poruchy komunikace
Carl Rogers: „úlohou psychoterapie je vlastně zabývat se neúspěchy v komunikaci” … „neurotik má úzkosti především proto, že komunikace selhala v něm samém, a za druhé proto, že v důsledku toho poškodila i komunikaci s druhými.“ Hlavní vinu poruchám v komunikaci připisuje Rogers nutkavé lidské potřebě neustále hodnotit: buď souhlasit nebo nesouhlasit s výroky druhého.
1. Poruchy komunikace způsobené duševním onemocněním: Při pravidelném styku s psychicky nemocným jedincem většinou nemůžeme očekávat normální komunikaci, nebo jen po omezeně krátkou dobu. Buď je rychle přetížen podněty a zahlcen úzkostí, nebo má tendenci utéct do svého vnitřního světa a přestává komunikovat, což se ale občas stává i u „normálních“ zdravých lidí.
2. Nezdravé komunikace objevující se i u akcentovaných osob:
- Hysterická komunikace – sklon dramatizovat, zvýšeně na sebe poutat pozornost, „dělat scény“.
- Depresivní komunikace – zkreslená pocitem prázdnoty, beznaděje, smutkem, výčitkami, prožitky méněcennosti. Depresivní lidé se vztahují do sebe, zabývají se více sebou a nevědí si rady.
- Narcistická komunikace – touha být obdivován, po ideálu, po moci, po potvrzení vlastní velikosti, potřeba kontrolovat druhé.
- Úzkostná komunikace – přecitlivělost vůči kritice své osoby a odmítnutí, časté srovnávání s druhými ve svůj neprospěch, snadné zneužití druhými, touha zajistit si pozornost druhých.
Výzkum: Problémy v párové komunikaci – co se za nimi skrývá a jak se terapeuticky/poradensky řeší?
Pro naše účely jsem si párovou komunikaci rozdělil na:
- Techniku komunikace (sdělení)
- Ochotu ke komunikaci, motivaci (sdílení)
- Obsah komunikace (sdělení)
Technika komunikace – technický způsob vyjádření zprávy/zjištění/problému, způsob deskripce problému, slovník, rétorika, sofistika, neverbální stránka komunikace. Problémy v technice komunikace lze v párové terapii řešit učením konstruktivní hádce, asertivitě apod.
Obsah komunikace – vlastní faktický obsah komunikovaného (peníze, sex apod.). Pokud je problém více o obsahu, než o technice, dále se postupuje spíše v edukaci základních manželských dovedností (úkolování, vytvoření rodinného finančního budgetu apod.).
Ochota ke komunikaci – motivace komunikovat, ochota/neochota komunikovat, schopnost/neschopnost komunikovat. Práci na samotné komunikaci by měla předcházet individuální psychoterapie, neboť za problémy v této složce komunikace často stojí osobnostní obrany, nízké sebevědomí, duševní poruchy apod.
Výběr vzorku
Dvěma kritérii výběru vzorku (párů) byla jasná deklarace poruchy v komunikaci jako primárního problému v jejich soužití a absolvování minimálně pěti konzultací v poradně.
Kategorizace
Po pročtení záznamů všech konzultací byly jednotlivé případy přiřazeny do tří kategorií:
- 1. kategorie – v konzultacích se řešila nadále primárně technika komunikace
- 2. kategorie – původně špatná technika komunikace se transferovala spíše na obsah. Obsah byl dále rozdělen do podkategorií finance, sex, výchova dětí, volný čas a ostatní.
- 3. kategorie – klientům byla nabídnuta individuální psychoterapie. Ochota ke komunikaci byla dále rozdělena do podkategorií nízké sebevědomí, přílišná dominance, mlčení jako obrana a nepřekonatelné osobnostní rozdíly
Výsledky
Velikost vzorku – počet příchozích deklarujících párů komunikační problémy: 18 párů
V průběhu poradenství byl jejich problém upřesněn a následně zařazen do:
Kategorie č. 1: Počet párů, u kterých se nadále primárně řešila technika komunikace: 4 páry (22,25 %)
Kategorie č. 2: Transformace do obsahu: 4 páry (22,25 %)
Tematicky dále rozděleny do kategorií:
- finance: 0
- sex: 2 páry
- výchova dětí: 0
- volný čas: 0
- ostatní (alkohol, žárlivost…): 2 páry
Kategorie č. 3: Nabídnuta individuální psychoterapie: 10 párů (55,5 %)
Tematicky dále rozděleny do kategorií:
- Velmi nízké sebevědomí jednoho z partnerů: 2 páry
- Příliš velká dominance jednoho z partnerů (nebo obou): 1 pár
- Mlčení jednoho z partnerů jako obrana: 4 páry
- Nepřekonatelné rozdílné osobnostní založení a filozofie (duševní poruchy apod., ….nikdy si neporozumí): 3 páry
Závěr
Je evidentní, že komunikační složka sdílení ve výzkumu znatelně převážila složku sdělení. Je to možné interpretovat tak, že tolik v současnosti oblíbená a propagovaná výuka komunikačních technik se zdá vhodnější a užitečnější pro zlepšení kvality mezilidských vztahů spíše v pracovním prostředí, které není tak intimní a zatížené zkušenostmi z rodinného prostředí. Spíš než prostou komunikační technikou je patrně potřeba k partnerským problémům přistoupit spíše terapeuticky.
Z příspěvku předneseného na konferenci v rámci Národního týdne manželství, jehož partnerem je i Střídavka.
Okomentovat