Mgr. Tomáš Jadlovský, Ph.D.
O případu mého syna Mirka Jadlovského bylo již na stránkách lidskoprávních organizací, bojujících za práva dětí na výchovu oběma rodiči, napsáno mnoho. (Viz např. článek SELEKTIVNÍ NEZÁJEM ČESKÝCH ÚŘADŮ O PORUŠOVÁNÍ LIDSKÝCH PRÁV (2).) Dokonce se o něm mluvilo i v Událostech veřejnoprávní České televize, která se konkrétním případům věnuje zřídka. Dnes s odstupem času už pro mne není tak velkou záhadou, jaký záměr redaktorka Jitka Szászová sledovala, když náš příběh zařadila do hlavní zpravodajské relace a stáhla si k tomu spoustu našich fotek z Rajčete. První reportáž z 6. ledna 2015 je ZDE.
Tehdy v lednu jsem ocenil, že se redaktorka ČT na rozdíl od bulvárních novinářů držela faktů, jakkoliv jich zaznělo jen málo. Že manželka syna dvakrát před tím unesla z ČR do Španělska, bylo jen naznačeno slovem odvezla. Že nám se synem bránila v kontaktu, bylo eufemisticky popsáno, že otec se s ním téměř nevídal, což se dá vyložit různě. Ani slovo o tom, jak španělské soudy několikrát porušily unijní právo, a české i unijní instituce k tomu decentně mlčely. Vyjádření ředitele ÚMPOD o určité kolizi podle mne vůbec nevystihla podstatu problému, že španělské instituce nejdříve vytvořily zdání, že Mirek vlastně odjakživa ve Španělsku žil a poté se pokusily jeho únos legalizovat.
V reportáži zaznělo, že jsme s Mirkem pohřešovaní, což zní poměrně neškodně a ve srovnání se zatykačem a při spoustě zveřejněných fotek to asi mělo povzbudit udavačskou povahu některých spoluobčanů. Pohřešovaný je vlastně ztracený, a takovému se musí pomoci. Od 2. ledna 2015 na nás s Mirkem byl vydán španělský zatykač (já za mříže, Mirek do dětského domova). Česká televize sice nebyla úplně zpravodajsky přesná, ale zato byla rychlá, když už 6. ledna měla reportáž ve vysílání.
Jitka Szászová pravidelně zjišťovala novinky od mého otce a později jsem našel ve své schránce její vzkaz, prý jak se nám daří:
29. 1. 2015, 13:08:09
Komu: tjadlovsky@seznam.cz
Vážený uživateli, vážená uživatelko,
návštěvník (z IP adresy 46.135.41.1 / cst-prg-41-1.cust.vodafone.cz) vás kontaktuje pomocí formuláře na vaší stránce tjadlovsky.rajce.net
jméno: Jitka
příjmení: Szászová
email, na který můžete odpovědět: jitka.szaszova@ceskatelevize.cz
text vzkazu: Jsem redaktorka v ČT a zajímám se o Váš případ. Vím, že jste ve složité situaci. Budu ráda, když se mi ozvete s tím, jak se Vám se synem daří. Jitka
Dařilo se nám dobře, a dnes vím, že díky tomu, že jsem se neozval. Nedlouho poté následovala druhá reportáž, kde zazněl jen malý kousek pravdy o manželčiných únosech, jinak mnohonásobné porušení unijního práva španělskými soudy se skrylo pod výraz, že od soudů však také nepřišel jednoznačný verdikt. „Dochází k určité kolizi, protože úpravu poměrů Mirka řeší jak české, tak španělské soudy,“ řekl opět ředitel Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí Zdeněk Kapitán. Škoda, že tuto kolizi nerozvedl podrobněji. Druhá reportáž ze 13. února 2015 je ZDE.
