Adéla Roedlová

6.3 Výsledky

Výsledky výzkumu jsem klasifikovala do 3 hlavních kategorií:

• Podíl otců na zajištění každodenního fungování rodiny
• Rodičovská dovolená v České republice
• Jak intenzivně se o své děti otcové starají

6.3.1 Rodičovská dovolená v České republice

V tomto oddílu se budu věnovat tomu, jak čeští otcové uvažují o rodičovské dovolené. Uvedu zde především, jak jsou o rodičovské dovolené informováni, zdali o nástupu na ni někdy uvažovali a jaké zvažují aspekty pro a proti nástupu na ni. Zaměřím se také na to, jak otcové vnímají genderový aspekt rodičovské dovolené. Na závěr také představím, jaký názor mají otcové na „otcovskou dovolenou“ ve Švédsku. Ve svém výzkumu jsem se tedy zaměřila především na fenomén mužů na rodičovské dovolené.

Tuto část jsem se také rozhodla zařadit z důvodu, že téma mužů na rodičovské dovolené patří v rámci evropské společnosti v posledních desetiletích mezi vysoce diskutovaná témata. Tato problematika se pojí se třemi fenomény, které se objevují v současné západní společnosti: měnící se role otců v rodině, otázky rovného postavení žen a mužů a podmínky slaďování rodiny a zaměstnání. [Nešporová 2005: 3]

Všechny západoevropské státy umožňují čerpat rodičovskou dovolenou oběma rodičům. Její čerpání je v praxi ve většině zemí záležitostí téměř výhradně žen a muži na rodičovské dovolené představují asi 1-2 %. Výjimku ovšem tvoří skandinávské země, které mají dlouhou historii snahy o genderovou rovnost. Muži tam proto rodičovskou dovolenou využívají více. [Nešporová 2005: 8]

Pokud se zaměříme konkrétně na Českou republiku a tedy na situaci, na kterou reagovali respondenti, zjistíme, že rodičovská dovolená v České republice patří mezi jednu z nejdelších v Evropě. Rodičovské dovolené (dále už jen RD) předchází mateřská dovolená, která trvá 28 týdnů. Zaměstnankyně na ni nastupuje šest týdnů před porodem. Poté následuje RD, která trvá maximálně do 3 let věku dítěte [MPSV: Rodina]. S rodičovskou dovolenou se samozřejmě pojí rodičovský příspěvek⁷, který je v ČR možné čerpat třemi způsoby. Při klasickém způsobu čerpání pobírá rodič měsíčně 7600 Kč do 3 let věku dítěte.⁸ [MPSV: Státní sociální podpora]. Od 1. ledna 2001 vešla i v České republice v platnost novelizace zákoníku práce, v níž byl pro muže zaveden institut rodičovské dovolené. Tato formální možnost ovšem nevedla k jejímu využívání. [MPSV: Národní zpráva o rodině 2004: 150-151] Na RD má tedy v současnosti nárok otec od narození a matka po skončení mateřské dovolené [MPSV: Rodina].

Možnost nástupu na rodičovskou dovolenou

Z mého výzkumu vyplývá velice dobrá informovanost mužů o jejich možnostech nástupu na rodičovskou dovolenou. Všichni respondenti byli s tímto faktem seznámeni a také velice dobře znali výši rodičovského příspěvku.

O nástupu na RD uvažovali však otcové pouze hypoteticky. Všechny otce tato myšlenka napadla, ale pouze ve smyslu nereálných úvah. Ani jeden z otců tedy nepovažoval nástup na RD jako reálnou možnost.

T⁹ : Napadlo Vás někdy, že byste na ni nastoupil?

„Napadlo mě to jen tak v mých myšlenkách, že by se mi to líbilo.“ (Vítek)

„Jo, napadlo, ale spíš z legrace.“ (Honza)

„Přemýšlel jsem o tom jenom tak letmo, vůbec ne reálně.“ (Michal)

Hlavní důvod, který otce nejvíce odrazoval od nástupu na RD, byl ekonomický aspekt. Ve všech domácnostech kromě Romana, kde manželka vydělávala stejně, měl muž vyšší příjem. Vyskytly se i rodiny, kde matka nikdy nepracovala (Michal, Šimon). V těchto rodinách byly první děti neplánované a partnerka měla potomka již během studií. Jako další důvod se jevilo samozřejmé přijetí role rodiče na RD matkou. Mezi další důvody spadalo tradiční rozdělení rolí. Věřící otcové (Honza a Michal) zastávali názor, že rolí ženy je starost a péče o děti, což souvisí s biblickou tradicí.

T: A jsou kromě finančních ještě jiné důvody?

