Pavlína Šíblová

Gustav (12 let)

Rok narození: 1999 (12 let)

Škola: 7. třída ZŠ

Sourozenci: sestra (9 let)

Střídavá péče: 1 rok, neoficiálně 3 roky

Střídání: po týdnu

Z anamnézy: Oba rodiče pracují. Otec má vysokoškolské vzdělání, matčino vzdělání se nepodařilo zjistit. Matka odešla od rodiny s přítelem, se kterým v současné době žije. Otec nemá přítelkyni. Rodiče nežijí ve stejných městech. Bydliště matky a otce je rozdílné, otec žije na sídlišti v bytě, matka žije v rodinném domě. Otec považuje střídavou péči za nejlepší řešení, i když není stoprocentně spokojen.

Z vyšetření: Gustav byl rychlý, sdílný, smělý. Otevřeně odpovídal na otázky. Příliš ho nebavilo kreslit, proto se kresby snažil udělat co nejrychleji. Rozhovor proběhl u otce.

Kresba rodiny

Kresba je nakreslena na více úrovních. Nakresleni jsou členové širší rodiny – prarodiče. Všichni jsou posunuti mírně doprava. Vzájemné vztahy jsou znázorněny vzájemnou blízkostí a doteky. Gustav stojí nejvíce vlevo, od ostatních členů rodiny je vzdálenější. Kontakt s rodinou mu zprostředkovává otec, který se dotýká jeho ramene. Vedle otce stojí matka, s otcem se proplétají lokty, těla ale blízko nejsou, jejich boty jsou nasměrovány od sebe. Před matkou stojí Gustavova sestra. Matka ji drží za ramena a je za ní schovaná. Za rodiči stojí prarodiče – za otcem jeho otec, který drží svou ženu, mezi nimi druhá babička (z matčiny strany), která stojí za matkou a drží ji za ramena. Nahoře vlevo od rodiny je jako malá postava nakreslen matky přítel. Od rodiny je zcela izolován. Gustav řekl, že chtěl namalovat mnohem více příbuzných (strýce, tety, sestřenice), ale už byl líný kreslit.

Test tří stromů

Zleva je nakreslený bezlistý strom (sestra), dále borovice kleč (Gustav), vpravo stojí lípa (matka). V kresbě je absence modelu matka, otec, dítě. Stromy jsou umístěny v levém dolním rohu. Dominantní je sesterský strom, který je opadaný, bez listů. Stojí vzdáleně od zbylých dvou. Gustav o něm říká, že je to nabručený strom, ale když jde do tuhého, umí pomoct. Je to členitý strom, po kterém se dobře leze – Gustav rád leze po stromech. Roste v hustém lese. Často si dělá legraci z kleče, protože je malá. Borovice kleč (Gustav) je nejmenší, začerněná, stojí blízko lípy (matka). Borovice kleč je Gustavův nejoblíbenější strom, roste na horách. O kleči říká, že je hodně akční, přízemní tajtrlík. Je to malý strom, nemá rád, když se mu někdo směje. Proto se zlobí na listnatý, který se jí směje často kvůli velikosti. Lípa (matka) je vždy hodná a chápavá, mají ji všichni rádi. Každý ze stromů roste jinde.

Rozhovor

Vztah k rodičům: Gustav s rodiči komunikuje bez problému, matka má na něho méně času, protože hodně pracuje na počítači, ale často si spolu povídají – spíše na obecné úrovni. K otci má blíže, ale nechce dělat mezi rodiči rozdíly, s oběma si povídá stejně. U matky má více hmotné zabezpečení, může si dovolit víc věcí, s otcem ale tráví více volného času, otec se mu více věnuje.

Vztah k partnerům rodičů a k nevlastním sourozencům: O příteli matky říká, že se snaží. Občas si spolu povídají. Matčin přítel vozí Gustava do školy a domů z města.

Vztah k sourozencům: O sestře říká, že je tvrdohlavá, snaží se jí pomáhat, ale ona si nedá říct, občas je to s ní těžké. Říká, že se s ní dá ale víc bavit, než když byla menší, je už rozumnější.

Domov: Doma se cítí být víc u otce, kde původně bydleli.

Komunikace rodičů: Rodiče se příliš nevídají, vychází spolu v rámci možností. Vánoce tráví společně tak, že přijde matka na návštěvu k otci (s matkou si povídají spíše jen děti). Vzájemně o sobě rodiče špatně nemluví. Gustav říká, že toto období už je za nimi.