Opět jsme byli pouze pohřešovaní, ale pod kotel přiložila manželčina advokátka Zuzana Suchanová, když ve vysílání pravila: „Tomáš Jadlovský se dopustil trestného činu, když přes veškerá soudní rozhodnutí unesl jejich syna, násilně jej odebral z jeho domova, od rodiny, školy, jeho kamarádů, zvyků, z celého života.“ Nevím, co je násilného na tom, nastoupit se svým dítětem s platnými pasy do letadla a odletět domů do Prahy, kde celá rodina naposled žila a kde sídlí místně příslušný soud, rozhodující o jeho výchově. Na fantazie této advokátky jsem si za pět let soudních tahanic už zvykl, ale aby obvinění z násilí pustila na obrazovku veřejnoprávní televize, to už mne zarazilo. Budiž, nechávám na inteligenci jejích diváků, aby si udělali obrázek o tom, kdo řekl, že otec své dítě odebral od rodiny nebo z celého života. Podle feminacistického světonázoru otec rodinou dítěte jistě není a už vůbec nepředstavuje jeho život.
Pak běžel čas, Jitka Szászová mého otce občas kontaktovala, jestli je něco nového, jestli mu něco odpovídají představitelé současného režimu (viz článek SELEKTIVNÍ NEZÁJEM ČESKÝCH ÚŘADŮ O PORUŠOVÁNÍ LIDSKÝCH PRÁV). V jeho telefonu to od té doby klapalo a pípalo, ale určitě to s reportáží nijak nesouviselo. Operátor tvrdil, že je vše v pořádku.
Koncem léta 2015 jsem se Jitce Szászové ozval. Události nabraly spád, vzduchem létala slova jako Interpol, zatykač, Haagská úmluva apod. V jiném článku jsem popsal, jak vše proběhlo (viz DOPIS ČESKÝM ÚŘADŮM Z ARMÉNIE)… Až došlo 7. října 2015 k poněkud divoké aplikaci Haagské úmluvy. Když Mirka poprvé manželka unesla do Španělska v roce 2010, tamní přepracované úřady potřebovaly na navrácení 9 měsíců. Byl kolem toho stoh papírů, překladů, výkladů úmluvy, žádné spěchy s dítětem k otci. Nyní se ve Španělsku záhadně zlepšila pracovitost – za 10 dní mi v Karabachu mávali před očima arménskými překlady všech španělských usnesení, o nichž jsem náčelníkovi policejní stanice mohl říct jediné: ať je tam napsáno cokoliv, je to nezákonné, španělský soud není příslušný k žádnému rozhodování. České justiční podvodnice tehdy ještě neměly své usnesení sepsané a rozeslané (viz STÍŽNOST NA KOLIZI PRÁVNÍCH SYSTÉMŮ), španělští mafiáni ovšem nechtěli ztrácet čas. Připravili nám přepadení, které dosud vyšetřuje arménská policie. Mirek byl unesen do auta s diplomatickou značkou a za pár hodin zmizel z Arménie, zůstali jsme s řidičem bez baterií z telefonů a já k tomu s párem modřin. Nemít dobré brzdy, mohlo to skončit ještě hůř.
Říkal jsem si, že Jitka Szászová, když už byla v lednu tak rychlá, jistě bude mít zájem natočit reportáž. Diváky ČT by mohlo zajímat, jak se případ vyvíjí. Určitě by bylo nevšední povídání, jak ve věci rozhodovaly české a španělské soudy. I od Evropské komise, která třetím rokem řeší mou stížnost na porušováni unijního práva v ČR a Španělsku, by se diváci doslechli hodně zajímavého. V roce 2015 máme v domněle demokratické EU takové věci, jako je výběr soudu i legislativy jednou stranou uprostřed řízení, stejně jako zatykač za usnesení se zpětnou platností. Opět by mohlo zaznít něco o násilném odebrání dítěte, tentokrát dokonce pravdivě. Určitě by byla zajímavá reakce českých úřadů, jak se staví k tomu, že španělská honorární konzulka Armine Adamjanová organizuje s diplomatickými značkami přepady českých občanů. A ČT se týdny a měsíce zajímá a zajímá a zajímá a chce si zaskypovat a chce si zaskypovat a zjišťuje si a zjišťuje si….