„Jsem vcelku zastánce takových konzervativních hodnot. Že je to role ženy se o děti starat. I kdybych se o ně třeba musel starat a neměl bych jinou možnost, tak bych se stejně snažil skloubit obě ty role. To, že budu rodinu živit a i to, že budu vychovávat děti.“ (Honza)

Pokud by otcové na RD přeci jenom nastoupili, lákala by je především možnost trávení času s dětmi. Otcové si totiž velice často stěžovali na nedostatek času na děti. Druhým motivačním aspektem by byl odpočinek od práce (zaměstnání).

„Tak voni ty děti jsou jako příjemný, když vám jakoby odpadne ten okolní stres a máte jenom je, tak to není úplně špatný. Takže si dovedu představit, že bysme si tu dovolenou užili. A z toho pracovního stresu bych se přeladil na ten jinej, ten s těma dětma. Ten je určitě příjemnější, tak to by mohlo být dobré.“ (Roman)

Ovšem hlavní motiv pro čerpání RD otci by byl především ten, že by partnerka měla velice lukrativní a lépe placenou práci než muž, tedy opět argument ekonomické povahy. Otcové v mém výzkumném souboru byli přesvědčení, že by rodičovskou dovolenou zvládli (až na Lukáše) a že otec se dokáže o dítě postarat stejně dobře jako matka. Vyskytla se ovšem skupina otců, u kterých se objevoval názor, že otec se musí péči o dítě více učit, že to pro něj není tak samozřejmé jako pro matku; tito otcové si také nebyli jisti zvládáním domácích prací, které se s RD pojí.

„Já bych to asi nezvlád´. To není jednoduchý, celý den se starat o dítě a tak. Je to pro muže složitější než u tý ženy, bych řekl.“ (Lukáš)

„Asi bych to zvládl. Ale já říkám, ty domácí práce mi nevoněj. Dítě pohlídat, to mi nevadí, ale to ostatní bych asi jako nedal.“ (Tomáš)

S otci jsem také probírala model RD ve Švédsku. Zde je RD v délce 480 dní. Během této doby mají zaměstnanci nárok na 80 % svého příjmu. Mnoho místních firem navíc podporuje rodinu formou doplatku k rodičovskému příspěvku, tak aby po dobu šesti měsíců pobíral rodič ekvivalent své měsíční mzdy. Od roku 2003 musí každý z rodičů strávit na rodičovské dovolené minimálně 60 dní, jinak se nárok na rodičovský příspěvek za tuto dobu ztrácí. [Saxonberg 2008: 130-131]

Otcové by uvítali, kdyby se podobné opatření zavedlo i do České republiky. Z hlediska přístupu k této možnosti se otcové rozdělili do tří skupin. První skupina otců tuto možnost jednoznačně kvitovala a také schvalovala délku dvou měsíců.

„No určitě, tohohle bych využil. Dva měsíce doma za 80 % platu. To by se mi moc líbilo. Toho bych rozhodně využil.“ (Vítek)

Druhá skupina mužů by toho také ráda využila, ale zdůrazňovala schválení od zaměstnavatele. Třetí skupina by toho nejspíše nevyužila. Tito otcové však argumentovali tím, že mají flexibilní zaměstnání a s dětmi tráví i v běžném režimu dost času.

„Dva měsíce nebýt v práci v tý branži, kterou já dělám, je poměrně dost. Takže kdyby to bylo třeba přes léto, kdy těch obchodů je míň, tak je to jiný. Na jaře nebo na podzim, kdy je těch obchodů víc, by to byl problém. To by znamenalo přežít ty dva měsíce na 90 procentech, ale zbytek roku je tím poznamenaný. Ale když to beru podle svýho, tak jsem neměl sebemenší problém. Byl jsem doma víc než kdokoli jiný. Tohle by byla jenom administrativa navíc. Kdyby tenhle model byl před těma 3 lety, tak já bych ho určitě nevyužil.“ (Tomáš)

Tato zjištění bych ráda dokreslila za pomoci výzkumu, který proběhl v roce 2003 v patnácti členských zemích EU. Tento se výzkum se zabýval především postoji mužů k rodičovské dovolené. Výzkumný vzorek se skládal z 5688 mužů starších osmnácti let, důchodci do něj nebyli zahrnuti. Výzkum, který proběhl za pomoci dotazníkového šetření, odhalil výsledky týkající se čtyř základních oblastí, souvisejících s rodičovskou dovolenou.¹⁰

• Znalosti mužů ohledně jejich práva na rodičovskou dovolenou
• Důvody, proč muži využili či zvažovali využití rodičovské dovolené
• Důvody, proč muži nevyužili rodičovskou dovolenou nebo její využití vůbec nezvažovali
• Hlavní důvody, které by podpořily muže k využívání rodičovské dovolené, a které by je naopak odradily

Největší informovanost mužů o jejich právu čerpat RD byla mezi muži ve Švédsku (97 %), Lucembursku (94 %) a Dánsku (93 %). Nejmenší obeznámenost se vyskytla v Řecku (45 %). [Nešporová 2005: 9]

