Ing. Tomáš Holek
Krajské státní zastupitelství v Ostravě
Na Hradbách 1836/21
70200 Moravská Ostrava
V Paskově dne 2. července 2012
Poškození:
1. Ing. Tomáš Holek, nar. …, bytem …, Paskov
2. Tereza Holková, nar. …, bytem …, Paskov, zastoupená zákonným zástupcem Ing. Tomášem Holkem
3. Kristýna Holková, nar. …, bytem …, Paskov, zastoupená zákonným zástupcem Ing. Tomášem Holkem
tímto podávají
trestní oznámení
pro podezření ze spáchání trestného činu
maření úkolu úřední osoby z nedbalosti
dle ust. § 330 trestního zákoníku.
Podezřelá:
1. JUDr. Jana Niedobová (osobní údaje nejsou poškozeným známy),
dle ust. § 127 odst. 1 písm. d) trestního zákoníku úřední osoba coby soudkyně Okresního soudu Frýdek-Místek, Na Poříčí 3206, 73801 Frýdek-Místek, je důvodně podezřelá ze spáchání trestního činu maření úkolu úřední osoby z nedbalosti.
Protože okresní státní zastupitelství se podezřením ze spáchání trestního činu JUDr. Niedobové odmítlo zabývat s odůvodněním tzv. nezávislosti soudců, musím se nadále obracet na vyšší instance.
Podezřelá jako soudkyně rozhodovala ve věci dvou předběžných opatřeních ze dne 27. července 2011 a 5. března 2012 spojených s nedovoleným zadržováním mých nezletilých dcer v cizině, naprosto nehorázným a nepochopitelným způsobem, který je v rozporu se Zákonem o rodině a je také v rozporu s mezinárodními úmluvami, jejichž signatářem Česká republika je. Proto je zde opodstatněné podezření, že JUDr. Jana Niedobová rozhodovala záměrně nebo z nedbalosti ve prospěch nedovoleného zadržování dětí v cizině. Je také možné, že JUDr Niedobová mohla být podplacená. Proto důrazně požaduji důkladné přešetření této kauzy. Zdůvodnění jejího rozhodnutí ve věci předběžného opatření ze dne 5.3.2012 působní dojmem, že rozhodovací schopnosti podezřelé mohly být sníženy vlivem omamných a návykových látek. To je jen domněnka. Je zde také možnost, že podezřelá mohla být také podplacena. Pro toto podezření nemám žádné důkazy, kromě nesmyslně zdůvodněných rozhodnutí ve věci předběžných opatření.
JUDr. Niedobová zcela bezdůvodně de facto omezila výkon mé rodičovské odpovědnosti, kterou mám danou de iure.
Zdůrazňuji, že se nejedná o děti z mezinárodního manželství, ale o české děti dvou českých rodičů, které mají veškerou rodinu v České republice a ve Švédsku kromě matky nemají jediného příbuzného. Zdůrazňuji, že odvolací i nejvyšší soud ve Švédsku došel k závěru, že otec dětí má rodičovskou odpovědnost, že obvyklé bydliště dětí je v České republice a že se jedná o nedovolené zadržování dětí v zahraničí dle Haagské úmluvy o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů děti.
Tyto skutečnosti se podezřelá měla možnost dozvědět z návrhu na předběžné opatření a ze spisu.
