Miloš Motoška
Na své cestě přes Asii mne mimo jiné zajímají vztahy dítě – rodina – škola – stát. Rodinné právo není všude stejné jako v „civilizované“ Evropě. Níže vám přináším rozhovor s íránskou doktorkou práv z města Šíraz.
Přeji našim ženám, aby dotáhly mezeru v rovnoprávnosti s muži. A pokud na sebe vezmou závazek výhradní péče o děti proti vůli jejich otce, aby si to samy financovaly (jako íránští muži). Je velice pravděpodobné, a to bych zejména přál dětem, že by u nás ubylo případů, kdy jsou děti odsouzeny vyrůstat bez otce.
Sara K. (29 let) je absolventka právnické fakulty na univerzitě v Qom, doktorka mezinárodního práva.
1. Je v Islámské republice Írán možný rozvod? Pokud ano, kolik procent manželství končí rozvodem?
Ano, je to možné. Podle článku 1133 občanského zákoníku se muž může se svou ženou rozvést, kdykoli bude chtít. Žena může požádat o rozvod pouze ve zvláštních případech (nezpůsobilost muže vést rodinu, domácí násilí, drogová závislost muže, apod…). Máme další zákon s názvem „Právo na ochranu rodiny“, který omezuje takové výhodu mužů. Podle tohoto zákona by rozvod manželského páru měl vycházet z oprávněného důvodu. Podle statistiky se v Íránu v současnosti rozvádí cca 20 % manželství.
2. Který orgán procesuje rozvod? (soud, církev, …)
V konfliktních případech, zejména při zvláštních okolnostech, které jsem zmínila výše, se rozvodem zabývá Rodinný soud. Po absolvování právního procesu se pár dostaví do zvláštního úřadu pro manželství a rozvod. Úředník tam přednese speciální větu, kterou on i ona před dvěma mužskými svědky opakují. Po této úřední formalitě již nejsou manželé.
3. Zeptám se na případ, jsou-li manželé zároveň rodiči svých dětí. Jak se postupuje, pokud jeden z rodičů omezuje práva dětí na rovnoměrnou výchovu druhý rodičem?
Pokud není mezi rodiči dohoda o společné péči, řeší přidělení do péče soud.
4. Je podle vašeho práva nebo zvyklostí někdo z rodičů zvýhodněn k péči o děti? Za jakých podmínek?
Žádný z rodičů se nemůže zříct své rodičovské povinnosti. Pokud se nedohodnou jinak, tak zákon říká: Matka se stará o děti do jejich 7 let věku. Od 7 let věku dítěte je právem a povinností otce se o děti postarat a vychovávat je. Ve zvláštních případech, které jsme uvedla na začátku, může soud (podle článku 1169 občanského práva) rozhodnout jinak, a to pouze v zájmu prospěchu dítěte.
5. Řeší soud v konfliktních případech, který z rodičů komunikuje a je ochoten dohody a který jakoukoliv dohodu maří?
Ne, to si nemyslím. Pravidla rozvodu a přidělení dětí do péče nejsou tak flexibilní. Jak víte, náš zákon je sepsán a psaný zákon není tak flexibilní, jako zvykové právo. Soudce by se měl řídit psaným zákonem.
6. Existuje v Íránu státní úřad sociálně-právní ochrany dětí rozvádějících se rodičů?
Pro děti rozvádějících se rodičů ne. Tyto děti mají své rodiče a jejich povinností je o své děti pečovat. Pokud tomu tak není, jsou k tomu oba rodiče donuceni soudem.
7. Kdo platí za péči o děti (tzv. výživné)?
To je povinností otce. Pokud o děti pečuje matka, platí za péči o děti jí. Pokud otec dětí zemře nebo je platebně neschopný, povinnost platit za výchovu dětí přechází na otce (prarodiče) z otcovy strany. Pokud má děti ve výhradní péči otec, tak matka není povinna a není zvykem, aby platila na výchovu dětí.
8. Jaká je výše výživného?
Zákonem není stanovena žádná konkrétní částka. Výše „výživného“ se určí podle konkrétního rodinného rozpočtu a potřeb dětí.
9. Slyšel jsem, že slavíte “Den otců”. Slavíte také “Den matek” nebo “Den ženy”?
Ano, máme Den matky nebo Ženský den a dokonce slavíme i Dívčí den. Máme Den otců, ale už ne Den chlapců.
Děkuji za rozhovor a přeji vám radost a pocit naplněnosti z vaší práce.
4. 3. 2016 at 7:06
Jiný země jiný mrav. Je to napsané hezky. Ženy nemají zdaleka tolik práv v těchto zemích, kolikrát žijí a trpí s mužem,který jim byl vybrán. Není na místě se srovnávat s těmito státy.
4. 3. 2016 at 7:24
Právo šaria (pilíř iránského práva) bych jako vzor v žádném případě nedával. Z těchhle článku je mi více než blivno.
4. 3. 2016 at 8:07
Berte článek jako poznání, jak to funguje jinde a jaké vlivy mohou očekávat jednotlivé kultury podle toho, jak se demograficky vyvíjejí.
4. 3. 2016 at 15:06
Článek je vážně mimo mísu. Není nic, z čeho bychom si měli vzít příklad, jen to ukazuje, že jinde systém funguje taky blbě a spravedlnost není.
4. 3. 2016 at 21:45
Občas je dobré se podívat za humna… Tento systém evidentně neumí zachovat péči obou rodičů současně, na druhou stranu zachovává striktní rovnoprávnost v tom, že děti jsou nejprve s matkou a ve starším věku zase s otcem. Výjimky samozřejmě existují, ale není zde libovůle jako u nás, kdy každý případ je rozhodnut “v zájmu dítěte” dle aktuálních preferencí soudkyně.
10. 3. 2016 at 15:52
Dle odpovědi na otázku 4 tuším, že i v Íránu má rodinný soudce možnost “ohýbat”pojem “v zájmu prospěchu dítěte” dle svého uvážení. 😉