Stridavka.cz
Ve čtvrtek 20. listopadu proběhla v Českém rozhlase Plus v pořadu Radiofórum debata na téma důchodové reformy a zohlednění výchovy dětí ve výši vypláceného důchodu.
Aleš Hodina, předseda Mezinárodního institutu pro rodinu a dítě, v úvodu debaty připomenul:
„Rodiče vychovají, živí děti, které potom v budoucnu budou živit nás všechny v důchodu. Tady dřív fungoval přirozený důchodový systém, kdy se nejdříve starali rodiče o děti a potom ve stáří se naopak děti, které dospěly, staraly o své staré rodiče. To přestalo fungovat už tím, jak pan Bismarck zavedl státní důchody. Ta přirozená vazba se přerušila a dnes je úplně jedno, kolik máte dětí, jestli ty děti pracují nebo nepracují, jestli přispívají daněmi nebo nepřispívají – máte důchod úplně stejný… Přirozený důchodový systém by se měl nějakým způsobem obnovit.“
Na potřebě finančně zohlednit výchovu dětí se v zásadě shodli i další diskutující, kterými byli: Jiří Šatava z think-tanku IDEA, Radka Dudová ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR a Otakar Hampl, člen odborné komise pro důchodovou reformu. Ten však vidí cestu místo ve dlouhodobém zvýhodnění rodičů ve stáří spíše v jejich okamžité motivaci snížením pojistných odvodů:
„Rodiny s dětmi opravdu potřebují ty peníze právě ve chvíli, kdy děti mají, a je to pro ně motivační. Toto opatření je výrazně důležitější než vlastní navýšení důchodů, které by se potom počítalo nějakým koeficientem za každé dítě.“
Pokud vás zajímá, jaká další opatření jsou navrhována a z jakých důvodů, můžete si pustit záznam celé této asi půlhodinové debaty (spustíte šipkou):
24. 11. 2014 at 23:20
snad by stačilo zavést možnost jakési “sociální asignace” na principu asignace daňové. tedy že by poplatník měl možnost část ze svého povinného pojistného posílat (ne na svůj účet druhého pilíře, ale) svým rodičům, případně i dalším obmyšleným důchodcům.
tento systém by řešil “kvalitu” vychovaného daňového poplatníka, ve druhé větě i všelijaké průniky rodin s více otci a “otci” a pěstouny atp, jakož i nedobrovolně bezdětné lidi a předčasně osiřelé děti.
25. 11. 2014 at 10:05
Jezevče, to není dobře do solidárního systému zavádět individualistický prvek. Základní vada spočívá v nepředvídatelnosti, důchodce nemůže plánovat své zajištění ve stáří, dále v “trestání” osob, které pracují, řádně vychovávají děti, ale děti jsou invalidní, pracují v zahraničí, dělají dobročinnou málo placenou práci, jsou ženy opakovaně na MD, RD a pod. To by vedlo k tomu, že by rodiče byli motivováni vychovávat co nejvíce vydělávající lidi, což není společensky dobře. Rodiči by neměla být zohledněna úspěšnost dítěte, ale jeho osobní pracovní a výchovné úsilí. A kolikrát výchova postiženého dítěte k alespoň minimálnímu zapojení do normálního života je nákladnější a náročnější než výchova bankéře :-). Takže solidarita mezi rodiči navzájem by určitě být měla. Nikoliv solidarita, kdy rodič je solidární s bezdětným díky znárodnění výnosu jeho investice do dětí a jeho rozdělení mezi všechny včetně bezdětných, ale bezdětný není solidární s rodičem ve výnosu jeho uspořených prostředků. Asi by se bezdětným taky nelíbilo, kdyby jim finanční investici na stáří stát znárodnil a rozdělil všem (jako to udělali bolševici, když znárodnili penzijní fondy).
25. 11. 2014 at 11:42
ForU: Je správné, aby se rodiči snažili vychovat děti tak, aby je ve stáří uživili. Předpokládá to nejen výchovu k práci, ale i k odpovědnosti, což je oboje žádoucí. Pouze výjimky typu invalidních dětí lze řešit sociálním systémem. Z výjimek by ale nemělo být děláno pravidlo (což známe například i jinde: “ne vždy je střídavá péče vhodná” – tedy ji nebudeme stanovovat skoro vůbec, apod.)