—
Dne 30.3.2010 okresní soud Frýdek-Místek schválil dohodu rodičů, že děti budou svěřeny do výchovy matce a kontakt otce s dětmi bude podle dohody rodičů. V žádném případě soud neposuzoval, kdo má lepší předpoklady vychovávat nezletilé děti, ale jen schválil dohodu rodičů. Ústní dohoda rodičů zněla, že děti budou u otce každý druhý víkend, dva pracovní dny každý týden a vždy, když matka pojede na služební cestu do zahraničí. Protože od května 2010 odjela matka dětí na roční pracovní stáž do Švédska, tak v dubnu 2010 udělali rodiče druhou dohodu, že od srpna 2010 budou děti s matkou ve Švédsku po dobu jednoho školního roku, kde budou navštěvovat mezinárodní školu s výukou v angličtině a za otcem budou létat každý měsíc na náklady matky. Dohodu matka neměla v úmyslu dodržovat, protože se do Švédska stěhovala za svým kolegou z práce, s kterým udržovala poměr již od roku 2009, kdy jezdila do Švédska na služební cesty. Tento poměr přede mnou tajila. V rozporu s naší dohodou matka dala děti do běžné švédské školy. První čtvrtrok s dětmi létala domů každý měsíc, jak slíbila, pak i tuto dohodu porušovala. V květnu 2011 mi oznámila, že chce s dětmi zůstat ve Švédsku natrvalo. Neprodleně jsem kontaktoval Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí UMPOD v Brně a ve spolupráci s úřadem připravoval soudní řízení ve Švédsku na základě Haagské úmluvy o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí. V červenci 2011 jsem podal u Okresního soudu Frýdek-Místek návrh na změnu výchovy dětí. A protože řízení ve Švédsku mělo začít až v říjnu nebo v listopadu a bylo v zájmu dětí, aby začaly chodit do školy doma již od září a neměnily školu v průběhu roku, tak jsem na radu právníků UMPOD podal návrh na předběžné opatření, aby děti nemohly vycestovat do ciziny, z důvodu, že matka má v úmyslu s nimi zůstat v cizině natrvalo. Zde uvedené skutečnosti jsem uvedl v mém návrhu na předběžné opatření a podezřelá JUDr Niedobová o nich věděla, pokud si můj návrh přečetla. K tomu jsem dodal řadu potvrzení od sousedů, z MŠ, z hudební školy, od logopedky, od dětského lékaře, z kterých je patrno, jak jsem se výchově dcer věnoval a jaký mám k nim vztah.
Přesto, že bylo jasné, že pokud dětí zůstanou v cizině, tak bude jejich otec zcela vyloučen z jejich výchovy a že dojde k rozbití rodinné vazby s otcem, tak podezřelá JUDr. Niedobová můj návrh dne 27.7.2011 zamítla a zdůvodnila to takto: „soud nemohl matce uložit zákaz vycestovat mimo Českou republiku s nezl. dětmi, neboť děti jí byly pravomocně svěřeny a matka má tudíž právo, aniž by o tom soud mohl rozhodovat, cestovat s dětmi kamkoliv.” (!)
Podezřelá se tak vůbec nevyjádřila k nedovolené repatriaci dětí, k jejich trvalému přemístění do ciziny a nerespektovala Zákon o rodině, kde podle
§ 27 Dohoda o styku rodičů s dítětem nepotřebuje schválení soudu
§ 34 (1) Rodičovská odpovědnost náleží oběma rodičům.
§ 49 Nedohodnou-li se rodiče o podstatných věcech při výkonu rodičovské odpovědnosti, rozhodne soud.
Důvodně podezřelá Niedobová zcela ignoruje to, že rodičovská odpovědnost náleží oběma rodičům a domnívá se, že jednou byly děti svěřeny matce do výchovy, tak si s nimi může nakládat podle své libosti bez ohledu na děti a bez ohledu na jejich otce. Je to, co JUDr Niedobová předvádí, trestuhodná neznalost zákonů, nebo je to trestuhodná nedbalost?
Komentář k zákoně o rodině Komentář k § 49 – Zákon o rodině – komentář a předpisy souvisící – 8. aktualizované vydání podle stavu k 1. 9. 2007 Autoři: JUDr. Milan Holub, JUDr. Hana Nová, JUDr. Jana Sladká Hyklová:
„ Po dlouhá léta bylo přijímáno jako pravidlo, že ten z rodičů, kterému bylo dítě svěřeno do výchovy, má též (nepsané) právo samostatně určovat, kde a jaké bude bydliště dítěte. Tímto způsobem bylo naprosto nepřiměřeně zasahováno do sféry rodičovské zodpovědnosti druhého rodiče, bylo omezováno právo dítěte na pravidelný kontakt s oběma rodiči, které je zakotveno v ustanovení čl. 9 Úmluvy o právech dítěte, a dle názoru autorů výkon rodičovské zodpovědnosti žádného z rodičů takto vysvětlovat nelze. Je totiž nezbytné si uvědomit, že oba rodiče jsou naprosto rovnocennými nositeli rodičovské zodpovědnosti, bez ohledu na to, komu z nich bylo dítě svěřeno do výchovy, a o důležitých záležitostech dítěte se týkajících jsou povinni i oprávněni rozhodovat společně, hledat společnou vůli, najít konsenzus. Místo, kde bude dítě nadále žít, kde bude jeho obvyklý pobyt, je zcela nepochybně takovou důležitou otázkou při výkonu rodičovské zodpovědnosti, právě jako jiné důležité otázky, kupř. rozhodování o vzdělání, o příjmení, o zdravotnických úkonech atp. jak je uvedeno výše. Proto není žádný z rodičů oprávněn svévolně, bez souhlasu druhého rodiče nebo bez rozhodnutí soudu, dítě přemístit (o právních důsledcích viz výklad v souvislosti s Haagskou úmluvou o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí). Pokud se tedy rodiče neshodnou, kde bude mít jejich dítě bydliště, resp. obvyklý pobyt, a to bez ohledu na to, zda žijí společně nebo odděleně a zda již bylo rozhodnuto o výchovných poměrech dítěte, měli by se obrátit na soud a žádat jej o rozhodnutí podle § 49, aby tak bylo najisto postaveno, že i bydliště dítěte bude určeno v souladu s jeho nejlepším zájmem.“
Mezinárodní Úmluva o právech dítěte, kterou ratifikovalo Československo:
Článek 9 :
1. Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, zajistí, aby dítě nemohlo být odděleno od svých rodičů proti jejich vůli, ledaže příslušné úřady na základě soudního rozhodnutí a v souladu s platným právem a v příslušném řízení určí, že takové oddělení je potřebné a v zájmu dítěte. Takové určení může být nezbytným v některém konkrétním případě, například, jde-li o zneužívání nebo zanedbávání dítěte rodiči nebo žijí-li rodiče odděleně a je třeba rozhodnout o místě pobytu dítěte.
