Pavlína Šíblová
Adéla (7 let)
Rok narození: 2005 (7 let)
Škola: ZŠ, 1. třída
Sourozenci: bratr (7 let, dvojče), nevlastní bratr (12 let, z matčiny strany – z předchozího manželství)
Střídavá péče: 2 roky
Střídání: po týdnu
Z anamnézy: Oba rodiče pracují, vzdělání mají střední s maturitou. V době, kdy jsou u nich děti, mají ranní směny. Rodiče bydlí v jiných městech. Ani jeden z rodičů nežije s jiným partnerem. Matka se střídavou péčí nesouhlasí, podle ní nefunguje, s bývalým mužem se hádají i před dětmi. Podle matky má Adéla blízký vztah s nevlastním bratrem – jsou jako spojenci.
Z vyšetření: Adéla působila pomalejším dojmem, reagovala velmi pomalu a nepřesně. Příliš se během rozhovoru nesoustředila, manipulovala s drobnými předměty, silný psychomotorický neklid – byla v neustálém pohybu. Kontakt byl zprostředkován matkou, rozhovor probíhal u ní doma.
Kresba rodiny
Na kresbě je znázorněna úzká rodina včetně Adélina nevlastního bratra. Uprostřed kresby stojí matka, vpravo vedle ní stojí otec. Rodiče mají mezi sebou větší vzdálenost. Od matky směrem doleva stojí postupně nevlastní bratr, bratr a Adéla. Sourozenci jsou blízko sebe. Postavy jsou nakresleny stejně. Chlapci mají stejně jako otec krátké vlasy, Adéla má s matkou vlasy delší. Adéla má oproti ostatním zvýrazněná ústa a nemá dokreslené nohy. Všichni se usmívají. Kresba je celkově posunuta mírně doleva. Členové rodiny mají velké oči.
Test tří stromů
Zleva je nakreslen jehličnatý strom (Adéla), jabloň (matka), višeň (nevlastní bratr). Stromy jsou posunuté doleva. Nejhodnější a nejkrásnější je matčin strom. Adéla by jabloň umístila k otci domů. Jabloň (matka) má ze všech stromů nejtenčí kmen, stojí blíže k jehličnanu (Adéla), typově je stejný s višní (nevlastní bratr). Občas se jabloň (matka) na dva stromy zlobí kvůli škole. Zbylé dva stromy rostou ve městě, kde žije matka, ale na jiných místech. Jehličnatý strom (nevl. bratr) někdy zlobí, někdy je hodný. Hádá se s višní, u koho z rodičů budou (jehličnan chce být u matky, bratr u otce). Sourozenecké stromy se spolu někdy kamarádí.
Rozhovor
Vztah k rodičům: K matce má blízký vztah, říká, že se jí svěří, když ji něco trápí, občas se maminka zlobí na bratry, když se perou. O otci říká, že je na ni zlý, na otázku, jestli je otec zlý i na ostatní, říká, že jen na ni. Otec na ni také nemá tolik času jako matka. Kdyby se něco dělo, otci by to neřekla, protože by jí vynadal.
Vztah k partnerům rodičů a k nevlastním sourozencům: Nevlastní bratr ji zlobí, zároveň jí pomáhá s učením do školy.
Vztah k sourozencům: Svého bratra (jsou dvojčata) občas doučuje, občas mu pomáhá s učením, on ji často zlobí a „blbne“.
Domov: Doma se cítí víc u matky.
Komunikace rodičů: Adéla je často přítomna konfliktům probíhajícím mezi rodiči, od rodičů také otevřeně slyší jejich nesouhlas s typem péče. Rodiče před Adélou na sebe nadávají a vzájemně o sobě mluví ošklivě. Vnímá více agresi ze strany otce: „Když jsem u táty, tak vždycky řekne: „Máma je blbá.“ Podle Adély matka o otci špatně nemluví.
Hodnocení střídavé výchovy: Na střídání jí vadí nejvíce stěhování. Výhody ji nenapadají.
Preference jiného typu rodičovské péče: Střídavá péče se jí nelíbí, chtěla by žít jen s matkou.
Rada kamarádce: Kamarádce by řekla, že je střídavá péče špatná. Na otázku, co je na střídání špatného odpovídá: „Že mě táta zlobí.“
Závěrečné shrnutí a interpretace
Střídavá výchova se v případě Adély nezdá být funkční. Především je to způsobeno problematickou komunikací rodičů a jejich konflikty, které demonstrují i před dětmi. Adéla se cítí být doma u matky, nechce střídavou výchovu, chce žít jen s matkou. V rozhovoru se často odráželo to, že se Adéla ztotožňuje s názory matky, které následně přebírá za své (na některé otázky odpovídala podobnými větami, které zazněly před administrací testů z úst její matky). V kresbě tří stromů zobrazuje sebe, matku a nevlastního bratra. Můžeme tedy konstatovat absenci modelu matka, otec, dítě, což ukazuje na dysfunkci rodiny. S nevlastním bratrem mají dobrý vztah, to značí i skutečnost, že je přítomen v kresbě rodiny i v kresbě tří stromů. Matčin strom stojí blíže ke stromu Adély, Adéla ho označila za nekrásnější, tím je zvýrazněna matčina důležitost a blízkost pro Adélu. Mateřský strom (jabloň) je zároveň typově stejný jako strom nevlastního bratra (višeň), to může znázorňovat jejich identifikaci. Tenký kmen u jabloně (matka) může ukazovat na jakousi nestabilitu stromu, na jeho křehkost. Adéla mateřský strom umístila k otci domů, to může ukazovat její touhu, aby rodiče byli spolu. Způsob, jakým popsala Adéla vztahy stromů v inquiry, jasně ukazují, že se jedná o dva sourozenecké stromy a jeden rodičovský. Kresba tří stromů i kresba rodiny je posunuta mírně doleva, levá strana papíru symbolizuje minulost, introverzi, matku. Adéle jako jediné chybí v kresbě rodiny nohy, to značí nedostatek stability, určitou nejistotu. Zároveň se může jednat pouze o projev nepozornosti. Velké oči všech členů rodiny značí potřebu upoutávat zájem a pozornost nebo přílišnou kontrolu. Kresbu rodiny není vzhledem k věku detailně projektivně hodnotit. U některých znaků není jasné, zda se jedná o důsledek výtvarných schopností nebo o projektivní význam (např. stejnost postav bez vykreslených detailů).
