Mgr. Pavlína Kysilková
4.5. Analýza dat
Získaná data z rozhovorů jsem zpracovávala pomocí metody otevřeného kódování, kterou jsem realizovala pomocí metody ,,papír a tužka”. Metoda otevřeného kódování ,,představuje operace pomocí nichž jsou údaje rozebrány, konceptualizovány a složeny novým způsobem” (Švaříček & Šeďová et al., 2007, s. 211). Text jsem rozdělila na úseky, což mohou být slova, věty nebo odstavce, jak uvádí (Švaříček & Šeďová et al., 2007). Úseky jsem poznačila kódy, se kterými jsem dále pracovala. Podle podobnosti jsem poté kódy spojila a vytvořila názvy kódů. Dále jsem pokračovala v kódování selektivním, kde jsem hledala ve svém výzkumu kategorie a mezi nimi vztahy a návaznosti.
Z analyzovaných rozhovorů vznikly následující kategorie – Cesta ke střídavé péči, Každodenní život a Pohled na střídavou péči. Kategorie s názvem Cesta ke střídavé péči v sobě zahrnuje Rozvodové rozepře a přesouvá se na Začátky střídavé péče. Začátky se dále rozvíjejí v další kategorii, kterou je Každodenní život. Tato kategorie je pro moji práci stěžejním tématem. Nastupuje až po rozvodových rozepřích a začátcích střídavé péče a je jimi velmi ovlivněna. Kapitolu Každodenní život následně rozděluji na podkategorii Rodiče o sobě a Rodiče o dětech, jelikož je potřebné tyto dva náhledy odlišit. Podkapitola Rodiče o sobě zahrnuje další podkapitoly s názvy Prázdnota, odpočinek, růst?, dále Proměna rodiče, Střídavá péče a její limity pro rodiče a završuje ji podkapitola O komunikaci. V těchto podkapitolách rodiče hovoří o svém současném životě se střídavou péčí, jaké jim přináší pozitiva do jejich života a v čem jim naopak brání. Kategorie Rodiče o dětech je otevřena podkapitolou o Šanci na oba rodiče, dále přechází v kategorii Rodič jako vzor a kapitola je uzavřena podkapitolou Teorie jednoho domova?. Všechny tyto podkapitoly jsou zaměřeny na přednosti a bariéry pro děti podle názoru jejich rodičů. Jedná se o jejich vnímání a prožívání reality dítěte. Interpretaci dat poté uzavírá kategorie Pohled na střídavou péči, která je ovlivněna kategoriemi předchozími. Právě zkušenosti rodičů z každodenního života utváří jejich pohled na střídavou péči. V této kapitole rodiče uzavírají své pohledy, diskutují nad názory na střídavou péči a promítají do nich své zkušenosti a postavení k nim.
Vzájemné vztahy mezi kategoriemi a jejich propojení jsem znázornila v kostře analytického příběhu, která je prezentována pod schématem číslo 1.
1. 10. 2015 at 11:06
Zajímavým tématem na opravdu hodnotnou diplomovou práci by bylo srovnání střídavé a výlučné péče, zejména praktické výsledky výlučné péče. Výzkum o výlučné péči by mohl vycházet mj. z údajů vězeňství, kolik pachatelů a jaké trestné činnosti bylo vychováno ve výlučné péči a jaký je jejich poměr vůči celku? Bylo by to opravdu zajímavé. Hvězdy výlučné péče jako Kramný, Kisiov, Lukeš apod. by jistě představovaly jen kapku v moři.
1. 10. 2015 at 11:31
Určitě by diplomant mohl do své diplomové práce porovnávající zhoubné následky výlučné výchovy matkou připojit i jména masových mladých či mladistvých vrahů jako např. Adam Lanza z USA (cca 20 mrtvých) nebo Anderse Breivika z Norska (cca 60 mrtvých).
Výlučná výchova matkou je podle euroamerické feministické ideologie prý tou jedinou správnou výchovou. Ale to jsou jistě jen pomluvy…
2. 10. 2015 at 0:15
Pokud by se mělo jednat o teorii jednoho domova, pak dceru Lucinku uměle přesídlili mimo domov, kde do 6-ti let z nynějších 8 byla převážně doma a narodila se zde. V naší Kauze 0P 110/2010, tedy je dítě diskriminováno s otcem v rodinném životě a soukromí a je protěžována matka. Nerovnost pohlaví a právo na spravedlivý proces. Stejně dítě přejíždí, tak při SP bude mít domovy stejně 2. Výhoda je možnost posoudit úroveň 2 škol a dítě má zázemí i kamarády u obou rodičů.
2. 10. 2015 at 14:26
Argumenty odpurcu stridavky jsou slabe a napr. ten o jednom domove je zcela zcestny. Stejne jako podminka souladu mezi rodici. Jak si asi pripadal galileo galilei mezi trotly, kteri blabolili stale ty same kraviny? Hodne jsem nyni studoval situaci v USA. I tam tyto predsudky trvaji byt v mensi mire.Fascinujici je pripad johna clarka, otce, ktery sve 3 deti nevidel 15 let. Manzelka ktera deti unesla z usa do uk vyvazla s 1500usd pokutou. Mohla se vratit do zeme unosu s detmi ktere tam maji zazemi a domov.. Deti maji PAS jak hrom. Jak je to mozne? Mela skvele pravniky.Po 15 letech vytahla domaci nasili a pravnici z ni udelali chudinku trpici posttraumatickym syndromem. Nasili se neprokazalo. Pan clark navic dobrovolne podstoupil test na detektoru lzi, vysledek negativni.