Článek 11:
1. Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, činí opatření k potírání nezákonného přemísťování dětí do zahraničí a jejich nenavracení zpět.
Článek 18:
1. Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, vynaloží veškeré úsilí k tomu, aby byla uznána zásada, že oba rodiče mají společnou odpovědnost za výchovu a vývoj dítěte. Rodiče, nebo v odpovídajících případech zákonní zástupci, mají prvotní odpovědnost za výchovu a vývoj dítěte. Základním smyslem jejich péče musí přitom být zájem dítěte.
Česká republika je také signatářem Haagské úmluvy o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí, jejíž účelem je, aby nezletilé děti unesené nebo zadržované v cizině, byly v co nejkratším čase navráceny do místa svého obvyklého bydliště.
Toto jsou věci, které soudce musí znát a při svém rozhodování se jimi řídit!
Matka mých dětí postupovala nelegálně. O pobytu nezl. dětí rozhodla proti vůli druhého rodiče a neobrátila se na soud, aby určil, že děti mají žít v cizině. Naopak já jsem se v této situaci obrátil na soud s návrhem na změnu výchovného prostředí, protože dohoda rodičů zcela nefungovala. K tomu jsem podal návrh na předběžné opatření – zákaz vycestování dětí za účelem jejich trvalého přesídlení do ciziny. Předběžné opatření mělo předejít řízení dle Haagské úmluvy ve Švédsku a umožnit dětem nastoupit do školy doma již v září. Bylo zcela evidentní, že pokud nebude můj návrh na předběžné opatření přijat, bude otci znemožněno mít pravidelný kontakt s dětmi, podílet se na výchově a vzdělávání dětí, navštěvovat jejich školu a bude zahájeno řízení dle Haagské úmluvy.
Je otázkou k prošetření, proč se podezřelá JUDr. Niedobová při svém rozhodování neřídí právními normami a přijatými mezinárodními úmluvami? Nezná je? Jen je z nedbalosti ignoruje? Je jinak zainteresována na tomto případě?
Z žádné právní normy nevyplývá, že by měl být otec zbaven možnosti podílet se na výchově svých dětí a být zbaven možnosti na pravidelný kontakt s nimi jen proto, že si matka dětí našla na služebních cestách do ciziny nového partnera a rozhodla se za ním i s dětmi přestěhovat. Z právních norem, které znám já, vyplývá pravý opak. Opravdu nevím, o jaké právní normy se podezřelá JUDr. Niedobová ve svém rozhodování opírá.
—
V listopadu 2011 proběhlo ve Švédsku první řízení o návrat dětí domů, do místa jejich obvyklého bydliště. Bohužel okresní soud ve Stockholmu pochybil, když nevzal v úvahu email matky dětí, který jasně dosvědčil existenci naší dohody, že děti budou ve Švédsku jen jeden rok a konstatoval, že se nepodařilo prokázat existenci naší ústní dohody.
Odvolací soud potom 16. února 2012 konstatoval, že otec dětí má rodičovskou odpovědnost, že obvyklé bydliště dětí dle Haagské úmluvy o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí je v České republice, že děti jsou ve Švédsku drženy nedovoleně (!) a že jsou splněny veškeré podmínky pro návrat dětí. Proto odvolací soud nařídil návrat nezl. dětí domů k otci.