Szászová Jitka ext. (Jitka.Szaszova@ceskatelevize.cz)
RE: K rukám paní Jitky Szászové
9. 10. 2015, 15:44:07
Komu: TJadlovsky
Dobrý den,
omlouvám se za opožděnou reakci.
O případ se určitě dál zajímám. Pokud by bylo možné, ráda bych si s vámi zavolala / zaskypovala… Dejte vědět, jak a kdy by to bylo možné.
S pozdravem,
Jitka Szászová
Redakce zpravodajství
Česká televize
Kavčí hory, 140 70 Praha 4
www.ct24.cz
A o měsíc později:
Szászová Jitka ext. (Jitka.Szaszova@ceskatelevize.cz)
RE: K rukám paní Jitky Szászové
2. 11. 2015, 11:28:30
Komu: TJadlovsky
Dobrý den,
omlouvám se, že se ozývám až po urgencích. Ale je toho nějak hodně.
Dostala jsem od Vašeho otce dopisy iniciované předsedovi vlády i paní komisařce Jourové.
V současné době se snažím znovu o kontakt s matkou Vašeho syna (tak jak jsem to dělala od začátku), aby v případné reportáži mohlo zaznít i její stanovisko.
Ozvu se co nejdřív.
Ještě jednou se omluvám.
S pozdravem,
Jitka Szászová
Redakce zpravodajství
Česká televize
Kavčí hory, 140 70 Praha 4
www.ct24.cz
Nikdy jsem nestál o publicitu a nedojít k nechutným soudním tahanicím o syna, na novináře bych se neobracel. Ale když už o nás začali sami, rád bych k věci také řekl svoje. Otázkou zůstává, jestli poté, co si v ČT přečetli moje články ze Střídavky a K 213, budou mít odvahu zveřejnit něco ze zatím nevyřčeného. Selektivní rychlost a pomalost, zájem a nezájem, jež jsem viděl už u španělských úřadů a českých soudů, se mi při čtení těchto mailů z ČT znovu vybavuje. Nedávno projevil o případ zájem jeden český deník. I v době teroristických útoků, kdy novináři kmitají kolem jiných témat, zvládl vše za týden včetně informací od protistrany. Závěr nechávám na úsudku čtenářů.
24. 11. 2015 at 17:08
To Fermin: Nevím, jaké jsou právní podmínky v Arménii, ale ve Španělsku bych bydlet rozhodně nechtěl. Nebudu-li brát v úvahu případ pana Jadlovského, který mluví sám za sebe, tak rozhodně nepovažuji za zemi s férovým právním systémem oblast, kde občan nemůže bez obav z postihu vyfotit nebo natočit policii při zákroku a tuto následně ukázat občanům, kteří mají právo vědět, jak příslušníci placení z jejich daní jednají.
http://zpravy.idnes.cz/spanelka-vyfotila-spatne-zaparkovaneho-auto-policie-hrozi-ji-pokuta-1jt-/zahranicni.aspx?c=A150819_121636_zahranicni_fer
Taky jsem viděl nějaké záběry z demonstrací, kde zasahovala jejich policie a mám dojem, že se Španělsko jen obtížně loučí s pořádky zavedenými za Druhé světové války a že má autoritářské tendence.
V tomto ohledu vidím případ pana Jadlovského spíše jako další díl mozaiky (byť hodně velký), než jako nějaký vyjimečný španělský exces. Arménii sice taky nevnímám jako nějakou kdovíjak skvělou zemi (přes její krásnou přírodu), ale způsobem, jakým se k p. Jadlovskému zachovala mě příjemně překvapila.
