Pavlína Šíblová
Zveřejněná část diplomové práce studentky Masarykovy univerzity v Brně z roku 2012 přináší 16 kazuistik dětí, které vyrůstají ve střídavé péči. Pouze jedno z nich (Adéla) ji jednoznačně odmítá a chce být v péči jen jednoho z rodičů – především z důvodu zřejmě nevhodného chování druhého rodiče k ní.
Přehled kazuistik (jména dětí jsou změněna a seřazena vzestupně podle věku). Kazuistiky publikujeme postupně po týdnu. Kliknutím na tučně uvedené jméno otevřete podrobnosti:
- ADAM (7 let)
- ADÉLA (7 let)
- BENJAMÍN (7 let)
- BARBORA (8 let)
- CECÍLIE (9 let)
- DENISA (9 let)
- ELIŠKA (10 let)
- FRANTIŠKA (10 let)
- CYRIL (10 let)
- DAVID (11 let)
- GABRIELA (12 let)
- HANA (12 let)
- ERIK (12 let)
- FILIP (12 let)
- GUSTAV (12 let)
- IRENA (12 let)
Adam (7 let)
Rok narození: 2005 (7 let)
Škola: MŠ – odklad školní docházky
Sourozenci: sestra (7 let, dvojče), nevlastní bratr (12 let, z matčiny strany – z předchozího manželství)
Střídavá péče: 2 roky
Střídání: po týdnu
Z anamnézy: Oba rodiče pracují, vzdělání mají střední s maturitou. Rodiče bydlí v jiných městech. Ani jeden z rodičů nežije s jiným partnerem. Když je Adam u otce, nechodí do svých kroužků nebo ho tam dováží matka. Matka se střídavou péčí nesouhlasí, podle ní nefunguje, s bývalým mužem se hádají i před dětmi.
Z vyšetření: Adam působil zpomaleným dojmem, nesoustředil se na otázky, nejevil zájem o rozhovor. Při položení otázky odpovídal často na něco jiného. Během hovoru se hodně hýbal a manipuloval různými předměty, to mohla být jeho obrana, nesoustředěnost nebo nedostatek nadání. Kreslil stereotypně (dům, strom, člověk). Kontakt byl zprostředkován matkou, rozhovor proběhl u ní doma.
Kresba rodiny
Adamovi byla kresba rodiny administrována dvakrát, obě kresby byly naprosto totožné. Nejprve kreslil dům, strom a následně členy rodiny. Členové rodiny jsou posunuti doprava, rozlišeni velikostně, typově jsou postavy zcela stejné. Kresba není adekvátní vzhledem k věku, působí mladším dojmem. Přítomni jsou členové širší rodiny. Členové rodiny jsou čtyři, nakreslil v pořadí otce, matku, babičku a dědečka (z matčiny strany). Nejvyšší je otec, druhá velikostně je matka, následuje babička a dědeček. Postavy nemají ruce. V kresbě chybí oba Adamovi sourozenci, chybí zde i Adam.
Kresba tří stromů
Adam nejprve nakreslil naprosto stejnou kresbu jako při vybídnutí, aby namaloval rodinu (dům, strom, náznak postavy). Tři stromy nakreslil až po opakovaném vybídnutí. Zleva jde o listnatý (matka), třešeň (otec), jabloň (babička z matčiny strany). Je zde absence modelu matka, otec, dítě. Zároveň absence identifikačního stromu. Nejvýraznější a největší je strom otcovský, který se mu i nejvíce líbí. Nejméně hezký mu přijde strom babičky. Stromy vypadají naprosto stejně.
Rozhovor
Vztah k rodičům: Na otázku, jaká je maminka říká: „Hodná a zlá na tatínka. A tatínek je zlej na mamku.“
Domov: Doma je u matky, u otce, u prarodičů.
Komunikace rodičů: Konflikty rodičů si uvědomuje, rodiče se často hádají i před ním. O vztahu rodičů poznamenal: „Když taťka byl zlej na mamku, tak mamka utekla bez taťky.“
Z rozhovoru je těžké vyvodit bližší závěry. Adam se příliš nesoustředil a nebyl schopný odpovědět na konkrétní otázky, často odpovídal na něco jiného – povídal si, co chtěl sám říkat.
Závěrečné shrnutí a interpretace
Rodiče spolu mají konflikty, které vidí i děti – často se před nimi hádají. Konflikty mezi rodiči se promítají do fungování střídavé výchovy i do toho, jak děti své rodiče vnímají. Některé odpovědi působily jako parafráze či zkomolenina toho, co Adam slyší od některého z rodičů. Dítětem subjektivně pociťované nenaplnění až dysfunkci citových a vztahových vazeb můžeme odhadovat z postav nakreslených bez rukou, z absence sourozenců a Adama samotného v kresbě rodiny a z přítomnosti členů širší rodiny. Pro Adama je důležitý otec, jak vyplývá z projektivních technik. Ztotožňuje se s ním – je to mužský vzor, na obou kresbách byl znázorněn jako ústřední postava v rodině. Na všechny kresby maloval dům, to může být součástí jeho věkové úrovně a kresebného stereotypu. Zároveň je možné, že Adam není zaměřen na potřebné vztahy, ale jen na zajištění funkce, organizace a formálního běhu rodiny. To je ale nepodložená hypotéza.