Matka dětí se odvolala k švédskému nejvyššímu soudu a zároveň podala návrh na předběžné opatření u soudu ve Frýdku-Místku, aby soud určil, že je oprávněna s dětmi pobývat v cizině. A JUDr. Niedobová toto předběžné opatření dne 5. března 2012 schválila! A to přesto, že měla informace o probíhajícím řízení ve Švédsku a měla k dispozici překlad rozsudku z 16. února 2012! Podezřelá měla vědět, že předběžným opatřením může zcela narušit probíhající řízení o návratu nedovoleně zadržovaných nezl. dětí domů, protože podle Haagské úmluvy o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí (článek 13) musí soud ve Švédsku respektovat rozhodnutí soudu v České republice. Proto švédský nejvyšší soud musel vydat rozsudek, kde potvrzuje závěry odvolacího soudu, že otec má rodičovskou odpovědnost a že obvyklé bydliště dětí je v České republice, avšak jen z důvodu, že musí respektovat předběžné opatření soudu ve Frýdku-Místku, nemůže nařídit návrat dětí domů. Je evidentní, že nebýt rozhodnutí o předběžném opatření z 5. března 2012, došlo by podle Haagské úmluvy o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí k navrácení mých nezl. dětí domů. Podezřelá takto svým nedbalým a nekvalifikovaným rozhodováním zapříčinila, že nedovolené zadržování nezletilých dětí v zahraničí trvá nadále a zcela zmařila řízení o návrat dětí domů na základě Haagské úmluvy.
Překlad rozhodnutí o předběžném opatření z 5.3.2012 dostala k dispozici moje advokátka ve Švédsku, avšak tvrdila, že takové rozhodnutí českých soudů nechápe a chtěla právní vysvětlení tohoto rozhodnutí. Poprosil jsem tedy o právní interpretaci tohoto rozhodnutí právníky z UMPOD. Mgr. Kateřina Trundová z UMPOD mi telefonicky sdělila, že se nediví, že rozhodnutí z 5.3.2012 moje švédská advokátka nerozumí, protože ani právníci na úřadě UMPOD nechápou, jak takto může soud ve Frýdku-Místku rozhodovat a těžko se to dá takové nesmyslné rozhodnutí vůbec komentovat.
Zdůvodnění rozhodnutí ve věci předběžného opatření ze dne 5.3.2012 je naprosto nesmyslné a působní až směšně. Soudkyně Niedobová tam opakuje jednostranné lživé vyjádření matky, že děti se domů vrátit nechtějí. Soudkyně Niedobová tam píše, že by děti měly dokončit školní rok v cizině, ačkoli jí muselo být jasné, že když zmaří Haagské řízení o návrat dětí domů, tak se bude proces natahovat a děti školu doma nezačnou ani v září 2012. Ve zdůvodnění svého rozhodnutí o předběžném opatření píše JUDr. Niedobová, že předběžné opatření má zabránit přetahování dětí ze státu do státu. Přetahování dětí ze státu do státu a jejich návrat do místa obvyklého bydliště má zajistit právě řízení podle Haagské úmluvy, které rozhodlo o návratu dětí do ČR.
Haagská úmluva o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí, která je součástí i českého právního řádu, má sloužit právě k tomu, aby děti nemohly být nedovoleně přemísťovány či zadržovány v zahraničí, a pokud k takové situaci dojde, tak má zajistit, aby se děti mohly co nejrychleji vrátit do své země a tam se po jejich návratu dořešily další otázky péče o děti. Nedovolené přemísťování dětí do ciziny a jejich nenavrácení zpět je Haagskou úmluvou požadováno za zločin. V případě mých dětí se o nedovolené zadržování dětí v zahraničí jedná. Dle Zákona o rodině jsem jako rodič nositelem rodičovské odpovědnosti a s trvalým přemístěním mých dětí do ciziny od počátku nesouhlasím. Toto potvrdil i soud ve Švédsku, když konstatoval, že se jedná o nedovolené zadržení nezl. dětí v zahraničí. Ze strany matky dětí, Mgr. Silvie Holkové, se jedná o páchání zločinu. A JUDr. Niedobová ji v páchání zločinu podporuje!