Hodnocení střídavé výchovy: O střídavé výchově říká, že to není moc dobré, raději by byl, kdyby se rodiče nerozvedli. Výhodu vidí v tom, že má více dárků na narozeniny a Vánoce. U matky mají více hmotné zabezpečení, to se mu líbí. Nevýhoda je v přenášení věcí a v tom, že když něco zapomene, musí složitě řešit, jak si to vyzvedne. Střídavou výchovu shrnuje následovně: „V žádným případě to nechci označit jako nějakou extra výhodu. Je to těžký, že se musí pořád takhle přecházet. Je to nevýhoda, ale je to něco jinýho, jo. Že třeba u mamky je to po nějakých směrech lepší, tady je to zase v něčem jiným lepší. Je to něco jinýho. Těžko se to říká.“

Preference jiného typu rodičovské péče: O výhradní péči nepřemýšlel, nechce se k ní vyjadřovat, je to těžká otázka. Byl by nejraději, kdyby se rodiče nerozvedli.

Rada kamarádovi: „To já nevím, já mám jistý zkušenosti, ale to je individuální. To záleží, jaká je třeba jeho mamka, taťka a tak. Takhle konkrétně, co by platilo na všechny asi nevím.“

Shrnutí

Gustav se střídavou výchovou není příliš spokojený, říká, že je to těžké a nic moc. Výhodu vidí v materiálním zabezpečení u matky, v tom, že má více dárků na vánoce. Nevýhoda je neustálé stěhování a přenášení věcí. O tom, zda by byl raději v péči výhradní, nepřemýšlel, je to těžká otázka. Rád by byl, aby rodiče byli spolu. V kresbě rodiny jsou rodiče vedle sebe, zaklesnutí lokty do sebe, zároveň ale nohy směřují od sebe – z toho můžeme předpokládat, že by si Gustav přál blízký vztah rodičů. S otcem si je blízko, to je znát i v kresbě rodiny, kdy ho drží otec za rameno – identifikace. Otcovská postava Gustava také svým dotekem vtahuje do rodiny a do určité vztahovosti. Bez uvedeného dotyku by Gustavova postava byla od ostatních izolována. O otci říká, že se mu více věnuje, více s ním tráví čas. Naznačena identifikace matky s Gustavovou sestrou – matka ji drží zezadu za ramena, působí jako opora. Se sestrou má vztah trochu komplikovaný, říká, že ji má rád, ale je to s ní občas těžké. V kresbě rodiny je od ní nakreslený daleko, stejně tak v kresbě tří stromů. V kresbě tří stromů jejich komplikovaný vztah ještě podtrhuje to, že říká, že se mu sesterský strom často směje, protože je malý. Se sesterským stromem je to těžké, v krizi ale dokáže pomoci. O sestřině stromu říká, že je hodně členitý, dobře se po něm leze, to značí, že má k sestře obecně pozitivní vztah, zároveň ho sestra často zlobí a je s ní těžké vyjít (může značit opadanost stromu). V kresbě tří stromů namaloval matku blízko sebe, mluvil o ní velmi pozitivně, sestru nakreslil daleko od nich – to může naznačovat Gustavovo přání mít matku pro sebe, mít s ní bližší vztah. Gustavův strom je začerněný a nejmenší, to by mohlo ukazovat na negativní vnímání sebe sama a na nízké sebevědomí. Gustav ale o svém stromu hovoří velmi pozitivně, borovice kleč, která ho znázorňuje, je ve skutečnosti Gustavův nejoblíbenější strom. Říká, že je jeho strom „přízemní tajtrlík“ – vnímá se jako aktivní a živý. Umístění do levé spodní části papíru značí introverzi, minulost a konflikty. Problém má Gustav s matčiným přítelem, nepřijal ho do rodiny, zároveň si uvědomuje jeho přítomnost – v kresbě rodiny je namalován, ale daleko na jiné úrovni. Široké příbuzenstvo ukazuje na to, že nedokáže rozlišit hranice v rodině. Komplikovanost vzájemných vztahů znázorňuje i víceúrovňovost postav v prostoru. Absence modelu matka, otec, dítě také značí dysfunkčnost rodiny.

PŘEHLED PUBLIKOVANÝCH KAZUISTIK

Pokračování za týden

Share this...

Facebook

Twitter

VK

email