25. 11. 2014 at 14:04
Střídavko, v tomhle jsem tedy levicovější, myslím, že ta solidarita mezi rodiči navzájem by v rámci prvního pilíře měla být zachována. Přímá individuální odpovědnost dětí za výživu starých rodičů je již v o.z. Důchod není sociální dávka, je to podíl lidí neschopných lovu na úlovku celé tlupy.
25. 11. 2014 at 19:50
Ono nebude jine moznosti nez ten duchod snizovat a snizovat, jinak se s demorafickym vyvojem stane system neudrzitelny. Penez je jen jeden balik, tlupa ulovi jen urcitou sumu, s tim nikdo nic neudela. Vic lidi co nelovi = min k rozdeleni. Vsechno ostatni je jen omacka okolo, co politikum umoznuje delat problem slozitym, a vsem zavirat oci v nesmyslnych diskuzich o pilirich, o podilech deti rodicum, vic vydelavajicich, atd, atd. A ze by to demografickemu vyvoji pomohlo? Tomu neverim. Nemyslim ze by to prilis zaviselo na nejake te stovce mesicne danove ulevy, nebo vidine par % mesicne navic za nejakych 20 let.
25. 11. 2014 at 20:43
Tuleni a další: Není pravda to, co se široce veřejně prezentuje (hlavně zástupci penzijních fondů). Není pravda, že se zvyšuje podíl lidí pobírajících starobní důchody a lidí v produktivním věku! Ne v současném znění zákonů. Tedy nyní, když se neustále zvyšuje věk odchodu do důchodu, dle současnélegislativy neomezeně. Není tedy pravda ani to, že by kvůli tomu musely klesat průměrné důchody (při vyrovnaném či stejnou měrou dotovaném státním důchodovém účtu).
25. 11. 2014 at 21:54
Michale24 a Tuleni2. Ano, strašák je z měnícího se podílu populace 15-64 let, ale politici už neráčejí říkat, že dnes je v důchodu spousta lidí pod 64 let a v době největší demografické díry nebude ve věku 64 let v důchodu téměř nikdo. Klíčový je poměr postproduktivní a produktivní populace, což se zmenší dle odhadů o 17%, což je poměrně dobře ufinancovatelné. Navíc bonifikace k důchodu za dítě má ten krásný efekt, že když bude ekonomicky aktivních méně, budou důchody v průměru nižší a naopak, působí tedy jako jakýsi vyrovnávací nástroj, který je doplňován kapitálovým systémem, do kterého by měli především investovat bezdětní. Takže v situaci, kdy bude v důchodu generace s nižší porodností, by měl být větší podíl z kapitálového pilíře, kdežto při vyrovnanější porodnosti není kapitálový pilíř takřka potřeba. Bohužel je tlak na to přesunout motivaci za děti do doby, kdy lidi děti vychovávají, čímž se tenhle stabilizační prvek oslabuje.
25. 11. 2014 at 22:46
Vzdyt to prece je “to same”, snizit duchody / zvysit vek odchodu do duchodu. Proc proboha komplikovat jednoduche veci slozitymi konstrukcemi? Kazdy inteligentni clovek si vymysli svoji vlastni komplexni a propracovanou “duchodovou reformu” zahlednujici kdovico, prevadejici penize odkudsi kamsi, a bude trvat na tom, ze ta jeho je ta spravna, udrzitelna, efektivni. Druhy bude mit nazor jiny. Proc tedy nevyhlasovat pouze jednoduche a postupne zmeny “pravidel” vek/vyse? Ono to tak vlastne vyhovuje vsem vladam, duchody (ja si myslim ze ne v soucasne podobe) nejak udrzitelne jsou a budou, parametry se stejne budou prubezne prizpusobovat a menit, a dane jen a pouze zvysovat, a diskuze nad vhodnosti toho ci onoho jsou vdecne (a vecne).
26. 11. 2014 at 9:29
Tak jednoduché to opravdu není.
26. 11. 2014 at 17:39
socialistický … pardon sociální stát (spíše celá Evropa) se blíží ke svému kolapsu. Bude muset nastat velká společenská změna a to nejen v oblasti důchodů, ty jsou jen okrajovým (také neřešeným) problémem.