Ing. Jaroslav Růžek, CSc.
Minulá vládní garnitura prosadila značně kontroverzní a nejasný nový občanský zákoník (NOZ). Jeho součástí je i část „Rodinné právo“, nahrazující dosud platný zákon o rodině (ZR), oproti kterému nepředstavuje žádná zlepšení, ba spíše naopak. Mezi hlavní výhrady zejména patří:
- Absence definice rodiny, což není náhoda, neboť stát masívně a dlouhodobě podporuje (a to i finančně) aktivity směřující k jejímu rozkladu.
- Absence definice pojmu „zájem dítěte“ v souladu s Mezinárodní úmluvou o právech dítěte, která je velmi potřebná, neboť zájem dítěte je soudy a sociálními orgány vykládán různě až protichůdně (často fakticky proti zájmům dítěte).
- Chybí ustanovení „střídavé péče“ jako výchozí formy péče o dítě po rozvodu (samozřejmě pokud se rodiče nedohodnou jinak), neboť základním zájmem dítěte je jeho právo na oba rodiče (biologické, pokud žijí a mají o dítě zájem). V této souvislosti je třeba zmínit, že ČSSD (stejně jako KSČM) se ještě před přijetím NOZ drtivou většinou hlasů svých poslanců postavila proti nepatrné změně ZR ve prospěch střídavé péče a tedy proti právu dítěte na oba rodiče i rodičů na výchovu svých dětí.
- Absence pravidel pro výpočet výživného, která by omezila libovůli až zlovůli soudů.
- Neudržitelnost archaických způsobů určování otcovství resp. rodičovství na základě tzv. právních domněnek a zachování lhůt pro popření otcovství.
- Nesmyslné podmiňování rozvodu manželství rozhodnutím soudu ve věci péče o děti, které má za následek fatální právní nejistotu rozvádějících se rodičů (otázka otcovství, bydlení, nabývání majetku,…), trvající nezřídka dlouhé roky. Na druhé straně dle ZR i NOZ se již nezjišťují příčiny rozvratu manželství, čímž je zvýhodněn lehkovážnější partner a usnadněno rozbití rodiny bez zohlednění jeho viny.
- Nadbytečné ustanovení o rodinném závodě, které rozmělňuje právní jistoty dané ústavou ohledně ochrany soukromého vlastnictví a znejisťuje i postavení třetích osob. Rovněž je velmi zvláštní, že místo definice rodiny byla do zákona zahrnuta více méně nepotřebná definice švagrovství, která opět oslabuje pojetí tradiční rodiny.
- Kriminalizující ustanovení o domácím násilí, vyhrocující již tak napjaté vztahy mezi rodiči během rozvodu. Drtivá většina udání tohoto typu je navíc zcela smyšlená a účelově slouží pouze k boji rodičů o svěření dětí do své péče. Problematika násilí přece patří do oblasti trestního práva, které je úmyslně obcházeno. Nejsou tak respektována ústavou zaručená základní lidská práva (např. právo na spravedlivý a veřejný proces, právo na obhajobu, princip presumpce neviny,…).
Ideálním řešením by bylo zrušení NOZ či alespoň odložení jeho účinnosti za účelem jeho zásadního přepracování. Pokud se to nepodaří, je nutné okamžitě začít pracovat na jeho novelizaci. Aktualizovaný paragrafovaný protinávrh části „Rodinné právo“ NOZ v rámci Moderní koncepce rodinného práva je již dávno K DISPOZICI, a proto uvítám připomínky. Na závěr bych rád zdůraznil, že je nutná komplexní změna NOZ (jak uvedeno výše), doplněná zásadní reformou justice. Zdůrazňování jednotlivých dílčích aspektů se ukazuje jako neefektivní až škodlivé.
12. 11. 2013 at 8:19
Zcela souhlasím a snažím se na tom pracovat. Pro Střídavku – před pár měsíci proběhla aktivita ohledně novelizace NOZ v oblasti rodinného práva, která řešila právě hodně z výše naznačených problémů. Aktivita bohužel nějak usnula. Aleši, co je s tím?
12. 11. 2013 at 9:09
S výhradami souhlasím bez výhrad.
12. 11. 2013 at 10:53
Můj názor je takový, že v ČR je jedno, co stojí v zákoně, zejména opatrovnické soudkyně si s tím vytřou prdel. Samozřejmě, že s výše uvedeným se dá souhlasit, ale jak si vytírají prdel české soudkyně s právem na péči a výchovu, právem na pravidelný kontakt s dětmi, právem na nediskriminaci na základě pohlaví, s povinností řídit se nálezy ÚS, s nálezy ESPLP
12. 11. 2013 at 20:43
S uvedenými výhradami k NOZ plně souhlasím. Ale souhlasím také s vok69, že v ČR je jedno, co stojí v zákoně, protože zejména opatrovnické soudkyně to naprosto ignorují (formulace, kterou uvedl vok69 je daleko přesnější, než mnou uvedené slovo “ignorují”). Mám s tímto jevem své neblahé zkušenosti. Je smutné, že chybí definice rodiny. A zájem dítěte je definován v mezinárodní Úmluvě o právech dítěte. Tato úmluva platí i v ČR. Ale je pravda, že opatrovnické soudkyně tuto úmluvu naprosto “ignorují”.
12. 11. 2013 at 22:01
Lidé (rodiče ) by si v prvé řadě měli uvědomit ,že děti jsou výplodem jejich vztahu a stanou li se rodiči tak navždy a to bez vyjímek.Měla by fungovat instituce ,která toto vštěpíOtci i Matce a i po rozpadu manželství zachovat přednostně péči obou rodičů rovným dílem tak jako se podíleli při početí .
12. 11. 2013 at 22:23
Podle mě by měla být automaticky nastolena střídavá péče, předmětem úpravy by měl být jen rozsah a frekvence střídání v péči, výlučná péče by měla být výhradně tehdy, pokud se jeden rodič této péče vzdá nebo se prokáže skutečně defektní osobnost rodiče škodlivá dítěti.