Opravdu mohou soudkyně jako Niedobová beztrestně ignorovat platné právní normy? Opravdu mohou soudkyně jako Niedobová beztrestně rozhodovat proti lidské slušnosti, proti morálce a podporovat zločinné chování Mgr. Silvie Holkové? Pokud matka vidí jen sebe a své zájmy a zájem dětí zcela ignoruje, kdo jiný než soud by měl jednat v zájmu dětí? Je možné takové rozhodování omluvit tzv. nezávislosti soudců? Mají být soudci nezávislí na platných právních normách?
Podezřelá ignorovala Haagskou úmluvu o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí, ignorovala to, kde jsou děti doma, ignorovala rodinné vazby dětí, ignorovala zájem dětí, ignorovala Zákon o rodině. Svým nedbalým rozhodováním umožnila prodlužovat stav nedovoleného zadržování děti mimo své obvyklé bydliště.
—
Na základě výše uvedených skutečností se domnívám, že je zde opravdu důvodné podezření ze spáchání trestného činu maření úkolu úřední osoby z nedbalosti dle ust. § 330 trestního zákoníku. Žádám o řádné a důkladné přešetření podezření ze spáchání trestného činu.
Za poškozené
Ing. Tomáš Holek
11. 7. 2012 at 11:15
mně již dvě hoky řekly, že jim kvúli 1 roku zamilovanosti ten rozvrat stál za to, i když ví že si nepomohly!
dále pokrečovaly “kvůli tomu krásnému roku úžasné zamilovanosti bych to udělala klidně zase, i když jsem ted také spokojená stojí to za to, to prožít znovu kdyby to přišlo”
to je nitro ženské duše, nechápu kde se vzaly ty keci že by za dítě položily život:-).-):-)
11. 7. 2012 at 11:15
držím palce, aby jedna státní straka konečně dostala po zobáku
11. 7. 2012 at 12:29
Tomáš Holek: Myslím , že velká část žen svého kroku lituje. Uvědomí si to tehdy, když přestanou myslet na sebe, ale začnou myslet na děti.
12. 7. 2012 at 7:44
Odvolal jste se do toho předběžka z 5.3. ? jaké bylo odůvodnění od odvolacího soudu popř. ?
12. 7. 2012 at 10:04
Jane, k předběžku z 5.3. jsem odvolání samozřejmě podal v zákonné lhůtě. Výsledek odvolání ještě nevím – po témeř 4 měsících ! Kvůli tomu, že spis se nevrátil z KS na OS, bylo zrušeno soudní jedníní o změně výchovného prostředí, které se mělo konat 27.6.2012 na OS (první jednání 11 měsíců od mého podání !). Můj návrh na předběžko za zákaz vycestování dětí byl na OS zamítnut. Stejně tak bylo zamítnuto i mé odvolání na KS. Prý “matka s dětmi může cestovat kam chce” – ačkoli jsem jasně psal, že se jedná o tvrvalé přemístění dětí do ciziny ! proto jsem 31.1. podal stížnost na Ústavní soud. Výsledek zatím není.
12. 7. 2012 at 10:12
Otcové, nic podpodceňujte a o střídavku bojujte hned od počátku, pokud chcete o děti pečovat ! Nevěřte v dohody se ženou ! Já jsem střídavku chtěl, ale věřil jsem, že matce dětí záleží na dětech a že zase budeme rodina, proto jsem nechtěl soudní spory. Z její strany to bylo divadlo a faleš. Po té co se ode mne odstěhovala, tak jsme spolu chodili na obědy, do kina a děti jsme měli na půl. Jakmile děti získala do péče, začala konat aby se dostala za svým milencem. Přitom, ona dělala karieru, jezdila na služební cesty a o děti a domácnost jsem se staral více já.
12. 7. 2012 at 11:30
To je masakr a nehorázná prasárna, ony ty opatrovnické dámy jen šlechtí dalšího Brievka, a pak se budou všichni divit kde se to v tom mladém muži vzalo!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! je to jen otázka času!!!!!!!!!!!!!!!!!!
12. 7. 2012 at 11:30
Jasně, že se jim nedá věřit. Jen vůl a naivní snílek by mohl věřit někomu, kdo ničí vlastním dětem život. Bohužel jsem už četl bezduché názory primitivů, co jednání těchto prý žen obhajují a chápou a prý je dokonce i milují i když matka vyskočí s dítětem z okna, abyho nemusela posílat za vlastním otcem.
12. 7. 2012 at 20:02
To si říkám poslední dobou čím dál tím častěji. Divím se, že ještěnikomu neruplo v palici. Vůbec bych se nedivil.
13. 7. 2012 at 12:19
Jo, a pak z těch celoživotních záporných osob budou najednou kladní,protože se stají mučedníky.