Nejčastěji uváděným důvodem, proč muži RD nevyužili, bylo především to, že tato možnost neexistovala. Tento důvod uvedlo 31 % mužů (nejčastěji Belgičané a Švédové). Druhým nejčastějším byl důvod finanční. Ten uvádělo celkem 18 % respondentů (nejčastěji Němci 31 % a Rakušané 29 %). Skutečnost, že žena nepracovala, uvedlo celkem 14 % respondentů (nejčastěji Italové 25 % a Španělé 23 %). Důvod, že rodičovská dovolená je vhodnější pro ženy, uvedlo celkem 14 % respondentů (nejvíce Rakušané 37 %, Němci 25 %). [Nešporová 2005: 9]

Nejdůležitější zjištěné faktory, které muže odrazovaly od nástupu na RD, byly: nevyhovující finanční kompenzace, chybějící informace o rodičovské dovolené, nepříznivé ovlivnění kariéry, neochota přerušit kariéru a názor, že je rodičovská dovolená vhodnější pro ženy. [Nešporová 2005: 9]

Pokud porovnáme výsledky evropského výzkumu se zjištěními z mého výzkumu, zjistíme, že čeští muži uvažují o RD v podstatě stejně jako zbytek Evropy. Převažující finanční důvod je patrný z obou výzkumů. Tradiční pohled, že žena je pro RD vhodnější, se rovněž vyskytl u obou výzkumů, stejně jako odpověď, že žena nepracovala. Pokud jde o informovanost, jeví se Češi zatím nadprůměrně. Je však třeba zvážit to, že muži v mém výzkumu byli dopředu informování, čeho se bude výzkum týkat, a mohli si tuto informaci zjistit.

Pokud se zaměříme na kvantitativní výzkumy, které byly provedené přímo v České republice, zjistíme, že opět hraje nejdůležitější roli nástupu muže na RD finanční aspekt. Také se zde však objevuje velice silné zastoupení tradičních názorů, že rodičovská dovolená je vhodnější pro ženy. Z tabulky také můžeme vyčíst, že procento zastoupení jednotlivých názorů se mezi ženami a muži neliší.

Tabulka 4: Hlavní důvody vedoucí rodiče k rozhodnutí, že otec nezůstal na rodičovské dovolené

Zdroj: HRZ05.¹¹

Můj výzkum potvrdil závěry výzkumu HRZ05, že ač se u českých mužů začínají objevovat nové formy smýšlení o rodině a rozdělení rolí, v praxi zůstávají u tradičního rozdělení. Tedy, že žena zůstává na RD. Nástup ženy na RD už však muži nepovažují za zcela samozřejmou věc a svůj nástup také zvažují, byť jen hypoteticky. Objevuje se však u nich silná motivace odejít na ni, pokud by jejich partnerka pobírala větší plat nebo měla prestižní zaměstnání. Muži zastávali názor, že by průběh RD zvládli a že by se o dítě dokázali postarat stejně dobře jako matka. Tím se dostáváme k hlavnímu důvodu, který muže od RD odrazuje, a to je finanční stránka. Většina rodin by si totiž s nástupem otce na RD výrazně pohoršila. Zdá se, že tato situace zůstane během následujících let neměnná, protože muži mají stále v průměru zhruba o 7000 Kč vyšší plat než ženy.

Tabulka 5: Průměrné měsíční hrubé mzdy v ČR rozdělené podle pohlaví

Zdroj: ČSÚ: Zaostřeno na ženy a muže 2009.¹²

7 „„Nárok na rodičovský příspěvek má rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně, celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině.“ [MPSV: Státní sociální podpora]

8 Další dva způsoby jsou: rychlejší čerpání, kdy rodič čerpá 11 400 Kč do dvou let věku dítěte a pomalejší čerpání, kdy rodič čerpá 7600 do 21 měsíců dítěte a dále 3800 do 4 let věku dítěte.

9 T=Tazatel

10 Pro potřeby této kapitoly zveřejňuji výsledky pouze první a třetí oblasti.

11 Tento výzkum provedla pro Výzkumný ústav práce a sociálních věcí agentura STEM/MARK. Výzkum s názvem Harmonizace rodiny a zaměstnání z roku 2005 (dále jen HRZ05), kterého se zúčastnilo 1219 respondentů, se zaměřoval na současné možnosti sladění péče o rodinu a vykonávání profese a jejich reflexi u mladých rodin. Tento výzkum budu citovat dle Nešporové 2005. [Nešporová 2005: 3]

12 Z dat ČSÚ jsem použila ročenku z roku 2009 s názvem Zaostřeno na ženy a muže. Tato statistika se zaměřuje na kvantitativní rozdíly v odlišných společenských sférách, např. vzdělání, zdraví, práci a mzdách atd.

POKRAČOVÁNÍ

PŘEDCHOZÍ ČÁST