Pokračování za týden
8. 1. 2015 at 9:09
Podobné vyšetřování dětí je tou největší hloupostí a pokrytectvím, které si lze představit. Co musí děcko splnit, aby se líbilo vyšetřovatelům? Na každé kresbě musí být všechny figurky, a stejně velké, aby byla inkvizitorka spokojena? Strom musí být košatá jabloň s kořeny a jablíčky? Smrk by jim byl důkazem neuspojenosti, nedej bože aby někdo nakreslil pichlavé jehlice? Každý je jiný, má povahu, náladu, svůj způsob prezentace. Kdo jim dal právo spoudit, co je správně a co ne? DEJTE DĚTEM POKOJ
8. 1. 2015 at 10:46
Ja si to nemyslim. Vhodne vedene psycho vysetreni z techto (nejen z techto) veci umi odhalit hodne veci. Nemyslim, ze by deti nejak stresovalo nad obvyklou miru a poskozovalo. A nebyl bych k tomu tak skepticky. Zaverem prace je ze pouze jedno dite stridavku odmita. To je myslim seriozni zaver. Sarlatana psycholog promitajici si do vysetreni vlastni odmitani stridavky by dokazal snadno dokazal ulovit skore 10/10.
8. 1. 2015 at 12:38
A z čeho usuzujete u tohoto kluka, že střídavku považuje za správnou. Spíš to vypadá, že děcko je naprosto psychicky zeptané tím, že se rodiče nedokážou domluvit a jen se hádají. Už jen to, že otec nesmyslně sabotuje kroužky syna. Navíc odpovídá ve smyslu nějaké agrese otce vůči matce. V tomto případě střídavka vůbec neměla být schválena. Můj názor, a teď si mě rozcupujte.
8. 1. 2015 at 14:19
My (a deti) jen mame stesti, ze nejsi detsky psycholog :-). (Nejen) z kreseb je videt, ze je pro nej role otce velice vyznamna. Co tedy s tim? Co navrhujes? Sverit do pece otce a matce umoznit navstevu jednou za 14 dni?
8. 1. 2015 at 17:13
ToDana: z čeho usuzuješ agresi otce vůči matce. Předvádíš naprosto typický předsudek retardované soudkyně nebo sociální pracovnice, která ze všeho obivní samozřejmě otce. Opíšu ti fakta z článku:
a) Rodiče bydlí v jiných městech.
b) Kontakt byl zprostředkován matkou, rozhovor proběhl u ní doma.
c) …babičku a dědečka (z matčiny strany)
d) Na otázku, jaká je maminka říká: „Hodná a zlá na tatínka. A tatínek je zlej na mamku.“
e) Konflikty rodičů si uvědomuje, rodiče se často hádají i před ním. O vztahu rodičů poznamenal: „Když taťka byl zlej na mamku, tak mamka utekla bez taťky.“
Můj závěr:
a) matka unesla dítě a teď otec může za to, že nemůže kluka vodit na kroužky logicky v jiném městě, kam se matka odkládá kluka, když se o něj ani ve střídavce nedokáže sama postarat popř. jej odkládá evidentně zcela pravidelně
c) k rodičům z její strany.
b) iniciovala kontakt a hovor proběhl u ní doma, tedy zcela evidentně v její přítomnosti a bez přítomnosti otce, tedy dítě bylo zmanipulované, min. ovlivněné její přítomností.
d) rodiče se hádají OBA, což samozřejmě není dobře, ale otec dítěte asi není submisivní empatický týpek, který si od bývalky nechá líbit to, co většina submisivních a empatických mamánků v tomto státě, vychovaných po vzoru femikomunismu výhradně matkou.
e) evidentní názor podsunutý matkou, znám ze své vlastní zkušenosti, utekla jsem od toho hajzla, protože byl na mě zlý, bože, kolikrát toto musí dítě od vás slyšet, aby to začalo opakovat?
HOWGH.
8. 1. 2015 at 18:14
Dana-další trdlo plácající mimo mísu. Zatímco na matky se v případě svěřování dětí do výchovy žádné požadavky nekladou a zcela postačuje vlastnictví vagíny, tak na otce se hledá a šťourá tak dlouho, dokud se něco nenajde. Nějaký jen pouhopouhý náznak násilí vůči matce by byl okamžitě důvodem ke zrušení střídavé výchovy a ke svěření dítěte matce. V daném případě tedy táta „prošel“ bez ztráty květinky.