PŘEHLED PUBLIKOVANÝCH KAZUISTIK
Pokračování za týden
15. 1. 2015 at 15:45
Je v tom trochu zmatek – ve vyhodnocení se píše, že na obrázku je bratr, v popisu je ale otec. Nejlepší je asi udělat si vlastní obrázek z toho, co děti samy říkají a kreslí, ne z nějakého výkladu.
15. 1. 2015 at 17:37
Neznamená náhodou posud kresby doleva to, že dívenka je náchylná k levicovému extremismu? Strom matky má na koruně nádor, což znamená podvědomou kompenzaci pozornosti, kterou matka věnuje někomu jinému a dcera to považuje za svou újmu. Otec se na kresbě směje, což potvrzuje, že názory, že je zlý, dítěti podsouvá matka a vlastní zkušenost je jiná. Suma sumárum, pavěda, věštění z koule.
15. 1. 2015 at 17:45
P.S. v kresbě rodiny je Adéla jediná postava, mající pavoučí nohy. To vyžaduje vysvětlení! A matka nemá sukni. Jde snad o absenci feminity? Podivné, velmi podivné… Adéla má jako jediná otevřenou pusu. Patrně se z rodiny cítí nejlépe. Ještě by jí měla cikánská věštkyně vyložit karty a posudek je hotov.
15. 1. 2015 at 18:15
„Tenký kmen u jabloně (matka) může ukazovat na jakousi nestabilitu stromu, na jeho křehkost. Adéla mateřský strom umístila k otci domů, to může ukazovat její touhu, aby rodiče byli spolu.“ Může ukazovat … , ale taky nemusí. Může to být způsobeno a zdůvodněno spoustou úplně jiných věcí. Ach jo.
15. 1. 2015 at 18:38
1.Otec může být hulvát, který nadává matce, že je blbá. 2.Otec může být upřímný extrovert, který dává najevo své emoce, zatímco matka dělá podrazy skrytě a před nezletilou se přetvařuje.3. Matka vsugerovala dívce, že otec o ní říká, že je blbá. Otec to nevyvrací, neb mu to připadá natolik mimo, že se k tomu nesnižuje. 4. Matka nesouhlasí se střídavou neboť je majitelka. Otec souhlasí se střídavou protože chce dceři zachovat kontakt s oběma rodiči. 5. Otec je hajzl, který se střídavou výchovou mstí matce, která je dobrá duše bez poskvrny. 6…..atd. Může to být cokoliv, vyfabulovat se dá dalších sto variant.Ale tato analýza to neodhalí…
15. 1. 2015 at 22:11
Vlastní bratr polorodý je zde vydáván za nevlastního bratra. To, že v občanské nauce se neučí a neučilo právo dítěte na péči a výchovu rodičů obsažené v pilířích spravedlnosti a ochrany občanů a zároveň čtyřicátníci nevědí který je nevlastní a který vlastní sourozenec považuji za skrytý úmysl laskavých omezenců a manipulátorů.
Projektivní psychologie poskytuje prostor psychologům k vytvoření takového obrazu jejich oběti, jaké je buďto zadání a nebo tendence samotného psychologa z jeho rodinného vzorce. Podle charakteru.
Proto se v civilizacích od projektivní psychologie odstoupilo před padesáti lety.
Závěr a interpretace je nelogická. Začíná větou o zdání nefunkčnosti střídavé výchovy a přitom je zjevná manipulace matky u které chce dítějako být-o matku se nebojí, dala by jí klidně jako strom k zlému stromu?
Zlý otec se asi zle směje. Prostě nesedí verbální projev, protože se dá zmanipulovat (dítě je taky v programu matka, protože do Manipulátorny dorazilo s matkou) s projevem kreslení, protože je to projev těžko zmanipulovatelný. Nesedí to, smrdí to, ale klidně se dítěti potlačí právo na péči rodičů.
Proto to označuji jako Manipulátornu, protože již zmanipulovanému dítěti se dál manipuluje tendenčním výkladem obraz osobnosti dítěte.
Stěhování dětem nevadí, to je představa dospělého, kterého bolí nohy. Děti lítají z místa na místo jak ping pong míček, ale zrovna k rodiči se ten míček najednou zastaví ve vzduchu. Jo. Matriarcha autokratka balvan na cestě dítěte.
16. 1. 2015 at 13:58
To ZT: napsal jsi to naprosto přesně, jen to doplním.
Aneb další zmanipulované dítě na výslechu zinscenovaném majitelkou, cituji: „Kontakt byl zprostředkován matkou, rozhovor probíhal u ní doma.“
Aneb abraka dabra, říká ježibaba z OSPOD, čáry máry fuk, dodává soudkyně, vymažeme ti toho ďábla (otce) z hlavy, bude to tak pro tebe lepší holčičko, my to víme, jsme také rozvedené … musíš jít v našich šlépějích, musíme se osvobodit od těch hajzlů, tak nějak by to mohlo být, ne?
18. 1. 2015 at 7:36
Já ty kresby stromů nechápu,nechápu jak někdo z toho muže něco vyčíst
