Mgr. Pavlína Kysilková
4. Metodologický postup
Empirická část mé diplomové práce je založena na kvalitativním výzkumném paradigmatu. Jeho vymezení je však velmi problematické. Odborníci si kvalitativní paradigma představují odlišně. Někteří odborníci dokonce píší o tom, že kvalitativní výzkum je takový, ve kterém jsou využity jiné než statistické metody zkoumání. Někteří odborníci také považují kvalitativní výzkum pouze za doplněk výzkumu kvantitativního. Ovšem v posledních letech si v převážně sociálních vědách vytvořilo kvalitativní paradigma své místo a řadí se bok po boku vedle paradigma kvantitativního (Hendl, 2005).
I přes svoji pozici je ale jeho vymezení stále obtížné. Například Creswell (1998, s. 12 in Hendl, 2005, s. 48) píše o kvalitativním výzkumu následovně. „Kvalitativní výzkum je proces hledání porozumění, založený na různých metodologických tradicích zkoumání daného sociálního nebo lidského problému.” Dále Hendl (2005, s. 48) uvádí, že ,,výzkumník vytváří komplexní holistický obraz, analyzuje různé typy textů, informuje o názorech účastníků výzkumu a provádí zkoumání v přirozených podmínkách.“ Stejně tak Švaříček a Šeďová et al. (2007, s. 17) píší o kvalitativním výzkumu jako procesu „zkoumání jevů a problémů v autentickém prostředí s cílem získat komplexní obraz těchto jevů založených na hlubokých datech a specifickém vztahu mezi badatelem a účastníkem výzkumu.“ Záměrem výzkumníka by mělo být právě pomocí metod kvalitativního zkoumání interpretovat sociální realitu, jak ji účastníci výzkumu chápou, prožívají nebo vytváří (Tamtéž, 2007). O tomto přístupu píše podobně Gavora (2010), který uvádí, že cílem kvalitativního paradigmatu by mělo výt porozumění lidem a událostem v jejich životě. Právě podrobný popis, vhledu a zkoumání člověka v jeho přirozeném prostředí a jeho reality patří mezi hlavní klady kvalitativního šetření. I pro mne bylo podstatné zaměřit se na lidi a jejich životní události, zkušenosti, podněty či názory a jejich realitu.
Kvalitativní výzkum doprovází design, o který se metodologicky opírá. Čerpá z něj způsoby, jak výzkum realizovat, na co se zaměřit a jak dále postupovat. Designů je celá řada a to hlavně z důvodu jejich kombinování, či pouhého inspirování. Badatel tedy vždy nemusí využít přímo čistého designu, ale může se pouze inspirovat nebo si můževytvořit design vlastní (Švaříček & Šeďová et al., 2007) Ani pro můj výzkum nebylo využito žádného předem stanoveného výzkumného designu a vytvářela jsem si svou metodologii vhodnou pro zachycení mého zkoumaného jevu.
4.1 Cíl výzkumu, výzkumné otázky
Cílem celé mé diplomové práce je zjistit, jaký názor na střídavou péči mají rodiče, kteří ji provozují. Cíl výzkumu jsem dále rozčlenila podle Maxwella (2005, in Švaříček & Šeďová et al., 2007) na tři typy – cíl intelektuální, praktický a osobní. Cíl intelektuální by měl přinášet vědecké poznatky. Ve své práci shrnuji poznatky o možnostech porozvodové péče, a to především o péči střídavé. Přináším i poznatky ze zahraničí. Také se zmiňuji o kladech a záporech střídavé výchovy. Praktický cíl určuje jeho využitelnost v praxi. Zde bych byla ráda, aby práce byla co nejvíce využitelná pro rodiče, kteří o střídavé výchově uvažují či jim byla nařízena, aby se mohli inspirovat rodiči, kteří péči praktikují. Personální cíl se vztahuje k osobnímu cíli. Pro moji osobu budoucího sociálního pedagoga a poradce je důležité se orientovat v porozvodových uspořádáních a pomáhat tak lidem, kterých se to týká.
Výzkumné otázky tvoří jádro celého výzkumu a plní dvě základní funkce – zaostřují výzkum a určují směr. Otázky musí být vždy v souladu s cílem výzkumu (Švaříček & Šeďová et al., 2007) Jak uvádí Švaříček a Šeďová et al. (2007) bývá běžné, že výzkum zastřešuje hlavní otázka, která je více obecná a ta je poté rozčleněna na otázky specifické, které jsou již více konkretizovány. Hlavní výzkumná otázka odvozená od cíle výzkumu je pro můj výzkum stanovena následovně: Jaký názor mají rodiče mající dítě ve střídavé péči na tuto možnost porozvodového uspořádání?
Z hlavní výzkumné otázky jsem dále vytvořila otázky specifické:
– Jak rodiče se střídavou péčí prožívají každodenní život?
– Jaké přednosti a bariéry přináší střídavá péče pro rodiče?
Okomentovat