24. 11. 2015 at 17:33
Nemáte někdo nějaké další odkazy na pořady v ČT?Tahle práce reportérky mi přišla dost neobjektivní, ale je to staré, a navíc si nejsem jistý, jaké byly v té době o případu informace. Ale pokud by toho bylo více, asi bych napsal nějaký pěkný dopis na RRTV. Hledal jsem přes Seznam.cz , ale nic se mi nepodařilo najít. Víte někdo, kde bych mohl najít více, abych viděl, jak (ne)závisle dělají reportáže?
Díky všem!
24. 11. 2015 at 17:56
Tak mám prozatím údaje z ledna až března tohoto roku (ČT nesleduji). Omlouvám se za zbytečnou paniku 🙂
24. 11. 2015 at 18:12
Adéla Křečková asi jste nic nečetla, protože jinak by jste nemohla reagovat tak hloupě.
24. 11. 2015 at 18:19
Proletěl jsem, co jsem našel na stránkách ČT, ale abych byl objektivní, musím říci, že mají také reportáže, ve kterých se v rámci časových kapacit snaží informovat objektivně. Něco málo sice odflákli, ale podle toho, co jsem našel, tak to celkově vypadá na alespoň nějakou snahu objektivně informovat okolí. Ale stejně je škoda, že se na tenhle případ nikdo nezaměří alespoň na půl hodiny. Informací je více než dost.
24. 11. 2015 at 20:26
zkuste oslovit někoho, kdo dělá trochu větší reportáže či dokumenty
typově třeba Reportéři ČT, Černé ovce, David Vondráček apod.
třeba je to zaujme jako nějaký širší námět
24. 11. 2015 at 22:34
To by určitě stálo za zkoušku. Věřím, že po nějakém pěkném motivačním dopise (který diplomat nahrabe levou zadní), kde se vysvětlí, co je na daném případu zajímavé,se spoustou odkazů na různé články (Střídavka, K213) by to mělo zaujmout, protože se jedná o kauzu, která by se dala pojmout klidně i na pokračování – materiálu je dost. Určitě bych si někoho takového vybral a pokud by nereagoval, napsal bych klidně všem reportérům, kteří budou nějakým způsobem k dispozici. Ono se jich stejně ozve asi tak 1/3. Pokud by se ozvali všichni, byl by to zázrak…
Mám dojem, že Jiří X. Doležal psal nějaké články týkající se rozvodové problematiky. Třeba by jej tohle taky zaujalo. Ostatně sám je rozvedený. Věřím, že bude mít určité pochopení. Něco z jeho tvorby přikládám níže.
http://www.reflex.cz/clanek/dopisy/50659/z-mailu-jxd-nedavat-po-rozvodu-otci-dite-je-zalovatelne.html
http://psychologie.cz/bez-otce-autority/
24. 11. 2015 at 22:56
Možná bych taky napsal do médií s menším rozsahem. Občas tam bývají lidi, kteří mají daleko větší odvahu, než televizní reportéři, takže se nebojí napsat o neobvyklém tématu.
25. 11. 2015 at 16:34
Pane Jadlovský, moc držím palce a nenchte se rozhodit kecama nějké ………. (doplňte dle libosti). Jděte dál a posouvejte to i kvůli ostatním tátum. Tahle kouza je už tak velká, že se tím musí začít někdo zaobírat. Opatrovnické soudy jsou děs a hanba společnosti, která se drží pod pokličkou. Férového soudce v této branži, aby člověk hleda mikroskopem a o znalcých ani nemluvě. Ospod je organizace pro ochranu práv matek a děti jsou u nich podle mně vždy až na posledním místě. Budu rád, když mně nějaký znalec či ospoďák dokáže opak, ale za dva roky soudu o děti se to nestalo.
25. 11. 2015 at 20:50
Pane Šálku, děkuju za podporu. Ona paní na tři tečky mne rozhodně netrápí, vím, o koho jde. Psi (feny) štěkají a karavana jde dál.