Bc. Robert Vašíček
Projev přednesený dne 30. května 2015 v rámci Pochodu za rodinu, proti praktikám norské sociálky
Rozdělování rodin, kradení dětí a otrocká práce dětí v třetím světě jsou si zcela rovny. Už od nepaměti jsou dětští otroci prodáváni, v antickém světě to bylo dokonce legální obchodní činností. Turečtí okupanti běžně brávali děti z křesťanských rodin na převýchovu a dělali z nich své vojáky. Nacisté běžně brávali nejen české děti k takzvané arizaci, aby se mohly stát podle míry genetické vhodnosti spořádaným občanem Třetí říše bez vlivu genetických rodičů. A Barnevern běžně odebírá děti, aby se mohly stát spořádanými norskými občany a přispěly do nepříliš rozmanitého genofondu této severské země. Svět se vůbec nezměnil. Brát děti je stejně běžné jako vést války, zabíjet lidi a opovrhovat druhými.
Přesto, že jde o normu tohoto světa, vše, co jsem vyjmenoval, považujeme za špatné: války, vraždy, urážky, ale i odebírání dětí. Velmi těžko ovlivníme válku v Iráku a tažení Islámského státu. Velmi těžko se staneme mediátory mezi miliardami hašteřících se lidí po celém světě. Máme v rukou jedinou příležitost, jak změnit svět. Zastavit norskou sociálku, zastavit kradení dětí, zastavit Barnevern.
To skutečně můžeme ovlivnit. Zříkáme se násilí, ale povedeme tak dlouho mediální kampaň proti kradení dětí, až bude odsouzeno stejně jako nacismus po druhé světové válce. Jsou si totiž rovny. Zasahují mezilidské vztahy a berou dětem rodiče a rodičům děti. Neexistuje strašnější trest pro obě strany než je odloučení.
Sociální experiment v Norsku se musí jednoho dne zhroutit a je na našich diplomatických a protestních schopnostech, abychom dnešní tyranii norských zákonů svrhli do pekelné propasti, kam ostatně od začátku patří. Sluší se říct, že vše, co se v Norsku děje, se stalo podle zákona. Zákony ale nejsou normou lidské společnosti, pokud ubližují lidem. Také Třetí řeše měla svůj zákonný rámec, a to včetně Norimberských zákonů nebo arizace slovanských dětí. Dnes, teď a tady, jsme daleko silnější o myšlenku, že to zastavíme, že vrátím Norům jejich svědomí a Norové nám vrátí naše děti.
Pište statusy na facebooku, e-maily norským úřadům a velvyslanectví, pište blogy, zakládejte sociální skupiny, bombardujte Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, aby něco dělali. Jeden nic nezmůže, ale všichni společně je probudíme od lhostejnosti k činům.
12. 6. 2015 at 10:20
Kdo vrátí mé děti mně !! Kdo vrátí děti českým tátům ?? Zákony zde máme a zrůdné OSPODy a soudy nezávislí na zákonech a na ničem, protože mají tzv. svůj právní názor – berou denně děti českm tátům !! Zameťmě si napřed před svým prahem !!! 30 000 českých dětí ročně přijde o jednoho rodiče, tzv. výlučnou péčí !!!!!!!!!
12. 6. 2015 at 10:22
Proč tak dobře vidíme nepravosti ve vzdáleném Norsku. U nás jsme slepí ???!!!!!!
12. 6. 2015 at 10:55
Pro JTR, za minulý rok necelých 20 000
12. 6. 2015 at 10:57
Pro JTR: Co jsi proti tomu udělal ty, kromě keců v diskusích? Nosíš třeba triko Střídavky, napsal sis Alešovi o samolepky a lepíš je u vás, nebo co vlastně děláš kromě fňukání?
12. 6. 2015 at 12:49
Pan Robert Vašíček má pravdu, ale pravdu má i JTR. V Česku jsou tisíce otců okrádány o své děti a tisíce děti okrádány o své rodiče. V případě bezohledného a zločinného únosu mých dětí do ciziny soud ve Frýdku-Místku a soud v Ostravě tento zločin, toto bezohledné ukradení dětídokonce schválil !!!!