Pavlína Šíblová

Cecílie (9 let)

Rok narození: 2002

Škola: ZŠ, 3. třída

Sourozenci: mladší bratr (6 let)

Střídavá péče: 1,5 roku, oficiálně 8 měsíců

Střídání: po 14 dnech

Z anamnézy: Oba rodiče pracují, jsou vysokoškolsky vzdělaní. Matka žije s přítelem (cizinec), otec má přítelkyni, ale žije sám v domě, kde původně bydleli všichni. Otec považuje střídavou péči za funkční, není to podle něho ideální ani nejlepší možnost.

Z vyšetření: Cecílie působila odvážně a směle, byla sdílná, mluvila k věci a na rovinu. Lehce navázala kontakt, soustředila se. Rozhovor byl zprostředkován otcem, proběhl u něho v domě.

Kresba rodiny

Kresba je posunuta do pravé spodní části papíru. Všem členům chybí část nohou (posunutí dolů). Všichni členové rodiny se usmívají. Otec s matkou stojí uprostřed, drží se za ruku, koukají na sebe. Vedle matky stojí bratr, kouká směrem na rodiče, vedle otce stojí Cecílie, kouká také směrem k rodičům. Bratr je blíže matce. Všichni členové mají větší dlaně a velké oči.

Test tří stromů

Zleva nakreslila Cecílie sebe jako smutný strom, otce jako listnatý strom s plody, bratra jako jehličnan. Nejdominantnější je strom otce, který je posunut mírně nahoru, koruna přesahuje hranici papíru. Otcovský strom je Cecílii nejsympatičtější, říká o něm, že je velký, mocný, dobrý, hodný, klidný a tajemný. Sebe Cecílie popsala jako smutný strom, který je smutný, protože nemá větve nahoru jako všichni ostatní. Strom má tenký kmen, který je od koruny ohnutý dolů na levou stranu. Uvádí, že se ji snaží listnatý otcovský strom povzbuzovat a utěšovat, ale nejde to. Zároveň na otázku, jestli by její strom chtěl být jiný, odpovídá, že ne, že se jí tyto šlahouny dolů na stromě líbí – dá se pod ně schovat. Nejméně sympatický je strom bratra, popisuje ho jako bystrý, divoký, vyjevený a těžko prokouknutelný zevnitř. Uvádí, že velký listnatý strom (otec) je občas z jehličnatého unavený, protože ho stále otravuje. Všechny stromy by rostly společně na zahradě u otce, V kresbě je absence klasického modelu matka, otec, dítě.

Rozhovor

Vztah k rodičům: Otce vnímá jako silnou a klidnou osobu, na kterou se může spolehnout (vždy jí poradí), je pro ni velmi důležitý. Blízký vztah má ale i k matce, o které říká, že se jí může se vším svěřit, protože je to žena. V otázce, za kým by šla, kdyby ji něco trápilo, řekla: „Asi za mamkou, protože ona je holka a my si víc rozumíme.“

Vztah k partnerům rodičů a k nevlastním sourozencům: Matčin přítel je cizinec, musí spolu komunikovat v angličtině, což je trochu komplikace. Je hodný a veselý. Neshody s ním má v případě, že si špatně porozumí.

Vztah k sourozencům: Bratra má ráda, často ji umí naštvat. Občas si spolu hrají.

Domov: Cítí se více doma u otce, protože to bylo její původní bydliště a má tam vše potřebné.

Komunikace rodičů: Komunikace rodičů je podle Cecílie bez problému, mají přátelský vztah, jsou schopni se domluvit a nemluví o sobě vzájemně špatně. „Už nejsou manželé, ale jsou kamarádi.“

Hodnocení střídavé výchovy: Výhoda je, že čas ubíhá rychleji (budou třeba dříve Vánoce), ale celkově říká, že se jí model střídavé výchovy nelíbí. Časté stěhování vnímá jako nevýhodu. O střídání říká doslova: „Někdy mám chuť zůstat u mámy, někdy u táty. Někde bych rozhodně chtěla zůstat, protože… Nevím, je to takový zvláštní, každý ty dva týdny lítat sem, tam, sem, tam… Chtěla bych někde bydlet. Jako: Tady bydlím a nikde jinde.“

Preference jiného typu rodičovské péče: Chtěla by bydlet jen na jednom místě. Kdyby se musela rozhodnout, zůstala by žít u otce, i když hned dodává, že po matce by se jí hodně stýskalo, protože je úžasná.

Rada kamarádce: „Na každou věc se dívej z lepší strany. Protože ono je spousta věcí blbějších, a když se na to díváš z lepší strany, tak je to dobrý.“ Na otázku, jestli sama takto k věcem přistupuje, říká: „Někdy jo, ale někdy je to tak blbý, že to nejde.“

Závěrečné shrnutí a interpretace

Střídavá výchova se Cecílii nelíbí, vadí jí neustálé přemísťování. Kdyby se mohla rozhodnout, zůstala by žít u otce. V rámci rozhovoru uvedla preferenci výhradní péče. Byla by ochotná vídat matku pouze jednou za čas, ale dodává, že by jí hodně chyběla, protože ji má moc ráda a může s ní řešit „dívčí záležitosti“. Otec v životě Cecílie hraje významnou roli, to ukazuje jeho dominance v kresbě tří stromů, kde je otcovský strom výrazně největší. V rozhovoru i v kresbě tří stromů je otec popisován jako vzor, poradce, jako silný a spolehlivý člověk, který jí dokáže se vším poradit. Všechny stromy umístila Cecílie na stejné místo k otci na zahradu, to může naznačovat, že se cítí být více doma u otce nebo že by ráda žila na jednom místě (v otcově domácnosti). V kresbě tří stromů je dobře čitelná postava bratra – občas zlobí ji i otce, je divoký, zároveň bystrý. Podle Cecíliina popisu můžeme konstatovat „klasický sourozenecký vztah“ (občas se vzájemně škádlí, ale mají se rádi). Sebe Cecílie nakreslila jako smutný strom, tím zřejmě vyjadřuje své osobní rozpoložení. Tenký kmen jejího stromu ukazuje na jakousi nestabilitu či nejistotu. Cecílie uvádí, že se ji otcovský strom snaží utěšovat, opět tedy zdůrazňuje podporu a význam ze strany otce. Absence klasického modelu matka, otec, dítě v kresbě tří stromů ukazuje na dysfunkci rodinných vztahů. V kresbě rodiny se nakreslila vedle otce, je stejně oblečená – to značí identifikaci s ním. Z kresby rodiny jasně vyplývá, že dobré vztahy mezi rodiči i celkově v rodině jsou spíše než realitou její velikou touhou a přáním – je vykreslena idylická fungující rodina, všichni se usmívají, rodiče stojí vedle sebe a drží se za ruce. Předpoklad, že jde pouze o přání a potřebu, vznikl především na základě toho, že je kresba rodiny umístěna do pravé spodní části papíru (postavy ani nemají celé nohy). Pravá spodní část papíru symbolizuje konflikty a potřeby. Cecílie uvádí, že komunikace rodičů není problematická, naopak že mají rodiče přátelský vztah. V kresbě rodiny jsem zaznamenala velké dlaně, tento znak není v odborné literatuře nikde popsán, není tedy možné ho interpretovat.

PŘEHLED PUBLIKOVANÝCH KAZUISTIK

Pokračování za týden